Rozdíl mezi emisemi a imisemi: Vysvětlení a souvislosti

Kvalita ovzduší je v České republice dlouhodobě diskutovaným tématem. Přes vynaložené finanční prostředky se nedaří zásadně zlepšit kvalitu ovzduší a hodnoty některých hlavních znečišťujících látek nadále překračují zákonem stanovené limity.

V první řadě je třeba si uvědomit rozdíl mezi pojmem emise a imise.

Definice emisí a imisí

Emise

Pojem emise je vztažen výhradně k jednotlivým zdrojům, ve kterých znečišťující látky vznikají. Emise představují vypouštění látek do atmosféry. Bod nebo oblast, z nichž se toto vypouštění uskutečňuje, se nazývá "zdroj". Termín emise se používá jak pro popis vypouštění, tak pro rychlost tohoto vypouštění. Termín se může používat i pro hluk, teplo atd.

Pokud je znám počet těchto zdrojů a jejich emisní parametry, pak lze přibližně určit, jaké emise tyto zdroje způsobují.

Emisní limity musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Emisní stropy doplňují emisní limity s výjimkou stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 9.1. až 9.24. v příloze č.

Imise

Imise je celková koncentrace určitých látek naměřená ve vzduchu v konkrétním místě a nesouvisí jen s určitým zvoleným zdrojem těchto látek, ale obecně se všemi zdroji těchto látek a které se nějak do místa měření imisí dostaly.

To znamená, že na velikost imisí v konkrétním místě má vliv i transport daných látek z jiných míst obecně jakýmkoliv pohybem vzduchu. To je například větrem, stoupáním teplého vzduchu, klesáním chladnějšího vzduchu, pohybem vzduchu vynuceného pohybem aut atp.

Imise představují přenos znečišťujících látek ovzduší k příjemci (receptoru); např. znečišťující látky zadržované v plicích; termín imise nemá stejný význam jako přízemní koncentrace, ale je protikladem k termínu emise.

Imisní limity jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti podle tohoto zákona a pro obce a kraje při výkonu jejich samostatné působnosti s dopadem na ovzduší.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Ministerstvo zajišťuje posuzování úrovně znečištění pro znečišťující látky stanovené v prováděcím právním předpise a porovnání výsledné úrovně znečištění s imisními limity stanovenými v příloze č.

Stacionární zdroje

Stacionární zdroje se dělí na stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu a na stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 2.

Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu se zařazují pod příslušné kódy uvedené v této příloze na základě typu činnosti nebo typu stacionární technické jednotky s ohledem na celkové projektované parametry, jsou-li v příloze č. 2 k tomuto zákonu uvedeny.

Pro účely stanovení roční emise stacionárního zdroje při zařazování pod kódy 11.1. až 11.9. se vychází z projektovaného průtoku odpadního plynu, předpokládaného maximálního využití provozní doby a hmotnostní koncentrace znečišťující látky na úrovni obecného emisního limitu.

Měření a hodnocení znečištění

Provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem. Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází ke změnám ve složení odpadních plynů vnášených do ovzduší, nebo v jiném místě, které je přesně definováno obsahem referenčního kyslíku.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Úroveň znečišťování se zjišťuje jednorázovým měřením emisí v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem nebo kontinuálním měřením emisí.

Kontinuálním měřením emisí se zjišťují emise znečišťujících látek a provozní parametry uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

Výsledky posuzování a vyhodnocení úrovní znečištění vede ministerstvo v informačním systému kvality ovzduší.

Ministerstvo provádí na základě shromážděných dat emisní inventuru, spočívající ve zjišťování celkového množství znečišťujících látek, které byly v předchozím kalendářním roce vneseny do ovzduší, a emisní projekci, spočívající v odhadu vývoje množství znečišťujících látek, které budou vneseny do ovzduší v dalších kalendářních letech.

Národní program snižování emisí

Za účelem snížení celkové úrovně znečištění a znečišťování v České republice ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady zpracovává Národní program snižování emisí České republiky (dále jen „národní program“). Národní program schvaluje vláda. Požadavky na obsah národního programu jsou uvedeny v příloze č.

Ministerstvo národní program zpracuje a oznámí Evropské komisi nejméně jednou za 4 roky.

Programy zlepšování kvality ovzduší

Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu nebo aglomeraci vydává ministerstvo v případě, že je v dané zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo v případě, že není dosažen národní cíl snížení expozice.

Programy zlepšování kvality ovzduší jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu působnosti podle tohoto zákona, pro ústřední správní úřady a jiné správní orgány při výkonu působnosti s dopadem na úroveň znečištění nebo znečišťování a pro obce a kraje při výkonu samostatné působnosti s dopadem na úroveň znečištění a znečišťování.

Smogová situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší ohrožující lidské zdraví, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí informativní, regulační nebo varovnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 6 k tomuto zákonu a jsou splněny podmínky uvedené v této příloze.

Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a v médiích.

Kritika a reakce

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil prostředky přidělované na zlepšení kvality ovzduší v letech 2015 až 2017. Zaměřil se na evropské dotace z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a státní podporu z Národního programu Životní prostředí. NKÚ zkontroloval také 21 projektů za 3,82 miliardy korun u příjemců podpory.

Podle kontrolorů se nedaří dostatečně a včas plnit opatření, která má ČR ve svých prioritách ke zlepšování stavu ovzduší.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) považuje za svou setrvalou prioritu zlepšování kvality ovzduší. MŽP dále konstatuje, že se NKÚ dopouští několika dezinterpretací a mylných závěrů, které nyní uvádíme na pravou míru.

MŽP aktuálně v rámci probíhající aktualizace Národního programu snižování emisí připravuje dodatečná opatření pro zlepšení kvality ovzduší v ČR, která nahradí efekt těch, která se dosud nepodařilo zrealizovat.

Kvalita ovzduší se v ČR postupně zlepšuje. Je však nezbytné dodat, že i přesto se v některých lokalitách imisní limity dosud nepodařilo dosáhnout.

Závěr

Problematika emisí a imisí je komplexní a vyžaduje důkladné pochopení rozdílů mezi těmito pojmy. Efektivní snižování znečištění ovzduší vyžaduje koordinované úsilí všech zainteresovaných stran, včetně státní správy, samospráv, průmyslu a občanů.

tags: #emise #a #imise #rozdíl #vysvětlení

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro výběr koše na tříděný odpad
• Dopady Černobylu na zdraví a životní prostředí
• Třídění odpadu v českých domácnostech
• Postup STK Veselí nad Moravou
• Olympiáda pro předškoláky