Ekosystém les: Objevte jeho tajemství a krásy

Les je ekosystém, který většina z nás dobře zná alespoň od pohledu. Nicméně, v lesích se toho ukrývá podstatně více, než se na první pohled zdá. Je ideálním místem pro život mnoha druhů živočichů.

Ukončili jsme v učebnici téma Ekosystému les a kde jinde a jak jinak toto téma zakončit než v lese? Vydali jsme se proto na objevnou výpravu na okraj města Ostrova nasbírat biologický materiál pro svou prezentaci. Protože byla přeci jenom zima, tak jsme nasbírali především větvičky stromů s pupeny i bez nich, šišky jehličnatých stromů, odpadlou borku stromů i s požerky a některé druhy mechů, lišejníků a kapradin. Dokonce jsme našli i pobytové stopy zvířat, nejen otisky kopyt v mokré půdě, ale i jejich výkaly.

Rozdělení lesů

Lesy rozdělujeme podle toho, jaký typ stromů v nich roste: listnaté, jehličnaté nebo smíšené.

Během středověku a novověku (tedy zhruba ve 14.-19. století) začaly lesy ve velkém mizet. Lidé tak začali vysazovat stromy, které rychle rostly. Proto začaly vznikat tzv. smrkové monokultury, což není přirozený les, který se skládá z více druhů stromů.

Cílem je vrátit lesům jejich přirozenější podobu a vysazovat více druhů dřevin. To jen tak na úvod něco k tomu, jak to s lesy vypadá.

Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka

Obyvatelé lesa

A co se v nich ukrývá? Tomu se budeme věnovat teď. Živočichy najdeme na stromech, v korunách stromů, na zemi a v trávě.

1. Hmyz

Tesaříky asi taky mnozí z vás znají. Živí se rostlinami, a také právě dřevem. Larvy tesaříků oslabují stromy. Larvy se poté zakuklí a vyroste z ní dospělí tesařík. Tesaříky obvykle poznáte podle dlouhých tykadel a také podle podlouhlého, úzkého těla. Tesaříků existuje spousta druhů, jen u nás jich žije několik stovek.

Kůrovec, malý brouk (zhruba 1 mm - 1 cm). O tomhle broukovi už asi většina z vás přinejmenším slyšela. Živí se lýkem kmene stromu, která se nachází hned pod kůrou. Pokud na kmeni vidíte malé chodbičky, tak to je obvykle dílo právě kůrovců. Stromy se brání vypouštěním lepkavé pryskyřice (lidově "smoly"). Ovšem pokud strom nemá pryskyřice dostatek a je vydán kůrovcům na pospas.

V lese můžete narazit na takové černé krabice s průduchy. Jsou to lapače na kůrovce. Lákají samičky kůrovců, aby se neměly s kým se množit a riziko šíření kůrovců se tak snižuje.

Lumci jsou zajímavý druh hmyzu, připomínající malé vosičky. Jsou to parazitoidi (cizopasník, jehož larva se vyvíjí v těle jiného živočicha a toho poté usmrtí). Mezi lumky patří například lumek velký. Samička lumka klade vajíčka do těla hostitele a tím jej zabije. Larvy lumků se živí jiným hmyzem, a z toho důvodu jsou mnohdy cíleně pěstovány lidmi.

Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty

2. Motýli a brouci

Bekyně jsou noční motýli neboli můry. Jejich housenky se živí listím a jehličím v korunách stromů. Tím stromy oslabují a ty mohou odumřít. Na listnatých stromech se naproti tomu živí chrousti. Chrousti jsou relativně velcí (až 3 cm) brouci, a jejich larvy (tzv. ponravy) žijí v půdě, kde se živí kořínky rostlin. Larva se poté zakuklí a stane se z ní samotný chroust. Dříve dokázali chrousti napáchat mnoho škod, ale dnes už moc ne. Mezi chrousty patří například chroust obecný.

3. Živočichové na zemi

Les je ideální místo pro život mnoha druhů živočichů. Setkáte se například když jdete na houby se slimáky a plzáky, kteří mají tmavá a vlhká místa rádi. A jaký je rozdíl mezi plzáky a slimáky? Slimák má ulitu, i když zakrnělou, kterou má blíže ke středu svého těla. Pohybují se za pomoci slizu, díky kterému se pohybují. Střevlíci jsou draví brouci. Proto se musí střevlíci pohybovat po jen zemi. Živí se drobnými plži, larvami hmyzu, ale občas třeba i žížalami. Světlušky poznáte vcelku s jistotou, a to především v noci. Nejčastěji se nachází na krajích lesů. Svého zadečku dokážou vytvářet nazelenalé světlo. Samičky a samečci se od sebe tzv. výrazně liší. Samičky hlavně umí létat. Světélkují ale spíše larvy. Vydávají ale podstatně více světla. Živí se drobnými plži, které usmrcují jedem. Světlušky jsou větší. Jsou nejaktivnější v noci. Ale musíte být trpělivý, vyskytují se docela málo.

Hrobaříci vyhledávají mrtvá těla drobných živočichů a zahrabávají je do země. Mrtvola slouží jako zásobárna potravy pro sebe i pro své larvy. Nepohrdnou ani larvami jiných živočichů. Mají na sobě typické oranžové skvrny na zadní části těla. Chrobák lesní je blyštivě zbarveného zavalitého brouka o velikosti zhruba 1-2 cm. Samička následně "ucpe" trusem, kterým se pak larvy po vylíhnutí živí. Podzemní chodbičky chrobáka mohou měřit i půl metru. Bzučivky jsou vlastně normální mouchy. Živí se listí i hnijící zbytky těl živočichů.

S mravenci už jste se setkali snad všichni. Žijí v koloniích - mraveništích. V mraveništi má každý druh mravence svoji funkci. Nejdůležitější v mraveništi je královna. Ta klade vajíčka. Mravenčí královna je nejdéle žijící hmyz - dožívá se až 20 let. Dále jsou zde mravenčí dělnice. Ty se starají o larvy a kukly. Mravenčí samce poznáte jednoduše - mají totiž křídla. Po páření samci umírají. Oplodněná samička zakládá nové mraveniště. Sousední mraveniště spolu také obvykle vedou války. Mravenci se živí různými semínky, drobným hmyzem nebo třeba housenky. Mravenci si v některých případech i "chovají" mšice, vylučující tzv. medovici. U nás se vyskytuje mravenec lesní (ten je také obecný)nebo třeba mravenec faraon. Mravenec faraon je škůdce a byl k nám zavlečen z Afriky. Na mraveniště už většina z vás někdy také narazila. To, co vidíte nad zemí bývá jen jeho nadzemní část. Mraveniště může mít až 2 metry do výšky, ale také ještě několik dalších metrů pod zemí. Mravenci dokážou unést až 50násobek své váhy.

4. Klíště

Klíšťata jsou rozšířena především na jaře a přes léto. Přisávají se na kůži savců, a tedy i člověka. Samičky sají krev, naproti tomu samečci se krví neživí a jsou menší. Klíšťata mohou přenášet například boreliózu či encefalitidu. Klíště je potřeba ideálně co nejrychleji sundat.

Čtěte také: Zahrady v Láhvi

Význam lesů a jejich ochrana

Les je velmi aktivním hráčem při našem současném boji s klimatickou změnou. Čím více lesů vysadíme, tím lépe si při něm povedeme. Musíme za naše lesy bojovat. I to je důvodem, proč musíme o lesy pečovat a hýčkat si je.

Každá skupinka měla za úkol připravit pro ostatní výukovou tabuli na ekosystém, který si zvolili jako skupina. Děti měly k dispozici učebnici, také fotografie živočichů a rostlin a stromů. Skupinky měly za úkol zapsat ke každému obrázku také název. Propojili jsme výtvarnou výchovu s přírodovědou a nejprve měla skupinka udělat ke každému ekosystému pozadí, které nám hned na první pohled ukáže, ve kterém ekosystému se nacházíme. Následně měla skupinka vybrat rostliny a živočichy, které v tomto ekosystému můžeme nalézt a pojmenovat je.

tags: #ekosystém #les #prezentace

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelný domov
• Průvodce instalací kolena k vaně
• Rajendra K. Pachauri a skandál
• Tajemství zimní krajiny
• Konvenční systémy klasifikace klimatu