Účtování emisí dluhopisů a provize

Dluhové cenné papíry, v praxi označované jako nakoupené cenné papíry úvěrového charakteru, představují pohledávku držitele cenného papíru vůči jeho vystaviteli (emitentovi). Těmito cennými papíry jsou dluhopisy (obligace), směnky apod. Nakoupené dluhopisy se v účetnictví sledují jednak v dlouhodobém finančním majetku, jednak ve finančním majetku krátkodobém.

Příčinou odděleného sledování krátkodobých a dlouhodobých dluhových cenných papírů je různý efekt, který je od nich očekáván a z něj vyplývající různá likvidita. Krátkodobý finanční majetek by měl mít dobrou likviditu. Při provádění finanční analýzy v našich podmínkách je ovšem nutno likviditu jednotlivých složek cenných papírů ověřit.

Účty pro evidenci dluhopisů

• Účet 065 - Dluhové cenné papíry držené do splatnosti: V dlouhodobých aktivech jsou sledovány cenné papíry nakoupené za účelem dlouhodobého držení, podmínkou je přirozeně i jejich splatnost delší než jeden rok.
• Účet 253 - Dluhové cenné papíry k obchodování: Slouží k zachycení cenných papírů, které jsou součástí účtové skupiny 25 - Krátkodobý finanční majetek. Na tomto účtu jsou odděleně evidovány cenné papíry zakoupené za účelem dalšího prodeje a dluhové cenné papíry, o kterých účetní jednotka rozhodne, že budou přeceňovány na reálnou hodnotu s výsledkovým dopadem (viz ČÚS č. 108).
• Účet 256 - Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti: Dluhopisy se splatností do jednoho roku držené do splatnosti.
• Účet 259 - Pořizování krátkodobého finančního majetku: Slouží k zachycení všech přímých nákladů s pořízením cenného papíru souvisejících [např. cena cenného papíru, provize makléři (burze)].

Pro zařazení nakoupených dluhových cenných papírů do krátkodobého majetku je rozhodující záměr účetní jednotky, s nímž cenné papíry nakupuje. Pravidla pro přesuny mezi jednotlivými skupinami cenných papírů jsou stanovena ČÚS č. 108 Cenné papíry, podrobnější výklad viz výklad k účtové skupině 06-Dlouhodobý finanční majetek.

Způsob pořízení a ocenění dluhopisů

Dluhopisy lze pořídit nákupem na primárním trhu (to znamená úpisem u emitující společnosti) nebo na sekundárním trhu. Takto nabyté cenné papíry se oceňují pořizovací cenou. V případě nákupu cenných papírů s naběhlým výnosovým úrokem papíru (může být i ve formě zvláštního cenného papíru tzv. kuponu) se o tomto úroku rovněž účtuje na účtu 253-Dluhové cenné papíry k obchodování.

Dluhopisy lze dále získat darem. Darované cenné papíry se oceňují reprodukční pořizovací cenou (na základě odhadu jejich tržní ceny). Cenné papíry je rovněž možno získat vypůjčením. V momentě vypůjčení cenného papíru dochází ke změně vlastníka, což je důležité pro účetní zachycení této transakce. Dlužník převezme vypůjčené cenné papíry v ocenění reprodukční pořizovací cenou (odhad tržní ceny) a vznikne mu v této výši závazek. Ve smlouvě o půjčce jsou uvedeny podmínky výpůjčky, na základě kterých se dlužník zavazuje po uplynutí sjednané doby převést na věřitele stejný počet a druh cenných papírů a zaplatit za půjčení cenných papírů sjednanou částku.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Vypůjčené cenné papíry slouží k obchodu a zisk z prodeje vypůjčených cenných papírů představuje rozdíl mezi prodejní cenou cenného papíru a cenou, kterou byly cenné papíry oceněny při výpůjčce. Tento zisk by měl minimálně pokrýt náklady na vypůjčení cenných papírů, které musí dlužník zaplatit věřiteli. Vypůjčené cenné papíry musí být určeny k obchodu na veřejném trhu, aby byly evidovány na účtu 253, jinak se využívá výše uvedených účtů.

REPO operace

Zvláštním způsobem dočasného získání dispozice s cenným papírem, který může být rovněž zachycen na straně MD účtu 253-Dluhové cenné papíry k obchodování představují REPO operace. REPO operace představují zvláštní typ poskytnutí výpůjčky. Věřitel poskytuje dlužníkovi výpůjčku a přijímá od něj cenné papíry, které představují zajištění výpůjčky.

S přijatými cennými papíry, které je nutno zvlášť evidovat na analytických účtech, může věřitel volně disponovat až do chvíle dohodnuté splatnosti výpůjčky, kdy je povinen vrátit v případě zaplacení dlužníkovi stejný typ a množství cenných papírů. Tržní hodnota přijatých cenných papírů je obvykle vyšší než hodnota poskytnuté výpůjčky. Ekonomickým efektem, který tato operace věřiteli přináší, je nejen dohodnutý úrok z poskytnuté výpůjčky, ale i to, že má místo vypůjčených peněžních prostředků k dispozici cenné papíry, se kterými může volně nakládat, ale přitom neriskuje ztrátu v případě poklesu jejich tržní hodnoty. Jedná se tedy o relativně bezpečný způsob uložení dočasně volných peněžních prostředků.

Účtování o dluhopisech

Při vedení účetnictví, při provádění činností v rámci účetní uzávěrky a při sestavování účetní závěrky je nutné nezapomínat na specifická pravidla, která se týkají dluhopisů. Je zcela zásadní respektování zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoÚ), prováděcí Vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen Vyhláška č. 500/2002 Sb.), Českých účetních standardů (dále jen ČÚS), jakož i zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Důležitou roli na tomto místě zaujímají rovněž firemní směrnice (vnitropodnikové účetní předpisy).

V případě vymezení a účtování dluhopisů je nutné věnovat pozornost, zda se jedná o věřitele (investora) či dlužníka (emitenta). V případě věřitele je dále nutné zkoumat důvod, proč dluhopis pořizuje - buď jako dluhový cenný papír za účelem obchodování s ním nebo jako dluhový cenný papír držený do splatnosti. V případě věřitele (držícího dluhopis do splatnosti) a dlužníka je dále nutné zkoumat dobu, pro kterou je dluhopis držen, resp. emitován - rozhodující je doba dvanácti měsíců.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Časový interval dvanáct měsíců a kratší definuje krátkodobou složku (u věřitele držícího dluhopis do splatnosti a u dlužníka účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a dluhy). Časový interval delší než dvanáct měsíců definuje dlouhodobou složku (u věřitele držícího dluhopis do splatnosti účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek, u dlužníka účtová třída 4 - Vlastní kapitál a dlouhodobé dluhy).

Ocenění dluhopisů

Při pořízení cenných papírů koupí se provádí ocenění pořizovací cenou, která je tvořena cenou pořízení a vedlejšími pořizovacími náklady (provize, poplatky). Dle Vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Dluhopisy oceňujeme v okamžiku jejich pořízení pořizovací cenou, tedy cenou pořízení navýšenou o případné vedlejší pořizovací náklady. Těmi zejména rozumíme poplatky bance či makléřské poplatky.

Rozlišujeme dluhopisy bezkuponové (tzv. diskontované) a dluhopisy kuponové. V případě pořízení bezkuponového dluhopisu účetní jednotka profituje na rozdílu mezi pořizovací cenou a jeho jmenovitou hodnotou. Rozdíl (tzv. diskont) je třeba amortizovat lineárně a účetní jednotka ho zachycuje jako finanční výnos běžného období.

Příklad účtování bezkuponového dluhopisu

Účetní jednotka nakoupila 1. 7. 2011 dvouletý diskontovaný dluhopis splatný 31. 12. 2012. Pořizovací cena dluhopisu činila 180 000 Kč + provize zprostředkovateli 10 % z objemu obchodu. Jmenovitá hodnota dluhopisu činí 240 000 Kč. Účetní jednotka hodlá tento dluhopis držet do splatnosti.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Diskont bude následně amortizován po dobu držení dluhopisu (7/2011-12/2012), tedy 18 měsíců, a to lineárně (za období 2011 tomu odpovídá 14 000 Kč, za období 2012 pak 28 000 Kč).

Kuponové dluhopisy

V případě, kdy účetní jednotka pořídí kuponový dluhopis, inkasuje v průběhu jeho existence od emitenta kuponové platby, ať již jsou stanoveny fixním nebo variabilním způsobem. Obvykle tyto bývají odvozeny procentní sazbou ze jmenovité hodnoty dluhopisu.

V závislosti na vztahu mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou dluhopisu rozlišujeme následující kategorie dluhopisů:

• dluhopisy v pari (pořizovací cena = jmenovitá hodnota)
• dluhopisy nad pari (pořizovací cena > jmenovitá hodnota; rozdílem rozumíme prémii, kterou věcně a časově umořujeme do nákladů)
• dluhopisy pod pari (pořizovací cena < jmenovitá hodnota; rozdílem rozumíme diskont, který věcně a časově umořujeme do výnosů)

Podle českých účetních pravidel amortizujeme diskonty a prémie na lineární bázi; podle mezinárodních standardů IFRS by bylo třeba postupovat prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby.

Dlouhodobý finanční majetek

Dlouhodobý finanční majetek je takový majetek, který účetní jednotka nakoupí za účelem obchodování s ním, nebo za účelem dlouhodobého uložení volných finančních prostředků. Při nákupu se cenné papíry oceňují skutečnou pořizovací cenou. Součástí pořizovací ceny jsou přímé náklady s pořízením související (např. poplatky a provize makléřům, poradcům a burzám). Cena při prodeji (tržní cena) je určena smlouvou o převodu cenných papírů. Cenné papíry znějící na cizí měnu se přepočítávají na českou měnu kurzem České národní banky platným v den pořízení.

Za finanční investice je označován proto, že by měl přinášet účetní jednotce majetkový prospěch, ať už ve formě podílů na zisku, nebo ve formě úroků z úvěrů a půjček. Dlouhodobý finanční majetek se oceňuje v pořizovacích cenách, tj. včetně vedlejších pořizovacích nákladů. Těmi mohou být poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám, uplatněná opce, případně jiné náklady spojené s jeho pořízením.

tags: #emise #dluhopisu #provize #účtování

Oblíbené příspěvky:

• Vodní potravní řetězce
• Transformace Ochrany Dětí v ČR
• Význam recyklace stavební suti
• Definice ekologického prostředí
• Vše o kontejnerech na textilní odpad