Elektrárna Mělník: Transformace k Nízkoemisní Budoucnosti


10.12.2025

Teplárenskou lokalitu Mělník čeká do konce desetiletí ukončení výroby z uhlí a přechod na alternativní, nízkoemisní a bezemisní zdroje. Aby dodávky tepla pro stovky tisíc Pražanů a Středočechů zůstaly zachovány, Skupina ČEZ již nyní intenzivně připravuje výstavbu nových technologií. Vedle hlavních plynových a obnovitelných zdrojů zde vznikne také doplňkové zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO).

Dnes zástupci ČEZ podepsali smlouvu na výstavbu ZEVO s konsorciem společností Metrostav DIZ a Subterra. Nerecyklovatelné a dále nevyužitelné odpady by se v Mělníce měly začít přeměňovat na teplo už na počátku roku 2028. Výstavba by měla probíhat v letech 2025-2027.

Přeměna teplárenských lokalit na nízkoemisní je součástí dekarbonizační strategie Skupiny ČEZ Vize 2030 - Čistá Energie Zítřka vyhlášené v roce 2021. Skupina ČEZ plánuje ukončit využívání uhlí ve výrobě tepla do konce tohoto desetiletí, postupně snižovat podíl uhlí na výrobě elektřiny a do roku 2040 dosáhnout klimatické neutrality.

„V našich teplárenských lokalitách plánujeme uplatnit kombinace různých nízkoemisních technologií. Jako přechodové palivo chceme využít zemní plyn, který má oproti hnědému uhlí poloviční emise, a u těchto zdrojů zároveň počítáme s postupným navyšováním podílu spalovaného vodíku. Dále chystáme v teplárenských areálech výstavbu fotovoltaik, díváme se na možnosti uplatnění například elektrokotlů, tepelných čerpadel, bateriových úložišť či jiných akumulačních řešení, v některých lokalitách zkoumáme možnost výstavby malých modulárních reaktorů, vodíkových elektrolyzérů nebo právě ZEVO.

Z pohledu celé transformace teplárenské lokality Mělník představuje ZEVO jen minoritní část zdejšího budoucího výrobního mixu, i tak ale nahradí více než 3 000 vagónů uhlí ročně.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Středočeský kraj je nejlidnatějším krajem v České republice, aktuálně má 1,4 milionů obyvatel a jejich počet navíc neustále stoupá. Zároveň se dlouhodobě drží na prvním místě v produkci komunálního odpadu a to jak v absolutním objemu (860 tisíc tun ročně), tak v přepočtu na obyvatele (623 kg/osobu ročně). V současnosti končí 70 % středočeských komunálních odpadů na skládkách.

Středočeský kraj proto počítá se zařízením ZEVO ve své dlouhodobé koncepci odpadového hospodářství; po vytřídění zbytky nerecyklovatelného a jinak nevyužitelného odpadu odkloní z neekologických skládek a naopak je smysluplně využije pro získání energie ve formě tepla a elektřiny.

„Naše připravované investice do transformace lokality Mělník zajistí bezpečnost a spolehlivost dodávek tepla do 230 tisíc pražských a středočeských domácností i v dalších letech. Kromě významného snížení emisí dojde postupně také ke snížení hlukové zátěže a lokalita Mělník se promění i vizuálně - zmizí například některé stavby včetně nejvyššího 500MW bloku odstaveného v roce 2021.

„Jsme hrdí na to, že se můžeme účastnit velmi významného a zároveň největšího a nejsložitějšího současného energetického projektu v České republice. Zařízení na energetické využití odpadů se běžně v Evropě využívají jako mnohem ekologičtější náhrada skládkování. Skupině ČEZ dodáme zařízení využívající ty nejlepší dostupné technologie současnosti.

Hnědé uhlí pohánělo elektrárny a následně i teplárny v lokalitě Mělník od roku 1960. V roce 2021 zde byl odstaven jeden z největších uhelných bloků v České republice, elektrárna Mělník III s instalovaným výkonem 500 MW.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Současné teplárenské zdroje doslouží do konce desetiletí. hlavnímu městu Praze a okolí. Elektrárna Mělník III naposledy energii do sítě dodávala v únoru, v posledních měsících už nevyráběla, od úterý je i formálně vyřazena z české zdrojové základny. Následovat bude postupná demontáž technologií, likvidace některých provozních kapalin a podobně. Některé látky i součásti ještě využijí další elektrárny.

„Aktuálně běží tendr na výstavbu plynové kotelny, která by měla být v provozu v roce 2024,“ řekl při poslední prohlídce elektrárny generální ředitel Energotrans Miroslav Krpec. Energotrans je součástí koncernu energetické společnosti ČEZ.

Plány a Investice

Celková investice v lokalitě, která zajistí snížení emisí, může od letošního roku do roku 2030 dosáhnout 20 až 30 miliard korun. Podle místopředsedy představenstva ČEZ Pavla Cyraniho mají měrné emise na výrobu elektřiny a tepla klesnout na méně než polovinu proti současnému stavu.

V roce 2026 by měl začít naplno fungovat v mělnické elektrárně první paroplynový zdroj, následovat má odstavení elektrárny Mělník II. Odstavení elektrárny Mělník I je naplánováno na rok 2030.

Mělnická elektrárna dodává teplo do Prahy, Mělníka, Neratovic i některých okolních obcí, celkem jde zhruba o 250 tisíc domácností. K tomu ještě zásobuje teplem řadu škol, úřadů, nemocnic a dalších objektů. Po celou dobu přeměny mělnické lokality budou dodávky tepla zachovány.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Elektrárna Mělník III s blokem o výkonu 500 MW byla uvedena do trvalého provozu v roce 1981. Do té doby byl největší blok s výkonem 220 MW. Až do zprovoznění nového zdroje v Ledvicích byla největším uhelným blokem v Česku. V letech 1994 až 1998 prošel blok výraznou modernizací s cílem prodloužit jeho životnost a odsířením.

Majitele uhelných elektráren nutí k akci evropská snaha o snížení emisí, ale také ekonomické důvody. Provoz elektráren a tepláren totiž prodražuje rostoucí cena emisních povolenek. Podniky vyrábějící elektrickou energii musí splňovat náročné, legislativou dané limity. Jen do projektů na snižování emisí investovaly elektrárny obrovské množství peněz. V ovzduší tak končí výrazně menší množství škodlivin než v minulosti. Podobné je to i s hlukovou zátěží.

Elektrárna Mělník odstavila v roce 2021 jeden z největších uhelných bloků v České republice. Hnědouhelná elektrárna Mělník III je definitivně odstavená. Od spuštění v roce 1981 do roku 2015 byla největším uhelným blokem v zemi, a to výkonem i stavebně. Elektrárna Mělník III s blokem o výkonu 500 MW byla uvedena do trvalého provozu v roce 1981. Do té doby byl největší blok s výkonem 220 MW. Až do zprovoznění nového zdroje v Ledvicích byla největším uhelným blokem v Česku. Elektrárenský blok je umístěn v nejvyšší budově areálu a byl určen pouze k výrobě elektřiny. Do provozu byl uveden v roce 1981 a stihnul vyrobit 77 milionů megawatthodin elektřiny. To je množství, které by pokrylo současnou spotřebu elektřiny Prahy na 12 až 13 let.

Skupina ČEZ chce do roku 2025 snížit podíl výroby z uhlí na celkové produkci elektřiny na 25 %, do roku 2030 na 12,5 % a do roku 2040 zcela ukončit výrobu tepla z uhlí.

Snižování Hlukové Zátěže

Hluk v pracovním prostředí, který vzniká jako vedlejší produkt lidské činnosti při provozu strojních zařízení používaných v Elektrárně Mělník, je dle možností minimalizován.

Snižování hlukové zátěže probíhá prostřednictvím:

  • Dodržování hygienických limitů
  • Dodržování expozičních limitů
  • Omezení emise hluku přímo na zdroji
  • Využívání ochranných pracovních prostředků
  • Snižování hlukové zátěže okolí

„Hluk v okolí elektrárny se pravidelně monitoruje v rámci integrovaného povolení,“ upozorňuje Miroslav Müller, koordinátor BOZP Energotrans, a.s. Elektrárna plní hygienické limity dané legislativou, provádí kontinuální měření hluku a dlouhodobě usiluje o snižování hlukové zátěže.

Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující hluk v okolí elektrárny patří:

  • Odstavení hnědouhelné elektrárny Mělník III
  • Doprava strusky a popílku (VEP) na úložiště pomocí dopravníku KOCH
  • Protihluková opatření - bariéry ze stromů atd.
  • Komunikace s okolními obcemi

Plánované projekty přispívající ke snižování hluku v okolí elektrárny:

  • Transport VEP po železnici
  • Paroplynové elektrárny
  • Odstavení hnědouhelné elektrárny Mělník III

„Z hlediska snížení hluku znamenalo největší změnu odstavení bloku Mělník III,“ připomíná Miroslav Müller.

„Druhou změnou byla doprava vedlejších energetických produktů na složiště pomocí dopravníku KOCH. Dříve se k přepravě využívalo hydraulické plavení,“ vysvětluje Miroslav Müller.

Délka trubkového dopravníku je více než 2000 m, transport probíhá na pásu přes převáděcí válce.

Struska se před přepravou navlhčuje, aby se zabránilo nadbytečné prašnosti.

Pás se před samotným transportem stočí okraji k sobě a vytvoří tak uzavřenou pohybující se trubku. Jde o výrazně méně hlučný způsob přepravy, než tomu bylo u plavení vody.

U dopravy popela určeného na vývoz se zvažuje využívání specializovaných kontejnerů Innofreight, které umožňují přepravu sypkých nákladů po železnici.

Společnost ČEZ získala souhlasné stanovisko MŽP ČR v procesu EIA k výstavbě plynové elektrárny, která by měla nahradit nynější uhelné bloky.

Kontroverze a Obavy

Plánované ZEVO Mělník bude mít z celého komplexu modernizované elektrárny minimální podíl na výrobě tepla ve výši pouhých 5 % z celkového výkonu, na emisích rtuti do ovzduší se však bude podílet ze 45 %. Vyplývá to z výpočtů provedených na základě údajů od samotného ČEZ.

Podle dat z Integrovaného registru znečišťování vedeného Ministerstvem životního prostředí už nyní elektrárna v Horních Počaplech významně znečišťuje ovzduší rtutí. Není divu, že se proti ní postavilo více jak 4400 lidí a podepsali petici, ve které se stavbou spalovny nesouhlasí.

Fotografie úniku škodlivin z mělnické elektrárny ze 4. července během náběhu kotle, při němž se z komína valil hustý černý dým, zpozorovali a natočili obyvatelé Horních Počapel. Lidé proto žijí v obavách, jak emise škodlivin do ovzduší nakonec ovlivní plánovaná spalovna.

„Žijeme v regionu těžce zkoušeném nejen mělnickou elektrárnou. Plánovaná spalovna vyrobí minimum tepla s nejvyššími emisemi rtuti ve srovnání s ostatními bloky elektrárny. Z údajů ČEZ navíc vyplývá, že nový komplex elektrárny má snížit emise toxického kovu zhruba na třetinu, bez spalovny by se snížil na pětinu.

Přehled o tepelném výkonu plánovaných bloků elektrárny Mělník v poměru k emisím rtuti podle údajů v dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na zakázku ČEZ Ing.

tags: #emise #elektrárna #Mělník

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]