Emise elektronů a jaderná energetika v České republice

Česká republika, jako tradiční průmyslová země, disponuje robustní elektrizační soustavou. Vzhledem k tomu, že drtivá většina odborníků se shoduje na tom, že nárůst CO2 a dalších skleníkových plynů způsobuje klimatické změny, zavázala se Česká republika k postupnému omezení těchto emisí. Jedním z největších znečišťovatelů je energetika založená na spalování fosilních paliv.

Rozhodující součástí elektrizační soustavy ČR jsou uhelné výrobny, které představují více než polovinu výroby elektřiny. Využití uhelných zdrojů tedy bude velmi významně klesat a jejich podíl na výrobě elektrické energie k roku 2040 je ve státní energetické koncepci cílen na 11 až 21 %. Navíc instalovaný výkon uhelných bloků vlastněných Skupinou ČEZ se již dle stávajících současných předpokladů do roku 2040 sníží ze současných 6 200 MWe na zhruba 700 MWe.

Kolem roku 2040 lze ovšem rovněž předpokládat i postupné odstavování stávajících bloků jaderné elektrárny Dukovany, což bude představovat další snížení instalovaného výkonu v České republice o 2 040 MWe, celkem se tedy jedná o deficit až 12 040 MWe. Státní energetická koncepce zohledňuje potenciál dostupnosti ostatních zdrojů elektrické energie a dalších nástrojů energetické politiky, tedy rostoucí význam obnovitelných zdrojů a zvyšující se význam energetických úspor.

Role jaderné energetiky v českém energetickém mixu

Z výše uvedených důvodů je evidentní, že jaderná energetika zůstane stěžejním pilířem českého energetického mixu i ve 21. století. Jaderné zdroje poskytují stabilní výkon, což je důležité pro řízení přenosové soustavy, a zaručují spolehlivost dodávek elektrické energie i v době, kdy jiné zdroje nemohou dodávat elektřinu.

Ekonomika provozu jaderných elektráren je celosvětově charakterizovaná vysokými vstupními náklady, avšak velmi nízkými provozními náklady během provozu. Vstupní náklady, provozní náklady, náklady na vyřazení z provozu, ale i šedesátiletá plánovaná projektová životnost a další vstupují do ekonomického hodnocení LCOE ("Levelized Cost of Electricity" - Strukturovaná cena elektřiny).

Čtěte také: Vše o emisních normách

Jaderné elektrárny jsou celosvětově, ale především v ČR konkurenceschopné ostatním zdrojům. Tak lze zajistit za určitých podmínek relativně levnou elektřinu pro koncového spotřebitele. Proto má jaderná energetika významný pozitivní vliv na ekonomiku celého státu.

Jaderná energetika je moderní technický obor přinášející velký intelektuální potenciál. Provoz jaderných elektráren vyžaduje vzdělaný a po všech stránkách dobře vyškolený personál, jehož know-how bezesporu patří k cenným a nenahraditelným hodnotám. Je příležitostí pro uplatnění absolventů vysokých technických škol i perspektivou pro mladé vědce.

Jako obor vyžadující všeobecnou podporu řady souvisejících oborů je jaderná energetika zárukou rozvoje ekonomiky země a zvyšování konkurenceschopnosti. Samotná výstavba bude mít pozitivní hospodářské důsledky pro české podniky nejen v oblasti vyspělých moderních technologií (očekávané zakázky za desítky miliard korun).

Zejména pro mnoho středních a malých regionálních firem z celé České republiky, stejně jako pro podnikatele a živnostníky z regionu znamená výstavba nových zdrojů významnou příležitost pro své uplatnění a poskytování profesí a služeb. Díky modernizaci infrastruktury v obcích v okolí elektráren i předpokládanému rozvoji bydlení a dopravních komunikací v krajích přinese výstavba a následný provoz další pracovní a obchodní příležitosti i ve službách.

Výstavba nových jaderných zdrojů představuje další potencionální zdroj finanční pomoci při zvelebování obcí a podpoře kulturních, společenských a sportovních aktivit, stejně jako podporu školství zvyšující vzdělanost v regionech. Všechny tyto aktivity budou navazovat na stávající podporu regionů prostřednictvím stávajících elektráren.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Emise skleníkových plynů a jaderná energetika

Česká republika se jako člen Evropské unie zavázala přispět k naplnění uhlíkové neutrality do roku 2050, kterou v roce 2019 vyhlásila Evropská komise jako hlavní strategii pro rozvoj ochrany životního prostředí v Evropské unii, pro omezení následků klimatických změn. Při provozu jaderných elektráren dochází k emisi jen k velmi omezenému množství skleníkových plynů (CO2 a metanu) ve srovnání s provozy jiných energetických zařízení.

Ve světě je stále častější názor, že uhlíkové neutrality, nebude možné dosáhnout bez rozsáhlého využití jaderných technologií v energetice.

Studie EDF potvrzuje velmi nízkou uhlíkovou náročnost jaderné energetiky. Každá kilowatthodina (kWh) elektřiny vyrobená v reaktorech společnosti EDF ve Francii vypouští ekvivalent méně než 4 gramů oxidu uhličitého (CO2). Vyplývá to z analýzy životního cyklu (LCA), kterou společnost zveřejnila. Analýza ukazuje, že většina těchto emisí vzniká v počátečních fázích životního cyklu elektrárny.

Analýza zjistila, že výroba elektřiny v těchto jaderných blocích produkuje průměrně 3,7 g ekvivalentu CO2 na kWh. Na předcházející fáze životního cyklu připadá 57 % těchto emisí, zatímco „provozní“ fáze představuje 28 %. Stavební práce zastupují 16 %, přičemž nejvíce se na nich podílí cement (6 %), nelegovaná ocel (3 %) a armovací ocel (2 %). Vyřazování z provozu představuje pouze 3% okrajový podíl ekvivalentu CO2.

Studie „citlivosti“ ukazují, že 60letá provozní doba reaktoru snižuje uhlíkovou stopu o 8 % (tedy 3,4 g CO2/kWh) ve srovnání se 40letou provozní dobou. Společnost dospěla k závěru, že celková „citlivost“ definuje rozmezí 2,9-4,6 g produkce ekv. CO2/kWh.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

EDF uvádí, že výsledek analýzy LCA "potvrzuje nízkouhlíkovou povahu tohoto energetického zdroje. Studie má rovněž identifikovat nejúčinnější opatření ke zlepšení vlivu na životního prostředí a je součástí environmentálního řízení. Jejím cílem je lépe pochopit přínos jednotlivých kroků."

Společnost poznamenala, že referenčním údajem pro jadernou energii na mezinárodní úrovni je údaj Mezivládního panelu pro změnu klimatu: 12 g CO2 ekv/kWh. Ve Francii odhaduje Agentura pro životní prostředí a energetický management (Ademe) ve své databázi emise jedné jaderné kWh na 6 g CO2.

Pro srovnání, emise z plynových elektráren odhaduje Ademe na 418 g CO2 na kWh a emise z uhelných elektráren na 1058 g CO2 na kWh. Co se týče obnovitelných zdrojů energie, ve Francii se v případě větrné energie pohybují kolem 10 g na kWh a v případě fotovoltaické solární energie kolem 30 g na kWh.

Společnost EDF uvedla, že elektřina, kterou vyrábí ve Francii, je z více než 97 % bez emisí CO2 díky jaderné energii a obnovitelným zdrojům energie.

Stát nepřehodnotí svou energetickou koncepci, kterou chce v budoucnu postavit na jaderné energetice. Její podíl na výrobě elektřiny by v budoucnu měl naopak vzrůst ze současných asi 36 procent na více než polovinu. Zelené zdroje totiž i přes současný masivní rozvoj nebudou stačit v budoucnu pro pokrytí energetických potřeb Česka.

Státní energetická koncepce do budoucna počítá s podílem jádra na výrobě elektřiny v rozmezí od 48 až do 56 procent. Stát tak nyní připravuje stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, který by měl být hotový v roce 2036. Ministerstvo však nechce zůstat jen u toho, v současnosti proto pracuje na podkladech pro rozhodnutí o přípravě dalších nových bloků v Dukovanech i Temelíně.

Vláda před rokem ve svém programovém prohlášení uvedla, že budoucnost české energetiky vidí v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyrobily v loňském roce rekordních 32,066 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Jde o nejvyšší roční výrobu v historii české jaderné energetiky.

Dosažení milníku 32 terawatthodin z našich jaderných elektráren je cíl, na kterém jsme pracovali několik let. Nejdůležitějším krokem bylo prodloužení palivových cyklů, navíc systematicky využíváme možnosti bezpečně zvyšovat výkon Dukovan i Temelína.

V současnosti je v provozu pět ze šesti jaderných bloků. První blok v Dukovanech je v dlouhodobě plánované odstávce od 13. prosince a znovu by se měl připojit k síti v únoru. Dukovany mají čtyři bloky s výkonem 510 MW, Temelín disponuje dvěma bloky o výkonu přibližně 1000 MW. Současně pokračují přípravy výstavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Postavit je má korejská společnost KHNP. Odhadované náklady při současných cenách činí 407 miliard korun za oba reaktory. První z nich by měl být hotový v roce 2036.

Data ze studií ukazují, že energie z jádra za sebou zanechává menší uhlíkovou stopu než energie ze slunce nebo větru. Nahlíženo emisemi hlavního skleníkového plynu, oxidu uhličitého, jsou však jaderné elektrárny nejčistším ze všech energetických zdrojů.

Ukázalo se, že kilowatthodina elektřiny vyrobená v jaderné elektrárně za sebou zanechá 5,49 gramu CO₂ na kilowatthodinu. Pro srovnání, z dat Mezivládního panelu pro změnu klimatu vychází průměrná hodnota tohoto ukazatele pro větrné elektrárny na 12 gramů. Francie, která vyrábí 70 procent elektřiny z jádra, se může pochlubit nízkoemisní energetikou už nyní. Díky svým jaderným elektrárnám vykazuje v Evropě nejnižší emise oxidu uhličitého na jednotku elektřiny.

Jaderné elektrárny jsou stabilní a nízkoemisní zdroj elektrické energie. Jaderná elektrárna je tepelná parní elektrárna, ve které k výrobě páry slouží energie vzniklá jaderným štěpením těžkých prvků (uranu).

Nakládání s radioaktivním odpadem

Problematika nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem je v České republice řešena následovně. Středně a nízko aktivní radioaktivní odpady, které vznikají při provozu jaderných elektráren, jsou komprimovány a ukládány na několik desítek let do Úložiště radioaktivního odpadu v Dukovanech, o které se stará stát. Vyhořelé jaderné palivo je ovšem považováno za surovinu, kterou lze vzhledem k nevyužitému potenciálu dále možné využít.

Výroba elektřiny v ČR podle zdrojů (2024)

V roce 2024 se celkem vyrobilo 73,9 TWh elektrické energie. Spotřeba elektrické energie v roce 2024 byla 58 TWh. ČR je čistým exportérem elektrické energie.

Dominantním výrobcem elektřiny je trvale společnost ČEZ, která provozuje 7 uhelných, 2 jaderné, 31 vodních (z toho 3 přečerpávací), 1 paroplynovou, 15 fotovoltaických a 2 větrné elektrárny.

ČEZ výrazně zrychluje přechod k budoucí bezemisní energetice. Akcelerovaná strategie „VIZE 2030 - Čistá Energie Zítřka“ definuje strategické cíle Skupiny ČEZ do roku 2030 zohledňující dekarbonizační vizi Evropské unie a stanovuje konkrétní ambice Skupiny ČEZ v oblasti společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje s cílem maximalizovat hodnotu pro akcionáře.

Jaderná elektrárna Temelín leží přibližně 24 km od Českých Budějovic a 5 km od Týna nad Vltavou. Jaderná elektrárna Dukovany se nachází 30 km jihovýchodně od Třebíče, v trojúhelníku, který je vymezen obcemi Dukovany, Slavětice a Rouchovany.

V květnu 2025 uplynulo již 40 let od přifázování první turbíny prvního bloku Jaderné elektrárny Dukovany k síti. Během této doby elektrárna vyrobila zhruba 525 000 GWh elektřiny, což je více než spotřeba elektřiny v České republice na osm let.

tags: #emise #elektronu #jaderna #Czech

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem odpadkového koše
• Zámek Slatiňany: Návrat k tradici
• Ovzduší ČR
• Příroda a Jurta
• Schleich Svět přírody - recenze