Měření emisí je v současnosti obrovský problém a stává se noční můrou mnoha řidičů. S postupným zpřísňováním norem a kontrol se stále více aut potýká s problémy při absolvování STK. Auto, které neplní potřebné hodnoty, zkrátka neprojde. Ještě asi rok nazpět bylo možné leccos, bohužel. Zcela běžně se přes emisní zkoušku dostala auta, která skutečně na silnicích nemají co dělat. Nepotrvá dlouho a budou muset do šrotu, eventuálně na opravu (ta se však patrně u většiny případů nevyplatí).
Emise (z lat. e-mitto) znamená vydávání, vysílání, vypouštění. Při měření emisí se zjišťuje množství škodlivých látek, které vypouští do ovzduší motorová vozidla z výfukového systému. Každé auto produkuje mnoho emisí - emise ze spalovacího motoru, prach z brzd, oděr pneumatik.
Technik nejprve ověří VIN, palivo a objem motoru. Následuje kontrola diagnostické zásuvky (OBD) a její propojení s měřicí jednotkou SME. Při emisní kontrole technici zjišťují, jak moc vaše auto znečišťuje ovzduší.
Auto se připojí na měřák výfukových plynů. Test probíhá na volnoběh a na zvýšený volnoběh (když lehce sešlápnete plyn). Sledují se hlavně CO (oxid uhelnatý) - jedovatý plyn vznikající při nedokonalém spalování, HC (uhlovodíky) - zbytky nespáleného paliva a lambda - ukazatel, jestli motor správně míchá vzduch a palivo.
U dieselu se neměří konkrétní plyny, ale kouřivost, tedy jak moc výfuk „černí“. Hodnotí se, jak moc plyn zatemňuje světlo (tzv. opacita). Zákon stanovuje, jak vysoké hodnoty jsou ještě v pořádku.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Software SME následně porovná naměřené hodnoty s limity v databázi Ministerstva dopravy a vytiskne protokol o měření emisí.
Měření emisí patří stejně neodmyslitelně k silničnímu provozu jako povinné ručení nebo dálniční známka. Kromě toho, že pokud splníte emisní limity, znamená to zelenou pro vaši STK, také svým autem vytváříte menší zátěž pro ovzduší - a tedy zdravější prostředí pro nás všechny. Současně jde o ochranu vaší peněženky - vozidlo, které má v pořádku škrticí klapnu, spotřebuje méně paliva než vůz se zaneseným systémem vstřikování.
Každé auto má svou emisní třídu podle toho, jak moc (nebo málo) znečišťuje ovzduší. Tyto takzvané Euro normy určují, kolik škodlivin může vozidlo vypouštět. Rozdělení je podle roku první registrace auta. Například Euro 4 platilo pro benzínová auta zhruba mezi roky 2006 až 2010.
A co že vlastně ty normy hlídají? Především množství oxidů dusíku (NOx) - tyto plyny dráždí dýchací cesty a přispívají ke smogu. Připravovaná norma Euro 7 začne platit postupně od roku 2027 pro osobní auta a od 2029 pro dodávky. Bude přísnější než kdy dřív - zpřísní limity pro NOx i pevné částice a poprvé začne sledovat i emise, na které se doteď nemyslelo. Například oděr pneumatik a brzd - i ty totiž vypouštějí jemný prach, který končí v ovzduší.
Co zaručí, že ani přes opakované měření emisí neprojdete, je absence katalyzátoru. Někteří řidiči se jej zbavují v honbě za vyšším výkonem, nicméně to je řešení na maximálně dva roky. Pak musí auto na STK, kde je chybějící katalyzátor samozřejmě problém. Současné způsoby měření zároveň odhalí i nepřítomnost DPF filtru. Pokud auto má mít filtr pevných částic a nemá ho, pak je to opět problém. Vyšší kouřivost budou rovněž vykazovat vozidla, která mají DPF poškozený nebo zaplněný popílkem nad přijatelnou mez.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Samozřejmě neexistuje ověřený recept, jak přes měření emisí projít. Nicméně dá se tomu pomoci několika základními věcmi, které udělat můžete a nevyjdou ani tak draho. Předně můžete ovlivnit to, jak dokonale motor spaluje palivovou směs. Základem je čistý vzduchový filtr a funkční zapalovací svíčky. Pokud už mají nejlepší za sebou, nemusí probíhat spalování paliva tak dobře.
EGR ventil je fajn minimálně jednou za čas vyčistit. Omezuje emise oxidů dusíku a pokud je čistý a dobře jak otevírá, tak i dovírá, má to pozitivní vliv na spalování paliva ve válci.
Před STK také můžete natankovat prémiové palivo, opět to pomůže zejména čistotě motoru a kvalitě spalování. Kdo dává pravidelně do nafty VIF, ten má vstřiky patrně v lepší kondici. A to, jak dobře umí vstřikovače rozptýlit dávku nafty, je klíčové pro její prohoření.
Stará dobrá italská údržba umí pomoci s lecčím. Stačí ohřát motor na provozní teplotu a pak mu dát pořádně za uši. V praxi to znamená klidně jízdu po dálnici na nižší převodový stupeň, tedy klidně kolem 4 000 otáček za minutu, a to po několik minut. Je-li chlazení v pořádku, zvládne to a motoru zvýšení teploty prospěje. Zejména to pomůže dieselům a benzinovým motorům s nepřímým vstřikováním.
Od podzimu 2018 byl zaveden nový měřicí cyklus WLTP (World Harmonized Light Vehicles Test Procedure), který nahradil starší NEDC. Tento laboratorní test je doplněn testem emisí RDE (Real Driving Emissions), který měří výstupy škodlivin přímo na silnici.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Metoda WLTP zohledňuje nejen standardní prvky výbavy, ale také všechny příplatkové prvky výbavy pro daný typ vozu, což umožňuje zákazníkům lépe vyhodnotit spotřebu vozu a emise CO2. Testovací podmínky jsou reálnější než kdykoliv předtím, což znamená, že na papíře lze očekávat vyšší spotřebu paliva a hodnoty CO2, stejně jako nižší dojezd elektrických vozidel.
Testy RDE měří jednotlivé částice znečisťující ovzduší, jako např. prachové částice a oxidy dusíku (NOx) přímo za jízdy.
Doprava je v současnosti jedním z hlavních zdrojů znečištění životního prostředí. Celkový počet motorových vozidel ve světě se pohybuje kolem jedné miliardy a neustále se zvyšuje. Spalovací motory při své činnosti neprodukují pouze už zmíněný oxid uhličitý, ale také jiné skleníkové plyny jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry a vodní páru.
Evropská unie vyvíjí značný tlak na snižování emisí skleníkových plynů a to i v oblasti dopravy. Zatím se většina automobilových koncernů ubírá směrem k elektromobilitě nebo hybridním typům automobilů. Na spalovací motory jsou kladeny stále vyšší nároky, což v konečném důsledku představuje hlavní úkol pro jejich konstruktéry - snižování spotřeby paliva.
Kromě přechodu na elektrovozidla existují i jiné postupy, které vedou ke snižování dopravních emisí. Některá evropská města zakázala nebo zpoplatnila vjezd starším automobilům a vozidlům s dieselovým motorem. Velké rezervy jsou také v objemech dopravovaného zboží, je mnohem efektivnější využívat lokální produkty a výrobky, než vozit prakticky stejné přes polovinu světa. Nemalé rezervy máme také ve větším využívání železniční dopravy při přepravě osob i zboží.
tags: #emise #hodnoty #měření #definice