Sklárna v Dubí hledá cesty k dekarbonizaci: Pec na elektřinu a recyklace skla

Tradiční odvětví výroby skla hledá cesty, jak snížit uhlíkovou stopu. Závod Barevka u severočeského Dubí vyrábí už od roku 1912 plochá vzorovaná skla.

Historie a současnost sklárny Barevka

Původně se v Dubí vyráběla skla barevná, odtud také získal závod své jméno. Ruční výrobu nahradila postupně licí. Ve sklárně pracuje přes 130 zaměstnanců.

Závod Barevka se zaměřuje na výrobu plochého vzorovaného skla. Mezi zákazníky severočeské sklárny patří hlavně výrobci oken a dveří. Vyrobená skla se prodávají do Evropy, ale Barevka je vyváží také do severní Afriky a Jižní Ameriky.

Inovativní linka Volta a hybridní pec

Na začátku února uvedli v Barevce do provozu unikátní linku Volta. „Je to výzkumný projekt, závod Barevka běží dál jako obvykle. Máme své zákazníky a závazky.

Na projektu se AGC Glass Europe spojila s dalším velkým výrobcem plochého skla, francouzskou firmou Saint-Gobain. V hybridní tavicí peci se však z poloviny používá elektřina. Jako palivo sklářům slouží obvykle zemní plyn. Dosud tahle technologie bodovala jen v počítačových simulacích, nikde jinde na světě se při výrobě plochého skla nevyužívá.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Vyrobené sklo dostává nálepku, že pochází z hybridní pece.

Recyklace skla a snižování emisí

Roli ve snížení emisí sehraje i využívání recyklovaného skla. V nové lince se poměr střepů se bude postupně navyšovat až na 80 procent. Denně se v nepřetržitém provozu vyrobí až 90 tun skla. „Celá kombinace opatření přinese snížení emisí oxidu uhličitého o 70 procent,“ dodává ředitel Barevky.

Nová pec „ušetří“ více než 193 tisíc tun ekvivalentu CO2 během prvních deseti let provozu. Celková investice do linky přesáhla 30 milionů eur, tedy asi 750 milionů korun. Téměř polovinu částky, 300 milionů korun, pokryla dotace Evropské unie.

Technologii Volta teď čekají dva roky testování, zda bude využití vysokého podílu elektrického tavení pro velkovýrobu plochého skla vhodné. Na provoz dohlíží skupina výzkumníků a sleduje všechny parametry výsledného výrobku. „Vana tady na Barevce má kapacitu 90 tun skla denně, další floatové linky ji mají až osmkrát větší.

Další kroky k dekarbonizaci sklářství

Kroky k dekarbonizaci začali podnikat i další čeští skláři. Prudké zvýšení cen energií spojené s ruskou agresí na Ukrajině pro ně znamenalo velké finanční problémy. Tržby odvětví se pohybovaly v roce 2023 podle Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR okolo 58 miliard korun. Celkově v sektoru pracuje 17,5 tisíce Čechů. Podle dat serveru Fakta o klimatu má české sklářství na svědomí dvě procenta tuzemského ročně vypuštěného ekvivalentu CO2. Hlavním zdrojem emisí je z 80 procent spalování paliva, většinou zemního plynu.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

AGC Glass Europe kromě vývoje elektrické hybridní technologie Volta využívá recyklované sklo a zabývá se celým dodavatelským řetězcem surovin. To je v Česku na úplném začátku, řeší se prozatím pouze na univerzitní půdě.

Společnost AGC Glass Europe má cíl uhlíkové neutrality nastavený na rok 2050 a v současné době zpracovává strategii pro jednotlivé evropské závody. „Prvním krokem v konkrétním plánu je do roku 2030 snížení celkové produkce emisí oxidu uhličitého o 30 procent pro Scope 1 a 2. Klíčovým nástrojem k dekarbonizaci sklářství bude částečná elektrifikace výroby. Odklon od zemního plynu je ale komplikovaný, zejména kvůli kvalitě vyrobeného skla a možnosti dosáhnout potřebné teploty. Čím kvalitnější sklo, tím je energeticky náročnější.

Celoelektrické pece jsou denně schopné tavit pouze menší množství materiálu, takže se ve velkých výrobách použít nedají. Využít by se dal ke spalování také vodík. K tomu však v současné době v Česku chybí potřebná distribuční síť, nepostačuje ani jeho výroba. Budování nových technologií přitom bude pro firmy finančně i kapacitně náročné. Ke snížení emisí může přispět i zmíněné zvýšení recyklované složky. Ta se totiž taví při nižší teplotě.

Příklady dobré praxe a další možnosti

Karlovarský Moser řeší energetickou náročnost výroby skla tím, že se pustil do výroby vlastní elektřiny. Minulý rok na jaře spustil fotovoltaiku s maximálním výkonem 527 kilowattů. Celkově elektrárna pokryje zhruba polovinu spotřeby firmy. Více než tisícovku panelů doplňuje dvojice baterií o kapacitě 600 kilowatthodin. Tu tvoří akumulátory určené původně do elektromobilů mladoboleslavské Škody Auto.

Nové cesty k dekarbonizaci hledají také výrobci českého křišťálu Bomma a Rückl spojené ve skupině Bomma & Rückl Group. Novou pec Bomma spustila v provozu sklárny v roce 2023 ve Světlé nad Sázavou. „Po více než roce můžeme potvrdit, že tato změna výrazně zvýšila efektivitu výroby a přispěla k úsporám jak finančních, tak fosilních zdrojů,“ říká Kozlová. Sklárna Rückl ve středočeském Nižboru zase plánuje spustit elektricky otápěnou pánvovou pec během tohoto měsíce. Postupně ale obě sklárny zavádějí i další kroky. „V obou našich provozech využíváme odpadní teplo z tavení, například k vytápění společných a kancelářských prostor.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Ve výrobě obalového skla hraje zásadní roli recyklace už dnes. Společnost Vetropack Moravia Glass vyrábí v Kyjově nové skleněné obaly ze směsi, kterou až ze tří čtvrtin tvoří střepy. Podíl by chtěli ještě zvýšit, ale k tomu nemají dostatek použitého skla. Za nejperspektivnější technologii pro toto odvětví považuje Communications Specialist firmy Regína Bělohoubková zvýšení podílu elektrických tavicích agregátů poháněných obnovitelnými zdroji. Do roku 2030 chce Vetropack snížit emise CO₂ ve Scope 1 a 2 o 50,4 procenta a ve Scope 3 o 30 procent. Pomáhá mu v tom firemní dekarbonizační mapa a zapojení do Science Based Targets initiative.

Shrnutí cílů a opatření

Níže je uvedena tabulka shrnující některé z cílů a opatření, které společnosti v českém sklářském průmyslu podnikají v oblasti dekarbonizace.

tags: #emise #levné #dubí #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost v Demänovské Dolině
• Východočeské písčiny a ochrana
• Rostliny sající vlhkost: Kroton a spol.
• Inspirace pro zimní kreslení
• Srovnání stojanů na pytle