Parametry sklápěče Piaggio

Sklápěč Piaggio je skvělá nástavba pro převoz sypkých materiálů, uplatnění najde hlavně u stavebních firem. Maximální úhel sklon plošiny je 45 stupňů a opět se dají sklopit krom čela i bočnice.

Podvozek Piaggio je univerzální základna, na které lze realizovat různé nástavby. Valník Piaggio vyniká v převozu nákladu, paletovaných stavebních materiálů, podle varianty rozvoru a velikosti ložné plochy pojme 2-4 palety.

O pohon vozu Piaggio Porter NP6 se stará atmosférický, nepřímovstřikový motor s rozvody řešenými řetězem. Palivem je benzín v kombinaci s LPG. Optimální průběh točivého momentu zaručuje variabilní časování sacích i výfukových ventilů.

Podvozek má nosnost až 1,6 tuny (platí pro dvojmontáž), šířka kabiny je 1640 mm a poloměr otáčení je v závislosti na variantě podvozku 11,4 m až 13,4 m.

Nákup nového vozu vč. Na podvozku Canteru s celkovou hmotností 3,5 tuny jsme si půjčili třístranný sklápěč. Postavit na 3,5tunový podvozek sklápěč vyžaduje velmi pečlivé zvážení každého kilogramu pohotovostní hmotnosti.

Čtěte také: Vše o emisních normách

V případě zkoušeného Canteru s úzkou kabinou S (Standard) zbývá na nástavbu a náklad 1620 kg. Velmi příznivou hodnotu provází bytelný podvozek se zadní nápravou s excelentní nosností 2,5 tuny. Díky těmto parametrům získává třístranný sklápěč jasné opodstatnění, protože nabízel více než tunu pro náklad.

Podvozek kvůli hmotnostním poměrům používal nejkratší z možných rozvorů 2,5, 2,8 a 3,4 metru. Canter je v oblibě nástavbářů také pro velmi nízkou konstrukci rámu pouze 735 mm nad vozovkou. Díky tomu mělo kompletní vozidlo velmi nízké těžiště, které se hodí zejména při pohybu na nezpevněných komunikacích.

Na silnici jsme s Canterem mohli uhánět dle libosti, protože automobil měl navzdory vnějším rozměrům nejtěžší součásti v rámu blízko vozovky. Vozidlo poháněla prostřední výkonová verze třílitrového čtyřválce.

Točivý moment 370 N.m je podle tabulkových údajů dostupný již od 1320 min-1, během jízdy se motor velmi pěkně sbíral od cca 1400 min-1 a byl připravený zvládat plně zatížené vozidlo. Vzhledem k určení Canteru se sklopnou nástavbou zejména do města například na svoz listí či podobného odpadu, bohatě stačila pětistupňová přímo řazená převodovka.

Trojka kladla trochu větší odpor, ale po ujetí pár tisícovek kilometrů by kompletní řazení mělo jít hladce. Napadlo nás, že k určenému provozu by stačila základní verze třílitrového motoru o výkonu 96 kW a 300 N.m.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Dojem velmi dobré dynamiky však byl vydatně podpořen příplatkovým krátkým koncovým převodem 1:4,111. Se standardním převodem diferenciálu 3,909 by se Canter tolik vpřed nehnal. Standardní stálý převod se ale rozhodně lépe hodí na jízdy mezi městy, protože by ručka otáčkoměru ani při rychlosti 90 km/h neopustila ekonomické zelené pole otáčkoměru 1000-2000 min-1.

Pro potřeby svozu listí a pohybu po městě stačí i tříčlenné posádce úzká kabina označovaná S. Jednak je proti širší C (Comfort) lehčí a také se lépe hodí pro pohyb v úzkých uličkách měst a parků. Pochvalovali jsme si stavitelný volant a možnost sklopit prostřední opěradlo pro vytvoření stolečku. Jak již je pro Canter typické, našli jsme hodně odkládacích prostor včetně stropní poličky pro skrytí cennějších předmětů. Na místě řidiče nás hýčkalo všestranně stavitelné sedadlo Isrinhgausen. Během denní doby jsme nemuseli myslet na povinné svícení, které fungovalo automaticky.

Další součást standardní výbavy tvořil vyhřívaný palivový filtr s odlučovačem vody. První položka účinně pomáhá startování v tuhých mrazech, oddělení kondenzátu z paliva je výbornou prevencí před vydřením vstřikovačů za několik desítek tisíc korun.

Do standardní výbavy Canteru patřil systém start-stop. Zapínal se až po zahřátí motoru, což jsme kvitovali, neboť studené starty působí v celém pracovním režimu motoru největší opotřebení. Výrobce toto automatické vypínání motoru opatřil automatickým přepínáním tlumených světel na obrysová.

Díky tomu nebyly akumulátory během automatického startování nadbytečně zatížené, prodlouží jim to životnost a majiteli sníží provozní náklady. Daimler vlastnící značku Fuso Canter také velmi uživatelsky připravil informace o filtru pevných částic.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

V menu palubního počítače jsme našli graf jednoduše znázorňující míru zaplnění filtru. V obdélníku znázorňujícím zachycovač přibývá světle zelených segmentů, přičemž při polovičním zaplnění se v případě vhodných podmínek spustila aktivní regenerace.

Když nastala poprvé během ustálené jízdy, tak Canter najednou samovolně začal více zabírat, jako bychom více sešlápli akcelerátor. Na přístrojovém štítu se symbol filtru změnil ze zeleného na bílý. Důmyslná volba bílé místo červené či žluté nezpůsobí panickou reakci řidiče, který na tuto výstrahu nemusí vůbec reagovat.

Když jsme v tomto režimu jeli, trvalo spálení sazí cca deset minut. Když jsme simulovali zastavení a nechali běžet motor na volnoběh, regenerace se prodloužila na přibližně patnáct minut. Po ní zůstal obdélníkový symbol filtru zcela prázdný. Zaplnění do poloviny nastávalo po ujetí cca stovky kilometrů.

Canter s třístrannou sklopkou dostal slušnou výbavu, aby na méně pevném terénu nezapadl. Standardně má samosvorný diferenciál, nad běžný rámec byt obutý na záběrových pneumatikách na obou nápravách.

Technické parametry motoru 4P10

tags: #emise #piaggio #sklapec #parametry

Oblíbené příspěvky:

• Generál Pavel o klimatu
• Magistrát města Jihlavy a ovzduší
• Více o znečištěném prameni evropské integrace
• Obnovitelné zdroje v módě
• Klimatické změny a boj proti nim