Nedílnou součástí pravidelné technické prohlídky vozidla je měření emisí. Tato kontrola má za úkol odhalit, zda vaše vozidlo neuvolňuje do ovzduší více škodlivin, než povolují zákonné normy. Jaké emisní limity musí vaše vozidlo splnit v roce 2025 a kolik za měření emisí zaplatíte?
Měření emisí je v České republice povinnou součástí technické kontroly vozidel již od 90. let. Jde o opatření, které má snížit znečištění ovzduší a přispět k ochraně lidského zdraví.
Prospívá ale také vaší peněžence - udržované a efektivně fungující motory spotřebují méně paliva než zanesené a nehospodárné pohonné jednotky.
Česká republika se u emisních limitů řídí regulačními standardy Evropské unie. Tzv. emisní normy Euro určují, kolik škodlivin smí vozidlo vypouštět do ovzduší.
Euro normy se zaměřují především na množství pevných částic (PM; u pevných částic se sleduje i jejich počet - PN).
Čtěte také: Vše o emisních normách
Euro normy se vztahují jen na nově homologovaná (schválená) a registrovaná vozidla. Starší vozy mohou jezdit podle pravidel, která byla platná v době, kdy byla uváděná na trh.
Emisní limity jsou tímto způsobem snižovány postupně bez toho, aniž by majitelé starších vozidel byli nuceni k nákladným úpravám. Norma Euro 1 byla zavedena v roce 1992. V současné době se automobilky řídí normou Euro 6, která vstoupila v platnost v roce 2015.
Normy Euro se liší pro benzínová a naftová vozidla. Oba typy paliva se totiž na znečištění ovzduší podílí jiným způsobem. Benzínové motory tradičně produkují více oxidu uhelnatého a uhlovodíků. U naftových motorů jsou hlavním problémem oxidy dusíku a pevné částice.
Norma Euro 7 by měla být zavedena v roce 2027. Kromě uvedených emisí bude nově sledovat také limity pro emise z pneumatik či brzd. Předpis poprvé klade důraz i na výdrž baterií u elektromobilů.
Emisní normu si snadno ověříte ve velkém technickém průkazu v kategorii Emise v kolonce V9. Pokud velký techničák již nemáte k dispozici, dohledáte si technické údaje o vozidle online na Portálu dopravy, Portálu občana nebo v aplikaci eTechničák. Případně můžete na webu dataovozidlech.cz zadat VIN kód auta a vyhledat položku Stupeň plnění emisní úrovně.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Emisní normu se vám vyplatí vědět třeba při cestě do zahraničí. Některé evropské země (například Německo, Francie, Rakousko) rozlišují tzv. nízkoemisní zóny, do kterých smí vjet pouze vozidla, která splňují určitou emisní normu (v současnosti obvykle Euro 3 či Euro 4). V praxi se jedná hlavně o velká města, kde je problém se znečištěním ovzduší největší. V ČR zatím podobné zóny nefungují, ale o jejich zavedení se již delší dobu debatuje - zejména v Praze.
Pokud dovážíte vozidlo ze zahraničí nebo provádíte první převod vozidla z původního majitele, měli byste emisní normu znát také kvůli případné ekologické dani. Ta se uplatňuje u aut, která nesplňují žádnou ekologickou normu (10 000 Kč) nebo jen třídy Euro 1 (5 000 Kč) či Euro 2 (3 000 Kč).
Kontrola emisí v ČR probíhá na stanicích měření emisí (SME). Ty se obvykle nachází ve stejném areálu jako stanice technické kontroly (STK) - bez emisní kontroly totiž nemůžete absolvovat technickou. Jedná se však o dvě oddělené provozovny. Interval měření emisí je stejný jako u STK, tedy 4 roky po první registraci vozidla a poté každé 2 roky.
Zatímco Euro normy jsou stanovené pro nové vozy, měření na SME probíhá u používaných vozidel, která mají najeto klidně desítky či stovky tisíc kilometrů. Během technické kontroly emise tedy již nemusí být v souladu s výrobními normami, ale s mírnějšími provozními limity. Ty dodává buď přímo výrobce nebo je stanoví Ministerstvo dopravy.
Hodnoty pro všechna vozidla jsou v databázi ministerstva, která je integrovaná do softwaru stanic měření emisí. Technik při kontrole zadá do systému VIN kód vybraného vozidla a uvidí limity, které má vůz splňovat s ohledem na typ motoru či rok výroby.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Před měřením dochází k vizuální kontrole, která by měla odhalit viditelné poškození výfukového systému nebo nadměrnou kouřivost motoru. V případě netěsnosti výfuku či jiných zjevných závad, které by ovlivnily kontrolu, není vozidlo k měření vůbec připuštěno. Poté následuje samotná kontrola spalin, při níž je k výfuku připojen analyzátor výfukových plynů (benzínové motory) nebo kouřoměr (dieselové motory). Nedílnou součástí procesu je i diagnostika řídicí jednotky přes OBD zásuvku, která ověřuje funkčnost příslušných elektronických systémů.
Cena za měření emisních limitů se odvíjí od konkrétní SME. Obvykle zaplatíte zhruba 800-1 200 Kč. Měření u naftových motorů občas bývá o cca 100 Kč dražší, ale najdete i stanice, které pracují s jednou cenou. Na nejvyšší ceny tradičně narazíte v Praze a dalších velkých městech, naopak v menších městech a na venkově vás technická kontrola i emise vyjdou levněji.
Na měření emisí nemusí majitelé veteránů zapsaných v registru historických a sportovních vozidel. Emise se pochopitelně netýkají ani elektromobilů, kde k žádnému spalování nedochází. Automobily s hybridním pohonem již prochází standardním měřením a musí splňovat stejné normy jako vozidla s klasickým spalovacím motorem.
Pokud emisní systémy vykazují poruchu nebo emise překračují stanovené hodnoty, tak kontrolou na SME neprojdete. Nemůžete tedy ani pokračovat na STK. Technik uvede nalezené závady do protokolu. Pokud chcete s vozidlem jezdit, musíte po odstranění závad absolvovat opakovanou kontrolu. Do té doby je vozidlo technicky nezpůsobilé.
Měřením emisí nejčastěji neprojdou vozidla s nefunkčním katalyzátorem, špatně seřízeným motorem nebo odstraněným filtrem pevných částic. V závislosti na modelu vozidla a rozsahu poruch vás tyto závady obvykle vyjdou na tisíce až desetitisíce Kč.
Nechcete při měření emisí řešit problémy? Udržujte své vozidlo v dobré kondici. Následující opatření vám pomohou držet emise pod kontrolou.
Jak můžete vidět, tak dějiny Euro normy začínají v roce 1993. Naftové motory jsou na tom podobně jako ty benzinové. Striktnější je k nim norma co se týče oxidu uhelnatého, naopak mohou vypouštět nepatrně více oxidu dusíku. Pevné částice se tu řešily daleko dříve, což je také důvod, proč mají benzinové motory DFP až v poslední době.
| Rok | Norma | Oxid uhelnatý | Oxidy dusíku | Pevné částice |
|---|---|---|---|---|
| 1993 | Euro 1 | 2,72 | - | 0,14 |
| 1997 | Euro 2 | 1 | - | 0,08 |
| 2001 | Euro 3 | 0,66 | 0,5 | 0,05 |
| 2006 | Euro 4 | 0,5 | 0,25 | 0,025 |
| 2011 | Euro 5a | 0,5 | 0,18 | 0,005 |
| 2013 | Euro 5b | 0,5 | 0,18 | 0,0045 |
| 2015 | Euro 6b | 0,5 | 0,08 | 0,0045 |
| 2018 | Euro 6c | 0,5 | 0,08 | 0,0045 |
| 2019 | Euro 6d - TEMP | 0,5 | 0,08 | 0,0045 |
| 2021 | Euro 6d | 0,5 | 0,08 | 0,0045 |
Tabulka emisních norem Euro pro naftové motory (g/km)
Dost možná si říkáte, proč jsou normy Euro 6b a Euro 6d stejné? To je z toho důvodu, že se měnila testovací metodika. Do té se začaly zahrnovat i testy v reálném provozu. Byla povolena určitá tolerance ohledně toho, jak velký může být mezi laboratorním testem a zkouškou v provozu rozdíl. Třeba u Euro 6d - TEMP byla tolerance 110 %, kdežto současná Euro 6d povoluje odchylku jenom 43 %.
V posledních měsících se hodně diskutuje o normě Euro 7, která by měla být schválena ještě letos a platila by od roku 2025. Zatím se neví, jak moc bude přísná, ale je dost dobře možné, že pro spalovací motory, tak jak je známe, bude likvidační. V Bruselu totiž bohužel nesedí technici, ale úředníci, na které má obří vliv zelená lobby. Mluví se dokonce o tom, že úroveň vypouštěných pevných částic bude tak přísná, že bude pod úrovní, kterou současné přístroje dokáží naměřit. Navíc se počítá s tím, že by se znovu měnila testovací metodika a auta by musela normu plnit i s přívěsem a při jízdě do kopce.
V roce 2020 se k výše uvedeným limitům přidal ještě univerzální limit CO2, kterého smí vůz vypustit maximálně 95 gramů na každý ujetý kilometr. Překročení tohoto limitu znamená pokutu ve výši 95 eur za každý gram navíc u každého takového prodaného auta.
Na druhou stranu se ale emise počítají za všechna auta prodaná po celé EU, takže třeba plug-in hybridy, které mají tyto emise kolem 50 g/km, významně sráží průměr automobilky. Stejně tak elektromobily, které lokálně nevypustí ani gram. Takový koncern VW musel za rok 2020 zaplatit pokutu ve výši 170 milionů eur, protože se do limitu zkrátka nevešel.
Ekologičtější postoj a vyšší ochrana životního prostředí se týká také motorových vozidel, u kterých se klade důraz na snížení vypouštěných emisí. K tomu slouží tzv. filtr pevných částic, který musí mít každé vozidlo. Pokud je filtr zanesený, nefunkční nebo dokonce úplně chybí, výsledkem je hustý dům vycházející z výfuku. A to je od 1. října 2018 zakázané.
Přísnější pravidla mají smysl. Podle odborných studií jediný vůz bez funkčního filtru pevných částic vyprodukuje tolik emisí jako desítky aut s funkčním filtrem. Škodliviny, které vozidla každý den vypouští do vzduchu přitom obsahují rakovinotvorné a genotoxické látky.
Vozidlo však může splňovat povolené hodnoty emisí a to i přesto, že je filtr pevných částic nefunkční, zanesený nebo dokonce úplně chybí. Pro tyto případy se měří také tzv. limitní hodnota kouřivosti motoru, jejíž hranice byla stanovena na 0,25m-1. Nedosažení této hodnoty je známkou špatného filtru pevných částic (tzv. závada typu B).
Majitel takového vozidla je povinen závadu odstranit nejpozději do 30 dní od jejího zjištění. Po odstranění závady musí vůz absolvovat opakovanou technickou prohlídku. Pokud by se tak nestalo, vozidlo automaticky ztrácí technickou způsobilost.
Vzhledem ke zpřísňování emisních nároků je jasné, že vývoj technologií pohonných řetězců bude muset intenzivně pokračovat. Pro snižování škodlivin konstruktéři již nyní řeší následující oblasti (v závorce jsou nastíněna jejich řešení):
Poznámka: za studený start se obvykle považuje spuštění motoru s teplotou motoru (chladiva) nižší než 40 °C.
Přestože stále, bohužel, chybějí jasně definované požadavky budoucích norem úrovně Euro 7/VII, z dostupných informací lze usoudit, že přicházejí v úvahu různé scénáře možného zpřísnění emisních limitů, z nichž některý může být zvolen jako základ pro Euro 7/VII. Z výše uvedeného je tedy zřejmá snaha o drastické snížení limitů škodlivin (i těch ostatních - CO, HC, PM/PN…) v horizontu několika málo let. Zároveň se předpokládá anulování současného existujícího rozdílu mezi konstrukčně srovnatelnými typy lehkých vozidel (především mezi M1 a N1).
tags: #emise #novych #naftovych #motoru #normy