Emise Ovlivňující Přírodu: Druhy a Dopady

Ekologie se zabývá vztahy v přírodě, respektive vztahy mezi organismy navzájem/organismy a prostředím. Zkoumá vztahy mezi organismy navzájem i mezi organismy a prostředím. Termín ekologie často bývá nesprávně používán pro ochranářské aktivity a tvorbu životního prostředí. Nejde o jedno a to samé.

Živá a neživá příroda, ekosystémy

Příroda sestává ze živých i neživých složek. Mezi živé složky přírody patří organismy: rostliny, živočichové, houby, mikroorganismy aj. Mezi neživé složky přírody náleží např. vzduch, voda či horniny a minerály (nerosty). Ucelené součásti přírody se označují jako ekosystémy. Ekosystémy lze rozdělovat např. na suchozemské (les, louka) a vodní (rybník, jezero).

Abiotické faktory

Abiotické podmínky (faktory) prostředí souvisejí s neživou přírodou. Viditelné světlo je zdrojem energie pro fotosyntézu, ale též obecně slouží k orientaci či komunikaci organismů. Světlo organismy vnímají světločivnými buňkami či zrakem. To u živočichů souvisí např. s přítomností určitého zbarvení (mj. výstražného či maskovacího), rostliny na své pestře zbarvené části mohou lákat např. Změny intenzity světla vedou u živočichů k ovlivňování biorytmů, které souvisejí např. s rozmnožováním či migrací. Životní cyklus rostlin je ovlivněn délkou dne. Organismy mají různé nároky na světlo: živočichové se nedostatku světla (to je spojeno např. s noční aktivitou či životem v podzemí) přizpůsobili např. UV záření má kratší vlnové délky a větší energii než viditelné záření, ničí proteiny a nukleové kyseliny.

Vlivy odpadů na životní prostředí

Negativní vlivy odpadů na životní prostředí zahrnují globální rozměr, jako je přeprava odpadů, skleníkový efekt a nelegální ukládání, které vede ke kontaminaci vod a půdy, ovzduší emisemi a skleníkovými plyny, a také estetické znehodnocení krajiny. Naopak, pozitivní je vracení částí zpátky do životního cyklu - zpětný odběr výrobků, které podléhají zpětnému odběru, procenta využití a recyklace. Je nutné se zaměřit na možnosti, materiálové a energetické využití, odstraňování- skládkování, spalování bez využití energie.

Integrovaný registr znečišťování (IRZ)

Integrovaný registr znečišťování (IRZ) poskytuje podrobné informace o používání a vypouštění nebezpečných látek do životního prostředí. V České republice byl poprvé přístupný na internetu 30. září 2005. Od zavedení IRZ do české legislativy jsou zaznamenávány snahy průmyslu a politických struktur o jeho omezení nebo osekání. V Integrovaném registru znečišťování (IRZ) je v současné době zařazeno 93 chemických látek či skupin s různými dopady na životní prostředí a lidské zdraví.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Skupiny látek v IRZ

• Rakovinotvorné látky: Mohou vyvolat onemocnění rakovinou. Do této skupiny řadíme chemické látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka.
• Mutagenní látky: Zařazení látek mezi mutagenní vychází z profilů látek uvedených na internetových stránkách IRZ.
• Endokrinní látky: Označujeme ty, které narušují fungování hormonálního systému (tedy žláz s vnitřní sekrecí), někdy se pro ně používá název endokrinní disruptoři. Zařazení látek mezi endokrinní vychází z klasifikace látek v EU a USA.
• Skleníkové plyny: Způsobují oteplování atmosféry Země (globální klimatické změny) prostřednictvím tzv. skleníkového efektu. Pořadí provozoven podle množství vypouštěných skleníkových plynů (oxid uhličitý, oxid dusný, methan) vyjadřujeme v přepočtu na jejich potenciál přispívat ke skleníkovému efektu.
• Látky poškozující ozonovou vrstvu: Patří plyny, které se díky své odolnosti dostávají do vyšších vrstev atmosféry a až v nich se rozkládají a uvolňují chlor, který pak reaguje s ozonem, váže jeden atom kyslíku a ničí tak ozonovou vrstvu chránící Zemi před ničivým tvrdým UV zářením.
• Látky nebezpečné pro vodní organismy: Do této skupiny jsme vybrali látky hlášené v emisích do vody a klasifikované některou z R-vět jako nebezpečné pro vodní organismy či vodní prostředí.
• Perzistentní organické látky (POPs): Do skupiny POPs jsme zařadili látky uvedené na seznamech Stockholmské úmluvy a POPs protokolu ke Konvenci o dálkovém přenosu škodlivin v ovzduší.
• Dioxiny: Pod zažitým zkráceným termínem dioxiny se skrývají dvě rozsáhlé skupiny chemických látek: polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF).

Emise ze zemědělské činnosti

Zemědělství je nejen významným producentem toxického amoniaku, ale při zemědělské činnosti vzniká i celá řada dalších plynů, zvláště pak metan CH4, CO2, CO, N2O, NOx, H2S a další odérové plyny. Nejznámějšími zdroji z celého spektra zemědělské výroby jsou v živočišné výrobě chov skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, skladování a manipulace s chlévským hnojem, kejdou a drůbežím trusem.

Při kompostování přeměňují mikroorganismy surový materiál na humus a jeho složky. Baktérií, redukuje obsah vody a objem materiálu. Činnosti. Při procesu zrání kompostu vznikají plynné emise. Byly zjištěny následné plynné emise: N2O, NO, NH3, CH4, CO, CO2, H2S. Použitých, ale je optimální dodržet poměr C : N 30 : 1.

Možnosti snížení emisí

• Redukce tvorby plynů v zažívacím traktu a výkalech vlivem výskytu metabolických poruch (alkolózy, acidózy, ketózy) - předpokládá se, že tímto způsobem je možné snížit emise až o 15 %.
• Redukce tvorby plynů v zažívacím traktu a výkalech likvidací saprofytické mikrobiální flory v zažívadlech léčebnou aplikaci xenobiotik, tj. antibiotik, sulfonomadiů, antiperazitik, - předpoklad snížení emisí až o 10 %.
• Redukce tvorby plynů v zažívacím traktu a výkalech změnami krmných dávek - předpoklad snížení emisí až o 10 %.
• Redukce tvorby plynů v zažívacím traktu a výkalech v důsledku mikroklimatických změn (ochlazení) - předpoklad snížení emisí až o 5 %.
• Omezení emise metanu u nuceně větraných stájí (prasata, drůbež) využitím biofiltru - předpoklad snížení emisí o 20 - 40 %.
• Omezení emisí metanu ze skládek chlévského hnoje, kejdy ošetřením enzymatickými látkami - předpoklad snížení emisí o 35 - 50 %.

Současná klimatická změna

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny. Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety. Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje.

Dopady klimatické změny

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme. Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Zubři a ukládání CO2

Stádo 170 zubrů, které ochránci přírody vypustili do rumunského pohoří Tarcu, by mohlo pomoci ukládat emise CO2, jež by se rovnaly odstranění téměř dvou milionů automobilů ze silnic na jeden rok. Zubr evropský z Rumunska zmizel před více než 200 lety, ale organizace Rewilding Europe a WWF Romania ho v roce 2014 znovu vysadily v Jižních Karpatech. V nejnovějším výzkumu byl použit nový model, který vyvinuli vědci z Yaleovy univerzity. Bylo zjištěno, že stádo zubrů pasoucích se na pastvinách o rozloze téměř 50 kilometrů čtverečních v pohoří Tarcu potenciálně zachytí dva miliony tun uhlíku ročně. To je téměř 9,8krát více, než kolik stejná oblast zachytí bez zubrů.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Co můžeme udělat pro snížení dopadu emisí

1. Zaměřte svou pozornost složení a původu krmiva, které nakupujete. Některé značky se zaměřují na ekologicky šetrné produkty, například krmiva z obnovitelných zdrojů nebo snižují emise při výrobě.
2. Domácí mazlíčci často potřebují hračky, hygienické pomůcky nebo misky.
3. Při koupání nebo čištění zvířecích potřeb zkuste minimalizovat spotřebu vody.
4. Zvažte opravu starých hraček nebo vytvoření nových ze starých materiálů.
5. Pokud máte možnost, omezte jízdy autem při cestách se svým mazlíčkem (například na veterinární prohlídky).
6. Podpořte projekty zaměřené na ochranu přírody, ať už finančně, dobrovolnickou činností, nebo šířením povědomí o jejich práci.
7. Výsadba stromů: Zasaďte strom na své zahradě nebo se zapojte do komunitních projektů výsadby.

Zvířata jsou na nás zcela závislá, i na našem chování. My jsme ti, kdo mohou něco změnit. Ať už je to výběr ekologických produktů, omezení odpadu nebo podpora projektů na ochranu přírody, každý krok se počítá.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

tags: #emise #ovlivňující #přírodu #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Historie obce Prysk
• Environmentální politika a výzva 15000
• Změna klimatu
• Komunální odpad Lysá nad Labem
• Ochrana přírody v ČR