Emise plynů v Ústí nad Labem a zdroje znečištění

Ústecký kraj patří stále mezi regiony, ve kterém se vypustí do ovzduší největší množství znečišťujících látek. Ústecký Spolek pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie), elektrárny ČEZ nebo Lovochemie, to je jen malý výčet společností z Ústeckého kraje, které se umístily na předních místech největší znečišťovatelů v republice.

Naopak nejvíce látek, které přispívají k poškození ozónové vrstvy Země, vypustila podle Arniky ústecká Spolchemie. Za rok 2007 se jednalo o zhruba 551 kilogramů. Nejvíce karcinogenních látek vypustila společnost Union Lesní brána z Dubí na Teplicku. Loni totiž vychrlila do ovzduší přes čtyři tisíce osm set kilogramů formaldehydu. Oproti roku 2006 to bylo téměř třikrát tolik více. Méně formaldehydu naopak vypustila firma Knauf Insulation v Krupce na Teplicku.

Objem emisí skleníkových plynů z velkých zdrojů v Česku svižným tempem klesá. V loňském roce to bylo 40,5 milionu tun oxidu uhličitého, meziročně o 13,8 procenta méně. Už v roce 2023 nastal pokles emisí o 18 procent. Obecně lze říct, že pokles emisí souvisí hlavně s omezováním výroby v uhelných elektrárnách. Ty z trhu vytěsňuje rostoucí výroba větrných a solárních elektráren, ale také vysoké ceny emisních povolenek.

Za jednu tunu emisí do ovzduší se totiž v zemích Evropské unie platí 78 eur. Právě OTE má na starosti evidovat, zda velcí producenti skleníkových plynů splnili svou povinnost a oznámili výši emisí za předchozí rok. I to, zda řádně nakoupili a odevzdali příslušné množství emisních povolenek. OTE ve své zprávě uvádí, že splněno mají všichni s výjimkou pěti firem.

Právě zmíněná Elektrárna Počerady loni neobhájila první místo v žebříčku největších emitentů skleníkových plynů. Skončila těsně druhá za Elektrárnou Tušimice, kterou vlastní ČEZ. Právě velké elektrárny skupin ČEZ a Sev.en dominují v přehledu deseti největších zdrojů oxidu uhličitého. V meziročním srovnání se největší pokles emisí CO2 (a tedy i výroby) odehrál u Elektrárny Počerady, Orlen Unipetrolu RPA a Teplárny Kladno. Mírnější pokles emisí nastal v případě elektráren Skupiny ČEZ.

Čtěte také: Cena STK a emisí v Ústí nad Labem

Letošní rok zřejmě přinese výkyv v dlouhodobě klesajících emisích oxidu uhličitého. V prvním pololetí totiž došlo k nárůstu výroby v parních (tedy hlavně uhelných) elektrárnách o 9,8 procenta na 14,5 terawatthodiny (TWh). Souvisí to s vyšší spotřebou elektřiny v důsledku chladnější zimy. Jak uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu, produkce hnědého uhlí v prvním pololetí meziročně vzrostla o 11,6 procenta na 12,55 milionu tun. Výrazný nárůst těžby hnědého uhlí se odehrál hlavně v březnu a v dubnu.

Klesající náklady na výrobu vodíku za použití elektřiny z větrných či solárních elektráren nabízí podle výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) slibnou cestu ke snížení emisí skleníkových plynů v některých z nejvíce závislých sektorů na fosilních palivech, jako jsou ocelářský a cementárenský průmysl či nákladní a lodní doprava. Nová studie z dílny BNEF „Hydrogen Economy Outlook“ uvádí, že by rozvoj využití „čistého“ vodíku mohl vést ke snížení globálních emisí skleníkových plynů až o 34 %. „Odvětví čistého vodíku je v současné době malé a ceny jsou vysoké. Existuje velký potenciál k poklesu cen, ale využití vodíku musí být navýšeno a musí být vytvořena potřebná infrastruktura.

Podle uvedené studie by vodík vyrobený při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů mohl být ve většině částí světa před rokem 2050 vyráběn za 0,8 až 1,6 USD/kg (zhruba 19 až 38 EUR/MWh). Výzkumníci z BNEF nicméně připomněli, že komplikací při rozvoji užívání vodíku je jeho skladování a přeprava.

Přehled odchodu od uhlí velkých teplárenských soustav v Česku

Následující přehled ukazuje stav odchodu od uhlí velkých teplárenských soustav v Česku. Ty dohromady zásobují přes milion českých domácností, což jsou skoro tři čtvrtiny všech domácností vytápěných dálkovým teplem.

Poslední aktualizace dat: 6. 2. Primárním zdrojem pro seznam zařízení je registr ETS 1. Ten obsahuje lokality, na kterých je alespoň jeden zdroj s výkonem nad 20 MWt. Zařízení z tohoto registru jsou ručně sloučena do smysluplných větších teplárenských celků (každý takový celek je buď propojený rozvodnou sítí nebo jeho zařízení mají jednoho vlastníka a dodávají teplo do stejného města).

Čtěte také: Vše o emisních normách

Pro přehlednost jsou zde jen větší teplárenské celky, které dodávají teplo alespoň do 6 000 domácností nebo mají roční emise vyšší než 200 000 t CO2 (a nebo mají přidělenu alespoň miliardovou dotaci z Modernizačního fondu). Počet domácností odebírajících teplo z daného teplárenského celku je založený na veřejných datech ze Sčítání lidí, domů a bytů 2021. Pro každý celek byl do rešerše ručně doplněn seznam zásobovaných oblastí (obcí či městských částí). Pro každou takovou oblast je v datech ze sčítání odhadnutý počet domácností, které zde byly v roce 2021 zásobované dálkovým teplem. Jde tedy o několik let starý statistický odhad, nemusí přesně odpovídat současné realitě.

Emise skleníkových plynů pocházejí z tabulky ověřených emisí z registru ETS 1, jde o data za rok 2024. Teplárny vyrábí v různé míře také elektřinu, teplem často zásobují i průmyslové podniky. Paliva jsou u teplárenských celků seřazená podle jejich odhadovaném podílu na mixu (v roce 2025). Jako doplňková jsou označena ta paliva, která podle našich odhadů tvoří méně než 15 % mixu. Kompletní data najdete v doprovodné tabulce.

V ručně shromážděných údajích samozřejmě mohou být chyby či nepřesnosti. V lokalitě Mělník má do roku 2029 vzniknout první blok na zemní plyn s paroplynovým cyklem (280 MWe, s dotací z ModFondu), a do roku 2030 druhý větší blok s výkonem 650 MWe (oba mají provozní podporu, byť ten druhý jen na 520 MWe výkonu). Kromě toho má už do roku 2028 vzniknout nové zařízení na energetické využití odpadu (s dotací z ModFondu). Zdroje doplní záložní plynová kotelna.

V současné době stále hlavně uhelná elektrárna Třebovice chystá přechod na zemní plyn. Elektrárna také získala provozní podporu na plynové kogenerační zdroje o celkovém výkonu 174 MWe. Kromě zemního plynu se zvažují i další zdroje, ale zatím pro to nejsou konkrétní plány. Menší Teplárna Přívoz přešla na zemní plyn v roce 2022. Současně také odebírá koksárenský plyn z nedaleké koksovny Svoboda (společnosti OKK Koksovny).

Teplárny Brno přestaly spalovat uhlí již v roce 1996. Většina tepla pochází ze spalování ze zemního plynu a komunálního odpadu, biomasa tvoří doplňkové palivo. Nyní je také ve výstavbě nový kotel na biomasu (dotace ModFond), a chystá se výstavba horkovodu z Dukovan. Sada lokálních soustav (obzvláště na velkých sídlištích) už dlouho vytápěných plynem.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Na levém břehu Vltavy by v Praze do roku 2030 mohla vzniknout velká tepelná čerpadla využívající odpadní teplo z čistírny odpadních vod (částečně by mohla zásobovat také oblasti dnes zásobované z Mělníka). Jde o neúplné údaje. Uhelné bloky mají nahradit až 4 nové plynové zdroje (s paroplynovým cyklem) a dále nové zařízení pro energetické využití odpadu (všechno podpořeno z ModFondu). Diskutuje se také o výstavbě zdrojů na biomasu.

Postupný odklon od uhlí už probíhá delší dobu - v roce 2010 by kolaudován čistě biomasový kotel a v roce 2019 zařízení na energetické využití odpadu. V roce 2022 byl přestavěn uhelný kotel K6 na spalování až 80 % biomasy. Teplárna plánuje odejít od uhlí cca do roku 2028. Součástí plánu je postavit dva nové paroplynové zdroje (podpořeno ModFond, jeden z nich s provozní podporou) a kotel K6 upravit na 100% spalování biomasy.

Bývalá teplárna dolu ČSM přestavena na spalování zemního plynu. Uhelná teplárna Karviná plánuje obměnu uhelných kotlů za multipalivový kotel (TAP a biomasa) a plynové kotle. Stále primárně uhelná teplárna, která využívá spalování biomasy v jednom přestavěném kotli. Společnost má v plánu do roku 2027 výstavbu velkého zařízení pro energetické využití komunálního odpadu a dvou paroplynových bloků (oba projekty podpořeny z ModFondu).

Transformace uhelné teplárny probíhá v plném proudu. V roce 2023 byl dokončen horkovod z Temelína a dále byl jeden kotel na uhlí přestavěn na spalování 100% biomasy. Úplný odchod od uhlí se očeká v roce 2029, kdy bude v provozu nové zařízení na energetické využití odpadu Vráto. To teprve v červenci 2025 dostalo stavební povolení (podpořeno z ModFondu). Skladbu zdrojů doplní také nový plynový zdroj. který získal provozní podporu.

V Trmicích je ve výstavbě nový kotel na biomasu (projekt podpořen z ModFondu) a dva bloky na zemní plyn (s paroplynovým cyklem). Ve Střekově původní provozovatel soustavy nebyl schopen odchodu od uhlí. Po dohodě s městem zásobování teplem převzal ČEZ, který v roce 2025 zprovoznil novou plynovou kotelnu.

V roce 2023 byl jeden uhelný kotel přestavěn na zemní plyn (podpořeno ModFondem), stejně jako 2 menší mazutové kotle. Dále byla rekonstruována část rozvodů (z parních do horkovodních). Druhý a poslední uhelný kotel se od roku 2024 používá jen jako záložní. Společnost má v plánu ho přestavět na multipalivový kotel (TAP a biomasa, také s podporou ModFondu). Kromě toho teplárna plánuje postavit další plynový zdroj (s provozní podporou i podporou z ModFondu).

V plánu je výstavba biomasové kotelny o výkonu 35 MWt a účinné kogenerační plynové jednotky o výkonu 45 MWt. (Oba projekty podpořeny z ModFondu, plynové jednotky mají navíc i provozní podporu). V rámci dekarbonizace by tyto nové zdroje měly nahradit i Elektrárnu Tušimice jako zdroj tepla pro Kadaň (horkovodní propoj by měl být hotový během roku 2027).

Naprostá většina tepla v současnosti pochází ze spalování hnědého uhlí. Pro lokalitu není přidělena žádná dotační podpora (jen jedna nepodpořená žádost na plynovou kogeneraci o výkonu 39 MWe). V únoru 2026 vlastník oznámil, že na konci března 2026 ukončí výrobu tepla. Energetický regulační úřad teď musí určit budoucího dodavatele tepla na Kladně (tzv. nad rámec licence). Tento dodavatel bude nejspíše dočasně provozovat stávající uhelný zdroj. Město v mezičase připravuje výstavbu vlastního plynového zdroje.

Připravuje se biomasová kotelna (podořena z ModFondu), která bude v 2. etapě dekarbonizce pravděpodobně doplněna dalším zdrojem. Jako záložní a špičkovací zdroj slouží současná plynová kotelna (131 MWt). Teplárna provozuje dva uhelné kotle, ve kterých se v rostoucím objemu spoluspaluje biomasa (do 20 % paliva) a také kotle na zemní plyn. V roce 2021 získala dotaci z programu HEAT na výstavbu nového plynového kotle, který by nahradil jeden z uhelných kotlů, tuto stavbu ovšem zatím nezrealizovala. Kromě toho teplárna zvažuje spalování TAP. Datum odchodu od uhlí není zřejmý.

V roce 2024 byl nahrazen uhelný blok novým biomasovým kotlem (na štěpku). Biomasa tvoří asi 60 % palivového mixu. Dalším zdrojem je zemní plyn. Společnost zatím představila jen nejasné plány na transformaci. V současnosti nemá žádnou dotační podporu. Elektrárna na černé uhlí byla odstavena ke konci topné sezóny na jaře 2025. Dodávky tepla zatím provizorně zajišťuje záložní a špičková plynová kotelna o výkonu 18MWt. Do roku 2026 mají být v provozu další, účinnější zdroje: 8MWt biomasová kotelna a dvě kogenerační jednotky o výkonu 12MWe (oba projekty podpořeny z ModFondu, kogenerační jednotky mají navíc provozní podporu). Kromě toho je v plánu výstavba druhé záložní a špičkové plynové kotelny o výkonu 3x9 MWt.

Kotle na uhlí budou v teplárně nahrazeny za kotle na biomasu (projekt podpořen z ModFondu). Od roku 2022 se zde místo uhlí spaluje odpad (a z části také biomasa). Mezi lety 2018 - 2021 také proběhla rekonstrukce tepelné sítě s 15km nových horkovodů. Od roku 1999 pochází většina výrobeného tepla ze spalovny odpadu. Další teplo pochází ze zdrojů na zemní plyn, mazut dnes tvoří jen asi 2 % palivového mixu. Mezi lety 2018 a 2025 probíhala postupná rekonstrukce tepelné sítě (výměna parovodů za horkovody), což výrazně snižuje tepelné ztráty. Teplárna má v plánu také vybudovat bioplynovou stanici na zpracování organického odpadu z Liberecka (bez konkrétního termínu).

Společnost zatím pro Tisovou nepředstavila jasný plán na transformaci. Na obměnu hlavních zdrojů nemá v současnosti žádné dotace. Elektrárna plánuje vybudovat nové kotle na biomasu (podpořeno z ModFondu) a také záložní a špičkovací plynové kotle. Inovativní teplárna využívající také FVE, elektrokotel s akumulací či bateriové úložiště. Od uhlí odešla už v roce 2022, cca 85 % palivového mixu nyní tvoří biomasa. Dále má teplárna plynové kogenerační jednotky a špičkovací plynové kotle. Ve výstavbě je také zařízení na energetické využití odpadu pro Táborsko (mělo by být hotové do roku 2028).

Teplárna plánuje výstavbu multipalivového kotle na biomasu a směsný komunální odpad. Jen malá část zdrojů teplárny. V rámci dekarbonizace má být stávající kotel na uhlí nahrazen paroplynovým cyklem (podpořeno z ModFondu). Následovat má výstavba horkovodu, který povede také do Českého Těšína. Uhelný kotel byl přestavěn na biomasu (štěpku), která nyní dodává cca 85 % energie pro výrobu elektřiny a tepla. Dalším palivem je zemní plyn. Naprostou většinu mixu (98 %) tvoří biomasa, hnědé uhlí a mazut jen jako záložní zdroje. Kromě toho je v plánu rekonstrkci rozvodů (z parovodů na teplovody).

V současnosti využívá jeden kotel na hnědé uhlí a jeden kotel na biomasu. Tyto zdroje plánuje do roku 2026 doplnit kogenerační jednotkou (s provozní podporou i dotací z ModFond). Do roku 2029 mělo uhelný kotel nahradit nové ZEVO (podpořené z ModFond), proti výstavbě se ale v roce 2025 postavili občané v závazném místním referendu a tak je dokončení odchodu od uhlí momentálně nejasné (včetně jeho financování). Elektrárna Hodonín již nyní vyrábí elektřinu a teplo převážně z biomasy. Ačkoliv plán ČEZu "Biomasa MAX" dříve avizoval přechod na 100% biomasu, nyní konkrétní plán na úplný odklon od uhlí chybí.

Teplárna má stále v provozu jeden kotel na uhlí. Druhý uhelný kotel byl přestavěn na 100% spalování biomasy (podpořeno z ModFondu a také provozní podporou). Teplo kromě těchto zdrojů vyrábí také ze zemního plynu, kde navíc využívá průmyslové odpadní teplo. Nejsou jasné plány na úplný odchod od uhlí. V rámci dekarbonizace by teplo z Tušimic měl nahradit nový zdroj, který bude součástí areálu elektrárny Prunéřov.

Teplárna kromě zemníhu plynu spaluje také mazut a různé vedlejší produkty vlastní chemické výroby. Spolčnost DEZA uvádí, že má „dekarbonizační vizi“, konkrétní plán však chybí. Průmyslová teplárna dlouhodobě využívající primárně zemní plyn. Kromě toho spaluje další plyny z chemické výroby (acetylenový plyn, topný plyn z FCC). Uhelný kotel podnik plánuje nahradit čistě biomasovým kotlem (podpořeno z ModFondu).

Oddělení emisí a zdrojů (OEZ) se zabývá vedením registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) v členění REZZO 1-4. Na jeho základě vypracovává pravidelnou roční emisní bilanci České republiky jak v celostátním, tak i regionálním měřítku. Tyto údaje jsou významnou součástí Zprávy o životním prostředí ČR a jsou přejímány příslušnými statistickými orgány.

Oddělení dále zajišťuje distribuci dat a informací o emisích a jejich zdrojích pro řídící sféru, orgány a organizace státní správy a samosprávy a další uživatele, včetně zpracování podkladů pro rozptylové studie, územní plány atd. Pro úkoly v oblasti mezinárodní spolupráce zajišťuje tvorbu datových podkladů pro vykazování emisí látek znečišťujících ovzduší v rámci závazků ČR, vyplývajících z mezinárodních úmluv a spolupráce v oblasti ochrany ovzduší. Jedná se zejména o Úmluvu o dálkovém přenosu znečištění ovzduší přes hranice států (CLRTAP) a údaje o ročních emisích znečišťujících látek pro EUROSTAT/OECD.

tags: #emise #plynu #ústí #nad #labem #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní kompostování
• Ekologické zemědělství a osevní postup
• Důkaz evoluce
• Benefity pohybu
• Legislativa ochrany člověka