EN 16516:2017+A1:2020 byla oznámena ve Věstníku ÚNMZ a přejímá tuto normu překladem. Byla upřesněna v ČSN EN 16516:2018 a byl upřesněn překlad některých výrazů.
Tato norma se týká zkoušení emise (uvolňování) nebezpečných látek ze stavebních výrobků do vnitřního ovzduší. Vyhovuje také horizontálním požadavkům M/366 a stanovuje referenční metody v mezích dané oblasti použití.
Cílem normy je stanovit emise (uvolňování) nebezpečných látek ze stavebních výrobků do vnitřního ovzduší. Norma se zaměřuje na funkční charakteristiky a stanovuje referenční metody v mezích dané oblasti použití. Metody zkoušení mají být snadněji použitelné a/nebo levnější, přičemž je důležitá jejich srovnatelnost nebo vzájemná souvislost s referenčními metodami.
Norma definuje termíny a zkratky používané v kontextu zkoušení emisí stavebních výrobků do vnitřního ovzduší.
Místnosti mohou být specifické, přičemž emisní scénář je neměnný. Podmínky v místnosti mohou být specifické (viz kapitola 7 a kapitola 9).
Čtěte také: Ekologický význam hydromorfologie
Cílem odběru vzorků je získat reprezentativní vzorek výrobku. Důležitý je protokol o odběru vzorků a protokol o postupu nakládání se vzorky (viz přílohy D a E).
Je nutné zajistit správné skladování vzorku ve zkušební laboratoři a jeho přípravu ke zkoušení.
Podstata zkoušky spočívá v simulaci podmínek vnitřního ovzduší. Důležité jsou rozměry zkoušeného vzorku, faktor zátěže, ventilace, rychlost proudění vzduchu, čistota zkušební komory a relativní vlhkost přiváděného vzduchu. Je třeba zajistit správné uložení zkoušeného vzorku a zohlednit velkorozměrné nebo nehomogenní výrobky.
Stanovení plynné fáze látek ve vzdušině zkušební komory vyžaduje společné požadavky a zahrnuje aspekty kontroly kvality.
Výpočet výsledků se provádí v referenční místnosti, přičemž je nutné dodržovat referenční metodu.
Čtěte také: Emisní faktor v bilanční metodě
Referenční metoda zahrnuje odběr vzorků, přípravu zkoušeného vzorku, podmínky zkušební komory a stanovení VOC a amoniaku ve vzdušině zkušební komory. Důležitý je výpočet a vypracování protokolu zkoušky.
Norma umožňuje použití nepřímých metod, odvozených nebo alternativních metod.
Norma obsahuje informativní přílohy o opakovatelnosti a reprodukovatelnosti (Příloha A), pokyny pro odvozené nebo alternativní metody (Příloha B), seznam těkavých organických látek (VVOC) (Příloha F), seznam nekarcinogenních VOC (Příloha G) a seznam karcinogenních VOC (Příloha H).
Čtěte také: Proces stanovení biodegradace.
tags: #stanovení #emise #organických #látek #metody