Emise při výrobě a likvidaci lednic: Důležitost recyklace a moderních technologií

23.03.2026

První model chladniček, jak je známe dnes, přišel na trh před 100 lety. Teprve v roce 1911 začala společnost General Electric prodávat první lednice pro domácnosti. Byly dvojdílné - hlučný kompresor se umisťoval do sklepa, chladicí box do kuchyně. Bylo to ovšem zboží jen pro ty skutečně bohaté. Lednice totiž stála zhruba tisíc dolarů. „Za tolik peněz šly pořídit dva automobily. Skutečná tržní expanze tak začala až ve 20. letech 20. století, u nás se lednice masověji rozšířily až o 50 let později.

Dnes lednička nechybí prakticky v žádné domácnosti, někdy však jde o přístroje, které by se spíše hodily do muzea. Více než polovina Čechů má totiž doma ledničky starší pěti let a v některých domácnostech tyto spotřebiče slouží nepřetržitě i desítky let. Lidé je neobměňují, protože náklady na pořízení nového přístroje bývají vysoké.

Skoro 60 % Čechů používá v domácnosti kombinované ledničky, které si pořídili před více než pěti lety. V případě samostatných ledniček a mrazáků je číslo ještě vyšší. Vyplývá to z šetření Energo Českého statistického úřadu z roku 2021. Výjimkou nejsou ani kousky doslova muzeální, které slouží třeba i 30 let. „Češi nákup nové ledničky vnímají jako velkou investici, a proto s výměnou váhají.

Nebezpečí starých chladicích jednotek

U zastaralých typů ledniček a mrazáků pořízených před několika desetiletími se v chladicích jednotkách používaly freony. Při poškození či poruše elektrospotřebiče tyto plyny unikají do ovzduší. „Freony narušují nejen ozónovou vrstvu, která Zemi jako štít chrání před ultrafialovým zářením, ale projeví se i na klimatických změnách, které představují globální hrozbu pro celé lidstvo,“ upozorňuje Petr Kubernát.

„Bezmála 400 gramů freonů, které staré ledničky obsahují, má na naši ozónovou vrstvu obdobný účinek jako emise 4,3 tuny oxidu uhličitého. Pro lepší představu dodejme, že freon z jedné staré lednice může poškodit ovzduší stejně, jako kdybychom s autem, které má benzínový motor a spotřebu sedm litrů na sto kilometrů, ujeli vzdálenost 27 tisíc kilometrů,“ doplňuje.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Lidé, kteří vlastní staré lednice, se však otravy nebo přímého ohrožení zdraví bát nemusejí. „V případě bezporuchového chodu spotřebičů nehrozí zdraví obyvatel žádné nebezpečí. Pokud u zastaralých spotřebičů dojde k poruše chladicího systému, kdy netěsností pozvolna uniká chladicí náplň, osobám v jejich blízkosti otrava nehrozí, neboť se jedná o velmi nepatrný obsah plynu ve vzduchu, který se mísí s kyslíkem, a jeho účinky tak nejsou natolik škodlivé našemu zdraví,“ vysvětluje Jiří Stanislav Kalivoda, soudní znalec v oboru elektronika a elektrotechnika.

Nové technologie a ekologičtější provoz

Freony se od roku 1996 při výrobě lednic jako chladiva již nevyužívají. Firmy naopak vyvíjejí technologie, které jsou šetrné k přírodě a komfortnější pro spotřebitele. I to je důvod, proč by lidé měli u spotřebičů starších deseti let zvážit, zda není nutná celková obměna. Novější elektronika dokáže lidem ušetřit spotřebu elektrické energie a díky tomu i několik tisíc korun ročně.

Často se vyplatí vyměnit i stále funkční spotřebič, investice se rychle vrátí. Při nákupu nového spotřebiče je nejlepší volbou energetická třída A+++. Srovnáním dat zjistíte velké rozdíly v rámci jednotlivých energetických tříd. Rozmyslete si i velikost budoucí lednice. Jako směrný ukazatel můžeme počítat s 60 litry na osobu.

„Jak u ledniček, tak i u šuplíkových mrazniček se v posledních letech čím dál více uplatňuje takzvaná beznámrazová technologie NO FROST. Spotřebič tak není nutno manuálně odmrazovat, a kromě toho dochází i ke snižování spotřeby elektrické energie a k prodloužení trvanlivosti uložených potravin,“ doplňuje Roman Matulík, Category Manager značky ETA.

Pravidelně odmražujte, především u starších modelů se doporučuje 2x ročně. Některé modely jsou vybaveny funkcí „NoFrost“, to zabraňuje tvoření námrazy. Zkontrolujte si těsnění dveří lednice a mrazničky, případně je vyměňte. Lednici umistěte mimo tepelný zdroj ( topení, sporák ). Pokud je to možné, umistěte spotřebič v chladnější místnosti. Při koupi nového spotřebiče zvolte úsporný typ třídy A+++.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Recyklace jako klíč k ochraně životního prostředí

Při obměně starých spotřebičů za nové ale řada lidí neví, kam vysloužilé elektro patří, a nechávají si ho i nadále doma. Někdy je kvůli nadměrné velikosti sami nezvládnou odvézt na sběrný dvůr. Takové chování je však rizikové, protože vysloužilé elektrospotřebiče se musejí správně likvidovat, aby nedocházelo právě k úniku škodlivin a znečišťování životního prostředí. Správnou recyklací z nich lze navíc získat velké množství cenných druhotných surovin.

V případě lednic je cílem recyklace získat a využít 85 procent materiálů, ze kterých byla vyrobena, a odstranit všechny nebezpečné a toxické látky. Při recyklaci se zařízení postupně rozebere, odstraní se z něj všechny nebezpečné látky a pak se roztřídí materiály na kov, plasty a nekovové materiály. Ty jsou následně využity pro výrobu nových produktů.

„Z běžně velké lednice můžeme díky recyklaci dále využít přes 35 kilogramů železa, téměř 15 kilogramů plastů, necelých 5 kilogramů kovů jako například hliník a měď, ale také třeba sklo nebo izolaci,“ přibližuje Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém. „Lidé mají z výměny ledničky obavy i kvůli její velké hmotnosti, náročného odvozu se však rozhodně bát nemusejí. Díky službě Buď líný umožňujeme lidem se pohodlně zbavit vysloužilých elektrospotřebičů nad 10 kilogramů.

V případě bezporuchového chodu spotřebičů nehrozí zdraví obyvatel žádné nebezpečí. Freony se od roku 1996 při výrobě lednic jako chladiva již nevyužívají. Firmy naopak vyvíjejí technologie, které jsou šetrné k přírodě a komfortnější pro spotřebitele. I to je důvod, proč by lidé měli u spotřebičů starších deseti let zvážit, zda není nutná celková obměna. Často totiž žerou jako Otesánci.

Elektroodpad obsahuje 69 prvků periodické tabulky,“ připomíná Roman Tvrzník z Elektrowinu. Odhaduje se, že ročně vzniklo na naší planetě přes 50 milionů tun elektroodpadu, a předpokládá se, že do roku 2030 dosáhne toto množství neuvěřitelných 75 milionů tun, což je devět kilogramů na každého člověka na světě.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení