Evropský systém obchodování s emisemi (ETS) je hlavním nástrojem Evropské unie pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.
Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu.
V České republice je ochrana ovzduší regulována zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon transponuje komunitární právo do oblasti ochrany ovzduší jako nejdůležitější složky životního prostředí.
Senát schválil novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Nové znění zákona posouvá termín pro předložení potřebných podkladů pro bezplatné přidělení povolenek o tři měsíce na 30. června 2010.
Novela dále o dva roky zkracuje dobu, dokdy se má investovat alespoň polovina tržní hodnoty povolenek, a to na 31. 12 2019. Předkladatelé se domnívají, že je nutné zahájení investičního procesu časově omezit. V novém znění zákona přibyl paragraf, který garantuje bezplatné povolenky výrobcům tepla na vytápění.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Firmy budou moci vyřazovat emisní povolenky za emise, které vypustily do ovzduší v předchozím roce, až k 30. září a nikoli k 30. dubnu jako dosud. Jde současně o termín, do kdy musí firmy příslušné množství povolenek nakoupit. Firmy tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího období. Cena povolenek je jedním z faktorů, které se promítají do cen energií.
Ministerstvo životního prostředí podpořilo návrh na zrušení osvobození zemního plynu spotřebovaného v domovních kotelnách bytových domů od daně, který projednali poslanci.
V současné době jsou domácnosti připojené na domovní kotelny zatíženy podstatně nižšími poplatky a daněmi než domácnosti připojené na soustavy zásobování teplem a je reálné riziko, že se začnou od těchto soustav odpojovat. V případě rozpadu soustavy zásobování teplem a přechodu na domovní plynové kotelny hrozí další významné zhoršení kvality ovzduší ve městech (snížení výšky emise, přesun do obydlených částí měst, méně kontrolované zdroje bez kontinuálního měření emisí).
"Ozývají se nám obce, ve kterých se kupí žádosti na odpojování od centrálních zdrojů tepla a výstavbu malých domovních kotelen. To pro ně představuje především problém z pohledu zhoršení kvality ovzduší. Domovní kotelny vypouštějí do ovzduší znečišťující látky, například oxidy dusíku, a to přímo do dýchací zóny člověka, oproti stávajícím systémům centrálního vytápění, které mají vysoké komíny. To se negativně projevuje zejména při smogových situacích, kdy se znečišťující látky z nízkých komínů kumulují pod inverzní vrstvou. Z pohledu ekologického bude tedy příznivější, pokud systémy CZT zůstanou v Česku funkční a dojde k jejich modernizaci, což je i předpoklad vyplývající ze Státní energetické koncepce," říká ministr Brabec.
Nicméně náklady bytových domů vytápěných domovní kotelnou by navrhovanou změnou podle důvodové zprávy Ministerstva financí měly vzrůst jen nepatrně. Za předpokladu, že cena zemního plynu pro domovní kotelny se neliší od ceny zemního plynu určeného domácnostem, a za předpokladu, že cena paliva představuje přibližně 80 % nákladů výsledné ceny tepla z domovní kotelny, vzroste při navrhovaném zrušení osvobození cena tohoto tepla o 2,4 %.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Čtyři desítky poslanců navrhují zrušit povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. S návrhem přišli ve sněmovně piráti a přidali se k nim poslanci ODS, TOP 09, SPD a STAN. Přimíchávání biopaliv první generace podle nich přináší negativní důsledky a podle řady důkazů se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů.
Dodavatelé pohonných hmot musí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent u nafty. Existuje již velké množství důkazů o tom, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů, uvádějí předkladatelé. Na jeden litr biosložky je také potřeba až 2500 litrů vody.
Za vhodné alternativní způsoby pokládají navrhovatelé podporu rozvoje technologií pro výrobu biopaliv druhé generace, které využívají nepotravinářskou biomasu.
Novela zákona předpokládá, že by měl stát v příštích letech používat veškeré výnosy z emisních povolenek na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Dosud má tuto povinnost pouze u části z těchto výnosů. Letošní výnosy z povolenek by podle odhadů měly činit přes 40 miliard Kč.
Návrh revidované novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Stát to bude muset unii zřejmě i vykazovat. Dosud musela být takto použita pouze polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Konkrétní příklady opatření, na která bude možné peníze nově využít, návrh nespecifikuje.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Vláda podpořila posun termínu, do kdy musí firmy vyřadit emisní povolenky za emise vypuštěné v předchozím roce. Jde současně o termín, do kdy si firmy musí příslušný počet povolenek nakoupit. S návrhem odložit datum z 30. dubna na 30. září přišla ve Sněmovně skupina koaličních poslanců, k nimž se připojili i dva poslanci ANO. Reagovali tak na novelizaci evropské směrnice, která termín posouvá. Návrhem se nyní může začít zabývat Sněmovna.
Pokud by se datum vyřazování povolenek posunulo, mohly by firmy rozložit jejich nákup do delšího období. „Podniky tak budou moci jejich nákup rozložit do delšího časového období, což bude mít pozitivní vliv na jejich tok hotovosti,“ stojí v důvodové zprávě.
tags: #emise #pricinne #plyny #co #to #je