WCS: Veřejná strategie ochrany přírody a její definice

Česká republika se vyznačuje bohatstvím přírodně cenných území a památek, zejména v porovnání se západoevropskými zeměmi.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, definuje chráněná území. Pojem zvláště chráněná území (ZCHÚ) charakterizuje jako přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná území a kategorizuje je podle jejich významu a rozlohy.

Všechny kategorie uvedené v zákoně, ale i další způsoby ochrany přírody (např. prostřednictvím Natury 2000, biosférických rezervací, ptačích oblastí), jsou významné nejen z hlediska ochrany přírody, ale i z hlediska atraktivity regionů či území, ve kterých se nacházejí.

Společným cílem vyspělých zemí je zavést udržitelný způsob rozvoje, tj. takový rozvoj, který by uspokojil potřeby současnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.

V roce 1992 byl na konferenci o životním prostředí v Rio de Janeiro přijat dokument OSN Agenda 21 (A21) jako nástroj pro uplatnění principů udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni v praxi.

Čtěte také: Veřejné vs. soukromé dluhopisy: Co je lepší?

Podle A 21 patří mezi základní principy udržitelného rozvoje dlouhodobé propojení oblastí ekonomické, sociální a environmentální a hlavním cílem je vyvážený rozvoj těchto tří pilířů. Jinými slovy jde o nastolení souladu mezi hospodářským vývojem a ochranou přírody, přírodních zdrojů a životního prostředí.

Ochrana životního prostředí v rámci zásad udržitelného rozvoje je sledována na základě Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

Význam chráněných území z mezinárodního hlediska a jejich podpora

Vyspělé země světa si svého přírodního bohatství váží a neustále se snaží hledat argumenty pro jeho ochranu. Důkazem toho je i existence mnoha mezinárodních institucí, které se touto problematikou dlouhodobě zabývají.

V dubnu 2010 vydal Světový fond divočiny (World Wide Fund for Nature - WWF) za podpory nadace PanParks knihu Argumenty pro chráněná území: jejich mnohonásobné výhody a využití. Jako hlavní výhody chráněných území uvádí:

• Klimatická kontrola: chráněné oblasti jsou zásobárnou 47 mil. tun uhlíku a aktivně jej vstřebávají ze vzduchu.
• Snižování pravděpodobnosti živelných pohrom: chráněné mangrovníky, útesy, lesy a luhy chrání lidská sídla před bouřemi, sesuvy půdy, záplavami a dokonce i před tsunami.
• Snižování chudoby: chráněná území brání drancování přírodních zdrojů a poskytují vysoké finanční výnosy z turismu.
• Kulturní dědictví: chráněná území střeží mnoho pro lidskou společnost významných přírodních a kulturních památek.

Tyto a další argumenty jsou výsledkem desetileté mezinárodní spolupráce institucí, jako jsou Světová banka (World Bank - WB), Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation - WHO), Mezinárodní unie na ochranu přírody (International Union for Conservation of Nature - IUCN), Společnost na ochranu planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (Wildlife Conservation Society - WCS), Program OSN pro rozvoj (UN Development Program) a Nadace PAN Parks (Pan Parks Foundation).

Čtěte také: Městská část Praha 10: Cesta k bezodpadové budoucnosti

V České republice se problematikou nastavení procesu, který by vedl k harmonizaci využívání přírodních zdrojů, směřování investic a ke zvyšování potenciálu uspokojování lidských potřeb současných i budoucích generací v rámci udržitelného rozvoje, zabývá dokument Strategie udržitelného rozvoje České republiky, schválený Vládou ČR v roce 2004.

Priorita týkající se ochrany a zlepšení životního prostředí, stanovená Národním rozvojovým plánem České republiky na léta 2007-2013, je prováděna prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí.

Přínos chráněných území k udržitelnému rozvoji regionu - poznatky ze Šumavy

V současnosti se často setkáváme s argumentem, že ochrana přírody je na úkor obyvatelstva či na úkor rozvoje regionů. Na příkladu Šumavy lze doložit, že Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (dále Správa) je v administrativně poměrně složitě strukturovaném regionu naopak jakýmsi integrujícím subjektem a zároveň významným aktérem regionálního rozvoje.

Kromě toho, že je největším místním zaměstnavatelem (60 % zaměstnanců žije na území NP), je také jedním z nejvýznamnějších investorů. Od roku 2005 Správa investovala přes 140 mil. Kč do oprav cest, údržby a obnovy majetku včetně návštěvnické infrastruktury, revitalizace říčních systémů a rybích přechodů a přes 30 mil. Kč vyplatila jiným subjektům v rámci újmy za ztížené hospodaření.

Správa je rovněž úspěšným žadatelem o podporu projektů z dotačních zdrojů. Přestože se rok od roku zvyšuje podíl mimorozpočtových zdrojů, stále tvoří jen malou část jejího celkového rozpočtu.

Čtěte také: Veřejná Zeleň a Udržitelnost

V programovém období 2000-2006 začala Správa čerpat finanční prostředky z programu Phare a Interreg III. V plánovacím období 2007-2013 realizuje s podporou programu Přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko (Cíl 3) ve spolupráci s Národním parkem Bavorský les (NPBW) projekty Výzkum ekologie rysa ostrovida a srnce obecného v horském ekosystému a Využití prostoru netopýrů a vývoj monitorovacího systému. V rámci této spolupráce proběhla i úspěšná akce Malíři na Šumavě (DF PPS ČR - Bavorsko). V roce 2009 získala Správa z tohoto programu podporu tří projektů.

Byl vybudován další úsek plánované cyklostezky z Gerlovy Hutě na Srní, a to od Vysokých Lávek na Velký Bor, rozběhla se realizace projektu Rozšíření služeb a návštěvnické infrastruktury - podařilo se získat peníze na výstavbu Areálu lesních her, obnovu tří naučných stezek a na instalaci lehké mobilní výstavy. Dalším společným projektem s NPBW je vytvoření Nové koncepce Muzea historie lesa St. Oswald. Významnou podporu udržitelného rozvoje regionu tvoří také dotace, díky kterým může Správa inovovat a další tři roky pokračovat v organizaci provozu Zelených autobusů (které jsou dotovány 6 mil. Kč).

Z Operačního programu Životní prostředí Správa žádala v roce 2008 o podporu pěti projektů, třem z nich byla přidělena dotace. Díky tomu byly v roce 2009 odstraněny nevyužívané stavby ve zvláště chráněném území, a to demolicí roty PS Černé jezero a revitalizací bývalého vojenského areálu Zhůří u Rejštejna. Další projekt - obnova návštěvnické informační infrastruktury na území NP Šumava - se uskuteční během příštích pěti let. Jeho cílem je zlepšit technický stav dřevěných informačních prvků a zefektivnit systém údržby.

V roce 2010 Správa získala podporu pro dalších šest projektů, v současné době čeká na jejich vyhodnocení a případné schválení: V rámci plánovaného zooprogramu by měla proběhnout výstavba stanice pro handicapovaná zvířata v Klášterci, sloužící k záchraně zraněných či týraných zvířat, k repatriaci puštíka bělavého do volné přírody a k propagaci těchto zvířat by měla být vybudována soví voliéra v Borových Ladách.

Významným projektem je pro turisticky atraktivní centrální Šumavu rekonstrukce a modernizace informačních středisek na Kvildě a ve Svinné Ladě. V jihočeské části Šumavy by se měl uskutečnit projekt revitalizace Zvěřinského potoka v oblasti Chalupské slatě, který slouží také jako trdliště pro pstruhy, a na ojedinělé lokalitě dřívější těžby rašeliny Správa ve spolupráci s městem Volary vybuduje naučnou stezku Rašeliniště Soumarský most.

Správa připravuje i další regionálně významné projekty, například vybudování Mezinárodního environmentálního a vzdělávacího centra v zámku ve Vimperku, který se v roce 2010 stal národní kulturní památkou, nebo projekt Bezpečná Šumava, který by měl přispět k posílení připravenosti regionu reagovat na mimořádné události a nastavením krizového managementu zvýšit bezpečnost a kvalitu života místních obyvatel i návštěvníků.

Nástrojem pro realizaci opatření vedoucích k udržitelnému rozvoji regionu by měl být projekt Masterplán Šumava - Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu NP Šumava (KIPR). Vzhledem k roztříštěnosti stávajících operačních programů vznikla potřeba projektu, který by konkrétní území reflektoval jako fyzicko-geografický region. V České republice jde o první pokus integrovaného financování rozvoje regionu napříč resorty, který by měl ověřit přínosy integrovaného přístupu pro další specifické oblasti v ČR.

V roce 2007 vznikla na Šumavě pracovní skupina udržitelného rozvoje regionu (na základě principů Agendy 21). Jejími členy se stali zástupci Správy, mikroregionů, neziskových organizací i soukromého sektoru za metodického vedení Národní sítě zdravých měst a obcí ČR. Cílem je sladit zájmy všech zainteresovaných stran a zajistit vyvážený, dlouhodobě udržitelný rozvoj regionu s využitím národního parku jako subjektu, který bude chápán místními obyvateli jako reálná kvalita a výhoda pro jejich život v tomto území.

Alokace operačních programů pro plánovací období 2007-2013 se tenčí a nikdo neví, jak budou vypadat v příštím období. Pokud má evropsky významný Národní park Šumava plnit funkci chráněného území nejvyšší kategorie, musí jeho existence zároveň přispívat k udržitelnému rozvoji regionu. Region NP Šumava, který má ambice stát se výkladní skříní České republiky, musí v krátké době dobudovat zanedbanou technickou infrastrukturu, zajistit obyvatelům i návštěvníkům standardní servis a ještě přitom budovat marketingovou značku. To všechno výhledově bez dotací.

Zdá se, že ochrana přírody je poměrně nákladnou záležitostí kterou si mohou dovolit jen ekonomicky silné a stabilní země.

tags: #wcs #verejna #strategie #ochrany #prirody #definice

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro snížení plýtvání potravinami
• Likvidace odpadu z obrábění
• Zmije obrovská
• Masarykova univerzita 2021: Hodnocení
• Emisní podmínky dluhopisu - podrobný rozbor