Emise skleníkových plynů v EU: Statistiky a trendy

Globální emise skleníkových plynů dosáhly v roce 2024 opět bezprecedentního maxima. Nicméně hlavním světovým ekonomikám se daří skloubit hospodářský růst s omezením emisí a EU je v tomto lídrem.

Všechny hodnoty v grafu jsou antropogenní emise skleníkových plynů CO2, N2O, CH4, HFC, PFC, SF6, NF3 vyjádřené jako CO2eq. Jednotka CO2 ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO2, které by mělo stejný efekt.

V roce 1990 činil objem emisí na území dnešní Evropské unie 4,9 miliard tun CO2eq. V roce 2023 to bylo 3,2 miliardy tun. To znamená, že během tohoto období klesly emise EU o 34 %.

Emise podle sektorů

Jednotlivé oblasti lidské činnosti jsou barevně odlišeny, přičemž každý sektor vykazuje specifické trendy:

Doprava

Emise z dopravy vzrostly oproti roku 1990 o 26 % na 912,9 mil. tun CO2eq ročně. V detailním grafu napravo je po roce 2007 patrný dočasný pokles emisí v důsledku globální finanční krize a následné ekonomické recese. Od roku 2013 lze opět sledovat růst emisí.

Čtěte také: Dopad dopravy na klima

Emise skleníkových plynů v dopravě vznikají primárně spalováním fosilních paliv v motorech silničních dopravních prostředků - v roce 2023 to bylo 83 % všech emisí z dopravního sektoru, 15 % tvořila letecká doprava. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na elektřinu, biometan nebo CNG), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích.

Průmysl

Emise z průmyslu klesly od roku 1990 o 48 % na 807,8 mil. tun CO2eq ročně. V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu - například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu. Za třetí jde o úniky skleníkových plynů související s průmyslem - například úniky F-plynů při jejich používání v chladících průmyslových produktech nebo úniky metanu při těžbě uhlí či v plynárenské infrastruktuře.

Postupným útlumem těžkého průmyslu došlo k výraznému snížení emisí ze spalování fosilních paliv. Konkrétně emise ze spalování při výrobě železa a oceli klesly do roku 2023 o 55 %. Emise z (nespalovacích) průmyslových procesů přitom do roku 2023 klesly jen o 41 %. V každé oblasti průmyslových procesů je tento pokles odlišný. Například emise z výroby cementu klesly od roku 1990 o 36 %. K poklesu dochází i v chemickém odvětví, kdy klesly mj. emise z výroby amoniaku o 56 % či emise z výroby kyseliny dusičné o 96 %. Naopak mírný nárůst pozorujeme u emisí z petrochemie. K poklesu dochází i u produkce železa a oceli (o 48 %) nebo produkce hliníku (o 93 %).

Od devadesátých let výrazně vzrostly emise z F-plynů, jež nahrazují dříve používané látky poškozující ozonovou vrstvu, které jsou dnes regulované Montrealským protokolem. Tyto emise vzrostly z nuly na 88,4 Mt CO2eq v roce 2014.

Výroba elektřiny a tepla

Objem emisí z výroby elektřiny a tepla klesl oproti roku 1990 o 53 % na 575,3 milionů tun CO2eq ročně. Tyto emise začaly výrazněji klesat po roce 2007. V posledních letech pozorujeme jejich rychlejší pokles, který lze vzhledem k závazku EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality očekávat i v budoucnu.

Čtěte také: Český zákon o emisích

Zemědělství

Emise ze zemědělského sektoru klesly od roku 1990 o 24 % na 439,8 mil. tun CO2eq ročně. Emise pocházejí především z chovu hospodářských zvířat a z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N2O.

K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.

Budovy

Emise klesly oproti roku 1990 o 41 % na 370,2 mil. tun CO2eq ročně. Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem.

Odpadové hospodářství

Emise z odpadového hospodářství klesají od poloviny 90. let. Do roku 2023 klesly o 41 % na 108,5 mil. tun CO2eq ročně. Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan.

Intenzita emisí skleníkových plynů

Intenzita emisí skleníkových plynů udává množství emisí (měřeno v ekvivalentech CO2) na jednotku hrubé přidané hodnoty (měřeno v eurech) v dané ekonomice. Intenzita emisí skleníkových plynů se v roce 2023 oproti roku 2013 snížila o 32 %. Snížení emisní intenzity znamená méně emisí při stejném množství ekonomické přidané hodnoty.

Čtěte také: Emise skleníkových plynů

Největší snížení intenzity emisí bylo zaznamenáno v Estonsku (-61 %), Irsku (-50 %) a ve Slovinsku (-41 %).

Emise skleníkových plynů v prvním čtvrtletí roku 2025

Podle dat Eurostatu dosáhly emise skleníkových plynů v evropské ekonomice v prvním čtvrtletí roku 2025 přibližně 900 milionů tun ekvivalentu CO2, což představuje meziroční nárůst o 3,4 %. Mezi odvětví, která vykázala největší meziroční nárůst emisí, patří především dodávka elektřiny, plynu, páry a klimatizace, s nárůstem o 13,6 %. Další významný nárůst zaznamenala domácnosti, kde emise vzrostly o 5,6 %.

Z hlediska jednotlivých zemí EU došlo k nárůstu emisí ve 20 členských státech. Mezi šesti zeměmi s nejvýraznějším růstem emisí přes 5 % je i Česká republika, což ji řadí mezi státy s nejrychlejším růstem emisní zátěže. Nárůst emisí při současném růstu ekonomiky ukazuje pokračující výzvy v dekarbonizaci evropské ekonomiky.

Za růstem emisí CO2 z výroby elektřiny v Evropě v prvním čtvrtletí letošního roku stála zejména nižší výroba z větrných elektráren. Například ty německé vyrobily v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o čtvrtinu méně elektřiny.

Významný pokles produkce byl způsoben nepříznivými povětrnostními podmínkami, zejména neobvykle slabým větrem v únoru a březnu. To mělo v prvním kvartále velmi silný dopad na produkci z větrných turbín jak na pevnině, tak na moři.

Zatímco výroba německých onshore turbín klesla o 22 %, na moři to bylo dokonce o 31 %. Celková produkce mohutné německé flotily větrných turbín dosáhla 33,3 TWh, což je o 14 TWh méně než v prvním čtvrtletí roku 2024. Přesto větrné turbíny pokryly 25 % spotřeby elektřiny.

Pokles výroby z větrných elektráren musely nahradit elektrárny spalující fosilní paliva.

Srovnání emisí v EU

Německo se svými cca 83 mil. obyvateli 935,8 mil. Francie se svými cca 67 mil. obyvateli 475,4 mil. Velká Británie se svými cca 66 mil. obyvateli 516,8 mil. Itálie se svými cca 60 mil. obyvateli 438,2 mil. Česká republika jako stát s cca 10,5 mil. obyvateli a emisemi 131,3 mil. t CO2eq je v přepočtu na obyvatele 4. největším emitentem EU a má 2× vyšší emise na obyvatele než srovnatelně velké Švédsko (cca 10 mil. obyvatel).

Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. V rámci této infografiky jsou v údajích o emisích zahrnuty emise z letecké dopravy a zobrazené hodnoty odpovídají emisím vyprodukovaným z letů z letišť v dané zemi. Hodnota tedy nemusí odpovídat přesně množství emisí, které obyvatelé daného státu způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do emisí ČR jen jako Praha-Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam-New York se započtou Nizozemí).

Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle snížení emisí do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Směr, který nastoupila EU v otázce snižování spotřeby energií, je pro naši bezpečnou budoucnost, nezávislost na oblastech na Zemi, které s námi nesdílí stejný názor na uspořádání světa, nutný a zásadní. Otázkou je, zda cesta, která vede primárně přes sledování emisí CO2 je ta jediná možná vedoucí k ochraně životního prostředí na celé Zemi. A zda na jejím konci bude i posílení ekonomické síly EU.

tags: #emise #skleníkových #plynů #v #EU #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti ekologických nátěrů
• Podíl emisí
• Sběrná místa plastů Uherské Hradiště
• Rozhodnutí Ústavního soudu – ochrana ovzduší
• Dopady znečištění na Liberecko