Emise skleníkových plynů v Evropě na hlavu: Statistika a srovnání s Českou republikou


01.12.2025

S blížící se klimatickou konferencí OSN (COP30) v Brazílii přinášejí světové organizace varování před nedostatečnými kroky ke snížení emisí. Podle OSN by současné klimatické plány omezily globální emise skleníkových plynů do roku 2035 jen o deset procent. „Nebudeme schopni udržet globální oteplování pod 1,5 stupně Celsia v nadcházejících letech,“ varoval Generální tajemník OSN António Guterres.

Podle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) byly v roce 2020 hrubé emise skleníkových plynů v EU-27 o 31 % nižší než v roce 1990. To představuje výrazné překročení cíle snížení emisí o 20 %. Čisté emise EU dle odhadů poklesly ve stejném období o 34 %.

Dle článku publikovaném na webu Our World in Data lze emise oxidu uhličitého měřit různými způsoby a každý ukazatel zdůrazňuje jiný aspekt odpovědnosti za klimatickou změnu. Emise jednotlivých států ukazují, kolik která země aktuálně vypouští do ovzduší, ale nezohledňují velikost populace - větší země zkrátka produkují více emisí. Spravedlivější obraz poskytuje měření emisí na osobu (per capita), které ukazuje, kolik CO2 připadá na jednoho obyvatele. Tento pohled odhaluje výrazné nerovnosti: bohaté země mají násobně vyšší emise na hlavu než chudé.

Česká republika produkuje 0,114 CO2eq ročně, co odpovídá 0,22 % světových emisí na 0,13 % globální populace. Asie produkuje více než polovinu globálních emisí, zároveň však představuje 59 % globální populace. Z jednotlivých států má v absolutních číslech nejvyšší emise Čína. K prudkému nárůstu emisí zde došlo především mezi lety 2000 a 2011, od roku 2012 čínské emise rostou výrazně pomalejším tempem a od roku 2024 stangují nebo dokonce klesají.

Emise v České republice

Česká republika patří (jak je patrné z Dashboardu D2, Grafu G1) v přepočtu na osobu mezi větší producenty skleníkových plynů. V roce 2023 činila tato hodnota 7,92 tun CO2ekv. na osobu ročně. To je 1,7x více než světový průměr a 1,4x více než průměr EU.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Česká republika vyprodukovala více než 12 tun CO2eq na osobu v roce 2015, zatímco světový průměr byl 6,5 tun CO2eq. Průměrný obyvatel České republiky tedy vypouští téměř dvojnásobné množství skleníkových plynů oproti celosvětovému průměru.

Ačkoli celkové emise skleníkových plynů na obyvatele podle dat Eurostatu v Česku postupem let klesají, stále jde o jeden z indikátorů, kde se Česko umisťuje nejhůře. Stejně jako v ročnících Indexu 2023 a 2024 jsme v produkování skleníkových plynů 6. nejvýkonnější v EU, a to přesto, že hodnota meziročně poklesla z 10,16 tun ekvivalentu CO2 na 9,25.

„Největší pokles emisí v Česku je zaznamenám v energetice díky postupnému odstavování uhelných elektráren a přechodu na obnovitelné zdroje,“ popisuje Barbora Kočí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a dodává, že mezi dalšími sektory, které ke snižování emisí významně přispívají, je výroba, kde se uhlíková stopa snižuje vlivem zapojení efektivnějších technologií.

Srovnání s ostatními zeměmi

Z vybraných zemí má ČR nejvyšší emise, což ale odráží i pozici ČR v EU. Například Norsko má mírně vyšší emise na osobu než Česká republika (průměrný Nor vyprodukuje necelých 14 t ročně, průměrný Čech 12 t CO2eq), zároveň však obyvatelé Norska mají dvojnásobnou životní úroveň oproti České republice. Oproti tomu obyvatelé Běloruska mají ještě vyšší průměrné emise (15,6 t), avšak téměř poloviční životní úroveň v porovnání s obyvateli České republiky.

V přepočtu na obyvatele má ze sledovaných regionů nejvyšší emise Austrálie a Nový Zéland - přibližně dvojnásobné v porovnání s obyvateli České republiky.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Rozdíly v emisích podle sektorů

Rozdíly ve výrobě elektřiny a tepla: Státy, které k výrobě elektřiny a tepla využívají z velké části hnědé uhlí, mají emise z energetiky okolo 3-4 tun CO2eq na osobu a rok.

Rozdíly v emisích z průmyslu: Rozdíly v emisích z průmyslu souvisí s typem průmyslu dané země. Emise skleníkových plynů v průmyslu vznikají zejména při spalování fosilních paliv (typicky pro zahřívání - destilaci, sušení, tavení apod.) a jako vedlejší produkt různých procesů, např. při výrobě cementu, zpracování železné rudy nebo při používání chladicích plynů.

Rozdíly v dopravě: V emisích z dopravy se státy liší výrazně méně než ve výrobě elektřiny a tepla. Většina států EU má emise mezi 1,5-3 tuny CO2eq na osobu na rok, průměrná hodnota v EU je 2,0 t CO2eq na osobu na rok.

Rozdíly v emisích z budov: Průměrná hodnota emisí z tohoto sektoru je v EU 0,8 t CO2eq na obyvatele na rok, přičemž většina zemí je v rozmezí 0,2-1,2 tun CO2eq na osobu na rok.

Rozdíly v zemědělství: pochází především z chovu hospodářských zvířat (metan) a z obdělávání půdy (průmyslová hnojiva produkují N2O). Téměř všechny státy v EU mají emise ze zemědělství mezi 0,6-1,5 t CO2eq/osoba na rok.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Rozdíly v odpadovém hospodářství: Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan.

Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi - ovšem vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi.

Vývoj a cíle Evropské unie

EU v červnu přijala cíl do roku 2030 snížit čisté emise skleníkových plynů o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Tento cíl otevírá cestu k dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050.

EEA odhaduje, že podle nejnovějších dostupných národních prognóz by realizace politik a opatření v oblasti klimatu a energetiky, které jsou v současné době plánovány na národní úrovni, mohla do roku 2030 vést ke snížení čistých emisí o 41 %.

Zpráva rovněž uvádí, že k dosažení cíle EU v oblasti OZE je třeba pokračovat v jejich zavádění pro výrobu elektřiny. OZE musí také pokrýt mnohem větší podíl energie používané pro vytápění, chlazení a dopravu, zároveň je zapotřebí jejich rozšíření do dálkového vytápění a chlazení.

tags: #emise #skleníkových #plynů #v #Evropě #na

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]