Motor 1.9 TDI o výkonu 66 kW patřil k nejoblíbenějším a nejspolehlivějším dieselovým motorům koncernu VW. Jedná se o motor nadprůměrně spolehlivý, relativně tichý, pružný, s dostatečným výkonem a šokující spotřebou. Mnozí jezdí delší cesty za čtyři litry na 100 km, 5,5 l už je dosti svižné tempo a přes 7,5 l/100 km se nedostane ani závodník.
Tyto skvělé vlastnosti jsou vedle osmiventilové techniky dané také tvarem spalovacího prostoru v pístu a relativně velkými kapénkami vstřikované nafty. Větší kapky začínají hořet postupně a expanzní tlak plynule roste po celý pracovní zdvih pístu. Proto mají klasická TDI tak měkký a plynulý záběr. Jenom holt touto technikou nelze docílit extra příznivých emisí, protože některé větší kapky se spečou na saze a výsledkem je kouřivost.
Nejspolehlivější v této řadě jsou agregáty 1.9 TDI/66 kW s kódem AGR, což jsou vlastně první motory TDI, co se do octavií montovaly. Turbodmychadlo u tohoto agregátu má regulaci obtokovým kanálem, oběžná kola jsou malá a tím pádem méně náchylná k deformaci při nedochlazení turbodmychadla po rychlé jízdě.
Jak zajistit dlouhou životnost motoru 1.9 TDI 66 kW?
U motorů kódového označení ALH s VGT turbodmychadlem regulovaným naklápěním rozváděcích lopatek je potřeba jednou týdně teplý agregát vytočit krátkodobě přes 4000 ot./min, aby došlo k naklopení lopatek v celém rozsahu, čímž se předejde zreznutí a následným nákladným opravám.
Čtěte také: Emise Octavia 1.9 TDI 66kW
Problémy se starty teplého motoru vyřeší preventivní repase startéru. Předpokladem je též akumulátor v dobré kondici. Všem dobře známé jsou závady senzorů hmotnosti vzduchu, které však považuji za skoro vyřešené. Nové typy senzorů s jinak řešeným prouděním vzduchu se již zanášejí nečistotami mnohem méně.
Motory 1.9 TDI PD konstrukčně vycházejí z předešlých 1.9 TDI, rotační čerpadlo zde však nahradily elementy čerpadlo-tryska, důvodem bylo plnění emisní normy Euro 4. Větší hlučnost je dána vstřikovacím tlakem 2100 barů, díky kterému se palivo přes menší otvory v tryskách rozptýlí na jemnější kapénky, ale také jeho daleko rychlejším vznícením ve válci. Výsledkem lepších emisí tak je vyšší hlučnost motoru s velmi prudkým nárůstem expanzních tlaků a paradoxně i vyšší spotřebou, obvykle tak o litr na 100km.
Spolehlivost by mohla být prakticky shodná s TDI, nebýt daleko většího rozšíření prodloužených intervalů výměny oleje. Motor TDI PD olej přitom namáhá mnohem více než staré TDI. Recirkulace výfukových plynů je u tohoto motoru daleko častěji v činnosti, takže kontaminace oleje sazemi je o dost vyšší. Bohužel dnes není cílem legendární spolehlivost motorů TDI, ale spíše stav, kdy agregát ukončí svou životnost s koncem záruky.
Vlivem dlouhých intervalů výměn oleje, vzduchového a naftového filtru je spolehlivost i životnost motorů TDI PD v praxi několikanásobně nižší. Zkoušky prokázaly, že oleje long life v těchto motorech jsou po 17 000 bez přísad, přesto v nich běžně setrvávají dalších 10 000 km. Za tu dobu brusná olejová emulze nemilosrdně opracovává všechny třecí plochy, přičemž nejhorší stav je na hlavě motoru a kluzném ložisku turbodmychadla.
V hlavě dochází k prodření horních ploch ventilových zdvihátek a nevratným změnám na vačkách, zvětšování vůlí ventilových vodítek a tím následnému ulomení talířku ventilu. U motorů, kde majitelé mění olej po 10 000-15 000 km, nedochází ani k vyviklání PD elementů v hlavě, což mnozí považují za zákonitou závadu. Olej bez přísad napadá pryžová těsnění, například se drobnou netěsností středního ložiska turbodmychadla dostává do sacího traktu. Poté praskají napadené tlakové hadice, degenerují drobné hadičky managementu motoru i samotné regulační ventily. Menší otvory ve vstřikovací h tryskách jsou citlivější na nečistoty v naftě.
Čtěte také: Euro normy u Škody Octavia 3
Motory TDI PD mají vždy turbodmychadla VGT, takže potřeba občasného důrazného vytočení platí i u nich. Jejich závadám se dá předcházet kombinací nešizeného servisu a poučeného uživatele, hlučnost částečně vyřeší modifikace softwaru řídící jednotky.
Každý motor má v technickém listu stanovené maximálně povolené limity emisí. V případě naftových motorů se jedná o parametr součinitel absorpce, který je známý jako kouřivost. V případě benzínových motorů se měří jiné parametry než u naftových motorů, a to hodnota lambdy, oxid uhelnatý, nespálené uhlovodíky, oxid uhličitý a také proces měření emisí je naprosto odlišný než u dieselových motorů.
Jak probíhá měření emisí:
Pokud vozidlo neprošlo prvním měřením, technik je podle stanovené metodiky povinný provést opakované měření emisí. Pokud auto při opakovaném měření vyhovuje stanoveným normám kouřivosti, auto projde testem emisí.
Praktický test emisí:
Čtěte také: GreenLine emise
Na certifikovaném pracovišti pro měření emisí jsme testu podrobili dvě auta a to Škoda Octavia 2002, 1,9 TDI 81 kW a Alfa Romeo 159 1,9 TDI 110 kW r. v. 2007. Testování proběhlo 2x. Poprvé nás zajímalo, zda obě auta projdou na STK emisemi. Test emisí proběhl standartním způsobem s dobře zahřátým motorem. Druhé měření jsme provedli po nalití aditiva JLM Diesel Extreme Cleaner do 50 l nafty a nájezdu cca 200 km.
Z přiložených záznamů měření emisí je vidět naměřené hodnoty. U Octavie byla výsledná kouřivost 1,13. V tomto případě by auto neprošlo emisemi, protože podle technického listu je stanovená maximální hodnota kouřivosti 1. Potom, co jsme do nafty nalili aditivum a najezdili cca 200 km, byla výsledná kouřivost 0,88. V případě Alfy mělo první měření relativně dobrou hodnotu, ale ani v tomto případě by testem emisí neprošlo, protože maximální stanovená hranice je 0,51 a naměřeno bylo 0,58. V tomto případě je také důležité podotknout, že majitel se o auto dobře stará a motor je zvyklý na svižnou jízdu ve vysokých otáčkách. Po nalití aditiva a v tomto případě naježdění jen cca 130 km ukázalo opakované měření emisí hodnotu 0,51.
Tabulka výsledků měření emisí:
| Vozidlo | První měření (kouřivost) | Druhé měření s aditivem (kouřivost) | Maximální povolená kouřivost |
|---|---|---|---|
| Škoda Octavia 1.9 TDI 81 kW | 1.13 | 0.88 | 1.0 |
| Alfa Romeo 159 1.9 TDI 110 kW | 0.58 | 0.51 | 0.51 |
Aditivovaná nafta skutečně vylepší emise a může reálně pomoct projít emisemi. Je ale potřeba na aditivované naftě najezdit aspoň 100 km. Pro dosažení nejlepšího výsledku doporučuje výrobce aditiva jezdit aspoň 30 min v otáčkách nad 3000 ot/min. Takže před STK a měřením emisí je nejlepší přidat do plné nádrže (nebo aspoň do 50 l) extrémní čistič palivového systému JLM a projet se po dálnici, aby bylo motor možné držet ve vyšších otáčkách. Je ale důležité podotknout, že žádná přísada do nafty nevyřeší technický problém v motoru.
Důkladná diagnostika vozidla je klíčovým prvkem pro zajištění dlouhé životnosti vašeho automobilu, zejména u modelu Octavia TDI 1.9 TDI 66kW. Pravidelnou kontrolou nejen že předejdete potenciálním problémům, ale také optimalizujete výkon a efektivitu paliva. Pokud se chystáte používat OBD2 skener k diagnostice problémů s vozem Octavia TDI 1.9, měli byste mít na paměti několik klíčových aspektů. OBD2 skener vám umožní zjistit, jaké chyby a poruchy se v systému objevily. Při analýze dat doporučuji soustředit se na obvyklé zavinění poruch.
Běžné chybové kódy:
Pravidelná údržba motoru: Zajistěte si pravidelnou výměnu oleje a filtrů. Dalším důležitým aspektem je diagnostika potenciálních problémů s palivovým systémem.
Tipy na optimalizaci výkonu a spotřeby paliva:
Pro kontrolu turbo-kompresoru zkontrolujte, zda není znečištěný, zda netěsní a zda správně funguje. Můžete provést tlakový test, aby se zjistila účinnost.
tags: #emise #tdi #66 #skoda #octavia #problémy