Nizozemsko čelí vážným ekologickým výzvám, zejména v oblasti emisí dusíku a ochrany přírody. Skoro polovinu dusíkatých plynů produkuje v zemi právě zemědělský průmysl, především hnůj. V médiích se ale také velmi intenzivně psalo o tom, že velkým původcem těchto plynů mají být i krávy a jejich nadýmání. Nizozemsko musí snížit své emise, aby splnilo předpisy EU o ochraně přírody.
Odklad zavedení stropů na emise dusíku
Nizozemská vláda nicméně v pátek potvrdila, že posune termín snížení emisí dusíku na polovinu z roku 2030 na rok 2035, čímž se vzepřela nedávnému soudnímu příkazu a ohrozila své ekologické závazky. Tamní vláda chce získat lokálním farmářům více času na přípravu, zároveň se ale staví proti rozhodnutí vlastních soudů a také unijní legislativě.
Nový plán a finanční pobídky
Nový plán zahrnuje „startovací balíček“ v hodnotě 2,2 miliardy eur, který má zemědělce v blízkosti zranitelných přírodních lokalit povzbudit ke snížení velikosti, přemístění nebo investicím do čistších technologií. Balíček zahrnuje dobrovolné odkupy pro chovatele hospodářských zvířat, včetně 750 milionů eur pro ty, kteří se rozhodnou ukončit činnost, a 627 milionů eur pro producenty mléka, kteří se rozhodnou omezit výrobu.
Revize regulace dusíku
Vláda také připravuje revizi regulace dusíku. Až dosud byla nizozemská politika založena na tom, kolik znečištění dusíkem se usazuje v chráněných oblastech - tzv. kritická hodnota depozice (KDW). Plán Wiersmaové signalizuje odklon od tohoto systému směrem ke stanovení emisních limitů přímo u zdroje, na jednotlivých farmách a v továrnách.
„Tento plán nabízí perspektivu pro zemědělce a prostor pro inovace, zatímco budeme pokračovat v práci na obnově přírody,“ řekla Wiersmaová novinářům před přijetím plánu. „Nizozemsko musí zavést a provádět účinná opatření ke snížení dusičnanů a znečištění dusíkem, aby splnilo požadavky EU týkající se přírody a kvality vody,“ uvedl pro Politico mluvčí Komise Maciej Berestecki.
Čtěte také: Nejvyšší soud o alkoholu v Plzni
Reakce na soudní rozhodnutí
Nizozemský soud vynesl bezprecedentní rozhodnutí, v němž nařizuje vládě, aby začala se snižováním dusíkových emisí. To v praxi znamená výrazné omezení stavů hospodářského zvířectva a používání hnojiv. Pro nizozemské zemědělce se jedná o další ránu, která podle nich směřuje k likvidaci celého sektoru. Už předtím si sedláci stěžovali na velmi přísné předpisy zaměřené na ekologii.
Podle rozhodnutí soudu v Haagu musí nizozemská vláda emise dusíkových plynů drasticky omezit do roku 2030, pokud se tak nestane, bude muset Amsterdam zaplatit do unijní pokladny deset milionů eur. Rozhodnutí soud učinil na základě podnětu aktivistické organizace Greenpeace.
Protesty proti výstavbě letiště
Přes dvacet tisíc Nizozemců protestuje proti výstavbě letiště u Lisabonu. Podle signatářů petice ranveje ohrozí břehouše černoocasé, nizozemské národní ptáky, kteří v portugalské přírodní rezervaci zastavují na svém tahu z Afriky do Beneluxu.
„Jaký smysl bude mít chránit břehouše v Nizozemsku, když budou ohrožováni v Portugalsku a budou tam možná i umírat?“ stojí v petici, pod niž se ke středě podepsalo 26 tisíc lidí. Portugalci plánují postavit letiště poblíž ústí řeky Tejo, projekt má ale mnoho kritiků mezi tamními ochranáři i v zahraničí.
Jenže ústí řeky Tejo je podle nizozemské organizace ochránců přírody Vogelbescherming Nederland zásadní zastávkou v tahu břehoušů, kteří tam mají možnost se nakrmit. „Než odletí k nám k hnízdění, nakrmí se na tamních rýžových polích zbytky úrody. Jestli si portugalská vláda prosadí svou, tohle skončí,“ varují autoři petice.
Čtěte také: Novela zákona o ochraně ovzduší
Zástupce portugalského státního tajemníka pro komunikaci Alberto Souto de Miranda napsal v článku otištěném v listu Publico, že se lidé nemají strachovat, protože „ptáci nejsou hloupí a je pravděpodobné, že se přizpůsobí“. Mluvčí nizozemských ochránců Thijs van der Otter k tomu podotkl, že je to totéž jako „pokácet les a říci, že si najde místo, kde vyroste znovu“. „Tak jednoduchý život není,“ dodal.
Spor o zákon o životním prostředí
Ministerstvu životního prostředí hrozí konflikt s Nizozemci. Miliony korun věnovala Česku nizozemská vláda na vypracování nového kodexu o ochraně životního prostředí. Ministr Miloš Kužvart porušuje právní závazek a brání pokračování společného česko-nizozemského projektu na vypracování zákona o životním prostředí. Tvrdí to zástupci Ústavu pro ekopolitiku, kteří na zakázku ministerstva a převážně z nizozemských peněz nový zákon připravují.
Průtahy české strany iritují Nizozemce natolik, že nizozemské ministerstvo zahraničí zvažuje stažení grantu. To by pro Česko znamenalo velkou ostudu a možné problémy při začleňování do Evropské unie. Nizozemsko je totiž jedním z hlavních spojenců Česka při vyjednávání o vstupu do EU.
Právní norma má být jakýmsi kodexem, který by měl po vzoru občanského zákoníku shrnout a sjednotit všechny české právní normy o životním prostředí. Nizozemská vláda subvencuje její přípravu grantem ve výši 18 milionů korun, téměř 90 procenty potřebné částky. Zbylých 2,2 milionu má v průběhu tří let doplatit Kužvartův resort. Část peněz od nizozemských i českých daňových poplatníků už ústav utratil. Zbytek je vázán na Kužvartův podpis.
Soudní spor s firmou Shell
Britská ropná společnost Shell nemusí drasticky snižovat emise oxidu uhličitého (CO2), rozhodl dnes odvolací soud v Haagu. Odmítl tak stížnost ekologických aktivistů a dalších nevládních organizací. Soud v Nizozemsku před třemi lety Shellu nařídil, aby do roku 2030 snížil emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2019. Šlo tehdy o přelomový verdikt.
Čtěte také: Praha a boj o čistší vzduch
Shell po dnešním oznámení soudu uvedl, že je spokojen. Odvolací soud v Haagu stížnost aktivistů zamítl v celém rozsahu. S původním verdiktem souhlasí v tom bodě, že má Shell zodpovědnost za to, aby snížil emise skleníkových plynů v zájmu ochrany lidí před globálním oteplováním. Ochrana před nebezpečnými změnami klimatu je podle soudu lidským právem. Shell má ale podle soudu právo si rozhodnout, jak snížení emisí zajistí.
Podle soudu také není jasné, zda požadavky na rychlejší snižování emisí způsobených používáním produktů Shellu pomohou v boji proti klimatickým změnám. Generální ředitel firmy Shell Wael Sawan je s verdiktem odvolacího soudu spokojen.
Energetický obrat
Hlavní politické strany v Nizozemsku - liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii a sociální demokraté ze Strany práce, jež vládnou od roku 2012 ve velké koalici - vyslaly zemi na cestu k úplnému energetickému obratu, jenž by měl v nizozemském případě znamenat takzvaný výstup z uhlí. Jejich parlamentní většina totiž schválila sněmovní rezoluci, dle níž by měl stát vyvíjet takovou politiku, aby snížil do roku 2030 emise skleníkových plynů o pětapadesát procent. Znalci uvádějí, že splnění příslušného závazku předpokládá uzavření všech dosud fungujících uhelných elektráren v zemi. A představitelé obou hlavních stran se k tomuto cíli i specificky hlásí.
Energetická politika je v Nizozemsku v posledních letech stálým předmětem sporů. Země totiž získává většinu elektrické energie právě z tepelných elektráren a eletrárenský business je s politikou úzce propojen. Zároveň je ale Nizozemsko kvůli své poloze přímo existenčně ohroženo změnami klimatu a většina politiků si to uvědomuje. Výsledkem střetu těchto dvou hledisek bývají různé, často i protichůdné politické kroky.
Započatý energetický obrat má v Nizozemsku v duchu napsaného i své kritiky, a to jak ve vládě, tak v opozici. V kabinetu jde především o stávajícího liberálního ministra hospodářství Henka Kampa, podle něhož jsou současné nizozemské tepelné elektrárny „nejčistší uhelné elektrárny v Evropě“. V opozici je pak nejhlasitějším kritikem plánu protipřistěhovalecká Strana svobody Greeta Wilderse, která se vymezuje vůči všemu spojenému s obnovitelnými zdroji.
tags: #soud #ekologie #Nizozemsko
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]