Výroba elektřiny a tepla z fosilních zdrojů, stejně jako samotná těžba těchto zdrojů, je spojena s emisemi znečišťujících látek do ovzduší. Při hnědouhelné těžbě jsou emitovány prachové částice, v důsledku spalování fosilních paliv jsou produkovány především emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek.
Z důvodu snížení množství emisí znečišťujících látek do ovzduší jsou na spalovacích zdrojích provozovaných v rámci Skupiny ČEZ instalována zařízení ke snižování emisí.
Pro snížení objemu oxidů síry je většinou využívána vysokoúčinná metoda odsiřování kouřových plynů na principu mokré vápencové vypírky, na některých zdrojích je využívána polosuchá metoda, při které jsou škodliviny ze spalin absorbovány na částicích vápenné suspenze, a částice takto vzniklého produktu jsou následně vlivem tepla kouřových plynů usušeny. K zachycení oxidů síry z fluidních topenišť dochází díky dávkování vápence do ohniště přímo ve spalovací komoře.
Snižování množství emisí oxidu siřičitého je na některých spalovacích zdrojích (především fluidních kotlích) realizováno formou náhrady fosilních paliv spalováním nebo spoluspalováním biomasy.
Na podzim 2010 bylo podepsáno Prohlášení o strategické součinnosti ČEZ, a. s., a MŽP v oblasti ochrany ovzduší a klimatu. Dne 15.7.2022 byla mezi ČEZ, a. s. a MŽP podepsána Dobrovolná dohoda o spolupráci v oblasti ochrany klimatu, energetiky a některých souvisejících oblastech. ČEZ se v této souvislosti zavázal zkrátit horizont dosažení uhlíkové neutrality o 10 let, do roku 2040.
Čtěte také: Analýzy emisí při výrobě elektřiny
Emise elektráren a tepláren jsou kontinuálně monitorovány, je sledována kvalita ovzduší v blízkosti těchto zdrojů a uhelných dolů. Údaje z imisních měření jsou součástí databáze ISKO provozované na národní úrovni Českým hydrometeorologickým ústavem.
Skupina ČEZ při provozu uhelných elektráren a tepláren dlouhodobě a systematicky sleduje jejich vliv na znečištění ovzduší prostřednictvím vlastní měřicí imisní sítě.
Ekologizace elektráren a tepláren je spojena se zpřísňováním emisních parametrů vycházejících z legislativy EU. K přizpůsobení se přísným emisním požadavkům pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý, jsou realizována příslušná technická opatření, případně náhrada stávajících zdrojů novými.
Po dokončení rozsáhlého ekologizačního programu v letech 1992 - 1998, v rámci kterého se podařilo oproti úrovni na počátku 90. V průběhu období 2007 až 2012 prošla Elektrárna Tušimice 2 komplexní obnovou, při které došlo k výměně čtyř původních kotlů, rekonstrukci elektrostatických odlučovačů a vybudování nového odsíření.
Následně byla realizována modernizace Elektrárny Prunéřov v letech 2012 až 2016. Obnova spočívala v rekonstrukci tří stávajících výrobních bloků (B23, B24, B25). V souvislosti se zahájením provozu obnovených bloků Elektrárny Prunéřov 2, byly trvale odstaveny z provozu dva neekologizované bloky (B21, B22).
Čtěte také: Dopad výroby elektřiny na emise
V roce 2015 byly realizovány ekologizační projekty za účelem snížení emisí oxidů dusíku prostřednictvím kombinace primárních a sekundárních opatření na Elektrárně Počerady (selektivní nekatalytická metoda), Elektrárně Mělník I (selektivní nekatalytická metoda) a Elektrárně Dětmarovice (selektivní katalytická metoda) na úroveň nových přísnějších emisních limitů požadovaných evropskou legislativou. V případě Elektrárny Mělník I byla současně s projektem snížení emisí oxidů dusíku realizována opatření na snížení emisí tuhých znečišťujících látek.
V roce 2017 je plánováno uvedení do zkušebního provozu nového nadkritického blokuv Elektrárně Ledvice. V případě provedených retrofitů a ekologizačních opatření je dosaženo cílových emisních hodnot v souladu s nejlepšími dostupnými technikami (tzv.
Snižování emisí znečišťujících látek je také dosahováno provozováním obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelným zdrojem s nejvyšším objemem výroby elektřiny je vodní energie. Ve Skupině ČEZ je spalována biomasa k výrobě elektřiny ve čtyřech zdrojích - Elektrárně Poříčí, Elektrárně Hodonín, Energetickém centru Jindřichův Hradec a v polské Elektrárně Chorzów.
Provozovatelé stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší mají povinnost ohlašovat údaje z hlediska agendy ovzduší související s jejich provozem prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) Údaje se ohlašují za předchozí kalendářní rok a za celou provozovnu.
Povinnost ohlašovat údaje SPE má provozovatel každého stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší s výjimkou chovů hospodářských zvířat (kód 8 přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší). MŽP každoročně zveřejňuje ve Věstníku MŽP aktualizované kódové označení vybraných údajů, tzv. číselníky, které jsou uvedeny podle označení v příloze č. 11 vyhlášky č.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Provozovatel/poplatník má povinnost podat poplatkové přiznání za provozovnu, u které je celková výše poplatku za poplatkové období 50 000 Kč a více. Sazby poplatků jsou zákonem stanoveny pro čtyři zněčišťující látky - TZL, SO2, NOx a VOC a jsou stanoveny za tunu vypuštěné znečišťující látky za rok. Zpoplatnění podléhají pouze znečišťující látky, jejichž emise musí provozovatel podle zákona měřit nebo počítat.
Metody měření, odběru vzorků, případně provádění analýz, které jsou reprezentativní a průkazné, a které co nejpřesněji odrážejí skutečnosti o:
Stanovení určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů je prováděno zveřejněním ve Věstníku UNMZ na webových stránkách ÚNMZ.
Odkaz na webovou verzi seznamu určených technických norem naleznete zde (Případně postupnou volbou následujících odkazů z domovské stránky ÚNMZ: „STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ“ > „INFORMAČNÍ PORTÁL - PŘEDPISY A NORMY“ > „Určené ČSN zveřejněné k českým předpisům ve Věstníku ÚNMZ“ > „ČSN k vyhlášce č. 415/2012 Sb.“ (v řádku Přípustná úroveň znečišťování ovzduší)).
Povinnost ohlašování údajů o kvalitě paliv se vztahuje na všechny osoby uvádějící na trh v ČR těžký topný olej, plynový olej a pevná paliva určená pro spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW, pro která jsou v příloze č. 3 vyhlášky č. 415/2012 Sb. stanovena kvalitativní kritéria. (Formulář k plnění povinnosti podle § 16 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší odpovídající části II přílohy č. 3 vyhlášky č. 415/2012 Sb.)
Sdělení prezentuje možné situace, které by mohly nastat při přechodu z oznamování termínů provedení měření a předkládání protokolů o měření elektronicky inspekci (do 31. 12. 2025) na ohlašování termínů provedení měření a ohlašování údajů z JME v ISPOP (od 1. 1. 2026) a jejich řešení. Rovněž stanoví přechodnou dobu, během níž bude od 1. 1. 2026 akceptováno oznamování termínů provedení měření a předkládání protokolů o měření elektronicky inspekci, a to do 24. 5. 2026.
Datový standard pro účely ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí do informačního systému kvality ovzduší podle § 6 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší včetně příslušných číselníků a vzorových souborů json.
tags: #emise #tzl #so2 #pri #vyrobe #elektriny