Emise CO2 při výrobě elektřiny a studie Ministerstva průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje informaci poskytnutou dne 28. dubna 2021 na žádost, týkající se stanovení (výpočtu) t CO2/MWh pro elektřinu (0,860), uvedeného v příloze č. 8 vyhlášky č.Ministerstvo po provedeném testu veřejného zájmu poskytlo žadateli podle § 4 a § 14 odst. 5 písm. d) zákona v souladu s § 4a odst. 2 písm. a) zákona informaci sdělením, že emisní faktor t CO2/MWh pro elektřinu, který je uveden ve vyhlášce č.

Podklady pro výpočet jsou uvedené níže, přičemž se jedná o data za rok 2018, která byla v době přípravy vyhlášky č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu, nejaktuálnější. Pro zjednodušení výpočtu představuje Tabulka 4 již mezi výpočet, tedy vynásobení dat v Tabulky 1 a Tabulky 2.

Pomůcka pro orientační výpočet úspor emisí oxidu uhličitého dosažených změnou druhu paliva nebo sníženou spotřebou paliva. Pro orientační výpočet úspor emisí oxidu uhličitého dosažených změnou druhu paliva nebo sníženou spotřebou paliva lze použít údaje z připojené tabulky.

Všeobecné emisní faktory oxidu uhličitého:

Zdroj: Vyhláška č. 425/2004 Sb.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Snižování emisí CO2

Německo si po vleklém sporu uvnitř vládní koalice konečně ujasnilo, jak naloží s hnědouhelnými elektrárnami, které představují hlavní překážku v dosahování nižších emisí oxidu uhličitého. Politické špičky po úporném více než pětihodinovém jednání v noci na čtvrtek rozhodly, že do roku 2020 budou odstaveny staré elektrárny spalující nekvalitní lignit s úhrnným instalovaným výkonem 2700 megawattů. To představuje zhruba sedminu kapacit hnědouhelné energetiky. O které elektrárny konkrétně půjde, by mělo být známo na podzim.

Podle studie je v příštích třiceti letech možná revoluce ve využití energie v těchto třech sektorech, která s sebou přinese významné snížení emisí CO2. Elektrifikace se může odehrát s pomocí přímých a nepřímých změn. Přímé změny znamenají využití elektrických dopravních prostředků v co největším množství oblastí dopravního průmyslu nebo rozšíření elektrického vytápění v budovách a průmyslu například s využitím tepelných čerpadel.

Nepřímé změny by znamenaly přesun k „zelenému vodíku” - vyprodukovanému elektrolýzou s použitím obnovitelné elektrické energie - jakožto palivu pro vytápění budov a pro co nejvíce průmyslových procesů, které by jinak využívaly fosilní paliva. “K tomu, aby se tyto změny odehrály bude potřeba úsilí politiků,” řekla Victoria Cuming. “Vlády by měly zavést pobídky a pravidla pro snížení emisí z vyhřívání budov, podporovat projekty elektrifikace a odstranit překážky pro výrobu ekologického vodíku.

Albert Cheung, hlavní analytik BNEF, dodal: “Elektrifikace ekonomiky bude mít významný dopad na energetiku. Státní správa bude muset podpořit posílení a rozšíření distribučních sítí, které budou schopné dostát větším potřebným objemům energie a většímu podílu energie z obnovitelných zdrojů.

Podle studie bude zapotřebí navýšení kapacity energetického systému o 75 %, než kdyby k elektrifikaci nedošlo. Navýšení pokryjí nízkonákladové větrné a sluneční elektrárny. Celý systém bude také muset být flexibilnější, protože vytápění a doprava budou mít různé vzory spotřeby energie. Současně by ale eletrifikovaná odvětví mohla vytvářet nové možnosti této „flexibility”, protože budou schopná pozměňovat své spotřební vzorce.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Pokud k tomu dojde, bude elektrická energie (přímo nebo nepřímo) představovat 60 % veškeré potřebné energie ve zmíněných sektorech. V současné době je to pouze 10 %. I tak by ale těchto 60 % bylo daleko od kompletní dekarbonizace. K dalšímu snížení emisí až k nulovým hodnotám bude zapotřebí, aby vlády nastavily ambiciózní pravidla pro urychlení elektrifikace a aby se na trh dostaly nové technologie jako zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCUS).

Bude důležité, aby se narůstající poptávka po energii maximálně pokrývala z čistých zdrojů, čímž se zvýší ekologické benefity elektrifikace. Henrik Sætness, SVP pro korporátní strategii a analýzy ve společnosti Statkraft řekl: „Studie potvrzuje význam elektrifikace pro snížení emisí a roli obnovitelných zdrojů energie pro nastávající období.

Cyrille Brisson, vice president pro prodej, služby a marketing ve společnosti Eaton EMEA uvedl: "Jak ukazuje studie, abychom mohli urychlit energetický přesun a zastavit hromadění skleníkových plynů v atmosféře, je zapotřebí změn na poli zákonodárců a designu energetického trhu. V Evropě již proces změn v oblasti regulací sítí probíhá, je ale potřeba udělat mnoho dalších změn, abychom se mohli inspirovat těmi nejlepšími řešeními a abychom dále podpořili inovace.

Studie za předpokladu, že budou přijata všechna zmíněná opatření, předpokládá, že se emise vyprodukované v energetice, dopravě, stavebnictví a průmyslu sníží o 68 % mezi roky 2020 a 2050. Source: BloombergNEF.

Elektrifikace sektorů dpravy, budov a průmyslu v Evropě může snížit emise skleníkových plynů mezi lety 2020 až 2050 o 60 %. BNEF uvedl, že elektrifikace může proběhnout skrz soubor přímých a nepřímých změn. Přímé změny zahrnují rozšíření elektromobilů či systémů elektrického vytápění v budovách a vybraných průmyslových odvětvích. Nepřímé změny zahrnují zejména využívání tzv.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Vodík jako alternativní palivo

České ministerstvo dopravy v rámci dosavadních tří dotačních výzev podpoří výstavbu osmi čerpacích stanic na vodík. Využití vodíkových technologií a zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů může do roku 2050 snížit světové emise CO2 o jednu třetinu. Náklady na výrobu vodíku elektrolýzou vody v posledních pěti letech klesly o 40 procent a s dalším technologickým rozvojem a rozšiřováním výroby budou dále klesat.

Prvním státem, který vypracoval národní vodíkový program, v němž tento plyn figuruje jako strategický nosič energie, bylo Japonsko. Česko připravuje využití vodíku v autech a chystá otevření prvních čerpacích stanic. Pokud bude v nejbližších desetiletích značná část ekonomiky založena na čistém vodíku produkovaném bez emisí, umožní to dle studie omezit světovou emisi skleníkových plynů až o 34 procent.

České ministerstvo dopravy v rámci dosavadních tří dotačních výzev podpoří výstavbu osmi čerpacích stanic na vodík. První by měl vzniknout již letos v rámci sítě Benzina společnosti Unipetrol. V Česku zatím žádné vozy na vodík nejezdí. Zástupci automobilky Toyota v lednu uvedli, že letos po otevření prvních čerpadel dovezou několik vodíkových vozů Mirai první generace.

tags: #emise #co2 #pri #vyrobe #elektriny #ministerstvo

Oblíbené příspěvky:

• Centrální Dopravní Terminál
• O HT Trubkách
• Vysvětlení kvantové fyziky
• Průvodce tříděním plastů
• Studie o dopadu elektromobilů