Ochrana přírody, ekologie a životní prostředí zajímají čím dál víc rodičů. Ti, kdo se o ochranu svého okolí i celé naší planety více zajímají, chtějí, aby tímto směrem směřovaly i jejich děti. Jak nejlépe docílíte toho, aby vaše děti smýšlely ekologicky po celý život? Veďte je k tomu vlastním příkladem už od dětství.
Děti se nejlépe učí nápodobou, hrou i vlastními zážitky - a přesně těmito způsoby v nich nejsnáze probudíte zájem o ochranu přírody a zdravý životní styl. Již od dětství by měli rodiče vést své děti k zodpovědnosti za místo, ve kterém žijí. Samozřejmě největší příklad pro dítě jsou sami rodiče. Velký vliv má ale i kolektiv, kde se dítě zdržuje. Ať už je to škola, školka nebo ostatní příbuzní. Malé dítě se rádo učí a nasává informace ze svého okolí. To, co se naučilo, pak chce předávat dál.
Do třídění odpadu můžete svoje malé batole zapojit už od chvíle, kdy se naučí rozpoznávat základní barvy. Pořiďte si barevně rozlišené odpadkové koše a vždy, když budete chtít něco vyhodit, požádejte dítě o pomoc.
Aby si vaše děti začaly více všímat rozdílů mezi jednotlivými materiály, zahrajte si s nimi jednoduchou třídící hru. Nejprve jim vyskládejte na stůl různé předměty z domácnosti společně s lupou, magnetem a kouskem dřívka. A pak už jen nechejte svoje malé vědce zkoumat, čím se od sebe jednotlivé materiály liší.
Kromě plastů, papíru a skla naučte děti třídit také bioodpad. Pokud nemáte vlastní zahradu, na které by mohly děti pozorovat vznik kompostu, pořiďte si domácí vermikompostér, který se vejde i do malého bytu.
Čtěte také: Českého Středohoří
Už jste slyšeli od upcyklaci? Jedná se o přeměnu starých nebo již použitých věcí, které by jinak skončily v odpadkovém koši, na nové produkty.
Jak nejlépe přivedete děti k tomu, aby měly rády přírodu a zajímaly se o její ochranu? Choďte s nimi často ven. Na výpravy do přírody vybavte své malé průzkumníky malým dalekohledem a dětskou verzí lupy nebo rovnou nádobou na pozorování hmyzu.
Chcete, aby vaše dítě milovalo přírodu jako vy a chápalo její význam? Není to tak těžké. Zkrátka a dobře spolu často choďte na procházky do přírody. Ukazujte si zvířata, rostliny, naučte svého syna či dceru poznávat stromy a ptáky. Vysvětlete jim, proč nemohou trhat ty nádherné kytičky. Také na procházkách děti upozorněte, že po zemi se nic nehází.
Ukažte dětem, že nejlépe chutná zelenina koupená na trhu od místního farmáře nebo vypěstovaná na vaší vlastní zahradě. I na malém pozemku nebo dokonce na balkóně si můžete založit jedlou zahrádku s bylinkami, jahodami i nenáročnými druhy zeleniny, jako jsou ředkvičky a menší odrůdy rajčat či paprik.
S malými dětmi si můžete o původu jídla povídat při hraní s naučným puzzle, které jim ukáže, odkud se berou základní potraviny, jako jsou vajíčka, sýr či ovoce.
Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví
Už při hrách s plyšovými hračkami, figurkami nebo magnetkami si nejmenší děti jen tak mimochodem zapamatují, jak se jmenují zvířátka, se kterými se mohou potkat na statku nebo na zahradě či v lese. Přírodní motivy jsou však oblíbené i u starších dětí, které si v zápalu hry ani nevšimnou, že se právě při partii pexesa naučily, jaký tvar má list javoru nebo liščí stopa.
Proto je pro ně důležité, vybrat ekologickou školku, kde se děti učí, jak chránit přírodu, recyklovat a chovat se ohleduplně ke svému okolí. Dnešní doba dává rodičům možnost rozhodnout se, kterou školku pro své dítě vyberou. Mohou volit buď podle vzdálenosti, spádovosti nebo třeba z ohledem na její zaměření a podle svých požadavků a představ.
Rodiče mají také možnost volby mezi státní školkou a soukromou. A kdo hledá tu, kde se zaměřují na životní prostředí, jeho ochranu a dlouhodobý pobyt v přírodě, volí ekologickou. Ekologické školky děti učí chránit přírodu, žít zdravě, třídit odpad apod. Děti jsou hodně venku na procházkách a výletech. V těchto školkách kantoři podporují sportovní výuku.
Snadno se tak setkáte i s cvičením jógy nebo plaváním. Děti mají různé hudební a keramické dílny a výtvarné hodiny. Učitelé organizují aktivity jako je již zmiňované třídění odpadu, sbírání víček od PET lahví pro další zpracování či sběr kaštanů. Děti mohou pěstovat rostlinky, pečovat o malá zvířata a účastní se i nejrůznějších soutěží zaměřených na ekologii.
Všechny tyto aktivity podporují zdraví dětí a jejich tělesnou i duševní kondici. V těchto školkách velice dbají i na stravování dětí, takže se nemusíte bát přemíry sladkostí a nezdravých jídel. Často zde mají děti možnost i bezlepkové stravy nebo veganské či vegetariánské.
Čtěte také: Životní Prostředí a Klimatické Změny
Škola Vítězslava Hálka v Odolené Vodě je jednou z více než stovky škol, která se letos připojila k akci Kampaň obyčejného hrdinství. Projekt, který vyhlásila ekologická organizace Tereza, přináší do škol ekologická témata. „Školy mají poměrně málo prostoru pro praktické věci. Děti získávají vědomosti, ale pak už nezbývá příliš místa pro realizaci. Kampaň obyčejného hrdinství dává dětem možnost rozhodovat a své nápady také realizovat,“ popisuje koordinátorka kampaně Radka Tyslová ze vzdělávacího centra Tereza.
Školy, ale i rodiny či jednotlivci, kteří se do projektu přihlásí, si vyberou jeden týden, po který chtějí plnit některé z ekologických výzev. Sami si pak zvolí způsob, jak chtějí přírodě pomoci a hned se do toho vrhnou. „Lidé mají často pocit, že dělat něco pro životní prostředí je strašně těžké. My jsme chtěli ukázat, že to tak nemusí být. Komplexní témata jsme proto zjednodušili do jednoduchých výzev. Děti si jednu z nich vyberou a sami si vymyslí, jak ji naplní,“ popisuje Radka Tyslová projekt, který běží už čtvrtým rokem.
A tak si třída Ještěrek z Odolené Vody vybrala výzvu nazvanou „Zasaď strom nebo jinou rostlinu“. Děti si rovnou vyzkoušely, jak může být osvěžující, když takovou meduňku doma máte. A vlastně tím naplnily i další výzvu, která zní „Jíme zdravě a ekologicky“ - protože prvňáčci, kteří se nadchnou pro limonádu z bylinky, ji třeba někdy rádi vymění za průmyslově vyráběné sladké limonády.
Rádi bychom představili projekt, který jsme realizovali v průběhu celého roku v Mateřské škole Březová. V rámci projektu měly děti možnost v přirozených situacích, ale i zprostředkovaně, poznávat okolí mateřské školy, sledovat rozmanitost přírody, prostřednictvím různých činností poznávat a pojmenovávat svět kolem nás. Při realizaci jsme aktivně spolupracovali s rodiči dětí. Celým projektem děti provázel Krteček. Jejich nový kamarád je postupně seznamoval s vlastnostmi půdy - k čemu slouží, jak vzniká, kteří živočichové v ní žijí. Seznámil děti s tříděním odpadu, k čemu je dobré, na jaké druhy odpad třídit a kam ho ukládat.
Na podzim jsme do země na zahradě zakopali "poklad" - vložili jsme různé předměty (plastovou láhev, víčko, slupky od brambor, kaštan, žalud, skleničku od přesnídávky, šišku, mrkev, skořápky od ořechů, papír, květ karafiátu). Na papír jsme napsali seznam všech předmětů. Na jaře jsme "poklad" společně s dětmi vykopali a prozkoumali jeho obsah. Děti zjistily, které předměty ze seznamu jsou v ponožce zachovány v neporušeném stavu a naopak.
Vytvořili jsme na zahradě sousoší z kamenů, březových polen a písku. Děti jej celý rok pozorovaly. Sledovaly, kteří živočichové v uměle vytvořeném sousoší našli svůj domov (mravenci, brouci, slimáci, ve skulině čmelák). Děti měly na zahradě svůj záhonek. Na jaře vysévaly semena afrikánů, fazolí, ředkviček a máku. Na záhonu měly také několik trsů jahod. Semínka dýní a kukuřice si předpěstovaly v mateřské škole. Na navlhčenou vatu do misky jsme položili semínka, ale i kamínky podobného tvaru. Děti se o semena připravená ke klíčení staraly. Každý den jim dolévaly vodu a snažily se misku pokládat na slunné místo, protože semena k životu potřebují vlhko a teplo. Děti pozorovaly průběh klíčení semene. Naklíčená semínka jsme zasadili do země. Děti o rostliny pečovaly, sledovaly, jak rostou, kvetou, staraly se o ně, zalévaly je a vytrhávaly plevel. Naučily se rostliny pojmenovat. Poznaly, že kořínky rostlin směřují většinou směrem dolů, rostliny získávají živiny z půdy, z vody, cizopasné rostliny od ostatních rostlin. Sklízeli jsme úrodu, pochutnávali si na ní.
Děti dostaly lupy, kterými pozorovaly drobná semínka, žilky listů pokojových rostlin a listů nalezených venku v přírodě. Děti vyhledávaly listy různých tvarů - oválné a na horním okraji zubaté, elipsovité, laločné, dlanitě laločné, lichozpeřené listy složené z lístků. Sestavovaly z nich různé obrazce. Na podzim jsme listy vyzdobili třídu. Vypěstované dýně, makovice, kukuřice a fazole nám sloužily k dalším činnostem.
Na podzim proběhla na školní zahradě brigáda, kde jsme společně s rodiči a dětmi sklidili úrodu a uklidili zahradu. Z nastřádaných přírodnin jsme společně vyráběli strašidýlka a nové pohádkové bytosti. S dětmi jsme vysadili stromky, smrčky jako část živého plotu. Děti poznaly, že jehlice smrku píchají. Všímaly si, že jehlice na podzim neopadávají. Na zahradě jsme vysadili listnaté stromky a keře do labyrintu. Děti hledaly správnou cestu k cíli, rozvíjely svoji orientaci v prostoru, hledaly správné řešení nebo více variant, pracovaly s chybou. Pozorovaly změny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích, např. na podzim opadává listí, příroda se připravuje k zimnímu spánku.
Děti jsme vedli ke třídění odpadu do čtyř kategorií (je jich více) - plast, sklo, papír, zbytky z kuchyně. Odpad jsem odnášeli do příslušných kontejnerů nebo na kompost, zbylý tvrdý chléb zase slepicím a ovcím v blízkém okolí. Semínka z máku, kukuřice jsme sesbírali a v zimě je sypali do krmítek rozestavěných po zahradě. Krmítka jsme vytvořili z krabic od mléka a plastových lahví. Ze semen, jáhel, burských oříšků, vloček, obilovin a rozehřátého loje jsme utvořili hmotu a naplnili jí šišky, květináče, síťovky, které jsme rozvěsili na stromy. Na krmítka pro ptáky jsme dobře viděli z oken třídy MŠ. Nezapomínali jsme ani na straky, kterých je na naší zahradě dost. Těm jsme připravili neosolenou vařenou rýži.
Děti navlékaly přírodní korále ze sušených hub, šípků, nakrájených jablíček, paní učitelky jim je pomohly rozvěsit po zahradě na stromy. Ale raději výš, protože se občas po zahradě prohánějí kočky a ptáčkové by pak pro ně byli snadnou a rychlou kořistí.
Důležité místo v průběhu školního roku mají naše obřady u letitého dubu který stojí v koutku zahrady. Děti strom pozorovaly během čtyř ročních období a jeho podobu průběžně zaznamenávaly. Naučily se pojmenovat části stromu: kmen, větve, kořeny, kůra, listy, pupeny, plody - žaludy. Listy vylisovaly, obkreslily voskovým pastelem, pozorovaly jejich tvar, barvu, povrch, velikost. Přes papír frotážovaly kůru stromu (list papíru položily na kmen a plochou voskovkou několikrát po papíře přejely), pozorovaly strukturu kůry. Kůra strom chrání tak, jako naše tělo chrání kůže, proto kůru neničíme.
Zkoušeli jsme, kolik dětí společně strom obejme, když se drží za ruce a vytváří tak řetěz. Děti dubu dotvořily oči, nos, pusu (z moduritu a přírodnin), a tak daly stromu podobu, život. Dub sloužil také jako zpovědnice dětí. Děti se přitiskly ke stromu, objaly ho a pošeptaly mu svá přání a tajemství. Ve třídě jsme si nakreslili kouzelné stromy, které měly místo listů základní geometrické tvary. Děti pracovaly s těmito tvary, které byly vystřiženy z barevného papíru, postupně k nim hledaly shodné geometrické tvary, které byly umístěny na stromě. Starší děti připravily stromy s listy různých tvarů s určitým počtem puntíků od jednoho do pěti.
Ve svátek Dne Země děti vyrobily skafandry z kartonů, novin, drátů a oblékly si je. Nasedly do zhotovené rakety z plastů a různého odpadového materiálu a vydaly se zachraňovat planetu. S sebou si vzaly do misek hlínu, vodu, vzduch v láhvi, semínka rostlin, drobné živočichy (z umělé hmoty a na obrázcích). Po příletu předaly tyto dary zástupcům obyvatel Zelené planety (mohou sehrát paní učitelky), poradily jim, jak třídit odpad a jak jej dál zpracovávat. Smeťáky pomohly pochytat a začala náročná práce - zorat půdu, pohnojit, zasít atd.
"Smeťáci" rozhazovali po zahradě naší mateřské školy nepořádek. Děti tento příběh dlouho prožívaly a vymýšlely, jak Smeťáky pochytat. Zhotovily různé typy raket. Zabývaly se tím i doma a nosily je do školky. Přinášely i knihy a obrázky s tematikou vesmíru.
Na svátek Dne Země jsme se sousední mateřskou školou z velkého množství PET lahví slepili a sestavili dlouhou stonožku, která provokovala k zamyšlení, kolik takových lahví je kolem nás. Celý průběh aktivit ke svátku Dne Země jsme zdokumentovali a získané materiály vystavili ve vestibulu Městského úřadu Březová. Zajímal nás pohled občanů na naše aktivity zabývající se tříděním odpadu. Reakce byly jak kladného, tak i záporného charakteru. Někteří návštěvníci kroutili nevěřícně hlavou a nechápali, proč pracujeme s odpadovým materiálem. Jakoby zavírali oči před problémem, co s odpadem. Nejdříve nechtěli přijmout fakt, že odpad je tady a je to problém nás všech. Jedna babička se ptala, co má tedy s odpadem udělat? Děti jí rády poradily. Také jsme společně roznesli letáčky s informacemi, na koho se mohou v otázkách třídění odpadu obrátit. Největší pomoc však byla, když se po krátké době v Březové objevily na některých místech žluté, modré a zelené kontejnery na třídění odpadu.
Aby se děti chovaly k planetě Zemi s respektem, je potřeba je k tomu vést už odmalička. Právě my mámy máme šanci zakořenit v nich tyto pro budoucnost nesmírně důležité vzorce chování. Způsobů, jak toho docílit, aby to navíc byla pro malé rarášky zábava, je naštěstí dost. Pojďme se na ně společně podívat. Eko není cool, eko je normální. Tak tenhle slogan naší ekokampaně v Mamince mě na první dobrou napadl, když jsem přemýšlela, jakými způsoby se dají děti vést k životu, který je v souladu s ochranou přírody.
tags: #pro #nase #deti #ekologie #tipy