Dopady emisí z dopravy na zdraví a nová směrnice EU

26.03.2026

Představte si, že každý Váš nádech by mohl mít svoji cenovku. Přijde Vám to nereálné? Ne až tak docela. Nová EU směrnice o čistším ovzduší právě zavádí povinnost platit odškodnění za znečištění ovzduší. Kromě strukturálních investic proti zdrojům znečištění se budou také platit náhrady škody. Právo na zdravé životní prostředí vyjádřené v penězích.

Překračování limitů pro znečištění ovzduší již nebude procházet „jen tak“. Proč by nás to mělo zajímat? V České republice totiž každoročně v důsledku znečištění ovzduší předčasně zemře přibližně až 10 000 lidí.^[2] A to skutečně není málo. Možná si nepřiznáváme dostatečně, že znečištění ovzduší je u nás stále významným problémem, zejména ve větších městech - hustě osídlených lokalitách - zatížených dopravou.

Jelikož znečištění ovzduší patří k největším environmentálním zdravotním rizikům v Evropě obecně, a rovněž v souladu s plány na dekarbonizaci Evropy, přijala Evropská unie novou ambiciózní směrnici, která zavádí cíle, které mají vést ke snížení znečištění ovzduší do roku 2030 a s cílem dosáhnout životního prostředí bez toxických látek nejpozději do roku 2050.

Nová směrnice EU o kvalitě ovzduší

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu byla schválena 23. října 2024 a nabyla účinnosti již 10. prosince 2024^[4] (dále také jako „EU Směrnice o ovzduší“ či „Směrnice“). Většina nových povinností stanovených Směrnicí bude muset být splněna již do 11. prosince 2026.

EU Směrnice o ovzduší stanoví nejen jednotné evropské cíle kvality vnějšího ovzduší dle doporučení Světové zdravotnické organizace (dále jen „WHO“), ale také jednotné metody a standardy měření. Obdobné limity a opatření sice platí v EU a ČR již nyní, nicméně nedodržují se. Přístup nové Směrnice o ovzduší je jiný v tom, že je represivní.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Aby se zabránilo laxnosti při přijímání opatření ze strany členských států a aby byla zajištěna dostatečná kontrola veřejnosti, Směrnice jde mnohem dál než stávající standardní úprava povinností v oblasti životního prostředí. Směrnice především nově stanoví povinnost zavedení odpovídajících právních institutů, na základě kterých mají mít „příslušníci dotčené veřejnosti“ nejen právo přístupu ke spravedlnosti, ale také právo získat odpovídající náhradu „újmy na lidském zdraví“.

Za jakých podmínek bude možné náhradu újmy uplatnit? To Směrnice o ovzduší stanoví výslovně a poměrně velmi jednoznačně. Vnitrostátní pravidla a postupy týkající se nároků na náhradu újmy musí přitom být koncipovány a uplatňovány tak, aby neznemožňovaly nebo nadměrně neztěžovaly výkon práva na náhradu této újmy. Navíc, podle Směrnice případné stanovení promlčecí lhůty pro podání žaloby o náhradu újmy nesmí začít běžet dříve, než je dané porušení ukončeno, a než se osoba požadující náhradu újmy dozví nebo než lze u ní přiměřeně předpokládat, že se dozvěděla, že jí porušením byla způsobena újma. Tato povinnost přijmout odpovídající právní úpravu má být ze strany členských států splněna nejpozději do 11. prosince 2026.

Imisní limity a realita v ČR

Imisní limity jsou nyní zakotveny v našem právním řádu, tj. ve vyhlášce č. 330/2012 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, která je prováděcím předpisem k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vše ve znění pozdějších předpisů. Tyto právní předpisy sice již nyní stanoví závazné limity, které svojí výší již rámcově odpovídají nové EU Směrnici o ovzduší, nicméně problémem je, že jsou na mnohých místech dlouhodobě násobně překračovány. Lze proto předpokládat, že pokud se nezavede radikální zpřísnění vymáhání plnění těchto limitů, resp. Proč?

Stávající limit podle českých právních předpisů a také podle nové EU Směrnice o ovzduší pro benzo(a)pyren je shodný, a to 1 nanogram na metr krychlový (1 ng/m³) jako roční průměrná koncentrace v ovzduší. Nicméně, jak ukazují data průměrného znečištění ovzduší v roce 2023 (podle bodů umístění měřících stanic), publikované na webu EEA - Evropské agentury pro životní prostředí^[6], byl tento limit na mnoha místech, včetně hlavního města Prahy a okolí, významně překračován, někde až pětinásobně. Ano, nejsme v tom sami. Jak přehled ukazuje, podobné problémy má Slovensko a Polsko. Ostatní země EU jsou ale řádově méně zatíženy.

Roční průměrná koncentrace PM10 (pevné částice o průměru menším než 10 mikrometrů) podle aktuálně platných českých právních předpisů nesmí přesáhnout 40 mikrogramů na metr krychlový (40 µg/m³). Denní průměrná koncentrace podle českých právních předpisů nesmí přesáhnout 50 mikrogramů na metr krychlový (50 µg/m³). Podle nové EU Směrnice o ovzduší pak má být nejpozději do 1. ledna roku 2030 dosažena roční průměrná koncentrace těchto prachových částí maximálně do 20 mikrogramů na metr krychlový (20 μg/m3).

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Doprava: Emise vznikají z dieselových motorů, zejména ze starších vozidel bez filtrů pevných částic, opotřebením pneumatik a brzd, které uvolňuje částice do ovzduší, resuspenzí prachu z povrchu vozovek vlivem pohybu vozidel.

Není bez zajímavosti, že otázkou kvality ovzduší a efektivity veřejných prostředků investovaných do snížení znečištění se zabýval také Nejvyšší kontrolní úřad (dále jen „NKÚ“). Nejedná se přitom o částky malé.

NKÚ konkrétně sdělil: „Česká republika se stále potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ačkoliv podíl obyvatel ČR žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší klesá, žil v nich v roce 2022 stále ještě více než jeden milion lidí. Ke snižování znečištění přispěly v letech 2014 až 2022 i kotlíkové dotace určené na výměnu nevyhovujících kotlů v domácnostech. Dotace určené na snižování emisí z průmyslu se na snížení objemu vypouštěných škodlivých látek, jako je oxid siřičitý a oxidy dusíku, podílely jen minimálně. Ukázala to kontrola NKÚ, která prověřovala 16,2 mld. Kč vydaných v letech 2014 až 2022 ze státního rozpočtu a EU na projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší. Podle NKÚ vynaložilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) až 103,5 mil. Kč určených na omezování prašnosti v průmyslu neúčelně.“

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Stále jsme vystaveni znečištěnému ovzduší. Ani dlouhodobé investice do jeho zlepšení nám prozatím nezajišťují ani splnění závazků stávajících. Bude ale také potřeba provést strukturální opatření. Bude nutné provést mj. i radikální změny v přístupu k dopravě, které povedou ke snížení emisí v hustě osídlených lokalitách. Účinnější přechod na ekologičtější zdroje energie, podpora obnovitelných zdrojů apod. Z výše uvedeného seznamu je zjevné, že je potřeba začít především v oblasti územního plánování a lokálních opatření. Prostě a jednoduše, snížit počet lidí exponovaných znečištění.

Server Česká pozice přinesl zajímavý rozhovor Radimem J. Šrámem z Akademie věd. „Je třeba modernizovat průmyslovou výrobu a způsoby vytápění, regulovat automobilovou dopravu. Nejen podporovat městskou zeleň, ale navrhnout třeba pásy zeleně kolem velkých měst,“ navrhuje Radim J. Některé látky v ovzduší, zejména aromatický uhlovodík benzo(a)pyren, mohou měnit genetickou výbavu plodů. Nejnovějšími výzkumy to dokládá vedoucí genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Radim J. Šrám - pomocí nové metody to vůbec poprvé na světě vědci zkoumali porovnáním vývoje plodů a novorozeňat z Prahy a Českých Budějovic.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Současné hodnoty těchto látek v ovzduší se u dnešních dětí projeví za dvacet let diabetem či nemocemi srdce.

Radim J. Šrám: Praha patří k městům s nejznečištěnějším ovzduším. Zeleň působí jako filtr, který zachycuje část jemných prachových částic. Je tak důležitá hlavně pro zdravotní stav obyvatel, zejména dětí, a pro kvalitu prostředí. Není to ale jen zachycování velkého množství prachu a dalších nečistot, ale také regulace vlhkosti ovzduší, vliv na nepříznivé tepelné režimy měst, snížení hlukové zátěže. Nelze opomenout ani její rekreační roli, schopnost spotřebovávat oxid uhličitý, a tím přispívat ke snížení klimatických změn a udržování biodiverzity.

Již mnoho let je dokázáno, že inhalace prachových částic vede ke vzniku zánětlivých procesů, akutním respiračním chorobám, astmatu a dalším onemocněním. Jemné prachové částice ale také vyvolávají v plicích oxidační proces.

V molekulárně-epidemiologických studiích je totiž prokázáno, že koncentrace vyšší než jeden nanogram benzo(a)pyrenu v metru krychlovém ovzduší opravdu poškozuje genetický materiál - DNA. Poškození DNA může být reparováno, pokud nebude, může být změněná genetická informace počátkem onemocnění, které se projeví až za delší období, třeba desítky let. K poškození DNA může dojít už u plodu v průběhu těhotenství nebo poté v předškolním věku.

Při koncentracích benzo(a)pyrenu nad 2,8 ng/m3 se v průběhu prvního měsíce těhotenství zvyšuje výskyt dětí s nitroděložní růstovou retardací a nízkou porodní hmotností.

Vůbec poprvé na světě se vliv znečištěného ovzduší na výsledky těhotenství zkoumal za použití metod molekulární biologie (čipy, analýza 25 tisíc genů - pozn. red.) u matek a novorozenců z Prahy a Českých Budějovic. V Českých Budějovicích byla koncentrace benzo(a)pyrenu asi o 50 procent vyšší než v Praze. A u novorozenců z Budějovic bylo také pozorováno větší poškození genetického materiálu.

Je třeba modernizovat průmyslovou výrobu a způsoby vytápění, regulovat automobilovou dopravu. Nejen podporovat městskou zeleň, ale navrhnout třeba pásy zeleně kolem velkých měst. Co se týká výstavby, doporučujeme novou zástavbu hlavně na takzvaných brownfields (termín označuje opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívanými dopravními stavbami či nefunkčními průmyslovými zónami - pozn. red.). Na školních pozemcích bychom dali přednost přírodnímu terénu a doporučujeme podporovat strategické krajinné a komunitní plánování.

Projekt vyhodnotil jako důsledky znečištění ovzduší pro populaci pánevních okresů severních Čech následující skutečnosti: trvale sníženou střední délku života mužů i žen; trvale zvýšenou úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění; vyšší výskyt hypertenze, ischemické choroby srdeční a diabetu druhého stupně; ovlivnění fertility v dospělosti u dětí narozených v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, kdy poškození genetického materiálu (DNA) bude nepříznivě ovlivňovat i příští generace.

Dr. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR (ÚEM) přednesl příspěvek o stavu ovzduší v roce 2015. Zhodnotil současné riziko znečištěného ovzduší v ČR, zdůraznil, že jako nejvýznamnější frakce aerosolových částic se projevuje frakce < 1 μm, na kterou je vázána podstatná část polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Významnou zátěž populace představují i dlouhodobě překračované koncentrace benzo[a]pyrenu (B[a]P), které v roce 2014 přesahovaly jeden ng/m3 u 51 % populace ČR.

Studie sledovala hladiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) v ovzduší, celodenní stravě budoucích matek a mateřském mléce. Vzorky vzešly ze dvou lokalit ČR lišících se úrovní kontaminace ovzduší (Karviná a České Budějovice) ve dvou obdobích (léto a zima). Pro zhodnocení úrovně expozice populace v těchto oblastech byly zároveň sledovány hydroxylované formy PAU v moči matek a novorozenců. Výsledky dokládají vyšší zátěž populace z oblasti Karviná, a to především v zimním období.

Doc. Michal Vojtíšek z ČVUT zhodnotil, že aerosolové částice a ozon v přízemních vrstvách atmosféry jsou příčinou okolo 406 000 předčasných úmrtí v EU ročně, zatímco dopravní nehody jich mají na svědomí „pouze“ 39 000. Emisní limity pro nová vozidla a mnohé emisní faktory jsou založeny na idealizovaných laboratorních podmínkách. Dlouhodobé pojíždění v koloně, typické pro městský provoz, u mnoha motorů zhoršuje spalování a ochlazuje katalyzátory, čímž se zvyšují emise částic i oxidů dusíku (NOx).

Velká část emisí tak pochází ze startů studených motorů a relativně krátkých dynamických epizod, přičemž se tento příspěvek v emisních modelech podceňuje. Někteří výrobci emisní legislativu záměrně obcházejí a motory se přepínají do „nízkoemisního“ režimu pouze tehdy, detekuje-li motor, že může být právě testován.

Škodlivina	Limit dle ČR (µg/m³)	Limit dle EU Směrnice (µg/m³)
PM10 (roční průměr)	40	20 (do 1.1.2030)
Benzo(a)pyren (roční průměr)	1 ng/m³	1 ng/m³

Závady by měly být během pravidelných emisních kontrol nalezeny a následně odstraněny. Pokud byly zavedeny, zejména pro ochranu lidského zdraví, limity pro emise vozidel a spalovacích motorů, měli bychom vyžadovat a případně vymáhat jejich dodržování jak výrobci, tak provozovateli motorů.

Doc. M. Vojtíšek zdůraznil i nepříznivý vliv přetěžování silniční sítě tím, že se povoluje výstavba záměrů, které zvyšují intenzitu silniční dopravy, aniž by bylo zřejmé, že dotčené komunikace disponují dostatečnou volnou kapacitou pro všechny povolené záměry. Důsledkem zhoršení plynulosti dopravy prudce narůstá zdravotní riziko spojené s emitovanými částicemi.

Pozornost musíme proto upřít k podceňování rizik emisí ze spalovacích motorů v posuzování vlivů (studie EIA apod.), při němž je třeba zhodnotit, že emise jsou nejen vyšší v reálném provozu a emitované částice v přepočtu na gram rizikovější, ale také že výfuky jsou blíže plicím občanů než u jiných zdrojů. Dostupná technická řešení (která sama k řešení problému nestačí) ovšem dostatečně nevyužíváme.

Nelze také opomenout, že nová evropská regulace není samoúčelná, přináší i značné výhody. Zlepšení kvality ovzduší vedle ochrany životního prostředí, zvířat a planety jako celku, rovněž povede ke snížení výdajů na zdravotní péči, ke zvýšení kvality života obyvatel a k ochraně přírody. Snížením koncentrací znečišťujících látek by totiž úspory na zdravotní péči mohly dosáhnout až miliard korun ročně, a to díky snížení počtu hospitalizací, lékařských ošetření a zlepšení produktivity práce.

Kromě zlepšení veřejného zdraví nelze opomenout také příležitosti spojené s rozvojem inovativních technologií a ekologických řešení. Přes různá váhání o tom, jak přistoupit či nepřistoupit k závazkům vycházejícím z mezinárodních smluv ohledně klimatu, totiž nelze popřít, že tyto změny probíhají ve všech zemích světa a ve všech sektorech ekonomiky. Neváhat a využít nabízené příležitosti se může vyplatit.

Stručně řečeno, znečištěné ovzduší nás (i planetu) může vyjít pěkně draho, pokud budeme pasivní. Pokud ale novou regulaci uchopíme jako příležitost k pozitivním změnám, za pár let se (možná) nejen přestaneme dusit benzo(a)pyrenem a prachem PM10, ale také nám nutnost investic a omezení nevypálí díru do rozpočtu. Začít včera už sice bylo pozdě, ale lepší začít zítra se zpožděním, než vůbec.

Buďte připraveni a nebojte se postavit za právo na lepší životní prostředí.

^[2] Toto číslo vychází z odhadů Evropské agentury pro životní prostředí, která sleduje dopady znečištění ovzduší na zdraví obyvatel v jednotlivých zemích Evropy.

^[4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2463 ze dne 16. října 2024 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.

^[6] Data průměrného znečištění ovzduší v roce 2023 publikované na webu EEA - Evropské agentury pro životní prostředí

tags: #emise #z #dopravy #a #diabetes