Dluhopisy patří mezi nejznámější cenné papíry, se kterými se setkávají nejen velcí investoři, ale i běžní občané. V posledních letech jsou velmi populární například protiinflační dluhopisy či státní Dluhopis republiky. Možná jste ale narazili také na pojmy jako korunové dluhopisy, emise dluhopisů nebo emitent dluhopisu a přemýšlíte, co přesně znamenají.
Dluhopis je druh cenného papíru, kterým jeho vydavatel (odborně emitent) potvrzuje, že si od investora půjčil peníze a zavazuje se je v budoucnu vrátit. Současně slibuje, že investorovi vyplatí určitý výnos - obvykle ve formě úroků. Zjednodušeně řečeno: když si koupíte dluhopis, poskytujete emitentovi půjčku.
Na rozdíl od akcie vám dluhopis nedává podíl na vlastnictví společnosti, ale naopak garantuje nárok na vrácení investované částky a výplatu předem stanoveného výnosu. To přináší větší jistotu a předvídatelnost. Pokud například nakoupíte dluhopis v hodnotě 10 000 Kč s ročním úrokem 3 %, dostanete po dobu jeho trvání každý rok 300 Kč.
Dluhopisy tak fungují jako most mezi těmi, kdo mají volné peníze, a těmi, kdo je potřebují.
Emisí dluhopisů se dle § 2 odst. 4 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech rozumí soubor dluhopisů vydávaných na základě týchž emisních podmínek a majících stejné datum emise a stejné datum splatnosti.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Emitent je ten, kdo dluhopis vydává. Může to být stát, město, banka, nebo podniková společnost. Je to vlastně dlužník, který si od investorů půjčuje prostřednictvím dluhopisů.
Emise dluhopisu je samotný proces vydání dluhopisů. V jeho rámci se stanoví, kolik dluhopisů bude vydáno, v jaké hodnotě, s jakým úrokem a kdy budou splatné. Tyto údaje jsou obsaženy v emisních podmínkách.
Dluhopisy jsou vhodným nástrojem financování obchodních společností a jejich projektů. Jsou vhodné pro společnosti, které např. potřebují vypořádat společníky, financovat akvizice či rozvoj, nakupovat nemovitosti nebo technologie apod.
Společnost používá kombinaci bankovního financování a ze strany banky požadovaný vlastní kapitál v projektu řeší zčásti (mezaninové financování) nebo zcela emisí dluhopisů.
Výše zmíněný prospekt cenného papíru je informační dokument pro investory, upisovatele cenného papíru. Musí obsahovat údaje nezbytné pro investory k posouzení nabízeného cenného papíru a práv s ním spojených, majetku a dluhů, finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje podnikání a finanční situace emitenta.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Právní úprava prospektu je obsažena v § 34 a § 35 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Obsahové náležitosti prospektu stanoví Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/1129 ze dne 14. června 2017.
Dluhopisy mohou být:
Vydání podlimitních dluhopisů do 1 mil. EUR trvá cca do týdne. Vždy záleží na součinnosti emitenta, pokud je rychlá, může to být i dříve.
Vydání dluhopisů s prospektem trvá déle, jelikož je nutné sepsat prospekt cenného papíru a tento nechat schválit ČNB. Dluhopisy s prospektem lze vydat za cca 2-3 měsíce.
Česká republika vydává své vlastní dluhopisy, které si mohou koupit občané i instituce. Stát využívá dluhopisy k financování svého dluhu a rozpočtových potřeb. Pro občany představují atraktivní možnost, jak bezpečně investovat. Na státní dluhopisy se také vztahují jasná daňová pravidla. U výnosu z protiinflačních dluhopisů například občané nemusí podávat daňové přiznání, protože daň je již sražena u zdroje.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Dluhopisy bývají často označovány za stabilní a poměrně bezpečný investiční nástroj, přesto se s nimi pojí určitá rizika. Jejich hlavní výhodou je předvídatelnost - investor dopředu ví, jaký pravidelný výnos může očekávat, a má tak jistotu pevně stanoveného příjmu. Zároveň dluhopisy umožňují diverzifikaci investičního portfolia, tedy rozložení rizika mezi více různých druhů aktiv. Velkou oblibu mají zejména státní dluhopisy, které jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších investic, protože za nimi stojí stát se svou ekonomikou.
Na druhé straně je nutné mít na paměti i rizika. U podnikových dluhopisů se investor vystavuje možnosti, že emitent, tedy firma, nebude schopen své závazky splatit, což může vést ke ztrátě celé investice. Ani u státních dluhopisů není zaručeno, že investor vydělá, protože pokud je výnos pevně stanoven, může ho inflace snadno znehodnotit - reálná kupní síla získaných peněz tak klesá.
Zákon o dluhopisech sice poskytuje investorům určitou ochranu a nastavuje pravidla pro emise dluhopisů, konečné rozhodnutí, komu své peníze svěří, je však vždy na každém jednotlivci.
Právní rámec upravuje zákon o dluhopisech, který stanovuje povinné náležitosti. Dluhopis musí mít například jmenovitou hodnotu, datum splatnosti, úrokovou sazbu a údaje o emitentovi. Tyto podmínky se shrnují do tzv. emisních podmínek. Základní pravidla pro vydávání a držení dluhopisů stanoví zákon o dluhopisech, co musí obsahovat emisní podmínky (např. Zákon slouží především k ochraně investorů, aby měli jistotu, že dluhopis není jen slibem na papíře, ale závazkem vymahatelným soudní cestou.
tags: #emise #zahranicnich #dluhopisu #definice