Dopad Emisí ze Zámořských Lodí na Životní Prostředí

15.03.2026

Emise z námořní dopravy pocházející ze spalování lodních paliv s vysokým obsahem síry přispívají ke znečišťování ovzduší oxidem siřičitým a emisemi částic, které poškozují lidské zdraví a životní prostředí a přispívají ke vzniku kyselých srážek. Acidifikace a atmosférický oxid siřičitý poškozují citlivé ekosystémy, omezují biologickou rozmanitost, hodnotu životních podmínek a škodlivě ovlivňují produkci plodin a růst lesů. Kyselý déšť může ve městech způsobovat významné škody na budovách a architektonickém dědictví.

Unie a jednotlivé členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy EHK OSN ze dne 13. listopadu 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států. Studie prokázaly, že prospěch ze snižování emisí síry dosahovaný snížením obsahu síry v palivech bude často podstatně větší než průmyslem odhadované náklady uváděné v této směrnici. Tato směrnice, v souladu s článkem 193 Smlouvy o fungování EU, nebrání žádnému členskému státu v udržování nebo přijímání přísnějších ochranných opatření v zájmu podpory rychlého zavedení mezních hodnot pro maximální obsah síry v lodních palivech, např. prostřednictvím využívání metod pro snížení emisí mimo kontrolní oblasti emisí SOx.

V roce 2008 Mezinárodní námořní organizace (IMO) přijala usnesení o změně přílohy VI protokolu z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečištění z lodí z roku 1973, ve znění protokolu z roku 1978 (dále jen „úmluva MARPOL“), který obsahuje pravidla pro prevenci znečištění ovzduší z lodí. Revidovaná příloha VI úmluvy MARPOL přináší mimo jiné přísnější mezní hodnoty pro obsah síry v lodních palivech v kontrolních oblastech emisí SOx (1,00 % od 1. července 2010 a 0,10 % od 1. ledna 2015) a také v mořských oblastech mimo kontrolní oblasti emisí SOx (3,50 % od 1. ledna 2012 a v zásadě 0,50 % od 1. ledna 2020). Pro zajištění souladu s mezinárodním právem a také pro zabezpečení řádného vynucování nových celosvětově zavedených norem pro obsah síry v Unii by ustanovení této směrnice měla být v souladu s revidovanou přílohou VI úmluvy MARPOL.

Osobní lodě jsou provozovány většinou v přístavech nebo v blízkosti pobřežních oblastí a jejich dopady na lidské zdraví a životní prostředí jsou významné. Za účelem dosažení cílů této směrnice je nezbytné řádné vynucování povinností, pokud jde o obsah síry v lodních palivech. Zkušenosti z provádění směrnice 1999/32/ES ukázaly, že je potřebný silnější režim sledování a vynucování předpisů, aby bylo zajištěno řádné provádění této směrnice. Za tímto účelem je nezbytné, aby členské státy zajistily dostatečně časté a přesné odběry vzorků lodního paliva uváděného na trh nebo používaného na palubách lodí, jakož i pravidelné kontroly lodních deníků a dodacích listů zásobníků. Je rovněž nutné, aby členské státy zavedly systém účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za nedodržování ustanovení této směrnice.

Pro snížení nákladů na zajištění souladu pro dotčená odvětví jsou nezbytná vhodná řešení, například umožnění alternativních způsobů zajištění souladu, jež budou nákladově efektivnější než zajištění souladu na základě paliva, a v potřebných případech poskytnutí podpory. Měl by být usnadněn přístup k metodám snižování emisí. Tyto metody mohou zajistit snížení emisí přinejmenším rovnocenné, nebo dokonce větší, než jakého lze dosáhnout použitím paliva s nízkým obsahem síry, za předpokladu, že nemají žádné významné negativní dopady na životní prostředí, jako jsou mořské ekosystémy, a že při jejich vývoji jsou dodrženy náležité schvalovací a kontrolní mechanismy. V Unii by měly být přijaty již známé alternativní metody, například použití palubních systémů čištění spalin, směsi paliva a zkapalněného zemního plynu nebo používání biopaliv.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Technologie snižování emisí, nemají-li žádný nepříznivý vliv na ekosystémy a byly-li při jejich vývoji dodrženy náležité schvalovací a kontrolní mechanismy, mohou zajistit přinejmenším rovnocenné nebo dokonce větší snížení emisí než použití paliva s nízkým obsahem síry.Komise by proto měla podporovat testování a rozvoj těchto technologií mj. tím, že zváží vytvoření programu, který bude stejně jako podobné programy, např. Členské státy by měly zavést vhodný mechanismus sledování souladu s požadavky této směrnice.

Znečištění z lodí používajících paliva s vysokým obsahem síry má zvláště negativní dopad na obyvatelstvo a přírodní prostředí v pobřežních oblastech a v okolí přístavů. Baltské moře již bylo za takovou oblast označeno. S ohledem na celosvětovou povahu námořní dopravy by mělo být vynaloženo maximální úsilí při hledání mezinárodních řešení. Námořnímu průmyslu by se měl poskytnout dostatečný čas k tomu, aby se technicky přizpůsobil maximální mezní hodnotě 0,1 % hmotnostního obsahu síry v lodních palivech používaných plavidly vnitrozemské plavby a loděmi v kotvištích přístavů Společenství, a proto by dnem uplatnění tohoto požadavku měl být 1. leden 2010.

Na světě už jsou první pilotní projekty a prototypy lodí na čistší pohon, například E-jerry, norská bezemisní loď Ampere či loď EC110 s kapacitou 280 přepravních kontejnerů a dobou plavby 14 hodin na jedno nabití, kterou vyvíjí nizozemská firma PortLiner.

Nicméně i když se otázka řešení problému znečištění ovzduší ubírá správným směrem, otázka klimatu je již dlouho další oblastí, kterou je třeba zlepšit: sektor výletních lodí se musí také zabývat otázkou skleníkových plynů. I když LNG sníží emise CO2 asi o 20 procent - fosilní paliva musí být nakonec nahrazena regenerativní energií. Možné přístupy, jako jsou bateriové systémy, bioplyn, vodík, syntetická paliva a palivové články, se prověřují a již jsou v provozu první testovací aplikace. Ať už zvítězí cokoli, přepravní společnosti budou čelit enormním nákladům na rozvoj a investice.

Zásadní informace je, že pomocí námořní dopravy dnes přepravujeme přibližně devadesát procent veškerého nákladu a zboží. Pro celkové zhodnocení je proto třeba porovnat různé typy znečištění. Velké námořní lodě a trajekty pohání „odpadní“ materiál z rafinérií, mazut a jiné produkty z těžké ropy, během jejichž spalování vzniká obrovské množství nečistot: prachových částic, sazí a oxidů síry. Tedy takových látek, které při spalování nafty a benzínu vznikají v menším či zanedbatelném množství.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Mezinárodní námořní organizace (IMO) před časem schválila povinnost dodržovat emisní normy (Euro 4-6) na oxidy síry. Emise oxidů síry jsou v Česku nechvalně proslulé z éry socialismu, kdy kvůli neodsiřeným uhelným elektrárnám na severu Čech oxidy síry reagovaly v atmosféře a okyselovaly déšť. Takové dopady naštěstí námořní dopravu neprovázejí, ta však vlivem oxidů síry přispívá k částečnému okyselování oceánů.Automobilová doprava mění klima pětinásobně více než lodě. Vtip je ovšem v tom, že emise automobilové dopravy jsou ještě výrazně vyšší, ve srovnání s námořní dopravou přibližně pětinásobné.