Emise Znečišťujících Látek z Automobilů: Druhy Látek a Legislativa


14.03.2026

Označení emise původem vychází z latinského slova “emittere”, což v českém překladu znamená něco jako zářiče nebo znečišťovatelé. Emise označují škodlivé a znečišťující látky, které jsou vypouštěny různými zdroji do ovzduší. Slovo emise se také všeobecně používá pro “vypouštění” a užívá se nejen v souvislosti se znečištěním ovzduší, ale také ve fyzice či finanční sféře.

Emise v ekologii

Emise mohou být přírodního nebo antropogenního (lidského) původu. Nejsilnější koncentraci přitom mají přímo u zdroje, kterým může být například komín nebo výfuk. Koncentrace emisí se poté snižuje, jak se mísí s okolním vzduchem. Mezi nejčastější emise patří oxidy dusíky a síry. Největším tvůrci škodlivých emisí jsou továrny a automobily s benzínovými pohonnými jednotkami.

Emisní limit

Jedná se o limit vyjadřující nejvyšší přípustné množství znečišťujících látek vypouštěných do atmosféry. Množství emisí se udává v jednotkách mg/hod, mg/měsíc nebo mg/rok.

Emise a motorová vozidla

Kvůli rostoucímu znečištění ovzduší se neustále zpřísňují požadavky na čistotu výfukových plynů a spotřebu paliva u motorových vozidel. Při nesplnění podmínek nebude vozidlo homologováno pro běžný silniční provoz nebo výrobci hrozí vysoké pokuty. Již při vývoji a výrobě vozidla tedy výrobci pomoci speciálních zařízení měří množství emisí z výfuku. Přestože jsou emise z dopravy významné, jejich význam bývá často přeceňován. Na straně druhé, emise z dopravy nejsou jen to, co vůz vypouští z výfuku.

  • Nevýfukové emise - znečištění vznikající dopravou, které nepochází z výfuku. Patří sem například otěry brzdových destiček, pneumatik, vozovky, ale například také tzv. resuspenze, což je víření již usazených částic na vozovce zpět do ovzduší.
  • Výfukové emise - znečišťující látky vypouštěné do ovzduší výfukem.

U moderních vozů představují nevýfukové emise většinu celkových emisí daného vozu. Podle různých studií a typů vozu se může jednat až o 90 % suspendovaných částic. Čím vyšší emisní normu automobil splňuje, tím je tento poměr vyšší.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Výfukové emise obsahují celou řadu znečišťujících látek. Doprava obecně je hlavním zdrojem emisí oxidů dusíku (NOX) v České republice. Koncentrace NOX jsou nejvyšší právě na dopravně zatížených lokalitách a ve větších městech obecně.

Elektromobily a emise

Elektromobily jsou nyní středem pozornosti v budoucím směru automobilového průmyslu a dopravy. Tyto vozy jsou však někdy milně prezentovány jako vozy s nulovými emisemi. Ve skutečnosti se však jedná pouze o nulové výfukové emise. Ty navíc bývají často dokonce vyšší než u automobilů se spalovacími motory. Množství znečištění z otěrů se mj. odvíjí od hmotnosti automobilu, která bývá u elektroaut vzhledem k těžké baterce vyšší. Dále je třeba zhodnotit, jakým způsobem vznikla elektřina. Pokud se tak stalo např. v uhelné elektrárně, menší či větší podíl znečištění, který se ušetřil na výfukových emisích, bylo emitováno jinde.

Elektromobily představují z pohledu znečišťování ovzduší lepší alternativu než vozy se spalovacími motory, a to zejména pokud vzniká elektřina, která vůz pohání, prostřednictvím nějaké formy obnovitelného zdroje energie. Při započtení nevýfukových emisí je však třeba říci, že vozy obecně nikdy zcela nulové emise mít nebudou a nemohou mít.

Řešení pro budoucnost

Ideálním řešením do budoucna je využívání osobní automobilové dopravy jen v nejnutnějších případech a vozy s nulovými výfukovými emisemi (elektroautomobily, vozy s palivovými články na vodík), kdy navíc vzniká palivo (elektřina, vodík) obnovitelným a šetrným způsobem. Při omezování osobní dopravy je potřeba nabízet alternativu, a to například v podobě efektivní veřejné dopravy a sítě cyklostezek. Možností do budoucna je vyšší využívání sdílení automobilů (car sharing), a to například i díky autonomním vozům bez řidiče.

Emisní inventura a legislativa v ČR

ČHMÚ hodnotí úroveň znečišťování ovzduší z pověření MŽP pro primární znečišťující látky antropogenního původu. Základním podkladem je tzv. emisní inventura, která kombinuje přímý sběr údajů vykazovaných provozovateli zdrojů s modelovými výpočty z dat ohlášených provozovateli zdrojů nebo zjišťovaných v rámci statistických šetření prováděných především ČSÚ. Výsledné emisní inventury jsou prezentovány v podobě emisních bilancí v sektorovém a územním členění.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Zdroje znečišťování ovzduší jsou z hlediska způsobu sledování emisí rozděleny na zdroje sledované jednotlivě a zdroje sledované hromadně. Jednotlivě jsou sledovány zdroje vyjmenované v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Hromadně sledované zdroje evidované v REZZO 3 zahrnují emise z nevyjmenovaných spalovacích zdrojů, stavebních a zemědělských činností, plošného použití organických rozpouštědel, čerpacích stanic, těžby uhlí, požárů automobilů a budov, z nakládání s odpady a odpadními vodami, používání zábavní pyrotechniky aj. Hromadně jsou sledovány také údaje o mobilních zdrojích (REZZO 4), které zahrnují emise ze silniční (včetně emisí NMVOC z odparů benzinu z palivového systému vozidel a emisí z otěrů brzd, pneumatik a silnic), železniční, vodní a letecké dopravy a z provozu nesilničních strojů a mechanismů (zemědělské, lesní a stavební stroje, vozidla armády, údržba zeleně apod.).

Součástí emisní inventury nejsou emise z resuspenze, tj.

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí, umožňujícím úplnější a přesnější emisní inventury. Emise všech znečišťujících látek poklesly v tomto období o desítky procent. Emise benzo[a]pyrenu začaly po poklesu v období do roku 2008 opět narůstat a v roce 2012 se přiblížily úrovni roku 2001. Vlivem vyššího podílu spotřeby černého uhlí v domácnostech po roce 2010 došlo také ke zvýšení emisí HCB. V roce 2012 dosáhly o 35 % vyšší úrovně než v roce 2000.

Emise ze stacionárních zdrojů kategorie REZZO 1 a REZZO 2 výrazně poklesly vlivem zavedení systému řízení kvality ovzduší, který aplikuje na různých úrovních řadu nástrojů (normativní, ekonomické, informační atd.). Dopady těchto nástrojů se nejvíce projevily koncem devadesátých let minulého století, tj. v období, kdy vstoupily v obecnou platnost emisní limity zavedené tehdy novou legislativou. Výrazné snížení produkce emisí z nejvýznamnějších zdrojů se příznivě projevilo na kvalitě ovzduší především v průmyslových oblastech severních Čech a Moravy a došlo mj. také k významnému omezení dálkového přenosu znečišťujících látek.

I přes významné snižování emisí u energetických a průmyslových zdrojů přetrvávají na mnoha místech problémy s dodržováním požadavků na kvalitu ovzduší, a proto se pozornost v posledních letech soustřeďuje také na zdroje kategorie REZZO 3 a REZZO 4. Přestože i zde došlo k výraznému snížení emisí zejména u silniční dopravy, vliv těchto zdrojů na kvalitu ovzduší je významný především v obcích a pro jejich regulaci zatím nebyla uplatněna celoplošně účinná opatření.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

V roce 1991 vstoupil v platnost zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší, doplněný zákonem č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, který poprvé v historii ČR zavedl s platností od roku 1998 emisní limity. V důsledku restrukturalizace hospodářství a modernizace zdrojů došlo v řadě odvětví po roce 1990 k výraznému poklesu výroby. U spalovacích zdrojů s nižším tepelným výkonem (výtopny/kotelny) postupně docházelo k náhradě pevných a kapalných fosilních paliv zemním plynem.

Emise z lokálního vytápění domácností poklesly nejvíce v období 1993-1997 vlivem plynofikace obcí a státní podpory vytápění elektřinou. Spotřeba pevných fosilních paliv v domácnostech byla v roce 2001 o 67 % nižší ve srovnání s rokem 1990. Emise hlavních znečišťujících látek a emise částic ze zdrojů REZZO 4 klesaly z důvodu přirozené obnovy vozového parku. Ukončení prodeje olovnatého benzinu v roce 2001 způsobilo výrazné snížení emisí Pb do ovzduší.

Příznivý trend snižování spotřeby pevných fosilních paliv v sektoru lokálního vytápění domácností již od roku 2001 nepokračoval, a to zejména z důvodu rostoucí ceny zemního plynu a elektřiny. V období let 2002-2008 mírně poklesla spotřeba uhlí, které bylo nahrazeno stále oblíbenějším palivovým dřevem. Po roce 2009 spotřeba pevných paliv v domácnostech, zejména palivového dřeva, opět začala narůstat. V letech 2009-2012 docházelo díky dotačnímu programu Zelená úsporám k zateplování budov a k náhradě neekologického vytápění nízkoemisními zdroji.

Emise hlavních znečišťujících látek a emise částic ze zdrojů REZZO 4 klesaly z důvodu zavádění přísnějších emisních norem pro nová vozidla uváděná na trh. Vliv nárůstu intenzity dopravy a spotřeby motorové nafty zapříčinil zvýšení emisí těžkých kovů a POP.

V roce 2012 vstoupil v platnost zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který zavedl přísnější emisní limity pro spalovací zdroje podle směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích. Mezi nejvýznamnější technická opatření ke snížení emisí v období 2013-2020 patřily instalace zařízení na odsiřování a denitrifikaci spalin (většina elektráren a větších tepláren) nebo instalace tkaninových filtrů za stávající elektrostatické odlučovače (např.

Nová legislativa se zaměřila ve větší míře také na omezení emisí ze sektoru lokálního vytápění domácností zavedením minimálních hodnot emisních parametrů pro spalovací zdroje s celkovým jmenovitým tepelným příkonem do 300 kW při jejich uvádění na trh od roku 2014 a 2018. Od 1. září 2022 bude v této skupině zdrojů možné provozovat pouze kotle splňující 3. emisní třídu, čímž by mělo dojít k odstavení starých typů kotlů a k jejich náhradě modernějšími zařízeními s nižšími emisemi.

Výsledky emisní inventury za prezentované období 1990-2019 byly na základě doporučení vycházejících z pravidelně prováděných kontrol a porovnání metodik národní inventury ČR a zemí EU přepočteny. Významnější změna byla provedena u inventury emisí NMVOC sektoru Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření (1A4bi), kde došlo ke snížení emisí NMVOC na základě přepočtu dříve používaných emisních faktorů.

Zcela novými průběžně rozvíjenými postupy, podle kterých byly poprvé použity dokonalejší metodiky označované jako Tier 2, byla zpracována emisní inventura sektoru zemědělství. Nejvýznamněji se metodické úpravy projevily u emisí NH3 a NMVOC v rozsahu cca 10 až 30 tis. t/rok především v návaznosti na změny v používaných technologiích ke snižování emisí produkovaných při chovu hospodářských zvířat a kolísání spotřeby minerálních hnojiv.

Předběžné vyhodnocení emisí za rok 2020 ukazuje na další snížení u všech hlavních znečišťujících látek. U vyjmenovaných zdrojů REZZO 1-2 poklesly nejvíc emise SOX o 12 kt a NOX o 8,2 kt. Snížení emisí TZL o 1880 t představuje pokles o více než 26 % proti roku 2019. U některých energetických zdrojů (elektrárny a teplárny) došlo ke snížení výroby, popř. i k trvalému odstavení z provozu (ČEZ, a.s. - Elektrárna Prunéřov I k 30. 6. 2020, ČEZ Energetické služby, s.r.o. - Teplárna Vítkovice, Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. - Zpracovatelská část - PPC).

V sektoru těžby a zpracování nerostných surovin došlo k poklesu těžby o cca 5 %, ale množství emisí TZL ohlášených u zdrojů zařazených podle přílohy č. 2 zákona do kategorie 5.11. kleslo téměř o polovinu. Na snížení vykazovaných emisí se projevuje změna metodiky výpočtu emisí pro jednotlivé těžební procesy a manipulace, především u kamenolomů.

U hromadně sledovaných stacionárních zdrojů REZZO 3 se na poklesu emisí TZL (o 2,1 kt) podílí zejména vytápění domácností a potom ostatní plošné stacionární zdroje, mj. také těžba uhlí, která se snížila u hnědého uhlí meziročně o 4,4 % a u černého uhlí o téměř 25 %. Při mírném vzestupu počtu denostupňů v topném období r. 2020 proti r. 2019 (o cca 1,3 %) se ve výpočetním modelu emisí příznivě projevila obměna kotlů v domácnostech, navazující na legislativních opatření. Údaje statistik MPO však ukazují, že trend nákupu nových kotlů na pevná paliva v posledních třech letech výrazně zpomalil a v roce 2020 byl zaznamenán nejnižší prodej za celou historii statistiky od r. 1970.

Pokles spotřeby pohonných hmot (benzín o cca 9 % a nafta o cca 5 %) související s pandemickou situací se promítl významně do snížení vypočtených emisí kategorie REZZO 4.

Tabulka II.1: Předběžné vyhodnocení emisí za rok 2020

Znečišťující látka REZZO 1-2 (kt) REZZO 3 (kt) REZZO 4 (kt)
SOX -12 - -
NOX -8.2 - -
TZL -1.88 -2.1 -

Pro účely aktualizace Národního programu snižování emisí (MŽP 2019) byla zpracována emisní projekce pro období 2020-2030, a to podle scénáře WM (bez dodatečných opatření) a WaM (s dodatečnými opatřeními). Tato projekce byla aktualizována v rámci přípravy reportingu podle mezinárodních závazků v březnu 2021. Do roku 2030 se předpokládá snížení emisí všech znečišťujících látek, vycházející z obměny zdrojů tepla v sektoru Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření, obnovy vozového parku vč.

tags: #emise #znečišťujících #látek #automobily #druhy #látek

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]