Česko stojí před zásadní změnou v nakládání se zbytkovým komunálním odpadem i v teplárenství.
Do roku 2030 má skončit skládkování využitelných odpadů a zároveň pokračuje útlum uhlí v teplárnách.
Oba procesy mají přímý dopad na obce: ovlivní ceny tepla, dostupnost koncových zařízení i náklady na svoz a likvidaci odpadu. V této situaci nabývají na významu zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO).
Nejde o jednotlivé projekty, ale o vznikající síť, která bude v příštích desetiletích tvořit důležitou součást energetické infrastruktury.
V souladu s evropskou legislativou bude nakládání s odpady rozděleno do stupnice (tzv. hierarchie) podle preferovaných řešení.
Čtěte také: OPŽP a odpady
Přirozenou součástí této hierarchie je i energetické využití odpadů - tedy výroba elektřiny a tepla, podobně jako třeba z uhlí či biomasy.
V roce 2024 začne v České republice platit zákaz skládkování směsných komunálních odpadů (SKO) a recyklovatelných odpadů.
Zatímco běžná spalovna slouží pouze k likvidaci odpadů, v ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadů) dochází jejich termickým využitím k výrobě tepelné a elektrické energie.
Na pomyslném žebříčku preferovaných řešení, jak s odpady nakládat, je tedy jejich energetické využití prostřednictvím ZEVO nadřazené pouhému odstranění, ať již spálením nebo uložením na skládku.
Pro ZEVO platí velmi přísná evropská a česká legislativa, která povoluje jen minimální hodnoty emisí do životního prostředí.
Čtěte také: Česká konference o obnovitelných zdrojích
Energie vyrobená z odpadu navíc šetří neobnovitelné zdroje surovin, jako jsou uhlí či ropa.
V porovnání s klasickými zdroji (např. uhelné elektrárny) jsou ZEVO k lidskému zdraví a životnímu prostředí mnohem šetrnější.
Energetické využití odpadů v žádném případě nekonkuruje třídění a recyklaci, naopak je přirozeně doplňuje.
Zpracovává totiž tzv. zbytkový odpad, tedy ten, který zůstává po oddělení využitelných a nebezpečných složek z komunálních odpadů.
Využívá smysluplně zbytkový odpad (takový, který nelze jinak zpracovat, např. Na rozdíl od skládek je pod neustálým dohledem a pečlivě rovněž kontroluje přivážené odpady (např.
Čtěte také: Využití odpadu pro energetiku
V České republice jsou v současnosti v provozu čtyři ZEVO: v Praze, v Brně, v Liberci a v Chotíkově u Plzně.
Stávající roční kapacita ZEVO v České republice je přibližně 750 tisíc tun.
První moderní zařízení na energetické využívání odpadů bylo vybudováno na konci 80. let minulého století v Brně - Komárov.
Jeho stávající kapacita je asi 248 tisíc tun ročně, což znamená pokrytí roční spotřeby tepla pro 40 tisíc domácností a elektřiny pro 20 tisíc domácností.
V současnosti probíhají práce na projektové přípravě výstavby 3. kotle.
Zařízení v Praze - Malešicích bylo zprovozněno v letech 1996-1998.
Vystřídalo původní pražskou spalovnu odpadů z 30. let ve Vysočanech.
Vyrábí především teplo, elektřinu až od roku 2010, obojí do zhruba 20 tisíc domácností.
Kapacita ZEVO Malešice je 310 tisíc tun odpadů ročně.
ZEVO v Liberci s kapacitou 96 tisíc tun za rok začalo fungovat na podzim 1999.
V roce 2016 bylo do provozu uvedeno nejmodernější ZEVO v Chotíkově u Plzně.
Má kapacitu 95 tisíc tun za rok, pro srovnání, v Plzeňském kraji vzniká ročně asi 260 tisíc tun odpadů.
Nejvýrazněji je to vidět na čtyřech připravovaných nebo realizovaných projektech: Mělník, Planá, Komořany a Žďár nad Sázavou.
V Mělníku vzniká jedno z největších plánovaných ZEVO v ČR.
Projekt počítá se zpracováním stovek tisíc tun odpadu ročně a s napojením na rozsáhlou teplárenskou soustavu zásobující část Prahy a okolí.
Zařízení má nahradit část výroby tepla z uhlí a zajistit dlouhodobě stabilní dodávky tepla.
Pro obce ve Středočeském kraji může Mělník představovat důležitou kapacitu pro zbytkový odpad po roce 2030 i stabilizační prvek v cenách tepla.
Jižní Čechy dnes nemají zařízení, které by dokázalo energeticky využít zbytkový komunální odpad.
Projekt EVO Planá má nabídnout kapacitu v řádu desítek tisíc tun ročně, což odpovídá potřebám regionu.
Pro místní teplárenské systémy jde o možnost získat stálý zdroj tepla nezávislý na uhlí.
Obce zároveň sníží náklady na přepravu odpadu, který dnes často putuje do jiných krajů.
V Komořanech u Mostu staví společnost United Energy zařízení, které má přímo nahradit uhlí v místní teplárně.
Projekt patří mezi nejpokročilejší v Česku a ukazuje, jak může energetické využití odpadu vstoupit přímo do teplárenského mixu.
Zařízení má zajistit stabilní dodávky tepla pro Most a Litvínov a zároveň snížit emise.
Pro města v okolí jde o jistotu kontinuity dodávek tepla i po útlumu uhlí a o dostupné koncové zařízení pro zbytkový odpad.
Žďár nad Sázavou připravuje zařízení s kapacitou kolem 40 tisíc tun ročně, které má sloužit městu i okolním obcím.
Region Vysočiny dnes nemá vlastní velkokapacitní ZEVO, což zvyšuje závislost na mezikrajské přepravě odpadu.
Projekt má posílit stabilitu cen tepla, snížit závislost na externích palivech a modernizovat místní teplárenskou infrastrukturu.
ZEVO se stávají součástí teplárenské transformace a postupně nahrazují výrobu tepla z uhlí.
Pro města to znamená možnost získat stabilní zdroj tepla s dlouhodobě předvídatelnými náklady.
Současně posilují regionální soběstačnost.
V mnoha krajích dnes chybí kapacity pro energetické využití zbytkového odpadu, což vede k mezikrajské přepravě a rostoucím nákladům.
Nové projekty umožní obcím řešit odpad v rámci regionu, což bude klíčové zejména po roce 2030.
Dalším společným prvkem je stabilita dodávek energie.
ZEVO poskytují kontinuální výrobu tepla i elektřiny, což je pro městské teplárny zásadní.
V kombinaci s modernizací teplárenských soustav vytvářejí novou vrstvu infrastruktury, která propojuje odpadové hospodářství s energetikou a posiluje odolnost městských systémů.
tags: #energetické #využití #odpadu #v #ČR