V současné době se ochrana životního prostředí stává nejen společenskou a morální povinností, ale i nezbytnou součástí udržitelného rozvoje a úspěšného podnikání. Firmy čelí stále větším požadavkům ze strany legislativy, veřejnosti, zákazníků i investorů, aby své aktivity realizovaly s ohledem na environmentální odpovědnost. Jedním z nejuznávanějších a nejrozšířenějších standardů v oblasti environmentálního managementu je norma ISO 14001. Tento standard poskytuje organizacím rámec pro systematické řízení environmentálních otázek a zajišťuje, že všechny procesy jsou propojené s odpovědným přístupem k životnímu prostředí.
Norma ISO 14001 (Systém environmentálního managementu - EMS) je základní norma rodiny mezinárodních standardů ISO 14000 zaměřená na management životního prostředí v organizacích. ISO 14001 je použitelná pro jakékoliv organizace, velké i malé, ať už ve veřejném, soukromém nebo dobrovolném sektoru a v jakékoliv zemi. Certifikace podle ISO 14001 je dobrovolná a je na každé jednotlivé organizaci, aby se rozhodla, zda certifikaci bude či nebude využívat.
Výhody certifikace podle ISO 14001
Certifikace podle ISO 14001 může zúčastněným stranám prokázat, že se organizace zavázala k ochraně životního prostředí a udržitelnosti, což může zlepšit její pověst a důvěryhodnost. Nejen národní legislativa, ale některé organizace mohou vyžadovat, aby jejich dodavatelé byli certifikováni podle ISO 14001 jako předpoklad pro obchodování s nimi. EMS vám může pomoci zefektivnit vaše procesy a identifikovat příležitosti pro zlepšení, což může vést ke zvýšení efektivity a zmírnit rizika dopadu činnosti na životní prostředí.
Implementace normy ISO 14001
Implementace normy ISO 14001 do organizace zahrnuje několik níže uvedených kroků. Rozsah EMS podle ISO 14001 jsou činnosti, produkty a služby, které organizace provádí a které mohou mít dopad na životní prostředí. Zahrnuje všechny operace, činnosti a procesy, které jsou pod kontrolou a vlivem organizace. Organizace si může vybrat, zda bude mít jeden EMS, který pokrývá všechny její činnosti, nebo může mít více EMS, které pokrývají různé části jejích operací. Například organizace s více lokalitami se může rozhodnout mít samostatný EMS pro každou lokalitu nebo se může rozhodnout mít jeden EMS, který pokrývá všechny jeho lokality.
Environmentální politika je prohlášení o závazku organizace chránit životní prostředí a minimalizovat jeho dopady na životní prostředí. Podle ISO 14001 je environmentální politika základním prvkem systému environmentálního managementu (EMS). Stanovení environmentálních cílů organizace. Norma ISO 14001 stanoví vůči vrcholovému vedení řadu povinností souvisejících se zaváděním a udržováním systému environmentálního managementu (EMS). Zajištění toho, že EMS je konzistentně implementován a udržován v celé organizaci.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Environmentální aspekty a jejich identifikace
Organizace musí identifikovat své environmentální aspekty jako součást procesu vývoje a implementace systému environmentálního managementu (EMS). Environmentální aspekty jsou činnosti, produkty, služby nebo vlastnosti organizace, které mohou mít dopad na životní prostředí. Identifikace environmentálních aspektů zahrnuje analýzu činností, produktů a služeb organizace s cílem určit, které z nich mají největší potenciál ovlivnit životní prostředí. To může zahrnovat analýzu využití surovin, energií a vody; vznik odpadu a emisí; vznik potencionálních nehod nebo incidentů, které by mohly poškodit životní prostředí.
Jakmile organizace identifikuje své environmentální aspekty, měla by posoudit potenciální environmentální dopady těchto aspektů a určit, jak je řídit. To může zahrnovat implementaci kontrol, školení, nákup zařízení nebo přijetí jiných opatření k prevenci nebo minimalizaci dopadů. Akční plán je dokument, který je součástí řídící dokumentace managementu životního prostředí a je nástrojem pro plánování, implementaci, monitorování a revizi opatření a aktivit, které jsou nezbytné pro plnění požadavků normy.
Měření environmentální výkonnosti umožní zjistit, jak organizace plní požadavky normy a jak efektivně řeší environmentální cíle. Měření výkonnosti umožní identifikovat oblasti, kde je potřeba revidovat opatření pro dosažení cílových hodnot. Pro měření výkonnosti je důležité stanovit environmentální cíle a cílové hodnoty.
Interní audity jsou důležitou součástí normy ISO 14001 a také účinným nástrojem pro přezkoumání a vyhodnocení účinnosti systému environmentálního managementu organizace (EMS), s cílem zjištění souladu s požadavky normy a vlastními zásadami, postupy a cíli organizace. Interní audity provádí tým zkušených interních auditorů, kteří znají požadavky normy ISO 14001 a EMS organizace. Mohou přezkoumávat různé aspekty EMS, včetně procesů, dokumentace a záznamů organizace z pohledu účinného plnění environmentálních cílů.
Reporting je proces shromažďování a sdílení informací o systému environmentálního managementu (EMS) a jeho výkonnosti. To může zahrnovat skutečnosti jako jsou výsledky kontrol státními orgány, stížnosti zainteresovaných stran, neshody a údaje o výkonu. Součástí reportingu jsou i výsledky měření, analýzy plnění environmentálních cílů a statistické přehledy. Monitorováním se rozumí průběžné hodnocení EMS, aby bylo zajištěno, že funguje efektivně a splňuje environmentální cíle organizace. Vyšetřování se týká procesu identifikace hlavní příčiny nehod a incidentů nebo problému a určení, jak je odstranit. Přezkoumáváním se rozumí proces hodnocení účinnosti EMS a identifikace příležitostí ke zlepšení.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Norma vyžaduje, aby organizace měla zavedené procesy pro identifikaci a řešení jakýchkoli problémů s vlivem na životní prostředí nebo přímo nehod a incidentů. To zahrnuje implementaci nápravných opatření, což jsou opatření přijatá k nápravě problému, neshod z auditů nebo nehod a incidentů. Nápravná opatření musí být provedena co nejdříve po zjištění problému a měla by být zdokumentována a sledována, aby bylo zajištěno, že budou realizována včas.
Význam identifikace environmentálních aspektů
Klíčovým prvkem systému environmentálního managementu podle ISO 14001 je právě identifikace environmentálních aspektů. Tento krok je základním kamenem celého systému, protože všechny další procesy - hodnocení dopadů, stanovení cílů, monitorování výkonnosti a zavádění nápravných opatření - vycházejí z dobře definovaných aspektů. Environmentální aspekty zahrnují všechny aktivity, procesy, produkty nebo služby, které mohou mít pozitivní či negativní dopad na životní prostředí. Patří sem například emise do ovzduší, vypouštění odpadních vod, tvorba odpadu, spotřeba energií a surovin, ale také méně zřejmé faktory jako dopad dodavatelských řetězců, doprava, používání výrobků zákazníky či recyklace na konci životního cyklu produktu.
Správná identifikace environmentálních aspektů je náročným úkolem, zejména pro velké a diverzifikované organizace nebo pro firmy začínající s implementací EMS. Tento proces vyžaduje multidisciplinární přístup, odborné znalosti, analytické schopnosti a důkladné porozumění procesům v rámci organizace. Opomenutí nebo nedostatečné zpracování identifikace environmentálních aspektů může mít závažné důsledky - od nesplnění legislativních požadavků, přes neefektivní stanovení environmentálních cílů, až po environmentální havárie či poškození reputace firmy.
Zavedení a udržování EMS podle ISO 14001 není pouze o získání certifikátu či splnění formálních požadavků, ale jde o hluboký proces sebepoznání organizace, který jí umožňuje pochopit vlastní vliv na životní prostředí a podniknout kroky k jeho efektivnímu řízení. Environmentální aspekt je jedním z klíčových prvků systému environmentálního managementu podle ISO 14001. Podle normy ISO 14001:2015 je environmentální aspekt část činnosti, produktu nebo služby organizace, která může interagovat s životním prostředím.
Environmentální aspekty lze rozdělit podle různých kritérií. Přímé environmentální aspekty jsou ty, které organizace může přímo ovlivnit. ISO 14001:2015 zdůrazňuje potřebu posuzovat environmentální aspekty v celém životním cyklu výrobku či služby. Identifikace vstupů a výstupů - stanovení zdrojů a výsledků činností (např.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
Správná identifikace environmentálních aspektů je základním kamenem efektivního systému environmentálního managementu podle normy ISO 14001. Nelze ji podceňovat, protože právě od ní závisí schopnost organizace porozumět, řídit a minimalizovat svůj vliv na životní prostředí. V praxi to znamená nejen detailní zmapování všech činností, produktů a služeb organizace, které mohou ovlivnit životní prostředí, ale i důkladné posouzení jejich významnosti. Tento proces vyžaduje multidisciplinární přístup, zapojení různých oddělení a odborníků s dostatečnými znalostmi o jednotlivých aspektech a jejich možných dopadech.
Navíc, s rostoucími legislativními požadavky a tlakem ze strany zákazníků, investorů či společnosti jako celku, představuje kvalitní identifikace environmentálních aspektů významnou konkurenční výhodu. Identifikace environmentálních aspektů není jednorázovou činností, ale dynamickým procesem, který je nutné pravidelně aktualizovat a přizpůsobovat měnícím se podmínkám, technologiím a procesům. Správná identifikace environmentálních aspektů je nástrojem, který umožňuje organizacím převzít odpovědnost za svůj vliv na životní prostředí a aktivně přispívat k jeho ochraně. Proto by měla být tato činnost jednou z priorit každé organizace, která chce implementovat nebo zlepšit svůj systém environmentálního managementu podle ISO 14001.
Environmentální aspekty při projektování staveb
Při projektování staveb je potřeba zohlednit současný stav okolního životního prostředí i spletitou environmentální legislativu. Každá stavba je originál v neopakovatelných podmínkách konkrétního koutu lidských sídel nebo volné krajiny. Jaké jsou statické a dynamické limity životního prostředí, které ovlivňují konkrétní podobu stavby? Jak můžou projektant s investorem nejvýhodněji proplout legislativními nástrahami?
V případě renomovaných stavebních společnosti je dnes prakticky nemyslitelné, aby součástí jejich firemní strategie nebyla také ochrana životního prostředí. Jsou to právě ony, které provozem automobilů a strojů při stavebních pracích zasahují do krajiny a ovlivňují příslušné ekosystémy i kvalitu života obyvatel dané lokality, a tak má-li být stavební firma při získávání zakázek úspěšná, musí mít trvale řešeny environmentální aspekty své činnosti - emise prachu, hluku, vznik odpadů, spotřebu vody, energií a podobně.
Běžnou součástí řízení činností stavebních firem se stal Systém environmentálního managementu (EMS). Certifikát EMS představuje v současnosti asi nejrozšířenější způsob, jak lze deklarovat, že firma v rámci své činnosti dbá na ochranu životního prostředí a při produkci svých výrobků či poskytování služeb zvažuje také jejich dopady na životní prostředí. Například společnost GEOSAN GROUP začala s budováním systému EMS na základě své snahy o zlepšování životního prostředí již v roce 2003. Uvědomuje si, že podnikáním ve stavebnictví ve větší nebo menší míře ovlivňuje životní prostředí, proto jeho ochranu považuje za jednu ze základních priorit svého rozvoje.
GEOSAN GROUP nemá obavy veřejně prezentovat svoji činnost v oblasti ochrany životního prostředí a jít i nad rámec zákonných požadavků, aby zákazníkovi nabídl vyšší kvalitu - ve společnosti byl zaveden nejen systém EMS, ale následně i neméně známý systém EMAS. Jde o dobrovolný nástroj environmentálního řízení vyvinutý v roce 1993 Evropskou komisí. Šetrný přístup k přírodě a zlepšování životního prostředí je pro GEOSAN GROUP dlouhodobou prioritou a společnost se tím hlásí k filozofii trvale udržitelného rozvoje. Snaží se používat postupy šetrnější k životnímu prostředí a omezovat spotřebu na co nejmenší možnou míru.
Společnost si v rámci certifikovaných systémů EMS a EMAS stanovila od roku 2004 již celkem 70 cílů, z nichž drtivá většina byla splněna. Generální ředitel společnosti jmenoval manažera kvality představitelem vedení pro EMS - ten je odpovědný za celkovou funkčnost systému EMS a EMAS -, a společnost má ve svém organizačním uspořádání vytvořen i útvar kvality, který zabezpečuje vlastní výkonnou činnost v oblasti managementu ochrany životního prostředí, bezpečnosti a hygieny práce. Dohlíží na zavedené systémy řízení a prostřednictvím interních auditů nebo namátkových kontrol je prověřuje. Audity jsou prováděny podle schváleného programu auditů vždy na příslušný kalendářní rok; například v letech 2005-2021 společnost provedla celkem 372 interních auditů.
GEOSAN GROUP aktivně řeší nejen environmentální aspekty přímé, ale i nepřímé, protože na řadu konkrétních stavebních prací si najímá subdodavatele. Činí tak výběrem vhodného subdodavatele a působením na subdodavatele v průběhu stavby. Při realizaci staveb jsou subdodavatelé pod neustálou kontrolou řídících pracovníků společnosti a jedním ze základních kritérií pro výběr vhodného subdodavatele jsou jeho šetrné přístupy k ochraně životního prostředí při stavebních pracích.
Po vstupu do Evropské unie Česká republika přebírá evropské normy. Následkem toho jsou stále přísnější požadavky na zpracování agend přípravy jednotlivých staveb. To znamená, že každá stavba musí být během své realizace řízena a spravována podle dokumentů, daných jednak zvyklostmi užívanými u dané stavební firmy, jednak požadavky stavebníka (investora) a dále respektováním norem ISO (základní doklady stavebně technologické dokumentace, včetně síťového grafu a časového plánu, plánu jakosti - kontrolního a zkušebního plánu atd.) i vzhledem k vlivům stavební činnosti na životní prostředí.
Řízení a vedení staveb podle principů projektového řízení s respektováním stavebně technologických zásad může být efektivnější a rychlejší než doposud. K zprogresivnění přípravy a řízení staveb pomáhají automatizované systémy. Pomocí programových systémů odpadá mnoho práce kolem vytváření těchto dokumentů a tím se veškerá příprava staveb výrazně urychluje a zpřesňuje. Různé agendy se však vytvářejí mnohdy ručně, kdy ve větších firmách existují specializovaní pracovníci, kteří problematiku těchto agend mají na starosti. Tím dochází ke zbytečnému opakovanému zadávání relevantních dat. Některé agendy, jako např. i agenda vlivu stavební činnosti na životní prostředí, se dosud zpracovává ručně, jen pomocí kupř. obecných počítačových programů, např.
V článku je dále představena koncepce, algoritmus a programové vybavení pro řešení agendy vlivu stavební činnosti na životní prostředí pomocí mikropočítačů v přímém napojení na metodiku stavebně technologického projektování a tím na proces přípravy stavby. Předložené řešení se může stát u stavebních dodavatelských firem součástí systému pro řízení životního prostředí (EMS) a celou agendu zrychlí a zjednoduší.
Z každodenní zkušenosti z práce na staveništi lze konstatovat, že prakticky každý stavební proces prováděný pracovní četou má určitý negativní vliv na životní prostředí. Mnohé procesy jsou hlučné, jiné pracovní čety pracují s jedovatými látkami, další produkují poměrně značné množství odpadu. Proto je třeba, aby agenda řešení vlivu stavební činnosti na životní prostředí byla řešena v přímé návaznosti na práci jednotlivých pracovních čet - tj. v technologické struktuře dílčích stavebních procesů a s přihlédnutím k normě ČSN EN ISO 14001:2005 [5], která tuto agendu vymezuje a zastřešuje. Tato mezinárodní norma specifikuje požadavky na systém environmentálního managementu, které mají organizaci umožnit přípravu a zavedení systému environmentálního managementu a která může být použita pro certifikaci systému.
Ze základních dokumentů přípravy staveb zobrazuje sled stavebních prací v technologické struktuře dílčích stavebních procesů technologický rozbor, někdy nazývaný technologický normál [4]. Technologické rozbory v požadované technologické struktuře jsou při automatizovaném zpracování jedním z výstupů vypočteného stavebně technologického síťového grafu [2], u kterého je již k dispozici i sestavená databáze dílčích stavebních procesů s nejdůležitějšími údaji o normě času, ceně, produktivitě, nákladových a jiných zdrojích, počtu pracovníků a technologických přestávkách.
Součástí zmíněného systému se v minulých letech stala i pracovní oblast tvorby kontrolních a zkušebních plánů - plánů jakosti [3], [1], [7]. Automatizované zpracování těchto dokumentů v přímé návaznosti na stavebně technologický síťový graf vytvořený v technologické struktuře dílčích stavebních procesů umožnila databáze kontrol a zkoušek vlastností produktů, které jsou vyráběny jednotlivými pracovními četami, a specializovaný program nejen pro údržbu této databáze, ale i pro vlastní tvorbu kontrolních a zkušebních plánů, harmonogramů provádění zkoušek a kontrol kvality a operativní evidenci skutečně provedených kontrol.
Podobná koncepce byla zvolena i pro řešení agendy vlivu stavební činnosti na životní prostředí pomocí počítače. Jak se ukazuje v praxi, řada stavebních procesů má stejný nebo velmi podobný vliv na životní prostředí. Proto bylo nutné nejprve sestavit tzv. registr environmentálních aspektů (environmentální aspekt - prvek činností nebo výrobků nebo služeb organizace, který může ovlivňovat životní prostředí; vyjádřením důsledku je pak environmentální dopad - jakákoliv změna v životním prostředí, ať příznivá či nepříznivá, která zcela nebo částečně vyplývá z environmentálních aspektů organizace) jako soupis karet, na kterých jsou uvedeny nejdůležitější vlastnosti těchto aspektů, zejména nejvýznamnější polutanty, jejich limitní hodnoty, odpovědnost za znečištění životního prostředí konkrétním aspektem a návrh prevence a opatření k likvidaci negativního vlivu na životní prostředí.
U každého aspektu v tomto registru je též provedeno ohodnocení závažnosti environmentálního aspektu pomocí několika vytipovaných hledisek. Na základě sestaveného registru environmentálních aspektů pak byla sestavena databáze environmentálních aspektů, ve které jsou uvedeny konkrétní aspekty působící na životní prostředí u jednotlivých dílčích stavebních procesů. Tato databáze je vytvořena podobně jako databáze kontrol pro tvorbu kontrolních a zkušebních plánů [2], [3], v přímé návaznosti na již výše zmíněnou databázi činností, která obsahuje údaje o dílčích stavebních procesech.
V databázi environmentálních aspektů je ke každému stavebnímu procesu připojeno několik nejdůležitějších environmentálních aspektů, kterými tento stavební proces nepříznivě ovlivňuje životní prostředí. Tyto konkrétní aspekty mohou (ale nemusejí) být součástí registru environmentálních aspektů. Do databáze je možné vkládat i vlivy, které nejsou uvedeny v registru. Následně byl sestaven algoritmus a vyvinut program, který v návaznosti na konkrétní stavebně technologický síťový graf jakožto model postupu výstavby konkrétní stavby vytvořený v technologické struktuře dílčích stavebních procesů umožňuje podle databáze environmentálních aspektů automatizovaně sestavit tzv. environmentální plán. Jde o plán opatření k omezení negativního působení environmentálních aspektů vztahujících se ke stavebním procesům, které jsou součástí síťového grafu.
Tím byla agenda přípravy staveb doplněna o složku environmentální, která ke každému stavebnímu procesu prováděnému pracovní četou co možná nejpodrobněji stanoví požadavky na třídění, likvidaci a označení odpadů, limity emisí a ochranu ovzduší, hodnoty hluku a prašnosti a s tím spojená opatření, vypouštění látek do vody, kontaminaci půdy, preventivní a následná opatření, postupy při haváriích, zásady manipulace včetně ochranných pomůcek, zásady skladování i zakázané záležitosti.
Registr environmentálních aspektů je soupis vlivů na životní prostředí, které se mohou u stavebních činností vyskytovat, společně s vyhodnocením závažnosti a návrhem prevence a opatření k co nejširší likvidaci negativního působení tohoto vlivu na životní prostředí. Tento registr byl vytvořen ve spolupráci s a. s. VOKD Ostrava [6], která je držitelkou certifikátu podle ČSN EN ISO 14001:2005. Data uvedená v registru vycházejí z předešlé výzkumné činnosti na reálných stavbách a z následně vytvořených podkladů jmenované firmy.
V databázi environmentálních aspektů jsou již jednotlivé vlivy působící na životní prostředí, včetně jejich vlastností a ohodnocení jejich závažnosti, přiřazeny dílčím stavebním procesům z databáze činností. Databáze se v prvním stadiu vytvoří s prázdnými větami pro všechny dílčí stavební procesy z databáze činností. Při každé úpravě nebo aktualizaci se po potvrzení připojené databáze činností provede zkontrolování úplnosti databáze environmentálních aspektů. Při této kontrole se doplňuje prostor pro environmentální aspekty případných nových procesů z databáze činností a environmentální aspekty procesů, které se již v databázi činností nevyskytují, se automaticky vypouštějí. O případném doplnění databáze systém uživatele informuje.
Ke každému stavebnímu procesu z databáze činností je možno určit více environmentálních aspektů. Nejdůležitějšími údaji jsou kód a název environmentálního aspektu, zařízení, kde se může vyskytovat, nejvýznamnější polutanty a dopad na životní prostředí, údaje o odpovědné osobě za negativní vliv na životní prostředí, doklad, který by se měl vytvářet, údaje o předpisech a způsobu řízení aspektu a údaje o kontrole a její četnosti a návrhu opatření.
Program pro tvorbu environmentálního plánu jakožto plánu opatření k omezení negativního působení environmentálních aspektů vztahujících se ke stavebním procesům, které jsou součástí síťového grafu - modelu postupu výstavby, pracuje podobně jako program pro tvorbu kontrolních a zkušebních plánů, který je součástí automatizovaného systému přípravy staveb [2]. Jeho výstupem je vlastní environmentální plán, dále harmonogram kontrol a evidence působení jednotlivých environmentálních aspektů plynoucích ze stavebních činností a operativní evidence provedených kontrol.
Algoritmus tvorby environmentálního plánu se v současné době ve spolupráci se stavebními podniky dolaďuje tak, aby vyhovoval potřebám praxe a respektoval přitom nejen ČSN [5], ale i poznatky získané z české i zahraniční literatury [9], [10]. Na základě zpracovaného modelu postupu realizace výstavby lze prakticky okamžitě automatizovaně vytvořit i environmentální plán pro sledování, řízení a omezení negativních vlivů stavební výroby na životní prostředí (skupina norem ISO 14000). Tento dokument obsahuje nejen soupis stavebních činností a environmentální aspekty, ale i nejvýznamnější polutanty, údaje o předpisech, podle nichž se kontrola environmentálního aspektu provádí, zodpovědnou osobu, nutné doklady o provedené kontrole, počet a termíny prováděných zkoušek a další důležité údaje.
Princip automatizované tvorby environmentálních plánů spočívá v postupném výběru environmentálních aspektů příslušných stavebních procesů, které jsou obsaženy v technologickém normálu a síťovém grafu, z databáze environmentálních aspektů, výpočtu termínů a počtu jejich kontrol v průběhu stavebního procesu a sestavení souboru environmentálního plánu.
Kontroly environmentálních aspektů procesů, které nejsou obsaženy v databázi, avšak jsou součástí síťového grafu, je možné zadat interaktivně přes klávesnici vyplněním formuláře o kontrole environmentálních aspektů, kde je uvedena věta environmentálního plánu týkající se aspektu ostatních odpadů u základů (bez ohodnocení významnosti, které je na další záložce). Je samozřejmě žádoucí, aby uživatel zkontroloval prvotní automaticky vytvořený dokument a popřípadě vyřadil kontroly aspektů, které se při výstavbě daného objektu nevyskytují.
Při hromadném vypouštění lze dát příkaz k vypuštění všech kontrol, které obsahují v předmětu kontroly zadaný řetězec (např. hluk), popř. všech nenaplněných environmentálních aspektů. Šedivě jsou vypsány environmentální aspekty činností s nulovou dobou. Vytvořený environmentální plán obsahuje návrh kontrol aspektů i činností, které jsou obsaženy v síťovém grafu, ale mají nulový objem, nulovou cenu, a tudíž i nulovou dobu. Kontroly těchto environmentálních aspektů však pochopitelně nejsou součástí výstupních sestav.
V průběhu výstavby jsou všechny doklady stavebně technologické dokumentace velmi snadno aktualizovatelné podle skutečně dosažené úrovně dokončení částí stavebního díla. Při zpoždění je možné automatizovaně vypočítat opatření, které je třeba zavést, aby původní termín ukončení realizace stavby byl dodržen. Podle aktualizace termínů procesů ze síťového grafu se současně automaticky aktualizují i termíny příslušných kontrol v evironmentálním plánu.
tags: #environmentální #aspekty #stavby
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]