Environmentální ekonomie: Ekonomické aspekty tvorby a ochrany životního prostředí


19.04.2026

Environmentální ekonomie se zabývá ekonomickými aspekty tvorby a ochrany životního prostředí. Posluchači jsou seznámeni se základními příčinami selhávání trhu v oblasti environmentálních statků a odpovídajícími metodami řešení. Důraz je položen na právní normy, institucionální zabezpečení a nástroje pozitivní a negativní stimulace (zejména v kontextu ČR). Pozornost je rovněž věnována odpovídajícím strategiím a konceptu trvale udržitelného rozvoje a rozhodujícím nástrojům a opatřením stimulujícím jeho prosazování (metoda EIA, EMS, environmentální audit, ecolabelling atd.).

Cíle environmentální ekonomie

Cílem předmětu je naučit studenty chápat různorodé interakce mezi ekonomikou a životním prostředím a seznámit je s příslušnými strategiemi a konkrétními nástroji cílenými na redukci negativních externalit generovaných ekonomickým rozvojem. Environmentální ekonomie je odnož ekonomie zabývající se tématy spojenými se stavem a kvalitou životního prostředí. Mezi důležité koncepty environmentální ekonomie patří selhání trhu, externality, veřejné statky a občiny, nebo ekonomické hodnocení přírody.

Externality v environmentální ekonomii

Externality podle environmentální ekonomie vznikají tehdy, když ekonomické rozhodnutí ovlivní přírodu či jiné subjekty tak, že se tento dopad neprojeví v ceně činnosti. Externality mohou být pozitivní i negativní, v environmentální souvislosti ale obvykle hovoříme především o negativních. Environmentální ekonomie přichází s řadou návrhů, jak řešit ekologické problémy pomocí ekonomických nástrojů. Obvyklým způsobem řešení je tzv. internalizace externalit - zahrnutí externalizovaných nákladů do ceny hlavní produkce.

Environmentální ekonomie vs. Ekologická ekonomie

Ve snaze integrovat přírodu do ekonomických výpočtů vznikla tzv. environmentální ekonomie, zaměřená na problematiku životního prostředí. Ta se snaží vyjádřit hodnotu přírody v penězích tak, aby ji bylo možné zahrnout do výpočtů výnosů a nákladů. Nejčastěji takto vyčísluje hodnotu tzv. přírodních služeb (toho, co „nám“ příroda poskytuje, aniž bychom za to museli komukoli platit) nebo tzv. extrenalit, tedy vedlejších důsledků ekonomické činnosti - např. znečištění. Environmentální ekonomie ale nikterak neustupuje ze všeobecně problematických předpokladů neoklasické teorie.

Environmentální ekonomie se liší od ekologické ekonomie tím, že ekologická ekonomie zdůrazňuje ekonomiku jako subsystém zemského ekosystému, a klade důraz na nutnost zachování přírodního kapitálu. Ekologická ekonomie vychází z předpokladu tzv. silné udržitelnosti, který říká, že není možné volně substituovat přírodní kapitál za lidmi vytvořený kapitál (technologie, lidská práce). Environmentální ekonomie naproti tomu vychází z neoklasického ekonomického modelu.

Čtěte také: Studie VŠB EKF o regionální ekonomii

Ekologická ekonomie: Alternativní přístup

Jako reakce na tuto nedůslednost se ve druhé polovině 20. století konsolidovala ekologická ekonomie. Čím se tedy vyznačuje a v čem může pomoci při mapování ekonomických souvislostí aktuálních environmentálních problémů? Ekologická ekonomie považuje ekonomiku za integrální součást společnosti a přírody - nepředstírá, že jde o oddělený systém jako zmíněná neoklasická teorie. Z tohoto důvodu ji zajímá problematika udržitelnosti, zejména rozsahu produkce ve vztahu k biofyzikálním limitům - jinými slovy, kolik přírodních „zdrojů“, tedy energie a materiálů, spotřebováváme a kolik odpadů a znečištění produkujeme.

Ekologická ekonomie taktéž odmítá vyznávat přesvědčení, že lze volně zaměňovat přírodní kapitál s kapitálem lidmi vyrobeným. Existuje podle ní určitá hranice, za kterou už nebude možné nahrazovat přírodní vstupy technikou nebo penězi. To zní sice logicky, avšak neoklasická ekonomie právě možnost neomezeného zaměňování jednoho s druhým předpokládá.

Základní postuláty ekologické ekonomie

Ekologická ekonomie usiluje v první řadě o zakotvení ekonomické analýzy do širšího biofyzikálního a společenského kontextu fungování ekonomiky. Základní postuláty, východiska a tzv. preanalytické vize dominující neoklasické ekonomické teorie považuje za překonaná a nereflektující realitu (například opomíjení vstupů ve formě energií a materiálů do procesu výroby a spotřeby, nebo výstupů - odpadů a znečištění - v ekonomickém koloběhu).

Mezi jednotlivými proudy ekologické ekonomie se vede debata o tzv. silné a slabé udržitelnosti. Hlavní spor se odehrává kolem přesvědčení, nakolik je lidmi vytvořený kapitál zaměnitelný s přírodními zdroji. Někteří ekologičtí ekonomové namítají, že v mnoha případech lze přírodní kapitál těžko nahradit - a tedy jeho hodnotu (resp. hodnotu tzv. ekosystémových služeb) těžko vyčíslit penězi.

Princip předběžné opatrnosti

Důležitým východiskem je tzv. princip předběžné opatrnosti, který ekologičtí ekonomové a ekonomky radí vyznávat s ohledem na nejistotu poznání, kterou ve vztahu k zásahům do přírody máme. Oblíbeným konstatováním tohoto přístupu je, že fakta jsou nejistá (nevíme zcela, jaké řetězce reakcí mohou naše dnešní zásahy do přírody v budoucnu spustit), hodnoty v sázce (mezi lidmi existují různé, navzájem se často dokonce vylučující pohledy na to, o co by měla společnost usilovat) a rozhodnutí urgentní (např. s ohledem na potenciálně drastické dopady klimatických změn).

Čtěte také: Česká republika: životní prostředí a ekonomika

Princip předběžné opatrnosti je vcelku pochopitelně veden hlavním tématem celé ekologické ekonomie - otázkou trvalé udržitelnosti. Udržitelností se přitom ekologická ekonomie zabývá jak v environmentálním, tak v sociálním slova smyslu.

Významné osobnosti ekologické ekonomie

Ekologická ekonomie má svůj původ v řadě disciplín - od fyziky, chemie a ekologie přes ekonomii a sociologii až po psychologii a sociální antropologii. Není náhodou, že mezi myšlenkové „otce zakladatele“ patří společně chemik Frederick Soddy, historik a antropolog Karl Polanyi, matematik a ekonom Nicholas Georgescu-Roegen, ekonomové Siegfried von Ciriacy-Wantrup, Kenneth Boulding, Ernst Friedrich Schumacher a zřejmě nejslavnější dosud žijící ekologický ekonom Herman Daly, ekologové Howard T. Odum a Crawford S.

Čtěte také: Ekonomický pohled na primáty

tags: #environmentální #ekonomie

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]