Environmentální postoje a trendy v USA

Tato práce shrnuje dílčí výsledky studie zabývající se laickým vnímáním zeleně ve městech. Autorka provedla 42 semistrukturovaných interview, kde se respondentů ptala na jejich vnímání zelených ulic a jejich dílčích struktur. Studie má význam především pro městské plánovače a architekty, jimž poskytuje užitečný náhled na to, jak je udržitelný "zelený" management dešťové vody vnímán veřejností.

Zelené ulice, dešťové zahrady a kořenové čističky či bioretenční mokřady, jsou struktury zpracovávající dešťovou vodu, které postupně doplňují či nahrazují tradiční sběrné nádrže či kanalizační systémy. Tento "zelený" management zajišťuje odolnost a udržitelnost městských ekosystémů. Usměrňuje odtok a snižuje riziko záplav a eroze. Usměrněný odtok je směřován do zásob podzemní vody. Plochy zeleně tvoří další příspěvek k rozloze habitatů, čímž navyšují biodiverzitu.

Konkrétním vztahem mezi viditelností dešťové vody v terénu a povědomím o životním prostředím se začala zabývat až tato studie, jež provedla průzkum názorů mezi 42 respondenty v oblasti Tabor v Portlandu (Oregon, USA). Ke sběru dat byl použit princip hloubkového rozhovoru formou semistrukturovaného interview. Každý rozhovor následoval vlastní kurs, všechny se tak lišily co do pokrytých témat. Každému z dotazovaných byl dán prostor na vyjádření k preferovanému aspektu zelených ulic (zahradničení, obnova zeleně apod.). Zhodnocení a prvotní interpretace získaných odpovědí bylo provedeno pomocí obsahové analýzy. Ta přerozdělila získaný text do množin, ve kterých se dále hodnotil na základě významu a použitého jazyka.

Ozvaly se ale též skeptické názory jež nebyly zcela přesvědčeny o funkci a funkčnosti zelených ulic, což poukazuje na značné mezery v komunikaci mezi designéry zelených ulic a veřejností. Názor na zelené ulice jako fragmenty přírody nebyl jednotný. Nemálo hlasů poukázalo na nepřirozený původ jednotlivých struktur a tím absurdnost srovnání s přirozenými habitaty. Srovnatelné množství dotazovaných sice ocenilo jejich estetickou hodnotu, ale nemělo ponětí o jejich funkci v regulaci odtoku a naopak. Existovali i tací, kteří preferovali spíše estetickou než funkční stránku zelených struktur.

Digitální mapa Methane Risk Map (MRM), vyvinutá týmem PSE Healthy Energy, zpřístupnila často přehlížená zdravotní rizika vyplývající z úniků metanu z ropných a plynových zařízení v USA. Analýza více než 1 300 případů úniků metanu v 11 amerických státech ukázala, že více než 99 % těchto emisí obsahuje také nebezpečné znečišťující látky, jako jsou benzen, toluen a xylen. Metan je sice známý především kvůli svému vlivu na změnu klimatu, avšak jeho dopad na kvalitu ovzduší a zdraví lidí podle vědců dosud nebyl dostatečně zmapován. MRM tento nedostatek vyplňuje propojením satelitních dat o velkých emisích metanu s modelováním znečištění na zemském povrchu a určením oblastí zvýšeného rizika až do vzdálenosti dvou mil od zdrojů úniků.

Čtěte také: Více o nástrojích environmentální politiky

MRM má zásadní význam i pro regulaci a environmentální politiku. Současné satelitní systémy totiž dokážou identifikovat zdroje metanu, ale nedokážou zaznamenat škodlivé chemikálie, které s únikem metanu souvisejí. Podle vedoucí vědecké pracovnice Kelsey Bilsback je tato transparentnost klíčová pro obyvatele ohrožených oblastí, kteří se tak mohou lépe informovat o svém prostředí a efektivněji prosazovat svou ochranu. Dosud nebyla tato skupina toxických látek systematicky sledována ve standardních emisních inventurách ani zdravotních hodnoceních, což nástroj MRM významně zlepšuje.

Americká cla a jejich dopady

Situace okolo amerických cel a kroků Trumpovy administrativy se neustále vyvíjí. Nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa začala po zahájení svého funkčního období implementovat opatření nastíněná v rámci America First Trade Policy a zavedla ad valorem cla zatím ve třech krocích:

• Cla na ocel, hliník a derivátové výrobky ve výši 25 % - vstoupila v platnost 12. března 2025.
• Cla na dovozy automobilů, lehkých nákladních automobilů a autodílů (motory a jejich součástky, převodovky a hřídele, elektrické součástky) ve výši 25 % - cla na dovozy automobilů a lehkých nákladních automobilů vstoupila v platnost 2.dubna 2025, cla na dovozy autodílů začnou platit nejpozději 3. května 2025.
• Plošná cla na dovozy do USA ve výši 10 % - vstoupila v platnost 5. dubna 2025 a vztahují se na všechny dovozy do USA, kromě dovozů strategických komodit jako polovodiče, léčiva, dřevo (zde se potenciálně chystají podobná sektorová cla jako u aut a autodílů), měď, energie a suroviny, které se ve Spojených státech netěží.

Celkově americká cla zasahují dovozy z EU do USA ve výši 380 miliard EUR, s náklady přibližně 80 miliard EUR na clech ročně.

Plošná a sektorová cla na dovozy do USA se mezi sebou nesčítají, tj. na jednotlivé výrobky dovážené do USA se jako doposud vztahuje dovozní clo dle MFN sazby a k tomu je aplikováno ad valorem clo. V případě, že je MFN celní sazba 0 %, je aplikováno pouze ad valorem clo.

Kroky ze strany Evropské unie

V reakci na americká cla je primárním cílem EU s USA jednat a dosáhnout dohody. Nicméně EU je připravena také adekvátně reagovat vlastními protiopatřeními.

Čtěte také: Životní prostředí a USA

Evropská komise v reakci na cla na ocel, hliník a derivátové výrobky připravila protiopatření, jež cílí na americké dovozy do EU. Seznam výrobků, která budou předmětem unijních protiopatření, zahrnuje motorky, potraviny či textilní výrobky. Celkově by měla být uvalena protiopatření na americké zboží v hodnotě přes 20 mld. EUR.

Dopady na export z České republiky

Český export do USA za rok 2024 činil přibližně 190 miliard korun (dle amerických statistik, které zohledňují i nepřímý obchod přes další země). Možné dopady na český export můžeme rozdělit do tří skupin:

• Přímé dopady - ani se současným celním zatížením vývozů do USA nedojde k okamžitému či úplnému pozastavení obchodu s USA. Zcela určitě může dojít k výrazným ztrátám na straně českých exportérů, pokud nedojde k dohodě s USA.
• Nepřímé dopady - nelze opomíjet také nepřímé dopady přes partnerské ekonomiky v EU, jako například Německo, Slovensko, ale také Mexiko.
• Riziko přesměrování výrobků na trh EU - mezi pravděpodobné dopady patří také přesměrování výrobků z trhů zasažených americkými cly na ten evropský, Evropská komise situaci aktivně monitoruje a je v případě potřeby připravena aktivovat nástroje na ochranu obchodu.

Dle Makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR by vlivem zavedení 25% cel na dovozy automobilů a 20% plošných cel mohlo dojít ke zpomalení růstu české ekonomiky dosáhnout o 0,6 až 0,7 p.b.

Podpora českých firem

Ministerstvo průmyslu a obchodu situaci ve spolupráci se sektorovými partnery aktivně monitoruje a bude Vládě ČR předkládat pravidelné informace.

O podpoře českých exportérů je možné mluvit především v následujících rovinách:

Čtěte také: Environmentální nástroje v praxi: Implementace

• Národní nástroje - posílení podpory exportu, a to jak v zaměření na pomoc českým firmám na americkém trhu, tak při jejich expanzi do jiných teritorií a posilování diverzifikace exportních trhů. Pomoc českým firmám při vstupu na americký trh již nyní nabízejí zahraniční kanceláře CzechTrade v Chicagu, Austinu a v New Yorku. Připravováno je otevření kanceláře v San Francisku.
• Posilování obchodní politiky EU - další z opatření, která by pomohla mírnit dopady amerických cel, je akcelerace vyjednávání a schvalování obchodních dohod. Jako zásadní se jeví zejména schválení obchodní dohody EU-Mercosur Radou EU. Je také třeba pokročit v samotných vyjednáváních s dalšími partnery jako Indie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Kromě toho je třeba usilovat i o posílení vztahů se stejně smýšlejícími partnery, jako je Kanada, Japonsko či UK. Zajímavé trhy pro české exportéry představují také Jižní Korea, či Vietnam, se kterými již obchodní dohody existují.

ČR a USA - obchodní vztahy

Podle dostupných dat dosáhl vývoz zboží z České republiky do USA v loňském roce 186 miliard korun a dovoz z USA do Česka činil 149 miliard korun.

USA jsou 12. největším dovozcem z ČR. Po řadě let aktivního obchodního salda ČR vůči USA se situace v roce 2017 obrátila a ČR má s USA pasivní obchodní bilanci. Podíl USA na českém vývozu a dovozu je 2,1 %, resp. 2,5 %; i přes velmi silné konkurenční prostředí je určitý prostor pro zvýšení objemu obou proudů obchodu.

Mezi nejvýznamnější položky českého dovozu z USA patří osobní letadla (vrtulníky, letouny), motory, léky, stroje na automatické zpracování dat, automobily, elektronické integrované obvody, telefonické přístroje, lékařské přístroje či ortopedické pomůcky. Nejvýznamnějšími položkami obchodu službami mezi ČR a USA jsou telekomunikační a IT služby, cestovní ruch, doprava a ostatní podnikatelské služby.

V současné době je v USA aktivních cca 90 českých firem, jde jak o obchodní zastoupení, tak o IT firmy či investice přímo do výrobních kapacit.

Pro české vývozce a výrobce je i nadále jedním z nejperspektivnějších oborů pro export do USA civilní letecký průmysl. Rozvoj zažívají letadla určená pro práci v zemědělství či pro sportovní a rekreační účely. Zemědělský sektor USA, zejména rozvíjející se ekologické zemědělství, je schopno absorbovat nejrůznější zemědělskou techniku - malé traktory a stroje na obdělávání půdy či zavlažovací systémy. V návaznosti na zemědělskou výrobu se uplatní též stroje pro potravinářský průmysl. Velmi dynamický je také rozvoj výroby dronů. V neposlední řadě lze počítat s vývozem tradičního chmele a sladu.

Instituce ochrany prostředí v USA

Péče o životní prostředí ve Spojených státech věnuje již od přelomu 60. a 70. let 20. století zvýšenou pozornost omezování znečišťování cizorodými látkami ohrožujícími lidské zdraví. Uplatňují se zde špičkové technologie a vzhledem k objemu amerického hospodářství dokáže federální vláda i vlády jednotlivých států vyčlenit v naléhavých případech v překvapivě krátké době nemalé finanční prostředky.

Z ochrany přírody zodpovídá EPA za sledování a regulaci invazních nepůvodních druhů a jejich odstraňování z ekosystémů. V USA jsou právě tyto organismy považovány za znečištění prostředí stejně jako široká škála kontaminujících látek. Pokud budeme uvažovat celé Spojené státy včetně Havajských ostrovů a Aljašky, podle oficiálních zpráv představují invazní nepůvodní druhy v USA vůbec nejdůležitějšího činitele způsobujícího úbytek biologické rozmanitosti.

Ochranu životního prostředí v celostátním měřítku zabezpečuje „šedá“ Agentura ochrany životního prostředí Spojených států a dvě „zelené“, jmenovitě Správa Spojených států pro ryby, planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy a Správa národních parků Spojených států.

Bez ohledu na omezení vládních výdajů zůstává rozpočet všech tří zmiňovaných federálních institucí stabilní. Již od poloviny 90. let 20. století představuje koncepční rámec pro činnost všech federálních institucí zaměřených na životní prostředí péče o ekosystémy.

Kromě vlastní rozsáhlé činnosti vyplývající z příslušných právních norem věnují uvedené organizace zvýšenou pozornost informování a vzdělávání veřejnosti i cílových skupin obyvatelstva s cílem získat jejich podporu pro trvalou péči o přírodu a životní prostředí.

Snadný přístup k informacím o aktuálním stavu životního prostředí i pro běžného daňového poplatníka, vliv místních obyvatel na hodnocení vlivu na životní prostředí, dobrý systém dlouhodobě sledující a zpětně vyhodnocující vývoj složek prostředí a nejrůznější činnosti, při kterých pomáhá veřejnost vědcům získávat údaje (občanská věda), jsou proto samozřejmostí.

Přehled federálních institucí zabývajících se ochranou životního prostředí v USA

Zákon o ohrožených druzích (Endangered Species Act, ESA)

Bezesporu nejdůležitější právní normou na ochranu přírody ve Spojených státech zůstává zákon o ohrožených druzích (Endangered Species Act, ESA), schválený v roce 1973.

K 5. 5. 2012 se zákon o ohrožených druzích vztahoval na 1 913 ohrožených nebo potenciálně ohrožených druhů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů, z nichž 1 323 se vyskytuje v USA. Zákon totiž platí také pro organismy žijící mimo území Spojených států, zejména chráněné CITES, kterou americká vláda od samého začátku silně podporuje.

Uvedená právní norma jasně stanoví, že vyrušování, zraňování, usmrcování, lov, odstřel, odchyt chráněných organismů nebo jakýkoli pokus o takovou činnost jsou nezákonné. Pro každý ohrožený nebo potenciálně ohrožený druh má být vypracován a uskutečněn plán péče, v českém jazyce někdy označovaný i jako plán obnovy.

Kromě vlastní ochrany jedinců, populací a uvedených taxonů zákon zavádí také ochranu kritického biotopu, což je nejmenší možná plocha poskytující cílovému druhu zdroje nezbytné pro přežití.

Klimatické žaloby v USA

Letošní rok přinesl kromě teplotních rekordů i několik posunů v přístupu americké justice ke klimatickým změnám. Přístup Spojených států amerických ke klimatické krizi je zásadní, protože jsou druhý největší producent skleníkových plynů a historicky zodpovídají za vůbec nejvyšší podíl, asi čtvrtinu všech emisí od počátku průmyslové revoluce.

Na jedné straně stojí klimatická věda, hnutí za klimatickou spravedlnost, celosvětové ikony jako prezidentský kandidát Al Gore a ambiciózní politika „Zeleného údělu“, na straně druhé moc fosilního průmyslu, na něj napojená konzervativní politika a mezinárodní izolacionismus reprezentovaný předchozím prezidentem Donaldem Trumpem. Současný prezident Joe Biden sice po nástupu do úřadu ihned rozhodl o znovupřistoupení USA k Pařížské dohodě, tím však polarizace politické scény v otázce klimatu zdaleka neskončila.

Jedním z „amerických příběhů“ je vnášení klimatických otázek i do soudních síní: fenomén takzvané klimatické litigace. Podoba klimatických žalob je různá, profilové případy míří nejčastěji na málo ambiciózní mitigační politiku, tedy na nedostatečné snižování emisí skleníkových plynů jednotlivých států (což je případ i české Klimatické žaloby).

V srpnu slavili úspěch aktivisté pod záštitou organizace Our Children Trust. Soudkyně okresního soudu v Montaně uznala, že stát Montana porušil tamní ústavou zakotvené právo na zdravé a čisté životní prostředí, které podle interpretace soudu zahrnuje i právo na příznivé klimatické podmínky. Porušení mělo spočívat v energetické legislativě - konkrétně Montana Environmental Policy Act, který byl na jaře letošního roku novelizován ve prospěch fosilních projektů. Znění zákona totiž výslovně vylučovalo posuzovat dopady na klima v rámci hodnocení vlivu energetického projektu na životní prostředí.

Již v roce 2015 podala skupina mladých lidí žalobu proti politice Spojených států. Kauza Juliana vs. USA se od té doby stala nejznámějším případem klimatické žaloby v zemi a také mementem zdrženlivosti amerických soudů, které pod vlivem tzv. doktríny politické otázky odmítají o klimatu rozhodovat - to má podle tradičního výkladu náležet zákonodárství a vládě.

tags: #environmentalni #nastroje #v #USA #prehled

Oblíbené příspěvky:

• Dekarbonizace: Realistický pohled
• TFA monitor klimatu - recenze
• Oucmanice - centrum ekologické výchovy
• Umění a keramika v krajině
• Ubytování a aktivity pro školy v přírodě v České republice