Ekologie života lososů a jejich vliv na životní prostředí

V poslední době se stal populárním pojem anthropocén. Označuje fenomén, kdy se člověk stává zásadním činitelem schopným zasahovat i do geologických procesů. Jenže současně se ukazuje, že téhož jsou schopné i jiné živočišné druhy.

Lososi jako architekti řek

Na Washingtonské státní univerzitě vznikla studie, jejíž autor dokazuje, že rozmnožovací zvyklosti lososů mohou měnit profil řek, čímž mají dopad na vývoj celých vodních toků. Tato práce je jednou z prvních, které upozorňují na to, jak zásadní je vliv lososů na celý ekosystém i to, jak jsou schopní přetvářet svět.

Hlavním autorem práce je Alex Fremier. Přišel na to, že samice lososů se při tření pohybují na březích řek tak intenzivně a v takovém množství, že narušují půdu i štěrk - ty se potom snadněji uvolňují a proud je může odnést pryč. A to má další důsledek: podloží je pak zranitelnější erozí.

Samice lososů tyto pohyby dělají během doby rozmnožování. Ta nastává mezi říjnem a prosincem, samice si nejprve vytvoří viditelně očištěnou oblast na dně, kam potom kladou do rýhovitých jam jikry. Jedna samice je přitom schopná vyprodukovat až desetitisíce jiker.

Jak lososi hýbou světem

„Lososi nejen pohybují usazeninami,“ popisuje Freimer. „Oni dokonce mění povahu říčního dna - v době, kdy přijdou záplavy, jsou půda a štěrk mnohem zranitelnějšími.“ Jeho práce nazvaná „Sex that moves mountains“ (Sex, který hýbe horami) vyšel v odborném časopise Geomorphology.

Čtěte také: Ochrana lososů

Fremier na této práci spolupracoval s geology a počítačovými experty z dalších dvou akademických institucí. Společně vytvořili počítačový model, který sledoval vliv lososů na to, jak se měnil tvar řečiště. Ukázalo se, že lososí tření mělo dopad nejen na samotná koryta řek a tedy jejich tok, ale také na jejich okolí. „Každé snížení říčního dna na horním toku (Tedy právě na místě, kde se lososi páří, pozn. redakce) má dopad na krajinu na celém dolním toku,“ popsal výsledky práce Fremier.

Z počítačových modelů dokonce vyplynulo, že různé druhy lososů mají na řeky odlišný dopad: například losos čavyča má nejvíce vliv na pohyb těžšího materiálu z říčního dna, zatímco losos kisuč více ovlivňuje jemnější hmotu. Během dlouhé doby, tedy v horizontu statisíců let, to vytváří jiné druhy eroze, která různým způsobem mění krajinu.

Živý svět mění svět neživý

Tato studie je další ukázkou toho, jak stále lépe rozumíme složitým přírodním procesům a zvířecí i rostlinné roli v nich. Stromy zabraňují erozi, bobři staví hráze, které zpomalují tok vody, čímž vytvářejí mokřady, které jsou zase vhodné pro další druhy zvířat.

Už roku 2012 popsali jiní vědci v odborném časopise Nature Geoscience, že předtím, než se na Zemi objevily první stromy, vypadaly i řeky zcela odlišně od současnosti. Byly velice široké a současně mělké, jejich břehy byly kvůli neexistenci stromů, jejichž kořeny by je zpevňovaly, velmi náchylné k erozi.

Dopady chovu lososů na životní prostředí a welfare zvířat

Losos je u Čechů velmi oblíbená ryba, protože nemá kosti, není cítit rybinou ani bahnem. I ve světě patří losos k těm nejprodávanějším rybám. Právě provedený tajný průzkum však přináší šokující zprávy. Ryby jsou chovány v otřesných podmínkách, jsou znetvořené, napadené parazity a jejich chov zásadně ničí životní prostředí.

Čtěte také: Cesta lososa obecného do českých řek

Skotský losos a nový tajný průzkum

Více než 96 % skotské produkce lososa ovládá pět společností: Cooke Aquaculture, Grieg Seafood, Mowi, Scottish Sea Farms a The Scottish Salmon Company.

Skotsko je třetím největším producentem faremně chovaného lososa na světě (v roce 2019 vyprodukovalo přibližně 38 milionů ryb) a skotská vláda podporuje plány na masivní rozšíření tohoto odvětví do roku 2030.

V období od září do listopadu 2020 CIWF prováděl průzkum za pomoci dronů celkem na 22 farmách a na 6 farmách také za pomoci potápěčů. Na několika z těchto farem vyšetřovatelé zjistili silné napadení ryb mořskými vešmi a vysokou míru úmrtnosti. Snímky a video z investigace jsme přidali do tohoto článku, další jsou k dispozici zde.

Podvodní klece a welfare lososů

Mořské vši jsou paraziti, kteří se živí kůží, krví a slizem ryb. Jejich počet vzrostl s expanzí lososího průmyslu, který ještě nezavedl metodu léčby nebo prevence, která by byla účinná, ekologická a zohledňovala welfare zvířat. Metody, které průmysl vyvinul ve snaze zbavit ryby mořských vší - zahrnující chemické koupele, ponoření do horké vody (thermolicer), využití proudu vody k odstranění vší (hydrolicer) - jsou kruté a neúčinné. Mnoho ryb v důsledku toho uhyne.

Vyšetřovatelé také zjistili, že lososi se mačkají v holých podvodních klecích, kde těmto přirozeně migrujícím rybám nezbývá, než jen bezcílně plavat ve stísněných podmínkách po dobu až 2 let.

Čtěte také: Který losos je pro vás lepší?

“Lososi tiše a nepozorovaně trpí v krutých podvodních průmyslových velkochovech po celém Skotsku. Dokonce i zkušení vyšetřovatelé byli šokováni tím, co zjistili,“ uvedla Lucie Moravcová, koordinátorka kampaně RyboLove z CIWF Česko. „Záběry odhalují lososy s deformacemi a chorobami, s chybějícíma očima a bez velkých kusů masa a kůže, které jim ožírají mořské vši. To je absolutně nepřijatelné. Lososi jsou cítící bytosti - neměli by být vystaveni tak strašnému utrpení. V celém tomto průmyslovém odvětví naprosto selhává základní ochrana zvířat, a to se musí změnit. Je nutné zavést okamžité moratorium na průmyslový chov lososů ve Skotsku.“

Chov lososů a jeho dopad na životní prostředí

Co to znamená welfare? Je to soubor dobrých životních podmínek pro zvířata. Především se klade důraz na následující oblasti chovu: Dostatek potravy a vody. Zahrnuje péči o zdraví zvířat, přirozené chování a podmínky a také například péči o pozitivní emoční stav chovaného zvířete. Chov lososů je špatný nejen z hlediska welfare zvířat, ale poškozuje také životní prostředí.

Organický a chemický odpad ze skotských lososích farem mění chemické složení sedimentů a zabíjí život na mořském dně. Odpad z farem může vést ke špatné kvalitě vody a škodlivému bujení řas. Chemické látky a léky, jako jsou antibiotika a insekticidy, se také uvolňují do životního prostředí. O mnoha insekticidech je přitom známo, že jsou toxické jak pro ryby a jiné mořské organismy, tak i pro ptáky a savce.

Kromě toho je chov masožravých ryb, jako právě lososů, zodpovědný za velkou část průmyslového rybolovu našich zdecimovaných oceánů. Miliony tun ulovených volně žijících ryb jsou zpracovány na rybí olej a moučku, kterými jsou pak krmeny ryby v intenzivních velkochovech.

Podle CIWF (Compassion in World Farming - Soucit ve světovém zemědělství) dochází k porušování mnoha zákonů a proto inicioval otevřený dopis skotské vládě, v němž urgentně požaduje moratorium na expanzi tohoto odvětví s výhledem na postupné ukončení intenzivních chovů lososů.

„Vzhledem k nesčetným problémům skotského lososího průmyslu v oblasti welfare zvířat a životního prostředí jsou plány na jeho expanzi absolutně nezodpovědné,“ řekl Dr. Krzysztof Wojtas, vedoucí oddělení welfare ryb z CIWF.

Ale víme, jak to je - dokud bude ze strany spotřebitelů o lososy zájem, vlády a farmy nebudou dobrovolně snižovat svoje zisky. Změna musí vyjít od nás, od lidí. A to je důvod, proč vám tyto nehezké zprávy a nehezké záběry ukazujeme i na jinak veskrze pozitivních stránkách Jíme Jinak. Mnohdy činíme špatná rozhodnutí z nevědomosti.

Doporučení Jíme Jinak

Tento nový průzkum opět jen potvrdil to, co je léta známé - chov lososů není nic pěkného, co bychom chtěli podporovat. Pokud jste prošli našimi kurzy, tak víte, že lososa na jídlo od počátku nedoporučujeme, z důvodu energetického působení pak zejména ne ženám. Ryby ve velkochovech jsou často chovány v nepřirozených podmínkách s malým respektem k jejich přirozeným potřebám. Málokteré ryby jsou zabíjeny humánními metodami (pouze ty s označením Soil Association a RSPCA), ale mnohé jsou zabíjeny skutečně až drasticky (např. Masožravé druhy, jako je losos, pstruh nebo mořský vlk, se obvykle krmí krmivem obsahujícím velký podíl rybího oleje a rybí moučky. K získání těchto produktů je zapotřebí ulovit velké množství malých volně žijících ryb. Při nákupu ryb hledejte logo Marine Stewardship Council, kteří se starají o udržitelný lov volně žijících ryb. Bohužel však zatím nemají ve své certifikaci zahrnuta kritéria zajištění ochrany ryb během manipulace a usmrcování.

Pokud kupujete ryby z chovů, kupujte ty s logem BIO nebo Soil Association organic zajišťující vyšší standardy welfare.

Geneticky modifikovaný losos

Čtvrt století bojovala biotechnologická společnost AquaBounty Technologies o to, aby dostala svého geneticky modifikovaného lososa na trh. Zdá se, že nakonec slaví úspěch.

Ani celkovým množstvím hormonu v těle, ani jeho koncentrací v krvi se losos AquAdvantage nijak neliší od ryb, které nebyly geneticky modifikované. Přesto ryba roste doslova jako z vody. Hmotnosti vhodné pro konzum dosahuje za poloviční dobu než nemodifikovaní lososi. Spotřebuje také méně krmiva. Chov je díky tomu ekonomicky efektivnější.

Už na sklonku roku 2015 došel americký Úřad pro potraviny a léčiva k závěru, že maso geneticky modifikovaného lososa se svými vlastnostmi a složením nijak neliší od masa nemodifikovaných ryb a může se v USA prodávat.

Kulinářští experti, kteří měli možnost lososa AquAdvantage ochutnat, nešetřili superlativy. Mocné lobby amerických chovatelů tradičních lososů se ale podařilo zabránit uvedení masa lososa AquAdvantage na trh v USA právní kličkou.

Losos je chován v sádkách v Panamě. Lobbisté dosáhli zákazu importu masa z Panamy do USA. Nad firmou AquaBounty Technologies a jejím lososem se vznášela hrozba fiaska. Pokud by se losos neprodával, byl by s firmou asi konec.

AquaBounty Technologies už rozšiřuje chov i mimo Panamu. Velké sádky pro chov lososů AquAdvantage vyrůstají v Kanadě. V jednání je i založení zcela nových sádek přímo v USA.

Výhody chovu geneticky modifikovaného lososa

Chov geneticky modifikovaného lososa má hned několik výhod. Rychlý růst a menší spotřeba krmiva jsou zajímavé především pro chovatele. Spotřebiteli může ekonomicky efektivnější odchov ryb přinést nižší finální cenu masa. Pokud by Američané nahradili aspoň část snědených hamburgerů lososím masem, znamenalo by to nezanedbatelný přínos pro boj s obezitou a dalšími civilizačními chorobami.

V neposlední řadě je rychlejší výkrm a nižší spotřeba krmiva přínosem pro životní prostředí. Chov ryb v akvakulturách je z tohoto hlediska silně problémový.

AquaBounty Technolgies nezanedbává ani další ekologické aspekty chovu geneticky modifikovaných ryb. Losos je určen pro pacifické pobřeží. I kdyby ryby z pečlivě uzavřených sádek uprchly, nemohou se tu zkřížit s lososy z volné přírody, protože náležejí k druhu lososa obecného (Salmo salar), který v Pacifiku nežije. Rybí uprchlíci by se nemohli rozmnožovat ani mezi sebou, protože ryby určené pro výkrm jsou neplodné.

AquaBounty Technologies argumentuje také tím, že chov lososů v sádkách je méně zatížen chorobami a cizopasníky. To znamená, že rybám se vede lépe a méně trpí. V neposlední řadě by rozšíření chovu lososa AquAdvantage v USA přineslo vznik řady nových pracovních míst.

Stane se maso z lososa AquAdvantage hitem či propadákem?

Klíčová otázka zní: Budou lidé maso z geneticky modifikovaných zvířat kupovat? Jak ukázala nedávná novozélandská studie, i velmi konzervativní Norové jsou ochotni kupovat maso geneticky modifikovaného lososa za dvou předpokladů. Zadruhé, spotřebiteli musí kromě úspory v rodinném rozpočtu přinášet ještě nějaký další „bonus“, např. zvýšený obsah omega-3 polynenasycených mastných kyselin, které jsou doporučovány dietology především jako prevence kardiovaskulárních chorob.

Takovou „přidanou hodnotu“ však losos AquAdvantage nenabízí.

tags: #losos #ekologie #život #zvířat

Oblíbené příspěvky:

• Přírodě blízké lesy
• České filmy o přírodě: Tipy
• Postup první pomoci
• Jak urychlit kompostování?
• Zdroje pro diplomovou práci o ekologii