Environmentální Summit Česká Republika: Co to je a proč je důležitý

Začátkem září se v jihoafrickém Johannesburgu uskutečnil mezinárodní summit o udržitelném rozvoji. Zúčastnila se jej i delegace České republiky vedená místopředsedou vlády PhDr. Petrem Marešem. Jejím členem byl i bývalý ředitel Správy chráněných krajinných oblastí ČR a místopředseda výboru pro regionální rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, člen Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR RNDr.

Podle některých delegátů byl tento největší světový ekologický summit poslední takto velkou akcí. Bude tomu skutečně tak? Kromě vlastního obsahu samotného summitu byla předmětem diskusí i skutečnost, zda masivní účast sama o sobě neznehodnocuje průběh projednávání. Účast 45 až 50 tisíc delegátů není nutná; reprezentace 170 zemí by mohla být zajištěna i s menším počtem delegátů, například 100 z každé země.

Cíle a témata summitů

O čem delegáti summitu jednali? Summit navazoval na určitá jednání a závazky, které proběhly v Rio de Janeiro v roce 1992 a akcentoval nejenom ochranu životního prostředí, ale i model udržitelného rozvoje lidského společenství na zeměkouli jako celku. Šlo o dosažení udržitelného rozvoje na principu ekonomickém, sociálním a ochrany životního prostředí.

Udržitelný rozvoj je ekonomický rozvoj s velmi vážným a zásadním ohledem na kvalitu životního prostředí, která je důležitá jak pro současníky, tak i pro ty, co přijdou po nás. Jde o to, aby se hledala a byla obecně akceptována taková forma rozvoje, která je založena především na rozvoji kvality a ne kvantity tak, jak jsme byli zvyklí za minulého režimu. Ono to ve skutečnosti není až tak o odbornosti, ale o politice.

Rozdílné názory a globální nerovnosti

Projevily se na summitu rozdílné názory delegátů "bohatého" severu a "chudého" jihu? Summit upozornil na stále závažnější problém, který je bohužel ještě hlubší než v roce 1992. Jde o disproporci mezi pokrokem rozvojových a vyspělých zemí. To se prolínalo celou konferencí jako vážný problém, se kterým se už bude muset něco dělat.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Už v roce 1992 bylo známo, že jsou země, kterým roste hrubý domácí produkt, určitý blahobyt a přitom se jim daří udržet, případně snižovat zatížení životního prostředí. Například některé země EU v posledních 10 letech prokázaly, že když jim naroste o tři procenta hrubý národní produkt (HDP) za rok, neznamená to, že o tři procenta znehodnotí přírodu a životní prostředí. Potom jsou země, které také ekonomicky rostou, ale přitom znehodnocují i více životní prostředí. Do této skupiny patří třeba Čína.

A pak je tady bohužel celá skupina zemí, zejména afrických, které velikost HDP i svůj podíl na světovém obchodu snižují a přitom stále více znehodnocují své životní prostředí. A to je výrazný problém nejenom ve vztahu k nim, k jejich životnímu prostředí. Proto mají tyto celosvětové summity význam.

Problémy a řešení jednotlivých států

Co se dá s tímto problémem dělat? Je to o podílu na spravování země jako celku. Každý stát má trošku jiný problém. Setkal jsem se třeba s delegáty z Indonésie, která bývá obviňována, že kácí ročně velké rozlohy pralesa. Mimochodem na celé zeměkouli ročně mizí tropický deštný prales o velikosti České republiky a Rakouska dohromady. Dramatický je na tom zejména fakt, že tropické deštné pralesy jsou jakýmsi generátorem vzniku klimatu na zeměkouli. Je to taková obrovská chladnička, technicky nenahraditelná.

A Indonésané říkají, že jsou za těžbu kritizováni, ale například Velká Británie v průběhu své historie vykácela veškeré lesy, zbylo jich tam asi sedm procent. Navíc se mu ani les nedá říkat. A Indonésie má ještě asi 50 procent svého území pokryto lesy. Samozřejmě cítí, že má určitou zodpovědnost, je snad i připravena se podílet na službách pro svět, ale v případě, když jí někdo zaplatí zhruba v takové výši, kolik by dostala za pokácené lesy. Hodně byly kritizovány zejména Spojené státy...

Jeden bod summitu byla změna vzorců spotřeby a výroby. Samozřejmě to je závažná věc, protože USA a celá Evropa jsou založeny na určitých vzorcích konzumního způsobu přístupu k životu a zejména Spojené státy zanechávají, i vzhledem k svému rozvoji a způsobu života, nejzávažnější ekologickou stopu na celé planetě. Kdyby všichni na celém světě chtěli žít takovým způsobem jako Spojené státy, tak to planeta neunese.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Spojené státy jsou oprávněně kritizovány za to, že z hlediska globálního rozvoje dělají potíže, jejich negativní stopa je největší. Nicméně na druhou stranu ke všem závazkům z konferencí přistupují velmi opatrně. Vidí, že závazky musí naplňovat a velmi často se musí zásadně podílet i na financování těch zemí, které se často snadno hlásí k závazkům, ale už hůře je naplňují. Proto je opatrnost u nich zcela na místě. Spíše bych tomu říkal rezervovaná zodpovědnost.

Ekonomický rozvoj a ochrana životního prostředí

Je ekologie šlehačkou na dortu, kterou si můžeme dovolit, až na to budeme mít? Všechny problémy, ať už jsou ve Spojených státech, Evropě nebo v různých zemích, jsou spojeny s tím, že ochrana prostředí, které nás obklopuje a které je důležité pro budoucí život, se musí integrovat s ekonomickým rozvojem. Nelze vytvářet nepřekonatelné bariéry mezi ekonomickým rozvojem a ochranou životního prostředí, ani tvrdit, že se životním prostředím začneme zabývat až na to budeme mít.

Závěry summitu a jejich dopady

Které dokumenty a závěry summit přijal? Dva základní. Šlo o politický dokument a prováděcí plán, který má asi 50 stránek a v nich asi 150 bodů závazků. Například brazilský prezident přišel s tím, že u nich vytvořili z tropických deštných pralesů národní rezervaci velikosti Belgie.

Země se také zavázaly, že vytvoří takové ekonomické a další mechanismy, aby do roku 2015 zbyla pouze polovina lidí, kteří žijí v extrémní chudobě, nemají přístup k pitné vodě, k energii. Lidí, kteří jsou takto postižení, je dnes přes miliardu. Mechanismy jak toho dosáhnout jsou složité a jedna z cest je vytvořit určitý finanční fond, na který se budou podílet vyspělé země alespoň 0,7 procenta ročního HDP. Půjde o programy, které mají pomoci rozvojovým zemím hledat udržitelné formy rozvoje.

Role České republiky

S čím přišla česká delegace? Chceme vstoupit do Evropské unie a EU měla na summitu poměrně významné postavení. Ne všechno se jí bohužel podařilo prosadit. Chtěla například kvantifikovat závazky z hlediska rozvoje používání obnovitelných zdrojů energie, což je velmi důležitá věc. To se jí nepodařilo. Takže Česká republika v rámci zemí EU měla nepatrně vyšší význam pro celková projednávání než by odpovídalo její ekonomické a politické síle.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Všichni si začínají uvědomovat, že chránit životní prostředí nelze pomocí technických opatření na konci technologických výrob tzn. Metodou " na konci kohoutku". To důvěrně známe. Po komunismu u nás zbyly velké ekologické zátěže a tak jsme byli nuceni pro omezení rizik z prodlevy a za velké peníze dělat například filtry u energetických komínů. V mnoha rozvinutých zemích tak postupovali také. Jde však o to, aby při všem konání byly zohledňovány dopady na životní prostředí.

Pro nás vznikl jeden konkrétní úkol -zpracovat naši národní strategii udržitelného rozvoje v kontextu závěrů tohoto summitu a evropského prostoru, která nám stále v přijatelné podobě chybí. Zároveň se zdá, že bude velmi vhodné vytvořit nový mezioborový orgán, který ji bude uvádět v život, protože to prostě není téma pouze pro Ministerstvo životního prostředí, jak se někdy mylně interpretuje.

Czech & Slovak Sustainability Summit

Czech & Slovak Sustainability Summit se stal důležitou platformou pro setkávání a sdílení informací mezi odborníky v oblasti udržitelnosti. Cílem je vyzdvihnout pozitivní kroky společností a podporovat diskusi o udržitelném rozvoji.

Prof. Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT, zdůraznil význam spolupráce mezi vědou a byznysem pro dosažení reálných a měřitelných výsledků. Summit poskytuje prostor pro prezentaci inovativních projektů a výměnu zkušeností.

Hlavní témata Czech & Slovak Sustainability Summitu

• Udržitelnost ve světě a globální dopady
• Spolupráce jako klíč k udržitelnosti
• Financování a propojování pro udržitelné podnikání
• Sociální aspekty udržitelnosti
• Marketing a komunikace udržitelnosti
• ESG reporting

V rámci summitu se konala i vědecká kavárna, kde byly prezentovány novinky a výzkumy v oblasti udržitelnosti, oběhového hospodářství a surovinové bezpečnosti.

Příklady oceněných projektů

V odpoledním programu byly prezentovány nejlepší projekty a případové studie, které byly oceněny vědeckou radou summitu. Mezi oceněné projekty patřily:

• Udržitelnější varianta flexibilních fólií pro samolepicí etikety (Avery Dennison Praha)
• Jak vytvořit svět bez odpadu v potravinářství (Biopekárna Zemanka)
• První plovoucí fotovoltaická elektrárna na horní nádrži přečerpávací elektrárny (ČEZ)
• Elektromobilita v nákladní dopravě (Dachser Czech Republic)
• Udržitelnost a tepelná čerpadla (Daikin Airconditioning Central Europe - Czech Republic)
• Prevenční program pro odolnější krajinu (Kooperativa pojišťovna, Pábení)
• Redukce plastů jako krok k udržitelnějším obalům (Lidl Česká republika)
• Využití vodíku pro manipulaci s materiálem (Linde Material Handling Česká republika)
• Projekt záchrany vody v závodě Hamé Babice (Orkla Foods Česko a Slovensko)
• Ekologická prodejna Skuteč (Penny Market)
• Pro Chmel - umělá inteligence na chmelnici (Plzeňský Prazdroj)
• Recyklácia zozbieraných PET fliaš a plechoviek do nových obalov (Správca zálohového systému)

Tyto projekty představují průřez aktivitami udržitelnosti v České republice a na Slovensku a mají prokázaný pozitivní dopad na životní prostředí nebo společnost.

Výstupem z konference bude záznam a report s hlavními myšlenkami a daty jednotlivých prezentací sdílený napříč cílovými trhy se záměrem oslovit především vlastníky firem, manažery a vedoucí pracovníky s pravomocí rozhodovat.

Summit klimatických ambicí OSN

Generální tajemník OSN svolává na 20. září 2023 do sídla OSN v New Yorku Summit klimatických ambicí (Climate Ambition Summit). Od vedoucích představitelů vlád (zejména velkých producentů emisí) se očekává, že předloží aktualizované NDCs (vnitrostátně stanovené příspěvky) do roku 2030, aktualizované závazky pro čistou emisní nulu, plány energetické transformace a ambicióznější cíle v oblasti obnovitelných zdrojů.

tags: #environmentalni #summit #ceska #republika #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Skládky a znečištění půdy
• Rozměry hranatých dřezů
• Využití kompostu
• Divoký západ – soutěžní stanoviště pro děti
• Amerika: Od vápence k turismu