Esej: Znečištění Vody – Globální Problém Současnosti

Jedním z velkých celosvětových problémů dneška je znečišťování životního prostředí. Mnohá rozsáhlá území jsou zničena buď těžbou uhlí, nebo zplodinami z elektráren. Dalším problémem je znečišťování buď pevniny, ovzduší anebo, a to hlavně, moří.

Znečištění a Energetika

Elektřina je sice velice čistý pohon, vlastně vůbec nic neznečišťuje. Mnohem "špinavější" je však způsob její výroby. Tím asi nejhorším je zastaralé, a ve srovnání s dnešními technickými pokroky, "pravěké" spalování uhlí. To pak spálené a prohnané komíny způsobuje problémy lesům, přírodě a také nám. Vzpomeňme dýchací problémy dětí v severočeských pánvích České republiky.

Daleko čistší je získávání elektřiny z uranu, pomocí atomové energie. Ale i tak je s tímto spojeno mnoho problémů. Například uskladnění vyhořelého paliva nebo riziko výbuchu - obrovská katastrofa, jejíž následky by nezmizely ani po mnoha letech. Ano, riziko je sice malé, ale je. K výbuchu atomové elektrárny došlo zatím jenom jednou, ale tato událost se vryla do paměti všem lidem vzdělaného světa. Ano, byl to Černobyl. Elektrárna, zapadlá někde na Ukrajině, vystrašila celou Evropu. Mnoho lidí zemřelo na místě, mnohem více později. Ještě více lidí bylo zohyzděno.

Teď ještě dokončím dříve nakousnutý problém s uskladněním paliva. Takové využité palivo je pěkná "potvora". Část se sice zrecykluje a opět využije. Ovšem většina vyhořelého uranu se uskladní hluboko v zemi do betonových bunkrů a nechá se "svítit".

Na závěr části o elektřině uvedu několik dalších způsobů opatření si elektrické energie. Jsou to různé alternativní a obnovitelné zdroje většinou vůbec nepoškozující přírodu. Těchto zdrojů je velké množství a kdyby se začaly naplno využívat, vyřešilo by se mnoho problémů. Proč tomu tak není, k tomu se více vyjádřím až k závěru této práce.

Čtěte také: Více o současné ekologii

Alternativní Zdroje Energie

Nejznámějším zdrojem energie je asi sluneční záření zpracované solárními články. Tato forma se také nejvíce prosazuje proti trhu, kterému vládne ropa, uhlí, či zemní plyn. Bude to asi tím, že jsou k ní třeba jen velice malé investice.

Zapomenout nesmím na sílu větru. Už teď existuje elektrárna někde v USA složená ze samých velkých vrtulí. Síla větru ovšem není příliš perspektivní do budoucna. Pro takovouto výrobu elektřiny jsou potřeba velké plochy země a produktivita není příliš vysoká.

Naopak velkou budoucnost má využití vodní energie. Způsobů je hned několik. Elektrárny, zbudované ve velkých přehradách, by postupem času měly, hlavně kvůli velkému zasahování do přírody, zmizet. Nějaká obrovská přehrada zatopí velice velký kus země, na kterém by jinak mohlo žít mnoho, i vzácných, druhů zvířat a rostlin, přehradí tok, kterým později nemohou táhnout ryby proti proudu na místo svého rodiště, aby zplodily další generaci.

Zajímavé jsou tzv. přečerpávací elektrárny. Jsou to dvě, nebo možná více, jezera, jedno výš, jedno níž. Voda z toho výše položeného protéká do nižšího potrubím, ve kterém roztočí turbíny a ty vyrobí proud. Pak se sice získaná energie vynaloží na přečerpání vody zpět nahoru, ale pořád ještě něco zbude, aby se to celé vyplatilo. Jedna taková elektrárna existuje dnes i u nás v Jeseníkách.

Závažným problémem, který souvisí s předchozím tématem, je znečišťování životního prostředí. Ať už elektrárnami, továrnami, auty, odpadky nebo něčím jiným.

Čtěte také: Přečtěte si o ekologických problémech

Znečištění Pevniny a Ovzduší

Začněme tím, po čem denně chodíme nebo na co padáme a to půdou, zemí, hlínou, prostě pevninou. Velice ničeny jsou lesy. Pokud budou zničeny veškeré lesy na planetě (nejenom tím, že samy zemřou kvůli našim továrnám, ale hlavně proto, že jsou ve velké míře káceny deštné pralesy), docela klidně se můžeme všichni jednoho krásného rána probudit a zjistit, že jaksi nemůžeme dýchat. Proč? Kyslík. Nebyl by kyslík. Tím chci říci, že pokud stromové porosty zmizí z povrchu zemského, kompletně se naruší přírodní rovnováha a může se stát, že lidstvo nebude mít co jíst.

I když na předchozích řádcích jsem uvedl, že samotné znečišťování půdy není to hlavní, teď mě ale napadá, že i to má svůj význam. Tak třeba nadměrné hnojení. Do půdy se ovšem dostává i mnoho jiných látek, hlavně ve skupenství tekutém.

Znečištění Oceánů a Vodních Toků

Oceány jsou opravdu obrovskou skládkou moderní civilizace. Hektolitry různých odpadních látek do nich denně vytékají z nejrůznějších továren všude po světě. Malinkatý tanker si jede po moři pěkně v klidu za jasného počasí a klidného moře a najednou bác! Stovky tun ropy si proudí do velké louže. Jenže ona je roztahovačná asi jako komunismus. Roztáhne se po obrovské ploše mořské hladiny a likviduje vše živé. Ryby nemají vzduch a hynou. Mořští ptáci dosednou na vodní hladinu, zalepí se do ropy a hynou.

Ano, i takové s prominutím "svinstvo" je dnes na dně moří. Kdysi lidé bláhově věřili, že uloží radioaktivní uran v železných sudech na dno oceánů a bude pokoj. Chyba. Jak je všem lidem známo, železo ve vodě koroduje - reziví (nejenom ve vodě) a ve slané zvlášť. Takže je jasné, že ony neproniknutelné sudy za pár let zrezivěly a naše energiedárné zelené a světélkující bahno začalo proudit do vody.

Ale ani ty nejsou v příliš potěšujícím stavu. Ve vyspělých a průmyslových částech světa bychom jen velice těžce hledali nějakou dokonale čistou řeku nebo potok. Dokonce bych řekl, že je to nemožné. Ještě před sto lety a možná i později se mohli lidé na venkově klidně napít z jakékoli horské bystřiny nebo potoka bez toho, aby se báli o své zdraví. A dnes? V žádném případě. Všichni víme, jak rychle vymizeli raci z většiny potoků, říček a řek. I ryb je stále méně. Proto by se mělo něco dělat pro obnovu vodní populace a čištění toků.

Čtěte také: Krása a význam přírody

Znečištění Ovzduší

Další kapitolou samou o sobě je problematika znečištění ovzduší. I když bych raději psal něco jiného, opět musím napsat, že i vzduch, který dýcháme, je hodně znečištěn. Toto znečištění je ovšem velice nerovnoměrné a hodně záleží na rozmístění průmyslu a třeba vzdušných proudech. Hrozný vzduch je ve velkých a průmyslových městech, naopak velice dobrý je na horách (ne všech), na venkově, no prostě tam, kde není tak "nakouřeno".

K závěru této kapitolky o ovzduší ještě něco o ozónu a o ozónové díře, protože tento plyn také patří do plynného obalu Země. Z této, ač nenápadné, strany nám hrozí další velké nebezpečí. A to není nic jiného než naše milé sluníčko. To by se ale mohlo změnit v krutého netvora, který by svými dlouhými a pichlavými paprsky likvidoval vše živé na naší planetě, pokud se stav ozónu bude stále ztenčovat.

Automobily a Ropa

Prokousal jsem se k další kapitole, a to je znečišťování přírody auty a všemožnými jinými obludami, které mají co dělat s ropou a jejími produkty. Začneme tedy automobily. člověk si to asi neuvědomuje, ale auta ovládla svět jako dinosauři, hmyz a člověk. Jsou asi tím největším záškodníkem proti přírodě. Ne že by jedno auto mělo takový vliv. Problém je v tom, že je jich, asi jako hmyzu, obrovské množství.

Tento problém samozřejmě nejsou jenom auta. Jsou to i letadla, motorky, vlaky apod. On ten problém možná není ani tak v samotných autech jako spíš v ropě. Z ní se všechno vyrábí. Tím vším myslím benzín, různé oleje atd. S ropou je to stejné jako s uhlím. Je tu několik století, ne-li déle a stále se nenašlo nic, čím by se nahradila.

Ekonomie a Ekologie

Když se řekne ekonomie a ekologie, je jasné, že tyto dva pojmy mají něco společného. Oba názvy mají původ v řeckém jazyce. Ekologie je složenina slov oikos, což je řecky prostředí nebo také dům, a logos, což je věda. Ve slově ekonomie cítíme opět řecké oikos a druhá část slova znamená zákony, zásady nebo pravidla, řecky normos. Jednoduše řečeno, ekologie je věda o prostředí; řečeno odborně, je to věda o vztazích mezi organismy, popisuje zákonitosti, do kterých je člověk začleněn jako biologický organismus. Zásadami a pravidly hospodaření v tomto prostředí se zabývá ekonomie.

Historie a Vývoj

Ekonomie byla tehdy součástí filosofie a poskytovala lidem převážně praktické rady, například jak zacházet s otroky, jak vést domácí "ekonomiku", na jakou činnost se orientovat a jaké při ní volit pracovní postupy. Proces oddělování ekonomie od filosofie začal ve 14. a 16. století, kdy se synonymem bohatství staly peníze. Zcela samostatnou vědní disciplínou se stala v 18. století a od té doby probíhá její dynamický vývoj.

Pojem ekologie poprvé použil německý filosof a biolog Ernst Haeckel (1834-1919). Ekologii nazýval ekonomií přírody. Současné ekologické problémy Důvody, proč se lidé dvacátého století začali zabývat ekologií, jsou notoricky známé - znehodnocení všech složek prostředí, nadměrná výroba a spotřeba, přelidnění.

Ekotoxikologie

Studenti budou schopni chápat koncepci ekotoxikologie, která vychází ze schématu: stresory (tj. Studenti dokážou diskutovat a interpretovat obecné principy ekotoxikologie a budou zvládat hodnocení a využití metodických postupů v ekotoxikologii pro předpovědi toxických účinků látek.

Témata Ekotoxikologie:

• historie a postavení ekotoxikologie
• chemické látky v ekosystémech
• základní ekotoxikologie přírodních organismů
• efekty na subbuněčné a buněčné úrovni
• efekty u různých typů živých organismů in vivo (chemický) stres na úrovni populací, společenstev a ekosystémů
• experimentální ekotoxikologie metody studia ekotoxikologie hlavní třídy ekotoxických látek využití poznatků ekotoxikologie pokročilá ekotoxikologie a novinky

Kvalita Vod v České Republice

Stav českých vod je alarmující. Podzemní i povrchové vody jsou znečištěny pesticidy. To říká tzv. Modrá zpráva, která je na dnešním programu vlády. Na zhoršující se situaci upozorňuje koalice Pirátů a Starostů opakovaně. Připravila proto plán na zajištění kvalitní pitné vody pro každého. Podle Českého hydrometeorologického ústavu byly v roce 2020 nalezeny pesticidy a jejich metabolity v 4059 vzorcích, což činí ohromujících 82 % všech odebraných vzorků. U podzemních vod zpráva uvádí, že limit alespoň jednoho ze sledovaných ukazatelů kvality vody byl překročen v 82,4 % pozorovaných pramenů nebo vrtů.

Znečištění způsobují jak chemické látky a pesticidy, průmysl, tak i města a obce a působení klimatické změny. Zdroje podzemních a povrchových vod přitom mají zásadní význam pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Podle Pirátů je proto hlavní součástí adaptačních opatření ochrana zdrojů vody a jejich okolí. Zcela zásadní je pro nás zajištění zásobování občanů pitnou vodou dobudováním infrastruktury vodovodů a kanalizací a systematické vyhledávání nových zdrojů pitné vody.

Za nejzávažnější globální problémy považují Češi znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Naopak jako nejméně palčivý celosvětový problém hodnotí provoz jaderných elektráren. Za nejpalčivější globální problém Češi považují znečišťování oceánů. Za velmi či dosti závažný ho označilo celkem 93 dotázaných, z toho dvě třetiny ho hodnotily právě jako velmi závažný. S odstupem jednoho procentního bodu následují obavy ze znečišťování zemědělské půdy.

V porovnání s výzkumem z roku 2021 vzrostlo vnímání závažnosti znečišťování zemědělské půdy o šest procentních bodů. Naopak hodnocení závažnosti pokleslo u provozu jaderných elektráren. Letošní výzkum dělalo CVVM od 28. července do 25. září. Na dotazy odpovídalo 985 obyvatel ČR ve věku od 15 let.

Moravský Kras

Česká geologická služba realizovala v uplynulých několika letech vzorkování vod v oblasti Moravského krasu. Byly odebírány vzorky na vstupech vody do krasového systému (zejména na vodních tocích a rybnících před ponory), v podzemních jeskynních prostorách a na výstupech z krasového zvodněného systému v pramenech a vyvěračkách.

Prokázán byl nárůst koncentrací dusičnanů, některé skapové vody pod zemědělsky využívanými pozemky nebo pod obcemi obsahují mimořádně vysoké koncentrace dusičnanů, které násobně překračují požadavky platné legislativy. Koncentrace dusičnanů jsou však zvýšené i v hlubším oběhu krasových vod, např. v Konstantním vývěru v chodbách Amatérské jeskyně podobně jako ve vodách ve vývěrové oblasti pod Býčí skálou a v Malém vývěru Punkvy, kde výrazně sezónně kolísají.

Alarmující je ověření obsahu pesticidních látek ve vodách Moravského krasu. Kontaminovány jsou povrchové vody v blízkosti vstupu do krasového zvodněného systému - např. v rybníce Dymáku na okraji Jedovnic nad Rudickým propadáním bylo zaznamenáno čtrnáct různých primárních pesticidů a jejich metabolitů. Ovšem pesticidní látky byly zachyceny i ve vývěrových oblastech u Býčí skály nebo v Malém vývěru Punkvy po průchodu mnohakilometrovými jeskynními systémy.

Z toho důvodu bylo z podnětu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v letech 2019 a 2020 realizováno zatravnění území nad půdorysy významných jeskyní a v okolí závrtů v rozsahu I. Epikras je svrchní přípovrchová zóna ovlivněná zvětráváním a korozí, která zásadně ovlivňuje vznik závrtů a propastí, kde dochází k pohybu vody jen směrem do podzemí a kde nedochází k pohybu vzhůru, tedy ke vzlínání, jako je to běžné v půdě.

Jelikož všemi třemi způsoby může spolu s vodou do krasového zvodněného systému pronikat nežádoucí kontaminace, je někdy velmi komplikované identifikovat její zdroj. Zastoupení kontaminantů v jednotlivých vzorcích vody z oblasti Moravského krasu i jeho nekrasového okolí naznačuje jejich původ ze zemědělské výroby.

Legislativní ochrana v rámci ochranných pásem vodních zdrojů a v hranicích CHKO Moravský kras je v současnosti samozřejmostí. Je však potřeba dodržovat důslednou ochranu podzemních a povrchových vod v celých povodích vodních toků, které do oblasti Moravského krasu přitékají.

Pražské Rybníky a Fosfor

Pražské rybníky a nádrže jsou krásně opravené. Problém ae je, že do nich teče fosfor. Ten je největší problém v době, kdy je sucho nebo nízké průtoky. Jakmile se voda s velkým nadbytkem fosforu dostane do nádrže nebo rybníka, tak ta vykvete.

Odpadní vody po staletí svádíme do řek, potoků a rybníků. A zhruba několik desítek let znečištěnou vodu čistíme, než ji vypustíme zpátky do přírody. Na Berounce nejsou žádné nádrže, přináší všechno znečištění od Plzně dolů, až do Prahy.

Provozovatel Úpravny vody Želivka, Želivská provozní a.s., se s obcemi dohodl, že bude v blízkosti nádrže Švihov srážení fosforu dotovat, a to i na velmi malých čistírnách. Je to na základě dohod a nad rámec legislativy. A díky tomu došlo k výraznému zlepšení stavu vod. My sledujeme znečištění fosforem na pražských potocích.

Fosfor z odpadní vody tedy umíme na čistírnách odstranit. Asi nejlepší příklad zvládnutý technologiemi je organické znečistění. Splašky a další organické látky. Spousta organických látek odtéká s vodou z kuchyně. Takovým klasickým špatným příkladem, jak do vody vnášet znečištění, jsou třeba drtiče odpadu ve dřezech.

V posledních letech jsou to například mikroplasty, kofein nebo zbytky léčiv. Jenže je řada látek, které čistírnou projdou téměř beze změny a ve stejné koncentraci, v jaké přitečou. Každé léčivo léčí nějaký neduh. A pokud léčivo nepotřebujeme a přesto ho budeme prostřednictvím vody přijímat, může to časem způsobit zdravotní problém.

Nicméně, řada plastů s okolním prostředím nereaguje, nerozkládá se, takže bych je považoval spíš za menší problém. A je otázkou, kolik jich do těla dostáváme s vodou. Dovedu si představit, že spoustu mikroplastů se uvolňuje třeba z oblečení, a my je pak dýcháme doma i v práci. Tenhle podíl bude asi vyšší než příjem vodou. Protože vody vypijeme jen omezené množství.

Na znečištění ze zemědělství, které je v některých ohledech možná významnější. Pesticidy jsou látky často velmi mobilní a často i velmi nebezpečné, co se týče zdravotních rizik. Pesticidy ale přes čistírny odpadních vod nejdou, jsou vyplavovány přímo z polí do drenáží, potoků, do podzemních vod.

Určitě. Zrovna látky jako pesticidy nebo farmaka. Několik úpraven vody používá pro vychytávání těchto látek ze surové vody granulované aktivní uhlí. Lepší, než na úpravně vody, je mít takovou technologii v čistírně odpadních vod. Je to ale náročná technologie, která se zatím rutinně neuplatňuje.

Klasickým příkladem jsou polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou zdraví škodlivé. Z ovzduší, kam jsou uvolňovány především při spalování fosilních paliv v lokálních topeništích, se ukládají na všech možných površích.

To je mimochodem velký problém: házení vlhčených ubrousků do záchodu. Je to věc, která se nerozloží a prochází vám všude. A v řadě případů to bude zdroj mikroplastů ve vodě, mimochodem.

Pokud se podívám na Počernický rybník v letošním létě, přitékalo tam přes 1,5 mg fosforu v každém vteřinovém litru. Přirozené koncentrace v povodí Rokytky se pohybují někde kolem 0,05 mg/l. Z toho je zřejmé jak velké znečištění tu máme. U hráze byla vysoká vrstva sinic, která téměř kontinuálně odtékala dál do Rokytky. V samotné Rokytce byla voda zelená až někam do Kyjského rybníku.

Historická Reflexe Vztahu Náboženství a Vědy k Čistotě Vody

Slovní spojení „světová vodní krize“ se neváže jen na množství, ale rovněž na kvalitu vody. Na globálním Jihu je situace pro ženy a děti zvlášť zničující a organizace jako OSN a Světová zdravotnická organizace (WHO) se zavázaly učinit čistou, pitnou vodu a hygienu přístupnější pro většinu lidí. Lidé si tak museli vodu převářet a úřady zpřísnily regulaci vodních zdrojů a povodí. New York Times dokonce v roce 2009 zjistily, že dvacet procent vodovodů ve Spojených státech neodpovídá standardům zákona o pitné vodě.

Právě pochybnosti o kvalitě veřejných zdrojů vody stály, spolu s mocnými reklamními a lifestylovými kampaněmi, za boomem balené vody v PET lahvích, který přišel v devadesátých letech. Investice do tak nepostradatelné entity, jako je voda, v minulosti souvisela se silnými, rozličnými a mnohdy současně i protichůdně vyznívajícími postoji.

Pokud si připustíme také kulturní rozměry vody - konceptualizaci její definice, měření, porozumění a zkušenosti s ní -, rozpoznáme její skutečně lidský a kulturní rozměr.

Jak psal filosof Gaston Bachelard, „pro moderní myšlení je rozdíl mezi čirou a kalnou vodou čistě racionální otázkou. Mohou za to chemici a hygienici; když u vodního zdroje vidíme symbol pro pitnou vodu, znamená to, že rozsudek byl vynesen a odkládáme poslední zábrany.“

Například prameni vyvřelému z půdy mnohdy přičítáme životodárné vlastnosti, vidíme v něm živou vodu, jakkoli nechutný a siřičitý ten který pramen může být. Kdyby nám podobná voda tekla z vodovodního kohoutku, přinejmenším v bohatších zemích bychom ji nejspíš považovali za nečistou. Čistota a nečistota nejsou kvality, které lze přesvědčivě změřit, řídíme se rovněž citem, čichem, chutí a konstruujeme je skrze normy, konvence a rituály.

Řeka Ganga, matka Ganga pro ty, kdo žijí při jejím břehu, je středobodem řady hinduistických rituálů: koupelí, vzývání, rozptylu popela zemřelých. Je to posvátná a očistná „matka“ a současně je plná splašků a odpadů, popela mrtvých po kremaci, mrtvých zvířat. Podíl fekálií v ní dvouset­násobně překračuje limity Světové zdravotnické organizace, stanovící maximální podíl ve vodě určené ke koupání. Z náboženského hlediska je její čistota nicméně nezpochybnitelná.

Ve starověkém Řecku se dívky na vdávání koupaly v nedaleké řece nebo u pramene, aby uctily strážnou nymfu vody a aby manželství bylo plodné. První koupel matky s dítětem se chápala jako posvátná a očistná, sahala k legendárnímu omývání Dia po narození.

tags: #esej #znečištění #vody

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace odpadu v Dolních Břežanech
• Rizika planých neštovic v těhotenství
• Efektivní využití textilního odpadu
• Seznam nemocí z přírody
• Technologie třídění odpadu