EU jako aktér environmentální politiky

Tématem diplomové práce je analýza role Evropské unie jako aktéra globální environmentální politiky. Cílem práce je na základě teoretického rámce pro analýzu aktérství EU Charlotte Bretherton a Johna Voglera identifikovat a analyzovat faktory, jenž vedly ke zpochybnění role EU jako environmentálního lídra v r. 2009 a následně k transformaci přístupu EU k mezinárodním environmentálním jednáním. Dalším cílem práce je systematický popis vývoje teoretických přístupů k analýze mezinárodního aktérství ES/EU.

Teoretické přístupy k analýze aktérství ES/EU

Diplomová práce se dělí do tří hlavních kapitol. První kapitola pokrývá teoretickou část práce a zaměřuje se na systematizaci vývoje teoretických přístupů k analýze aktérství ES/EU od prvních pokusů teoreticky definovat aktéra na základě legálních předpokladů a jeho interního nastavení v 70. letech, až po dnešní komplexní teoretické rámce, které při analýze aktérství kombinují interní natavení aktéra, externí kontext a vzájemnou interakci mezi aktéry.

Vývoj mezinárodního aktérství ES/EU v environmentální politice

Analytická část práce je rozdělena mezi druhou a třetí kapitolu. Druhá kapitola analyzuje vývoj mezinárodního aktérství ES/EU v oblasti environmentální politiky z pozice opozdilce v 70. let do r. 2008/2009, kdy byla EU uznávána jako environmentální vzor a lídr environmentální diplomacie. Třetí kapitola vychází z výstupů druhé kapitoly a zaměřuje se na identifikaci a analýzu faktorů, jež vedly ke změně vnímání pozice EU jako lídra environmentální diplomacie po r. 2009 a ovlivnily současné vnímání role EU v oblasti globální environmentální politiky.

Dopady koronavirové krize na zemědělství a environmentální cíle EU

3. 4. Videokonference se zúčastnil i eurokomisař zodpovědný za zemědělství, Polák Janusz Wojciechowski. Ten ministrům představil opatření, která v souvislosti s koronavirem Komise zatím přijala. Polský komisař jim také objasňoval, jak se dnešní krize dotkne reformy společné zemědělské politiky EU (SZP), jejího přechodného období a dalších strategických plánů unijní exekutivy. Reakce ministrů prozradil v rozhovoru pro EURACTIV.com.

Obavy ministrů zemědělství zemí EU během krize

Členské státy ve středu na Radě EU vyjádřily vícero obav - od rizika, že pro nedostatek pracovních sil se nebudou schopni vypořádat s veškerou administrativou spojenou se společnou zemědělskou politikou, až po logistické záležitosti, které by mohly ohrozit fungování potravinového řetězce v EU. Slíbil jsem jim, že jejich obavy bereme v potaz a pomůžeme jim v krizových časech potřebnou flexibilitou a zjednodušením pravidel agrární politiky. Já a můj kabinet budeme pozorně sledovat vývoj situace, a pokud to bude potřeba, jsme připraveni konat.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin

Vliv koronaviru na SZP po roce 2020

Evropská komise se nedomnívá, že COVID-19 zásadně ovlivní přijatá nařízení týkající se přechodného období. Členské státy a Evropský parlament si uvědomují, jak důležité je zabezpečit plynulost plateb pro zemědělské podniky a obyvatele venkova v krizových časech, ale i po nich. Pro všechny zúčastněné strany je přijetí legislativy naprostou prioritou a jsou odhodlány celý proces urychlit. Evropský parlament i Komise mají kapacity na to, aby se přizpůsobily situaci a zajistily potřebná jednání a přijetí návrhů, přestože osobní schůzky budou omezené.

Epidemie a reforma SZP

Ministři a europoslanci by mohli v této situaci otočit a žádat větší finanční podporu na obnovu agrárního sektoru na úkor peněz určených na environmentální opatření. Komise si velmi dobře uvědomuje, v jaké finanční situaci se ocitli zemědělci, a i proto je jejich podpora příjmů hlavním prvkem reformy SZP, kterou Komise představila v červnu 2018. V této chvíli bude klíčové monitorovat dopady současné krize na zemědělské trhy a dbát na to, aby podpora příjmů zajistila životaschopnost a odolnost evropských farem.

Zároveň jsme ale v Komisi přesvědčeni, že kromě ekonomiky při tom musí brát ohled i na životní prostředí. Návrh nové zemědělské politiky se právě snaží o to, aby byl soulad mezi oběma sférami nadále efektivní. V žádném případě teď nemůžeme zanedbat environmentální cíle zemědělské politiky.

Všichni zainteresovaní aktéři jsou připraveni dosáhnout pokroku tak rychle, jak to jen půjde. V zájmu farmářů, kteří obzvlášť v těchto dnech potřebují jistotu a předvídatelnost, je rychlá dohoda nevyhnutelná.

Zelená dohoda pro Evropu a potravinová strategie

Zelená dohoda zůstává nadále klíčovou politikou předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové. Klimatická změna se s koronavirovou krizí nezastaví, a pokud chceme dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti, tak se i naše společnost musí chovat udržitelně. Momentálně se nacházíme uprostřed krize a bylo by předčasné mluvit o tom, jak se její dopady projeví na návrhu politiky v rámci Zelené dohody. Hospodářská obnova po COVID-19 však určitě musí být zelená a udržitelná.

Čtěte také: Klidný spánek jako v přírodě

Krizový management a podpůrná opatření

Co se týče krizového managementu, Evropská komise hned na začátku prodloužila lhůtu na podávání jednotných žádostí o přímé platby v tomto roce, což farmáři přijali velmi pozitivně. Nyní ale požadují i další podpůrná opatření. Jak jsme uvedli ve středu, Komise dělá všechny potřebné legislativní kroky k tomu, aby členské státy prodloužily lhůtu na podávání žádostí o platbu v rámci SZP.

K tomu jsme přijali nový dočasný rámec pro poskytování státní pomoci. Na základě něho mohou farmáři dostat od státu pomoc v hodnotě 100 tisíc eur na farmu (cca 2,7 milionu korun) a potravinářské firmy dokonce pomoc až do 800 tisíc eur (cca 21,6 milionu korun). Tyto částky mohou být zvýšené o pomoc de minimis (tj. nízké sumy státní pomoci, které jsou osvobozené od kontroly státní pomoci, pozn. red.), což je národní podpora speciálně určená pro agrární sektor, kterou nemusí schvalovat Komise. Strop na takovou podporu se nyní posunul na hranici 20 tisíc eur. To znamená, že jedna farma může od státu dostat pomoc ve hodnotě až 120 tisíc eur (cca 3,24 milionu korun).

Kromě toho Komise pracuje na tom, aby zaručila plynulou přepravu potravin napříč celou EU. S členskými státy úzce spolupracujeme na zavedení tzv. zelených pruhů. V těchto pruzích, které se budou nacházet na klíčových hraničních přechodech, nesmí doba hraniční kontroly přesáhnout 15 minut. Tento přechod bude určený i pro agropotravinářské produkty.

Pokud dojde k vážnému narušení trhu, můžeme použít tržní opatření - např. ve formě veřejné intervence a pomoci pro skladování, anebo různá mimořádná opatření, která umožňuje SZP.

A nakonec, vzhledem k několika výzvám členských států uvedených během středečního zasedání Rady EU, přemýšlíme nad dalším zjednodušením administrativních procedur v době korona krize - a to jak pro farmáře, tak i národní orgány. To by například zahrnovalo možné výjimky z některých požadavků týkajících se kontrol na místě nebo požadavků na audit.

Čtěte také: Definice ochrany přírody

Dopady na jednotlivé sektory zemědělství

Současná krize ovlivňuje určitým způsobem každý sektor, ale farmáři, potravináři, zpracovatelé, výrobci či maloobchodníci jsou důležití z hlediska zabezpečení potravin. Komise se spolu se členskými státy snaží o to, aby potravinový řetězec nadále fungoval efektivně - v prvém řadě tím, že bude zabezpečena plynulá přeprava zboží na jednotném trhu.

Výrobky, které se tradičně spotřebovávají mimo domov (v restauracích, kavárnách a podobně), se přesouvají ke spotřebitelům, kteří si je mohou připravit doma. To se týká většiny potravin a některých výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

Co se týče trhu s ovocem a zeleninou, očekává se, že dopad bude stejný jako během období omezení. Sektor ale může narazit na problémy s nedostatkem sezónních pracovníků, řidičů a přepravních vozidel v období sklizně.

Na trhu s mléčnými a masovými výrobky bude v závislosti na dopadech pandemie víc nejistoty, což se bude odvíjet i od dostupnosti pracovní síly. Problémem může být i logistika vzhledem k nedostatku přepravních kontejnerů. U některých výrobků, například mléka, se zvyšuje zájem ze strany maloobchodníků, kdy domácnosti nakupují více než obvykle.

Poptávka ze strany stravovacích zařízení a restaurací však zcela opadla, stejně tak se sníží i vývoz do třetích zemí.

Vzhledem k dodatečným clům ze strany USA se koronavirová krize může ještě více podepsat na poklesu poptávky po víně.

Nejvíce zasažen je nicméně trh s květinami, který čelí obrovskému propadu poptávky. Jenže ty Unie nedotuje a nevztahuje se na ně ani opatření pro společnou organizaci trhů. S problémy se potýká zejména Nizozemsko, kde toto odvětví dominuje a zaměstnává zhruba 760 tisíc lidí.

Přehled podpůrných opatření pro zemědělce

tags: #eu #jako #akter #environmentalni #politika

Oblíbené příspěvky:

• Úspora Potravin Díky Vakuování
• Přehled norem Euro
• Tipy pro ekologický úklid
• Příroda v Asii
• Německá energetika: srovnání