EU: Statistiky odpadů a trendy v nakládání s nimi

01.12.2025

Z nejnovějších statistických dat Eurostatu vyplývá, že v roce 2023 se v Unii podařilo snížit množství vyprodukovaných komunálních odpadů na 511 kg na osobu. Oproti roku 2022, kdy produkce komunálních odpadů v EU dosáhla 515 kg na osobu, bylo o rok později vyprodukováno o 4 kg méně odpadu.

Ze srovnání s rokem 2021 (534 kg) vyplývá, že v průběhu dvou let produkce poklesla o 4,3 %. Nicméně, pokud čísla porovnáme s údaji z roku 2013, zjistíme, že za posledních deset let se produkce těchto odpadů zvýšila o 32 kg.

Produkce komunálního odpadu v členských státech EU

Podle dostupných údajů se celkové množství komunálních odpadů mezi státy značně lišilo. Je to dáno spotřebou a ekonomickým bohatstvím, závisí to ale také na tom, jak se v dané zemi komunální odpad shromažďuje a jak se s ním nakládá. Nicméně data za rok 2023 nejsou zatím shromážděna ze všech zemí, v některých případech Eurostat dokonce postrádá i čísla za rok 2022.

Statistický úřad připouští, že z celkového množství vyprodukovaných odpadů tvoří komunální odpady pouze asi 10 %, nicméně dodává, že se jedná o politicky zviditelňované téma, kvůli jejich složení, distribuci mezi mnoha zdroji odpadu a spojitosti se spotřebními vzorci.

Nejvíce komunálních odpadů bylo vyprodukováno v Rakousku (803 kg na osobu v roce 2022), Dánsku (802 kg v roce 2022) a Lucembursku (712 kg). Naopak nejméně odpadu vyprodukovali obyvatelé Rumunska (303 kg v roce 2022), Polska (367 kg) a Estonska (373 kg). Rozpětí v produkci jednotlivých států je tak skutečně obrovské.

Čtěte také: Statistiky odpadů: Česká republika

Česká republika dosáhla produkce komunálních odpadů 570 kg na osobu (v roce 2022), takže je nad evropským průměrem. Ze srovnání s údaji z roku 2013 je patrné, že Česko patří k zemím, kde produkce za posledních deset let nejvíce stoupla.

Recyklace a skládkování

Z dalších statistických dat Eurostatu vyplývá, že v Unii se v roce 2023 průměrně recyklovalo 246 kg na osobu. Znamená to, že 48 % z celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu bylo recyklováno. V roce 2013 se oproti tomu recyklovalo 37,2 % (199 kg na osobu).

„I když v EU vzniká více odpadu, celkový objem skládkovaného komunálního odpadu se snížil,“ uvádí Eurostat s tím, že míra skládkování v Unii klesla z 61 % v roce 1995 na 22 % v roce 2023. V roce 2023 tak na skládkách skončilo 115 kg na osobu, před deseti lety šlo o 142 kg na osobu. Klesající míru skládkování Eurostat částečně připisuje implementaci evropské legislativy.

Energetické využití odpadů

I v případě spalování odpadů došlo k vyššímu nakládání s komunálními odpady tímto způsobem, i když ne o tolik jako v případě recyklace nebo kompostování. Od roku 1995 stouplo množství komunálního odpadu, který byl energeticky využit, a to ze 70 kg na obyvatele na 129 kg na obyvatele v roce 2023 (25,2 % z celkového množství vyprodukovaného odpadu).

Celková produkce odpadů v EU

V roce 2022 bylo v Evropské unii vyprodukováno přes 2 233 milionů tun odpadu. Největším producentem se stalo Německo s téměř 386 miliony tun, následovala Francie, kde vzniklo více než 345 milionů tun odpadu. Tyto dvě země dohromady tedy tvořily téměř třetinu produkce celé EU. V Česku byla zaznamenána produkce ve výši 39 milionů tun. Pro lepší mezinárodní srovnání je ale vhodnější používat přepočet na jednoho obyvatele. Ten v EU dosáhl hodnoty 4 991 kg, a rekordmanem se stalo Finsko s produkcí 19 950 kg. Na druhém konci pomyslného žebříčku se ocitlo Lotyšsko s 1 330 kg. Jeden Čech vyprodukoval 3 672 kg odpadu, a tuzemsko se tak zařadilo mezi Německo (4 604 kg) a Dánsko (3 333 kg).

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Z dlouhodobého hlediska se produkce odpadů v Evropě příliš nezměnila. Oproti roku 2012 bylo vyprodukováno o 0,4 % celkových odpadů méně. V přepočtu na jednoho obyvatele se mezi lety 2012 a 2022 objem vyprodukovaného odpadu snížil z 5 086 na 4 991 kilogramů. Viditelný pokles v časové řadě byl zaznamenán v „covidovém“ roce 2020, kdy na jednoho obyvatele EU vzniklo 4 817 kilogramů odpadu.

Produkce odpadu na obyvatele (kg)

Vysoký podíl na celkové produkci v rámci Evropy tvoří odpady z těžby a dobývání (22,7 %) a ze stavebnictví (38,4 %). Nejvyššího zastoupení těžby a dobývání dosáhlo Rumunsko s 85,2 %. Stavebnictví se na celkové produkci odpadů nejvíce podílelo na Maltě (77,7 %). V Česku je podíl těžby a dobývání zanedbatelný (0,3 %), nicméně stavebnictví dosahuje 43,8 %. V některých zemích s vysokým zastoupením zmíněných odvětví a menším počtem obyvatel může být těmito odpady, což jsou typicky zeminy nebo minerální demoliční odpady, celková produkce odpadů na jednoho obyvatele značně zkreslená.

Proto Eurostat sleduje i kategorii „odpady s výjimkou hlavních minerálních odpadů“. V té dosáhla celková produkce na obyvatele Evropské unie 1 777 kg a na obyvatele Česka 1 519 kg. Od ostatních zemí se značně vychýlilo Estonsko se 7 491 kg, což souvisí s tamní výrobou energie založenou na roponosných břidlicích.

Dalším významným původcem odpadů je zpracovatelský průmysl, který se v EU na celkové produkci podílel 10,3 % a v České republice dokonce 12,5 %. Na celkových téměř 231 milionech tun odpadu vyprodukovaných zpracovatelským průmyslem v EU mělo nejvyšší podíl Německo s 55 miliony tun, s odstupem následovaly Itálie (28 mil. tun) a Polsko (téměř 26 mil. tun). Česko se s necelými 5 miliony tun ocitlo přibližně v polovině pomyslného žebříčku.

Složení odpadů

Za pozornost stojí i pohled na složení vyprodukovaných odpadů. Eurostat publikuje výsledky dle evropské klasifikace odpadů (EWC-Stat), která sdružuje jednotlivé kódy dle katalogu odpadů do logických celků. Například nekovový odpad (kód 07) se dělí na několik dílčích kategorií. Jednou z nich je skleněný odpad (kód 071), který se dále skládá ze skleněných obalů (kód 0711) a ostatních skleněných odpadů (0712). Ty jsou tvořeny několika kódy odpadů dle katalogu odpadů (sklo z autovraků, sklo z demoličních odpadů, sklo z komunálních odpadů, atd.). Zmíněného skleněného odpadu bylo v EU v roce 2022 vytvořeno více než 18 milionů tun (41 kg na obyv.), přičemž Česko se na tomto množství podílelo přibližné 309 tisíci tun (29 kg na obyv.). Největším producentem skleněného odpadu byla Itálie s téměř 3,8 miliony tun. V přepočtu na jednoho obyvatele vévodila Belgie se 111 kg.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

Itálie dosáhla i nejvyšší produkce odpadních plastů, na celkové produkci EU mírně přesahující 20 milionů tun se svými více než 5 miliony tun (90 kg na obyv.) podílela přibližně 26 %. Odpadu z papíru a lepenky na území evropské sedmadvacítky vzniklo 44 milionů tun (98 kg na obyv.), což tvořilo 5,5 % z celkových odpadů (s vyloučením hlavních minerálních odpadů). V České republice tvořil odpad z papíru a lepenky 8,7 % celkových odpadů (s vyloučením hlavních minerálních odpadů), tedy 1,4 milionu tun v absolutním vyjádření a 132 kg na jednoho obyvatele.

V rámci EU tvořily největší část nekovových odpadů dřevěné odpady (téměř 47 milionů tun). Německo, Francie a Itálie dohromady přispěly k tomuto množství 58 %, Česko s 270 tisíci tun ani ne jedním procentem.

Nebezpečné odpady

Samostatnou kategorií odpadu jsou pak odpady nebezpečné, které mohou představovat zvýšené riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, nejsou-li likvidovány správně. Z odpadů vytvořených v EU v roce 2022 bylo jako nebezpečný odpad klasifikováno 119 milionů tun (266 kg na obyv.). Mezi lety 2020 a 2022 byl pozorován podstatný nárůst celkového množství nebezpečného odpadu (25 %), z velké části způsobený téměř devítinásobným nárůstem jeho objemu ve Finsku. V roce 2022 se podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů pohyboval mezi 0,7 % v Rumunsku a 26,4 % ve Finsku. V tuzemsku tvořily nebezpečné odpady 4 % z celku.

Nakládání s odpady v EU

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s přibližně 1 992 miliony tun odpadu. To nezahrnuje odpad vyvezený mimo EU, ale naopak je započítáno nakládání s odpadem do EU dovezeným. Stejně tak není zahrnut odpad uskladněný pro nakládání v dalších letech, ale je započítán i odpad, který byl pro účely nakládání ve sledovaném roce vyskladněn. Vykazovaná množství proto nejsou přímo srovnatelná s množstvím vyprodukovaných odpadů. Dalším důvodem rozdílného množství produkce a nakládání jsou hmotnostní ztráty, typicky odpaření vlhkosti mezi vážením při produkci a vážením při finálním nakládání.

V rámci nakládání s odpady se sledují dvě hlavní kategorie - využití a odstranění. Do využití se řadí recyklace, která zahrnuje jak materiálovou recyklaci, tak kompostování, dále zasypávání, tedy využití odpadu při terénních úpravách a nakonec energetické využití. Množství využitého odpadu v roce 2022 dosáhlo 1 223 milionů tun a podíl využití na celkovém nakládání s odpady byl 61,4 %. Množství odpadů určených k odstranění činilo 769 milionů tun. Jedná se o odpady uložené na skládky, spálené bez energetického využití či odstraněné jiným způsobem (např. hlubinná injektáž nebo ukládání do povrchových nádrží).

Nakládání s odpady v České republice

V zastoupení různých přístupů k nakládání s odpady byly mezi zeměmi EU značné rozdíly. Některé státy měly velmi vysokou míru recyklace (Itálie, Belgie a Slovensko), v jiných převládalo skládkování (Rumunsko, Finsko a Bulharsko). V průměru evropské sedmadvacítky dosáhla míra recyklace 40,8 % a skládkováno bylo 30,2 % odpadu. Dalších 14,2 % se využilo pro zasypávání, 6,4 % sloužilo pro výrobu energie a 0,4 % bylo odstraněno spalováním.

Česko dosáhlo v recyklaci nadprůměrných výsledků, neboť podíl využití odpadů zde činil 86,5 %. Recyklace se na tom podílela 54,3 p. b., zasypávání 28,3 p. b. a energetické využití 3,9 p. b. Z celkových 13,5 % odstraněných odpadů tvořilo 13,3 p. b. skládkování a jen 0,2 p. b. připadlo na spalování bez energetického využití. Jiné způsoby odstranění nejsou v tuzemsku relevantní.

Češi se tedy ve využití odpadu umístili na šesté příčce v EU. První pozice patřila Slovinsku s 96,6 %, na tomto výsledku ovšem mělo hlavní podíl zasypávání (69,1 p. b.), recyklace se podílela na využití odpadu „jen“ čtvrtinou (26,4 p. b.). Naproti tomu nejmenší podíl využití z celkového nakládání s odpady vykázalo Rumunsko (6,1 %).

Jedinou kategorií vy užití odpadů, v níž dosáhlo Česko podprůměrného výsledku (3,9 %), je energetické využití, tedy upotřebení odpadu jakožto paliva pro výrobu energie. Nejvíce je tato kategorie zastoupena v Litvě (19,6 %), oproti tomu na Maltě se takto nevyužívá žádný odpad. Pokud je odpad spalován bez energetického využití, jedná se o formu odstranění odpadu. Nejvíce tento způsob nakládání v rámci evropské sedmadvacítky aplikovali ve Francii (1,1 %), zatímco v Chorvatsku a na Kypru nebyla takto spálena ani tuna odpadu.

Nebezpečné odpady a nakládání s nimi

Speciální kategorii odpadů tvoří nebezpečné odpady, mezi které patří odpady vykazující alespoň jednu z patnácti nebezpečných vlastností (toxicita, karcinogenita, mutagenita, infekčnost, ekotoxicita a další). Nebezpečné odpady mohou poškozovat lidské zdraví nebo životní prostředí, a proto jim je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. K negativnímu působení může docházet na místě jejich vzniku, při přepravě nebo v místě jejich zpracování.

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s celkem 99,6 milionu tun nebezpečného odpadu, přičemž více než 70 % z toho bylo vykázáno pouze ve čtyřech zemích EU, a sice ve Finsku (29,3 mil. tun), v Německu (21,4 mil. tun), v Bulharsku (13,7 mil. tun) a ve Francii (7,5 mil. tun). Česká republika se na celkovém množství nebezpečných odpadů, s nimiž bylo na území EU nakládáno, podílela necelými 0,6 %. Hlavní způsoby nakládání s nebezpečnými odpady v EU byly skládkování (41,0 %), recyklace (27,2 %) a ostatní formy odstranění (18,5 %).

Obalové odpady

Podle Eurostatu došlo za rok 2021 k největšímu nárůstu obalového odpadu za deset let, v rámci EU ho na jednoho obyvatele připadlo 188,7 kilogramů, což je o téměř 11 kilogramů více než v roce předchozím. Až 40 % představoval odpad z obalů z papíru nebo kartonu, druhou příčku zaujaly s 19 % plasty. Současně s produkcí nicméně rostl také podíl zrecyklovaných obalů na hlavu, který od roku 2010 stoupl o 22 %. Ve snaze snížit uhlíkovou stopu se jako řešení nabízejí znovuvyužitelné obaly, ale ani ty nejsou samospásným řešením. Za určitých podmínek, jako jsou dlouhé přepravní vzdálenosti, životnímu prostředí úlevu nepřinášejí.

Elektronický odpad

Na každého obyvatele ČR připadá až 15,7 kilogramů elektronického odpadu ročně a víc jak desetinu z nich tvoří právě mobilní zařízení. Své vysloužilé telefony Češi nechávají zestárnout v šuplících s tím, „že se třeba jednou budou hodit.“ Ve skutečnosti je ale nejlepším řešením recyklace, kterou kromě prodejců elektroniky nabízí i samotní operátoři. Službu Češi ale téměř nevyužívají a podle T-Mobile se operátorům k recyklaci dostává méně než 1 % prodaných telefonů.

Budoucnost odpadového hospodářství

V souvislosti s blížícím se aktualizovaným vládním nařízením ohledně odpadů se mnozí chystají na nutné změny s ním spojené. Uvidíme, jaké výsledky přinese nové nařízení ohledně objemu odpadu, jeho využití a recyklace, které je aktuálně v legislativním procesu. Snad tyto změny podpoří další inovace a povede to k ještě pozitivnějším číslům. Není ale třeba čekat na moderní technologie a povinně zavedená opatření… Každý z nás může začít s ekologičtějším a udržitelnějším přístupem hned, inspirací může být platná hierarchie nakládání s odpady.