Jídlo do odpadu nepatří: Fakta a tipy pro efektivní třídění a využití

Pro začátek si pojďme jednou provždy udělat jasno v tom, jaký je rozdíl mezi gastroodpadem a bioodpadem:

Rozdíl mezi gastroodpadem a bioodpadem

Gastroodpad: To jsou všechny zbytky z kuchyně a z talířů hostů. Kosti, odřezky masa, skořápky od vajíček, zbytky ovoce a zeleniny, slupky, hotová jídla, polévky, omáčky i zkažené jídlo.

Bioodpad: Do něj patří jen rostlinná část odpadu. Ovoce, zelenina, kávová sedlina, luštěniny a obiloviny, ale vše jen v čisté podobě bez jakýchkoli živočišných příměsí. Je to ta část gastroodpadu, která se dá kompostovat.

Co se s gastroodpadem a bioodpadem děje po vytřídění?

Gastroodpad: Odváží se do bioplynové stanice, kde se dál využívá na výrobu tepla a energie.

Bioodpad: Odváží se do místních kompostáren nebo do bioplynové stanice. Vzniklý kompost se pak využívá na hnojení městské zeleně a polí. V bioplynové stanici se zpracuje odpad, který se na kompost nevyužije.

Čtěte také: Jak recyklovat obaly na jídlo?

Když gastroodpad vyhodíte do směsného odpadu, který putuje do spaloven nebo na skládky, zatěžuje to životní prostředí. Proto ho doporučujeme třídit do popelnic na gastro a bioodpad nebo z něj získat užitek pro rostliny ve svém podniku a začít kompostovat.

Tipy pro správné třídění

• Stáhněte si přehledy a vyvěste si je u košů nebo u popelnic, ať máte vy i hosté správné třídění stále před očima.
• Kam vyhazovat olej nebo ubrousky vašich hostů? Dočtete se tady.

Proč do biopopelnice nepatří skořápky od vajíček?

Někdy se můžete dočíst, že do bioodpadu patří i skořápky od vajíček. Protože je to ale odpad živočišného původu, na kompost ani do biopopelnice se ve skutečnosti vyhazovat nemají. Živočišné zbytky do kompostu uvolňují škodlivé látky a podněcují také vznik plísní. Ani v kompostárnách proto odpad s příměsí živočišných zbytků z hygienických důvodů nepřijímají.

Chcete ve svém podniku začít kompostovat? Když si pořiďte elektrický kompostér, rostlinné a živočišné zbytky můžete zpracovávat i dohromady. Výsledný produkt využijete jako hnojivo, mulč nebo jako příměs do bioodpadu. Vybírejte ale takový kompostér, který má certifikaci na hygienizaci. V Česku tyto podmínky splňuje třeba GreenGood.

Co s kávovou sedlinou?

Kávové sedliny v provozu díky milovníkům kávy většinou vzniká obrovské množství. Dobrá zpráva je, že se s ní dá pracovat. Ještě než ji začnete využívat, ujistěte se, že znáte její původ. Je z menší pražírny, která dbá na to, aby kávu odebírala z těch nejčistších zdrojů? V případě, že byla káva ošetřena pesticidy nebo jinými chemikáliemi, nemusí se na některá využití hodit.

Využití kávové sedliny

1. Kompostování: Kávová sedlina je jedním z nejlepších materiálů pro kompostování. Pomáhá zlepšovat strukturu půdy a zároveň podporuje růst mikroorganismů, které jsou pro kompostování potřebné. Rády si na ní pochutnají i žížaly ve vermikompostéru.
2. Hnojivo: Vychladlou kávovou sedlinu můžete přimíchat i do půdy jako hnojivo, které je bohaté na živiny. Pozor ale na množství kávové sedliny v koncentrátu. Moc velká koncentrace může rostlinám naopak uškodit. Říká se, že kávová sedlina dokáže taky odlákat škůdce.

Zaslechli jsme taky, že se zbytky kávy dají využít i na mytí mastného nádobí a připálených hrnců nebo na čištění odpadu.

Čtěte také: Eko boxy pro každodenní použití

Co nepatří do kanalizace

V čistírnách odpadních vod dlouhodobě končí velké množství látek a předmětů, které tam nepatří. Způsobují problémy na strojích a zařízeních, zvyšují náklady a zatěžují životní prostředí. Advent, dny vánočního hodování a novoroční oslavy jsou v tomto ohledu jedním z nejrizikovějších období v roce.

To, co je možné do kanalizace vypouštět, jednoznačně určuje kanalizační řád. Házet do odpadu jakékoliv jiné látky a předměty povolené není.

Tuky a oleje

„Velké problémy v odpadní vodě způsobují oleje a tuky, které do ní velká část lidí běžně vylévá. Při smažení vánočních kaprů a řízků to platí o to víc a důsledky jsou o to horší. Tukové částice se při ochlazení shlukují, srážejí a nabalují na sebe další odpad. V potrubí vzniká odolný materiál, který je může zneprůchodnit. Hroudy tuku v kanalizačních stokách také poškozují a ucpávají čerpadla. Tuk se nalepuje na stěny potrubí stok, nastává chemická reakce a vzniklé sloučeniny urychlují korozi. Použité tuky a oleje patří do sběrných dvorů, kde je města a obce přijímají. Řada měst a obcí v regionu je navíc velmi odpovědná a pomáhá problém řešit instalací kontejnerů pro použité jedlé oleje a tuky, které jsou dále recyklovány a využívány. Je patrné, že přístup municipalit se v tomto ohledu v posledních letech výrazně změnil k lepšímu a postupně instalují v ulicích nádoby, kam lze použité oleje a tuky vyhodit,“ říká ředitel kanalizací SmVaK Ostrava Petr Grzonka.

Použité jedlé tuky a oleje je přitom třeba třídit do speciálních kontejnerů. Jsou označené a oleje a tuky se sem vkládají v PET lahvích.

Vlhčené ubrousky a další hygienické potřeby

Komplikace způsobují také zátky od lahví a jiné předměty, které na sebe v potrubí nabalují další odpady. Do kanalizace v žádném případě nepatří hygienické potřeby, jako jsou vlhčené ubrousky a tyčinky do uší, nebo textilie, které se používají při úklidu.

Čtěte také: Aktivity a jídlo v přírodě na Den Země

Zbytky jídla

Toaletu by si také lidé neměli plést s odpadkovým košem pro zbytky potravin a jídla. „Slouží jako potrava pro hlodavce, kteří ve stokách žijí a díky dostatečnému přísunu stravy se mohou nekontrolovatelně množit. Na jaře během plošných deratizací a na podzim při ohniskových deratizacích pak musíme jejich počet eliminovat na únosnou mez,“ vysvětluje Grzonka. Podle něj patří v tomto ohledu právě období vánočního a novoročního hodování k těm nejrizikovějším v roce.

Léky a chemikálie

Kanalizace rovněž neslouží k likvidaci nevyužívaných léků, chemikálií, ředidel nebo zbytků barev. Když se dostanou do odpadní vody, mohou narušit fungování čistírny odpadních vod, způsobit ekologickou havárii a částečně projít čistírenským procesem dále do vodních toků.

„Z našeho pohledu jde o zásadní problém. Negativní jsou dopady na životní prostředí, ale také na samotný provoz zařízení, která lidskou nezodpovědností trpí. Látky a předměty, které do odpadní vody nepatří, způsobují technické problémy a proces odkanalizování a čištění odpadních vod prodražují. To má ve svém důsledku dopad na peněženku každého z nás v částce, kterou platíme za odvádění odpadní vody (stočné). Kanalizační síť slouží k odvádění odpadních vod, nikoliv odpadků, ať již v jakémkoliv skupenství,“ vyzývá k odpovědnosti generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.

Příklad dobré praxe: Třídění kuchyňského odpadu v Třinci

Již rok poskytujeme občanům Třince novou službu - třídění kuchyňského odpadu. Díky tomu jsme od zdejších domácností odebrali a předali k výrobě bioplynu a elektřiny více než 100 tun odpadu. „Množství vytříděného kuchyňského odpadu v Třinci stále mírně roste. Při každém svozu odebereme 2,5 až 3 tuny kuchyňských zbytků z domácností. Pro město a občany je to výhodnější, protože státem určené poplatky za uložení na skládku kontinuálě rostou. Kromě ekonomické stránky má třídění zbytků z kuchyní nezpochybnitelný etický a ekologický kontext, kdy prošlé jídlo nebo jeho zbytky slouží k výrobě energie a digestát z bioplynky se pak vrací do přírody jako hnojivo,“ uvedl jednatel SMOLO CZ Tomáš Ondraszek.

V našem regionu jde o pilotní projekt společnosti SMOLO a zapojují se další obce. Svoz gastroodpadu je zaveden v Třinci v městských částech a na sídlištích, z okrajových části venkovského typu se dál sváží zelený bioodpad do kompostárny. Nádoby na gastroodpad mají utěsněné víko zabraňující šíření pachu. Jejich obsah se sváží pravidelně každé úterý do bioplynové stanice, kde se z něj v průběhu čtvrt roku vyrobí biometan, který putuje přímo do plynárenské soustavy.

Přestože organický odpad z kuchyně nepatří do směsného odpadu, ve městech tvoří jeho velkou část. Třetina celkového množství směsného komunálního odpadu je bioodpad, většinu váhy tvoří zbytky z kuchyní.

„Analýza, kterou jsme provedli na ploše našeho sběrného dvora za přítomnosti úředníků potvrdila, že průměrná černá nádoba v hutnickém městě obsahovala kromě dalších využitelných komodit vysoké procento bioodpadu, který zbytečně končil na skládce. Naopak sem patří: nespotřebované potraviny jako syrové nebo vařené maso, zbytky hotových jídel, kávová sedlina, čajové sáčky, okrojky zeleniny a ovoce, prošlé potraviny.

Možnosti využití zbytků jídla

Občas se stane, že něco zbyde. Na talíři, v ledničce nebo ve spíži. Kam s tím?

Pokud máte doma pár porcí navíc, tak je buď zamrazte nebo někoho pozvěte. V docela jiném měřítku to denně řeší restaurace a jídelny. A co se neprodá, ale pořád je to dobré jídlo, tak to mohou darovat charitativním organizacím. I díky iniciativě Zachraň oběd. Pro jídlo z domácností se to nehodí, protože je nejistá kvalita a obvykle jde o malé množství jídla. Jiná situace nastává, pokud vám zbyly potraviny, pro které nemáte využití, ale pořád se hodí k jídlu. Ty přijímají Potravinové banky a dále je rozdělují rodinám nebo ubytovacích zařízení. Některé potravinové banky provozují i Food Boxy, schránky, kam je možné darované potraviny odnést kdykoliv.

Když už to není k jídlu, tak tu jsou jiné možnosti. Pokud jde o slupky, ohryzky, čajové sáčky, lógr z kávy, tak je nejlepší variantou kompostování doma nebo venku nebo vyrábět biouhel, v Brně můžete tento typ odpadů dávat do hnědých popelnic. Nepatří sem zbytky vařených jídel a živočišné zbytky, třeba kosti. Ty v Brně zatím patří do směsného odpadu (a pak skončí ve spalovně). Ale blýská se na lepší časy, tento odpad využijí bioplynové stanice a obce pomalu zavádí svoz i pro domácnosti (firmy to musí řešit povinně stejně jako jiné druhy odpadů). Třeba v Praze nebo na Šumpersku už je to stará vesta. Vařené jídlo je možné v malém množství dávat i do kompostu, ale může to nalákat hlodavce.

Zbytky z kuchyní jsou spíš problém s jedinou výjimkou a tou je přepálený olej. Na ten se totiž dá jezdit, zpracovává se na palivo nebo mazivo. Takže obce mají povinnost zajistit jeho třídění i pro občany a navíc se firmy samy snaží ho získat a to dokonce za peníze, vlastně ideální situace. V žádném případě olej (ani trošku!) nevylévejte do odpadu. Sice potrubím odplave z dohledu, ale ve studené vodě se nalepí na stěny trubek. A na něj se postupně nalepí další nečistoty až trubku ucpou. Tomuto špuntu se říká tukovec a fakt ho v potrubí nechcete.

Dokonce ho sbírají i benzínky Orlen (bývalá Benzina) a řada jiných firem. A samozřejmě sběrné dvory. Z těch brněnských bohužel putuje do spalovny, přimlouváme se tedy spíše za odevzdávání pro další využití. Někdy ho sbírají i školy, kde se prostě přidá k tomu ze školní jídelny. V řadě obcí jsou na něj speciální popelnice, kam se vyhazuje v uzavřené plastové láhvi. Není potřeba ho nijak filtrovat, kousky strouhanky tam klidně nechte plavat.

Menší množství můžete doma zkompostovat - nechte ho vsáknout do papírových utěrek nebo pilin a šup s ním do kompostovací hromady. Pokud ho není moc, tak si s ním bakterie snadno poradí. Motorový olej a podobné nechte buď při výměně v autoservisu nebo ho odevzdejte ve sběrném dvoře. Jinak jsou následky dost nepříjemné.

Co do hnědé popelnice a na kompost nedávat a proč

Pokud má z bioodpadu vzniknout kvalitní hnojivo, které obohatí půdu, nepatří do něj následující, a to z níže uvedených důvodů.

Kosti, maso a jídelní zbytky

• Riziko kontaminace závadnými patogeny. Teplota v kompostu nemusí být dostatečně vysoká k tomu, aby došlo ke zničení nebezpečných patogenů. Maso je celkově náchylné ke špatnému rozkladu, který vede k tvorbě nezdravých bakterií a plísní, které zhoršují výslednou kvalitu kompostu.
• Zpomalení kompostovacího procesu kvůli vysokému obsahu minerálů v kostech.
• Nepříjemný zápach.
• Přilákání nechtěných živočichů, jako jsou psi, kočky, lasičky a krysy.

Tuky a oleje

• Nefungují jako zdroj živin. Tuky a oleje jsou spíše hydrofobní, tzn. nejsou využitelným zdrojem živin pro rostliny.
• Produkce škodlivých látek při rozkladu, které mohou být zhoubné pro organismy důležité pro kompostovací proces.
• Zpomalení kompostovacího procesu kvůli zpomalení proudění kyslíku.
• Vznik nebezpečných plísní kvůli zakrytí organických částí kompostu.
• Přilákání nechtěných živočichů. I v případě tuků a olejů hrozí přilákání zvířat, která kompostovací proces mohou narušit a znehodnotit.

Mléčné výrobky

• Zabránění vzniku kvalitního humusu kvůli vysokému obsahu bílkovin a tuků.
• Vytváření nebezpečných plynných látek a rychlý nárůst teploty v důsledku rychlého rozkladu způsobeného bakteriemi, kvasinkami a plísněmi. Zničení užitečných mikroorganismů v kompostu vlivem vyprodukovaných plynných látek.
• Překyselení kompostu zpomalující kompostovací proces a bránící růstu užitečných bakterií.

Proč je dobré kompostovací pravidla dodržovat

Správný humus je klíčový pro zdraví rostlin a ekosystému obecně. Kvalitní humus totiž obsahuje všechny potřebné živiny, jako jsou dusík, fosfor, draslík a mikroorganismy, které jsou důležité pro růst rostlin. Pokud do kompostu přidáte zbytky jídla, může to vést k narušení potřebné rovnováhy, zpomalení kompostovacího procesu, snížení kvality humusu a znehodnocení celé várky daného bioodpadu.

Co bioodpad způsobuje na skládce a ve spalovně

Pokud bioodpad vyhodíte do popelnice, stává se z něj automaticky směsný odpad, který putuje do spalovny či na skládku.

Bioodpad na skládce

Při rozkladu odpadu z bioodpadu na skládkách vzniká skleníkový plyn metan, který je ještě silnější než CO2, a má tím pádem ještě větší dopad na oteplování klimatu. Existují sice sanitární skládky se systémem pro zachycování plynů, na ty ovšem putuje pouhých 8 % směsného odpadu.

Kromě toho může ukládáním organického odpadu na skládce vznikat kapalný odpad, který může uniknout z podkladové vrstvy skládky a způsobit znečištění podzemních vod.

Bioodpad ve spalovně

Odpad z potravin obsahuje poměrně velké množství vody. Kvůli tomu je pro jeho spálení potřeba velké množství energie.

Proč “ekologické” jednorázovky do bioodpadu nepatří

Existuje jenom jedno ekologické řešení - to znovupoužitelné. A to platí nejen v oblasti krabiček a kelímků na jídlo a pití s sebou. Síce jste už možná slyšeli o ekologických jednorázovkách, ale v našem článku BIO obaly nejsou bio a jejich kompostování je lež jsme popsali proč. Tady se aspoň ve zkratce vrátíme k tomu, proč “eko” jednorázové obaly není možné vytřídit do popelnic na bioodpad, a proč by nesvědčily ani vašemu kompostu.

Bioplasty (PLA)

Hnědé popelnice jsou výhradně určené pro sběr biologicky rozložitelných odpadů (BRO) rostlinného původu. Při pokusech společného aerobního kompostování rostlinného bioodpadu a bioplastů se zjistilo, že ve výsledném kompostu zůstávají mikroplasty, které se dále nerozkládají a z toho důvodu je PLA z kompostovacího procesu už na začátku vyřazeno. Navíc se vhozením obalů od jídla do hnědých popelnic zvyšuje riziko kontaminace odpadu složkami živočišného původu, které mohou ohrozit celý proces kompostování. Celkově kompostárny i třídírny plastu vnímají PLA jako komplikaci v procesu využití odpadu.

Cukrová třtina a škrob

I jednorázové obaly z cukrové třtiny a škrobu do kompostu nepatří. Jsou totiž také znečištěné jídelními zbytky a ty, jak jsme si popsali výše, znamenají pro správný kompostovací proces riziko. Navíc se během kompostovacího procesu nerozloží úplně a znehodnocují výsledný kompost.

Papír

Aby se papírové obaly na jídlo a pití snadno nerozmáčely, jsou na své vnitřní straně “povoskovány”. Ve skutečnosti se jedná o použití tenké vrstvy plastu (nejčastěji PE). Kvůli tomu jsou papírové obaly kompozitním výrobkem, který se skládá ze dvou materiálů.

Běžné omyly při třídění odpadu

• Omyl č. 1: Plastové obaly musí být čisté

  Do kontejnerů na plasty se mohou kromě PET lahví házet také sáčky, tašky, fólie i jiné plastové obaly. Nepatří do nich obaly od potravin, ve kterých jsou zbytky jídla. Častým omylem je však mínění, že musí být plastové obaly dokonale čisté. Nemusí. Velikým problémem je však mastnota. Plastovou lahev od oleje je potřeba pořádně vymýt, nejlépe přípravkem na nádobí a teplou vodou. Pokud někdo nechce lahev od oleje vymývat, ať ji raději dá do směsného odpadu. Nejlépe vymýt, nebo alespoň pořádně vyškrábat je třeba také plastový kelímek od jogurtu. Nikdo si však nemusí dělat těžkou hlavu s vyhozením obalu od sprchového gelu, šamponu nebo jiného drogistického zboží. To totiž neobsahuje žádné nebezpečné látky.

• Omyl č. 2: Plato od vajec patří do papíru

  Kartony od vajec jsou sice z papíru, ale už tolikrát zrecyklovaného, že jde o poslední uplatnění hmoty. Papír se může recyklovat jen sedmkrát, poté už je jeho vlákno tak krátké, že z něj nikdo papír nevyrobí. Do modrých kontejnerů je proto neházejte, zvolte raději směsný odpad. Můžete je také zkompostovat. To samé platí pro ruličky od toaletního papíru.

• Omyl č. 3: Zrcadlo je vlastně sklo

  Do skla nepatří autosklo a zlacená či pokovená skla, tedy ani zrcadlo. Pokovení způsobuje při tavení totiž značné problémy. Pece si neporadí ani s keramikou a porcelánem, i ty házejte do směsného odpadu.

• Omyl č. 4.: Obálka s okýnkem se do papíru dávat nemůže

  Tady je to úplně naopak. Během zpracování vytříděného papíru dojde k oddělení fóliových okének či kancelářských sponek. Nijak proto nevadí. Od obálek je pouze třeba odstranit případně plastový vnitřek.

• Omyl č. 5: Papírové kapesníky patří do papíru

  Přestože jsou papírové kapesníky z kvalitního papíru, z hygienických důvodů se do modrých kontejnerů neházejí. Recyklaci papíru totiž ztěžuje jakékoli znečištění. Proto není vhodné vhazovat do kontejneru na papír ani mastné nebo jinak zašpiněné papírové obaly. To samé platí pro laminovaný nebo voskovaný papír.

• Omyl č. 6: Polystyren do plastu ne

  Naopak, do plastu patří. Polystyrenové termoobaly, do kterých v restauraci zabalují jídlo, nebo třeba výplně krabic, s klidem vhoďte do žlutého kontejneru. Pozor dejte pouze na polystyren, který se používá jako stavební izolace. Pokud je na něm omítka, musí se vyhodit jako stavební odpad.

• Omyl č. 7: Nebezpečný odpad doma nemáme

  Nebezpečný odpad je takový, na kterém je vyznačen symbol přeškrtnuté popelnice. Takový odpad nepatří do žádného kontejneru včetně směsného odpadu. Nebezpečným odpadem jsou například prošlé léky nebo elektroodpad. Pokud byste ho vyhodili do koše nebo spláchli do záchodu, může kontaminovat vodu nebo půdu. Léky by se měly ideálně odnést zpět do lékárny, případně je od vás převezmou ve sběrném dvoře. Tam se musí odevzdat i zbytky či obaly veškerých syntetických barev, ředidel, laků, nebo mořidel.

Co nepatří do odpadu

Také bezmyšlenkovitě splachujete kávovou sedlinu do dřezu, když jdete umýt hrnek od kávy? Každý, kdo už někdy v životě musel čistit odpad, ví, jak nepříjemná záležitost to je. Často však sami přispíváme k jeho znečištění, a to vyhazováním a vyléváním různých látek do umyvadel, dřezů a WC, které tam ve skutečnosti nepatří. Je třeba si uvědomit, že takovým jednáním přispíváme nejen k zanášení odpadů, ale především k celkovému znečištění a zhoršení kvalitě pitné vody. Do oběhu se totiž vrací i voda, která nemusí být zcela přečištěná.

• Do odpadu se nesmí vyhazovat předměty z nerozložitelného materiálu. Jsou jimi dokonce i papírové kapesníky a kosmetické tampony, které mají na první pohled podobnou strukturu toaletnímu papíru.
• Taktéž je zakázáno lít do odpadu ředidla, oleje, barvy, laky, rozpouštědla, apod. Jedná se o toxické látky, jež se mnohdy neodstraní ani v čistírně odpadních vod.
• Velmi nebezpečné je vlévání léků a farmaceutických přípravků do odpadu. Léčiva se ve vodě rozpustí a pak konají svou povinnost na místech, která k tomu nejsou určena. Dokonce i léčiva již použitá se do vody dostávají skrze moč pacientů. Například moč žen, které užívají hormonální antikoncepci, má neblahé účinky na životní prostředí.
• Velkým boomem jsou v poslední době umělá sladidla, například aspartam a cyklamát.
• Mezi velmi závažné chyby patří lití potravinářského oleje (např. ze smažení nebo fritování) do kuchyňského dřezu. Čistírny odpadních vod (ČOV) většinou nejsou vybaveny na odstraňování mastnoty z vody. Doporučuje se proto zbylé oleje a tuky z vaření přelít do odpadní nádoby nebo nechat vsáknout do ubrousku a ten poté vyhodit do směsného odpadu, ve větším množství můžeme tuky odevzdávat i do sběrného dvora. Tuky se nejen obtížně dostávají z vody, ale v kanalizaci se chovají podobně jako v lidských cévách - pomalu ji ucpávají a znehodnocují.
• Dalším nepřítelem odpadů je kávová sedlina neboli lógr.
• Poslední častou chybou je splachování zbytků jídla do odpadu. Zbytky zeleniny, ovoce, obilnin či masa obsahují koncentrované organické látky, které jsou ve vodě velmi obtížně rozpustné, a některé z nich z vody neumíme odbourat vůbec. Lze tomu lehce zabránit neplýtváním potravinami, důsledným používáním obyčejných sítek do dřezu a nesplachováním potravin do WC.

Mimo jiné náš odpad velmi hezky vykresluje, co sami jíme a pijeme. K vodě je třeba mít vztah. Je to jediná tekutina, která udržuje na Zemi život. My se k ní chováme velmi nešetrně, používáme ji jako médium pro náš odpad. Zcela čistou a pitnou vodu používáme jako dopravní prostředek k odvozu výkalů a nečistot z našich domácností. Takto velmi znečištěnou vodu pak složitě a draze čistíme a často se nám to ani zcela nepodaří. Každému z nás se pak voda do kohoutku vrací se stopovými prvky všeho, co jsme v ní v minulosti rozpustili.

Tento článek vznikl v rámci projektu Ekoporadny Praha za podpory Hlavního města Prahy.

tags: #jídlo #do #odpadu #nepatří #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Policie v ohrožení
• PAU a kvalita ovzduší
• Chcete si vytvořit podsvícený obraz s přírodním motivem? Přečtěte si naše tipy.
• Environmentální problémy v Česku a Polsku
• Účinné metody na plíseň v akrylátové vaně