Extrémní příroda v okolí Prahy: 10 tipů na výlety

Chcete na jeden den zmizet z města a vyčistit si hlavu na poklidné procházce nebo parádní túře? Máme pro vás inspiraci na 10 míst, na nichž určitě zapomenete na starosti všedních dní.

• Brdy a jejich dopadové plochy
• Posázavská stezka
• Tetínské vyhlídky II
• Cinibulkova stezka
• Naučná stezka Petrovicko
• Hrabalova stezka
• Říp
• Vrškamýk
• NS Rozhlédni se, člověče
• Údolí Únětického potoka

1. Brdy a jejich dopadové plochy

Lákají vás tajuplné Brdy? Žádný problém, projděte se z obce Obecnice přes Klobouček a přes dopadovou plochu Tok k dopadové ploše Jordán. Tam můžete absolvovat i NS Jordán. Z tohohle místa se dá na Tři Trubky a pak už bude jen na vás, kterou z cest se vrátíte do výchozího bodu. K němu se mimochodem z centra Prahy dostanete asi za hodinu jízdy autem.

CHKO Brdy existuje od roku 2016 na území někdejšího vojenského újezdu a několika přírodních parků. Pokocháte se tu bohatým lesním porostem, desítkami potoků, uvidíte i mokřady, louky a vřesoviště. Do některých lokalit je vstup zakázán, protože i přes rozsáhlé čištění by se v nich mohla objevit nevybuchlá munice. Značené stezky pro pěší a cyklisty jsou ale bezpečné.

2. Posázavská stezka

Tahle příjemná stezka vás provede po svazích vrchu Medník a údolím Sázavy. Začít i skončit můžete u železniční stanice Petrov u Prahy. Na stezce se přiučíte něco o trampování, stavbě železnice v oblasti, o řece Sázavě a vodáctví. Když sem nebudete chtít jet autem (asi 45 minut), můžete se obohatit o další zážitek a svézt se z Braníku Posázavským pacifikem. V údolí Sázavy zapomenete na okolní svět.

3. Tetínské vyhlídky II

Každý, kdo se rád z výšky rozhlíží po kraji, by se měl vydat na Tetínské vyhlídky II. Nad Tetínem u Berouna na turisty čekají dva vyhlídkové okruhy, přičemž ten druhý nabízí opravdu skvostné rozhledy a 10 tabulí s informacemi o zajímavostech téhle lokality (například se dočtete o těžbě vápence, ale třeba i o napoleonských hrobech nebo staré synagoze). Na Tetín, Beroun a krajinu kolem se podíváte z vrchu Damil. Projedete se i tunelem, který tu zbyl po historické malodráze, a po 2,5 kilometrech se vrátíte do výchozího bodu. Pokud hledáte jen krátkou procházku, bude pro vás tahle stezka jako šitá na míru. Z centra Prahy se do Tetína dostanete autem asi za 50 minut.

Čtěte také: Suchomilné trvalky

4. Cinibulkova stezka

Romantické Kokořínsko nikoho jen tak neomrzí. Můžete se vydat po Cinibulkově stezce a udělat si okruh dlouhý 9 kilometrů. Pozor, cesta je ale docela náročná! Výchozí bod doporučujeme stanovit ve Mšeně, do kterého se autem z Prahy dostanete asi za hodinu jízdy. Na projití trasy budete potřebovat asi 3 hodiny a cestou vás čekají louky, pole a skály, ale i řetězy. Proto se sem nevydávejte s dětmi a psy, případně s méně pohyblivými osobami.

5. Naučná stezka Petrovicko

Kraj kamenů se Petrovicku neříká jen tak náhodou. Zdejší naučná stezka vás provede mezi roztodivnými balvany, jeskyněmi a nádhernou přírodou. Celá trasa měří 27 kilometrů, ale můžete si ji zkrátit nebo vyrazit jen k vybraným místům. Ani delší túry tu ale nebudete litovat. A co vás tu čeká? Tak třeba netradiční křížová cesta s reliéfy vytesanými do kamenů, Mašovický rybník, rozhledna Kuníček, Divišova jeskyně, vápencový lom ve Skoupém a taky třeba viklan Husova kazatelna. Do Petrovic, kde stezka začíná i končí, se autem z Prahy dostanete asi za 1,5 hodiny.

6. Hrabalova stezka

Pěší i cyklisti, kteří mají rádi Hrabalovu tvorbu, určitě ocení 15 kilometrů dlouhý výlet. Jeho výchozím bodem je Hájenka, kde si i dneska můžete v klidu dát kerského divočáka nebo se osvěžit Postřižinským pivem. Cestou vás ale taky čeká spousta krás - třeba minerální Josefský pramen, ke kterému si jezdí chataři z celého okolí, Hrabalovu chatu, pískovcový menhir nebo hrob rodiny Hrabalových.

7. Říp

Výchozím bodem pro výlet na Říp se vám může stát Rovné, ale i Krabčice, Vražkov nebo Roudnice nad Labem, z níž je to na vrchol 6 kilometrů. Hora Říp je vysoká 460,8 m n. m. a na jejím vrcholu stojí notoricky známá rotunda sv. Jiří. Asi nemusíme dlouze připomínat, že Říp je jedním z nejvýznamnějších míst naší mytologie a že to bylo právě tady, kde se praotec Čech se svým národem rozhodl zůstat. A dobře udělal! Do Roudnice nad Labem, odkud můžete na Říp vyjít, se z Prahy dostanete autem asi za 45 minut.

8. Vrškamýk

Vytaste svůj terénní kočárek a pro drobotinu odrážedlo a vydejte se ven! Z obce Kamýk nad Vltavou vede pěkná cesta ke zřícenině hradu Vrškamýk, za sucha bez problémů sjízdná. Je dlouhá asi 3 kilometry (dohromady v obou směrech) a děti určitě potěší středověké hřiště v podhradí. Zvídavé povahy uvítají informační tabule. Mimo to je tu i ovčín a vyhlídková věž. Všichni se pak můžou vyřádit prozkoumáváním zříceniny. Do obce Kamýk nad Vltavou se z Prahy autem dostanete zhruba za 1 hodinu a 15 minut.

Čtěte také: Klimatické změny a Česká republika

9. NS Rozhlédni se, člověče

Rozhlédni se, člověče. To je název naučné stezky vedoucí okolím Úholiček, která vás dovede na místa s okouzlujícím výhledem po kraji, především si pak užijete pohledy na tok Vltavy - třeba z vrchů Řivnáč a Stříbrník. Děti potěší atrakce na trase, jako lanové hřiště nebo obří houpačky. Na tuhle procházku se úplně nehodí kočárek. Do Úholiček to z Prahy trvá autem asi 40 minut.

10. Údolí Únětického potoka

Chcete si udělat pěknou procházku s kočárkem nebo ratolestí na odrážedle či odstrkovadle? Údolí Únětického potoka vás určitě nadchne, zvlášť pokud vás někdo po 5 kilometrů dlouhé trase vyzvedne v cíli. Jde se z Roztok u Prahy do Únětic. Za sucha tu nebudete mít s kočárkem ani jiným vozítkem sebemenší problém, jen je třeba počítat s tím, že je to celou dobu mírně, ale opravdu jen mírně do kopce. Koneckonců si můžete trasu projít i v opačném směru a klidně hned. Jestli nebudete mít odvoz, můžete to „vzít“ i zpátky. Trasa začíná na konci ulice Tiché údolí v Roztokách u Prahy.

Tichá a Divoká Šárka

Tichá i Dolní Šárka jsou tradičním výletním místem Pražanů a zdaleka nejsou jen rekreačním zázemím pro obyvatele Prahy 6. Příroda je zde pestrá - nalezneme zde lesy, romantická údolí, skály, vyhlídky, zříceninu a pět zvláště chráněných území. Lesy v Šárce jsou snadno dostupné městskou hromadnou dopravou z Dejvic. Územím prochází celá řada turistických stezek. Zokruhovaná červená trasa vede z Baby kolem kostelíka sv. Matěje, přes Dolní Šárku do Divoké Šárky a pak přes Nebušice Šáreckým údolím zpátky k Babě, dále žlutá směřující z Jenerálky do Divoké Šárky a zelená vedoucí z Dejvic do Suchdola.

V současné době je snahou nahradit akátové porosty původními dřevinami. Vysazují se zde zejména duby, habry a lípy. V rámci lesního hospodaření se v lese provádí probírky, které slouží k úpravě dřevinné skladby i odstraňování nevhodných nebo poškozených stromů ve středně starých porostech.

Lesy v Šárce jsou také jako všechny lesy v majetku hl. m. Prahy obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hl. m. Praha je navíc od května 2007 držitelem mezinárodního, ekologicky přísného lesnického certifikátu Forest Stewardship Council® (FSC®), který hospodaření v lesích směřuje k dosažení přírodě blízkých lesních porostů, to vše s přihlédnutím k mimoprodukčnímu poslání pražských lesů.

Čtěte také: Jak zažít extrémní únikovou hru v přírodě

Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční - rekreační - poslání pražských lesů (tj. používání pestré dřevinné skladby), včetně menšího zastoupení nepůvodních jehličnatých dřevin (např. modřín a douglaska).

Na území Tiché Šárky převládají extrémní stanoviště. Věková skladba porostů je jednou z hlavních charakteristik stavu lesa a vypovídá také o jeho historii.

Tabulka: Charakteristika území Údolí Únětického potoka

Další tipy na výlety v okolí Prahy

• Přírodní koupaliště: Proboštská jezera, Konětopy, Harasov, pískovna Dobříň, jezero Sadská, Motol
• Hrady a zámky: Karlštejn, Konopiště, Křivoklát, Mělník
• Přírodní oblasti: Český kras, Kokořínsko, Přírodní rezervace Milovice

Chráněná krajinná oblast Český kras

Chráněnou krajinnou oblast Český kras najdete jihozápadně od Prahy, v Středočeském kraji. Toto vápencové území s rozlohou 130 km² bylo za chráněnou krajinnou oblast vyhlášené v roce 1972. Lokalita je jedinečná nejen z hlediska krajiny, fauny a flóry, ale také i pro svou geologickou minulost a historii.

Jméno Český kras dal tomuto území slavný badatel Jaroslav Petrbok, důvodem pro toto pojmenování byla geologická stavba a krasový charakter krajiny. Pro geology je tato lokalita významná z hlediska studia historie planety, na Klonku u Suchomast se nachází světové rozhraní mezi útvary starších prvohor - silurem a devonem.

Krasové oblasti se vyznačují výskytem jeskyň a není tomu jinak ani v Českém krase, kde je jich přes 700. Většina z nich je neveliká, jen deset z nich má délku víc než 300 metrů. Uchovávají poznatky o pravěké fauně čtvrtohor a také stopy lidského osídlení. Prvohorní vápence, břidlice a vulkanity jako skalní podloží představují ideální prostředí pro vzácné rostliny a živočichy. V Českém krase například najdete největší českou lokalitu včelníku rakouského, který je kriticky ohrožený. Díky přírodnímu prostředí se zde vyskytují některé druhy plazů a obojživelníků, například užovka podplamatá a hladká či ještěrka zelená a mlok skvrnitý. Pestré jsou i druhy hmyzu na tomto území, jen motýlů je zde k nalezení 1 390 druhů.

V této lokalitě se vyskytují významné lokality s bohatými nálezy fosílií. V tomto ohledu Český kras proslavil v 19. století francouzský geológ a paleontológ Joachim Barrande, který popisoval mnoho nalezišť. K těm nejznámějším lokalitám se řadí Koněprusy, Loděnice, Budňanská skála v Karlštejně nebo Lochkov. Některé zkameněliny si prohlédnete ve Skryjích, kde najdete i geologův památník.

Ze stovek jeskyň v Českém krase jsou nejrozsáhlejší Koněpruské jeskyně. Ty jsou zároveň nejdelším jeskynním systémem v Čechách, jaký byl doposud objevený. Jeskyně jsou veřejnosti přístupné již od roku 1959 a v současnosti mohou návštěvníci obdivovat krápníkovou výzdobu ve dvou patrech. Nejstarší krápníkové útvary připomínají růžičkovou kapustu a jsou zcela unikátní. V jeskyni byly nalezeny kosterní pozůstatky zvířat, staré až 1,5 milionu let. Pro všechny návštěvníky dobrodružné povahy jsou určeny prohlídky při světle baterky, vždy v poslední pondělí v měsíci, během kterých poznáte Koněpruské jeskyně tak, jak je jeskyňáři objevili.

Přírodu můžete objevovat a obdivovat i díky naučným stezkám Zlatý kůň, Vodácká naučná stezka Berounka, Svatojánský okruh či Naučná stezka Karlštejn. Pro dechberoucí fotografie se doporučuje zajít k Lomu Velká Amerika. Český kras ale není jen o přírodě a krasových jevech. K turisticky nejoblíbenějším místům patří středověký královský hrad Karlštejn se třemi prohlídkovými okruhy. V obci Karlštejn se nachádzí i Muzeum voskových figurín, kde poznáte osobnosti české historie. Turisté často navštěvují i poutní kostel Svatý Jan pod Skalou.

Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko

Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla vyhlášena v roce 1978 a najdete ji 30 kilometrů od Prahy. Rozkládá se na území o velikosti 628 km² na západě Středočeského kraje. Z východní čási je ohraničena městem Beroun, ze západu pak Rakovníkem. Oblast je někdy také nazývaná jako kraj Oty Pavla, jelikož tento spisovatel právě sem umístil svoje neznámější díla jako je například Smrt krásných srnců.

Ještě rok před oficiálním vyhlášením chráněné krajinné oblasti se CHKO Křivoklátsko stalo významnou biosférickou rezervací UNESCO. Zároveň se díky svojí ptačí oblasti pyšní i členstvím v soustavě Natura 2000. Do budocna je plánovaný přechod z chráněné krajinné oblasti na nejvyšší stupeň ochrany - národní park.

O odvodnění většiny uzemí CHKO Křivoklátsko se stará řeka Berounka, která protéká jejím středem a na své cestě vytváří v krajině hluboké kaňony. V západní oblasti můžete najít Skryjská jezírka, které spolu s vodopádem vytváří malebný Zbirožský potok. Žijí tu vydry, raci nebo ledňáčci. Z blízké obce Skryje sem vede naučná stezka, která měří asi 3 kilometry. Zároveň se dozvíte i to, že je obec významným paleontologickým nalezištěm, proslavená díky francouzskému badateli Joachimovi Barrandeovi.

Turisty, kteří přijízdějí do této oblasti, však láká především výstup na nejvyšší vrchol CHKO Křivoklátsko, kterým je Těchovín. Hora se tyčí do výšky 616 m n. m. a zejména v zimním období, kdy prořídnou lesy, je z ní nádherný výhled na celé Rakovnicko i Krušné a Doupovské hory. Poblíž vrcholu se také nachází významná národní přírodní rezervace Kohoutov, proslulá zejména vzácnými květnatými bučinami. Svoje útočiště tu mají srnci, divoká prasata, mufloni i vzácný čáp černý.

A pokud Vás jen samotná příroda až tak nebaví a jste spíše na historii, i pro Vás má CHKO Křivoklátsko mnoho zajímavých cílů. Pravděpodobně nejznámější historickou památkou je hrad Křivoklát, který se řadí mezi nejstarší hrady Středočeského kraje a je uveden na seznamu národních historických památek ČR. Po Křivoklátu můžete navštívit i hrady Žebrák, Točník nebo Krakovec, který je hradem přechodového typu. Z původně gotického hradu byl přestavěn na renesanční zámek. A jestli máte raději právě zámky, nachází se tu i zámek Zbiroh nebo zámek Nižbor s keltskou expozicí. Jeho návštěvu si můžete zpříjemnit i prohlídkou místní sklárny Rückl Crystal.

Oblast Chráněné krajinné oblasti Křivoklátko můžete navštit během celého roku. Nejvíce turistů sem však zavítá převážně v teplejším období. Velkým lákadlem je řeka Berounka, která je významným útočištěm vodáků z celé naší republiky. Podél řeky se nachází mnoho zařízení s občerstvením i půjčovny lodí a jiného vybavení.

Krásná krajina CHKO Křivoklátsko však láká i cyklisty, kteří pravidelně a rádi využívají místní cyklotrasy. Oblíbené jsou zejména Křivoklátské okruhy, které vedou převážně po cestách nižších tříd, na kterých není velký provoz. Můžete tak spojit prohlídku Křivoklátska s aktivním odpočinkem a zajet se podívat i k Klíčavské přehradě, která je významnou zásobárnou pitné vody pro oblast Kladna.

Přírodní rezervace Kokořínský důl

Přírodní rezervace Kokořínský důl představuje jeden z nejvýznamnějších a nejmalebnějších celků Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Kokořínsko - Máchův kraj, nacházející se převážně ve Středočeském kraji. Jde o rozsáhlé kaňonovité údolí, jehož osu tvoří potok Pšovka. Rezervace je vyhledávaná pro svou unikátní geomorfologii s množstvím pískovcových útvarů, hlubokých roklí a zachovalou lidovou architekturou roubených staveb v osadách podél údolí.

Tato rozsáhlá přírodní rezervace byla vyhlášena za chráněnou již v roku 1953. Rozloha území dosahuje 23,65 km². Kaňonovité údolí se táhne v délce přibližně 14 km mezi křižovatkou Ráj a železniční stanicí Lhotka u Mělníka. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 220 až 398 m n. m.. Charakteristickými prvky rezervace jsou pískovcové útvary jako skalní pokličky, voštiny, okna a brány, které vznikly selektivním zvětráváním. Území je cenné i z hlediska botaniky a zoologie díky mokřadům podél potoka Pšovka a teplotní inverzi v hluboce zařezaných údolích. Rezervace zahrnuje i okolní zalesněné plošiny a sousední boční rokle jako Planý důl.

Do Kokořínského dolu vede silnice III/25931, která prochází celým údolím, rovnoběžně s potokem Pšovka. Pro dopravu autem je k dispozici několik placených parkovišť, zejména v turisticky exponované části Kokořín - Podhradí, které má však omezenou kapacitu. Pro návštěvníky, kteří upřednostňují veřejnou dopravu, je možné přijet vlakem na železniční stanici Lhotka u Mělníka, odkud údolí začíná. Autobusové spojení je dostupné do okolních obcí nebo přímo do osad Kokořínský Důl a Vojtěchov. Z Mšena je vzdálenost do rezervace přibližně 8 km.

Samotným Kokořínským dolem prochází po celé jeho délce červená turistická trasa KČT, známá jako Máchova cesta. Tato historická trasa, kterou putoval i básník Karel Hynek Mácha, spojuje Mělník, Kokořín a Doksy. V údolí se nachází dominantní hrad Kokořín, ke kterému vede z údolí modrá značka. Z Mšena se dá po modré turistické značce dostat k populárním skalním útvarom Kokořínské pokličky (alebo Mšenské pokličky), které jsou součástí rezervace. Dále se dá po zelené značce z Vojtěchova vystoupat ke skalnímu hradu Nedamy. Množství bočních kaňonovitých roklí ústících do Kokořínského dolu láká k odbočení, například směrem do Planého dolu.

Přírodní park Dolní Poohří

Přírodní park Dolní Poohří byl vyhlášen v roce 2001 na ploše necelých 40 km² a rozkládá se podél dolního toku řeky Ohře v Ústeckém kraji, přibližně mezi obcemi Křesín a Bohušovice nad Ohří. Posláním tohoto přírodního parku je chránit jedinečný krajinný ráz nivy řeky, kde se nacházejí poslední dochované zbytky původních lužních lesů a kde řeka Ohře vytváří malebné volné přírodní meandry. Území je charakteristické výskytem mnoha druhů ohrožených a chráněných rostlin a živočichů, pro které jsou zaplavované louky a stará, zanesená mrtvá ramena řeky ideálním útočištěm. Park se táhne v protáhlém oblouku v délce zhruba 17 km.

Přírodní park Dolní Poohří se nachází v rovinaté krajině a je snadno dostupný z okolních měst. Největšími sídly v jeho blízkosti jsou Libochovice, Budyně nad Ohří a Brozany nad Ohří. Pro pěší turisty je park zpřístupněn zejména červeně značenou turistickou trasou, která vede z Doksan přes Budyni nad Ohří do Libochovic. Územím parku prochází také cyklotrasa č. 6 spojující Terezín a Louny. Díky železničním tratím, které protínají území (např. v okolí Libochovic a Brozan), je možné využít i vlakovou dopravu.

Okolí Přírodního parku Dolní Poohří je bohaté na historické památky. Přímo na území nebo v jeho těsné blízkosti se nachází několik významných cílů. Navštívit můžete Vodní hrad Budyně nad Ohří se známou alchymistickou dílnou nebo barokní Zámek Libochovice, rodiště J. E. Purkyně, obklopený rozsáhlým zámeckým parkem a zahradou. Za návštěvu stojí i klášter v Doksanech. Z přírodních památek v rámci parku stojí za zmínku menší chráněná území jako Přírodní rezervace Pístecký les nebo Přírodní památka Evaňská rokle. Park je také ideálním místem pro pozorování ptactva a pro procházky podél meandrů řeky Ohře.

Národní přírodní rezervace Týřov

Národní přírodní rezervace (NPR) Týřov patří mezi nejvýznamnější chráněná území v České republice a tvoří nejzachovalejší část Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Nachází se na rozhraní okresů Rakovník a Beroun ve Středočeském kraji, na pravém svahu nad řekou Berounkou a v údolí Oupořského potoka. Rezervace je pojmenována podle zříceniny stejnojmenného hradu ze 13. století, která se tyčí na skalním ostrohu nad řekou. NPR Týřov je cenná díky své extrémní biodiverzitě, která vznikla v důsledku členitého terénu a různorodosti biotopů.

Území NPR Týřov bylo vyhlášeno za chráněné v roce 1984, přičemž vzniklo sloučením původních rezervací Týřovské skály-Oupoř a Týřovské tisy. Rozloha rezervace je přibližně 419 hektarů a nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 250 do 520 m n. m.. Předmětem ochrany je celá škála přirozených lesních porostů a společenstev na kambrických vulkanitech Křivoklátsko-rokycanského pásma. V oblasti dominují zejména bučiny a suťové lesy, ale na jižně orientovaných, suchých svazích se vyskytují i unikátní bezlesé skalní stepi, tzv. „pleše“. Lokalita je známá výskytem více než 400 jedinců chráněného tisu červeného. Ze živočichů zde žije kriticky ohrožený rak kamenáč v Oupořském potoce a hnízdí tu výr skalný.

Přístup k NPR Týřov je pro veřejnost povolen pouze po jediné vyznačené turistické trase. Auta je možné nechat na parkovišti v obci Skryje, ideálně přímo u mostu přes řeku Berounku, odkud začíná turistická trasa. Autobusové spojení do obce Karlova Ves, která také leží v blízkosti rezervace, je z okolních sídel poměrně omezené, zejména během víkendů. Do samotné rezervace je povolen vstup jen po žluté turistické značce KČT, která vede od obce Skryje.

Hlavním cílem v rezervaci je zřícenina hradu Týřov, ke které vede od Skryjí již zmíněná žlutá turistická značka KČT. Během výstupu k hradu, který je celoročně přístupný, projdete kolem Oskarovy vyhlídky, která nabízí výhledy na řeku Berounku. V obci Skryje se můžete napojit i na červenou nebo modrou značku, které se později připojují na žlutou, směřující na hrad. V blízkém okolí se nachází i přírodní památka Skryjská jezírka na Zbirožském potoku. V samotné obci Skryje je možné navštívit místní muzeum trilobitů a sledovat i Naučnou stezku Po stopě trilobita, která vede přes významná paleontologická naleziště Skryjsko-týřovického kambria.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko, která byla vyhlášena 1. září 2014 a zároveň se rozšířila i o další oblast - Máchův kraj, který najdete v okolí Máchova jezera. Celá chráněná oblast má rozlohu 410 km². Náleží do ní regiony Mělnicko, Českolipsko i Mladoboleslavsko.

Jedná se však o dvě samostatné oblasti, které na sebe úplně nenavazují. Oddělené jsou územím mezi městy Duba a Doksy. Na okrajích oblasti Kokořínsko leží Mšeno, Mělník a Liběchov, naopak oblast Máchův kraj je vymezena městy Ralsko nebo Mimoň. Území CHKO Kokořínsko - Máchův kraj je tvořeno kaňony, které se v severní části mění v pahorkatinu. Najdete zde typická pískovcová města s různými tvary od skalních převisů, přes okénka až po menší jeskyně. Oblast začala vznikat koncem třetihor díky rozlomení reliféru a následnému proniknutí magmatu na zemský povrch.

tags: #extrémní #příroda #v #okolí #prahy

Oblíbené příspěvky:

• Informace o recyklaci LDPE
• Koncertní historie Greenpeace
• Projekty obnovy v ČR
• CNB Emission Overview
• Strnad luční a jeho ekologie