Filmy s tématem rodiny v ohrožení: Přehled a zajímavosti


30.11.2025

Filmy s tématem rodiny a jejích problémů jsou vždy aktuální a divácky oblíbené. Ukazují nám, jaké výzvy a zkoušky mohou rodinu potkat a jak se s nimi členové rodiny vyrovnávají. Pojďme se podívat na některé zajímavé snímky s tímto tématem.

Top filmy na téma rodina

Ve filmovém žebříčku pro téma rodina s celkovým počtem 3 925 titulů vede těchto 5 nejlepších filmů:

  1. Kmotr
  2. Kmotr II
  3. Spider-Man: Napříč paralelními světy
  4. Le Mans '66
  5. Pelíšky

S hlavními hvězdami, jako jsou: Marlon Brando, Al Pacino, James Caan, Robert Duvall, Richard S. Castellano, Diane Keaton.

Dostupnost na online streamovacích platformách (Netflix, HBO Max, Amazon Prime Video, Disney+, Oneplay, Prima Plus, SkyShowtimea nebo iVysílání) poznáte podle ikony u názvu filmu.

Dokumentární film "Život na dohled hranice"

Předpremiéra filmu v Kronenkino v německé Žitavě (Zittau, Kronenkino, 12. 6. 2024). Dokumentární film Život na dohled hranice z produkce Paměti národa Severní Čechy přibližuje osudy pamětníků z české i německé strany v proměňujícím se 20. století. Snímek byl zařazen do programové sekce Regionalia na Nisa Film Festivalu.

Čtěte také: Seznam Attenboroughových dokumentů

Jak fyzická mezistátní hranice ovlivňovala nejen politiku, ale i každodenní život, kulturní prostředí a myšlení lidí, kteří v její blízkosti vyrůstali? Film zkoumá, proč nás hranice přitahují a proč toužíme je překračovat - a především: jak vnější hranice souvisejí s těmi vnitřními?

Mezi poezií a ostnatým drátem

„Kolem mého rodného města byla ze tří stran hranice s oplocením. Taková, jaká bývá mezi zeměmi, které spolu nerady sousedí.“ Milan Hrabal (*1953)

Rodiče Milana Hrabala přišli do Varnsdorfu po válce za prací. Po odsunu Němců československá vláda podporovala osídlení z vnitrozemí, ne všichni příchozí ale zůstávali, mnozí se chtěli jen obohatit.

„Kdo chtěl dům, přišel na národní výbor a tam na stěně visely klíče. Kdo pro který sáhl, mohl si dům vzít.“ Ne tak ovšem Milanovi rodiče. Ti jeho rodný dům v roce 1953 řádně zakoupili a spojili s ním svůj život.

Milan dodnes zná jméno ženy, která dům nechala postavit: Ema Schön. Pátrá po jejím osudu, a protože je básníkem, nechává ji ožívat ve svém díle.

Čtěte také: Zajímavé příběhy ze severu

Některé domy ve Varnsdorfu stály přímo na hranici, která procházela přímo skrze navazující osídlení obou států. České a německé děti si přes plot třeba házely žvýkačky.

Dramatičtější dění ovšem Milan zaznamenal během okupace Československa v srpnu 1968. „Na svahu u hranice postavili vojenská auta s tlampači. Do Varnsdorfu asi po tři dny vysílali obsah přikázaný Sovětským svazem.“ Byla to vysílačka Vltava, která po invazi hlásala z NDR do Československa propagandu o takzvané sovětské bratrské pomoci. Špatnou češtinou s německým přízvukem…

Po roce 1989 se Milan Hrabal, básník a organizátor kulturního života, angažoval v místní politice. Uvolnění hraničních kontrol lidé vítali, mělo ale i své stinné stránky. „Někteří němečtí „turisté“ jezdili do Varnsdorfu za sexem, prostituce se tu provozovala převážně pouličním způsobem.“

Svobodné poměry ale především otevřely cestu a začaly se obnovovat dříve spálené mosty. Milan Hrabal na radnici i soukromě rád hovořil s německými rodáky, kteří se do města vraceli vzpomínat. A navázal také intenzivní vztah s Lužickými Srby, jejichž jazyk se naučil a dodnes z něj překládá.

40 let ve stínu plotu

„Ve škole jsem se ptala, proč musí být mezi našimi dvěma socialistickými zeměmi plot z ostnatého drátu. Odpověď jsem nedostala.“ Monika Simchen (*1949)

Čtěte také: Sopky: Hrozba pro lidstvo

Monika Simchen se narodila a žije v lužickém Ebersbachu. Doslova pár metrů od české hranice a na dohled od Jiříkova, odkud byli po druhé světové válce vysídleni oba její rodiče a prarodiče. Narodila se čtyři roky po válce, tehdy právě vznikal stát, v němž měla prožít velkou část života - Německá demokratická republika.

Vzpomínky na odsun a cestu vlakem do neznáma tehdy ale v rodině byly stále živé. „Směli si s sebou vzít jen osm kilogramů. Jednou jsem si to zkoušela na váze - opravdu to není moc…“

Jiříkov osídlili noví obyvatelé, většinou přišli z českého vnitrozemí nebo z Moravy. Monika a její příbuzní to všechno sledovali z bezprostřední blízkosti a nebylo to pro ně lehké.

Když se dozvěděli, že se bude bourat hrázděný dům matčiných rodičů, sešli se všichni na kopci hned u hranice. „Dům prostě spálili, kameny si rozebrali. Celá rodina jsme tam stáli a koukali na to. Všichni dospělí brečeli.“ Ještě dlouhá léta poté Monika vídala pozůstatek schodiště domu, velký základní kámen. Nakonec zmizel i ten.

Přibližovat se k hranici tehdy nebylo povolené. Mezi Ebersbachem a Jiříkovem stál vysoký plot z ostnatého drátu. Jako školačka kolem něj Monika často chodila, ve škole jí přitom vštěpovali, že Čechoslováci a východní Němci jsou bratrské národy, že jsou společně v „mírovém socialistickém táboře“.

Přísné kontroly přitom na hranici probíhaly i poté, co byl plot odstraněn. Když jednou jejich babička šla na houby, zabloudila v lese pár metrů na české území. „Odvedli ji na úřad do Rumburku a tam musela vysvětlovat, proč „narušila“ hranici.“

Další filmy s tématem rodiny

Daniel Sanders žije pouze svou prací a díky tomu pomalu, ale jistě ztrácí svoji rodinu. Jeho manželství se dostane do problému a tak se Daniel rozhodne vzít svou ženu Ritu, dceru Frances a jejího přítele Matthewa na dovolenou. Během dovolené se Daniel s Ritou vydají na několik dnů kempovat a doufají, že si užijí romantiku.

Film se odehrává během osmého dne ruského válečného tažení na Ukrajinu. S deníkovou bezprostředností sleduje osm Ukrajinců a Ukrajinek žijících v Česku - podnikatelku, uklízečky, stavební dělníky nebo řidiče autobusu. Dál se věnují svým zaměstnáním, nemohou si dovolit vystoupit z dosavadních životů. Myšlenkami jsou ale stovky kilometrů daleko a všemi dostupnými prostředky pomáhají krajanům*kám. Zajišťují ubytování pro uprchlíky*lice, shánějí neprůstřelné vesty, volají blízkým, kteří se schovávají před dopadajícími bombami. Čeká je hektických, emocionálně náročných 24 hodin.

Nisa Film Festival

Nisa Film Festival je mezinárodní filmový festival s jedinečným přeshraničním charakterem, propojuje filmovou tvorbu Německa, Česka a Polska. Koná se každoročně v česko-německo-polském trojzemí a promítá filmy na více než 20 místech v regionu od Großhennersdorfu přes Žitavu až po Liberec a Jelení Horu.

Festival je znám nejen svým trinacionálním zaměřením, ale i atmosférou venkovských kin, kulturním přesahem a doprovodným programem, který zahrnuje výstavy, koncerty i autorská čtení.

Termín a místa projekcí filmu Život na dohled hranice / Leben in Sichtweite der Grenze: 22. ročník Nisa Film Festivalu se uskuteční od 20. do 25. května 2025. Dokument se bude promítat v neděli 25. května v Domě kultury v České Kamenici od 10 hodin a ve Filmtheater v Ebersbachu od 14 hodin.

Partneři

Film Život na dohled hranice / Leben in Sichtweite der Grenze vznikl ve spolupráci se sociokulturní organizací Hillersche Villa za podpory Česko-německého fondu budoucnosti.

Poprvé byl uveden v roce 2024 v Žitavě a v roce 2025 na film navazují v Sasku, Libereckém a Ústeckém kraji další aktivity - projekce s historiky, workshopy pro studenty nebo dvojjazyčný projektový katalog s příběhy všech devíti pamětníků z obou stran dnešní hranice mezi ČR a Německem.

tags: #filmy #rodina #v #ohrozeni #seznam

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]