Ford a recyklace dešťové vody: Inovace pro udržitelnou budoucnost

Svět se stále více zaměřuje na udržitelnost a recyklaci. Přechod globální energetiky k udržitelným technologiím, které produkují co nejméně skleníkových plynů, se zrychluje. I obnovitelné zdroje energie ale představují problém pro životní prostředí. Na rozdíl od klasických, které způsobují největší znečištění při svém provozu založeném na spalování, u bezemisních zdrojů vzniká největší environmentální zátěž při jejich výrobě a zejména likvidaci.

Recyklace v energetice a odpadovém hospodářství

Recyklace fotovoltaických panelů je zatím stále ještě v plenkách, ale v roce 2040, kdy budou dosluhovat dnes instalované moduly a odpadu z nich bude až 27 milionů tun ročně, by recyklované materiály mohly tvořit až 6 % investic do solárních elektráren - oproti 0,08 % dnes. Podle analýzy renomované poradenské firmy Rystad Energy budou ale mít recyklovatelné materiály z fotovoltaických elektráren už v roce 2030 hodnotu více než US$2,7 mld. oproti US$170 mil. v letošním roce.

Komponenty fotovoltaických panelů, které mají největší hodnotu, jsou hliník, stříbro, měď a polysilikon. Stříbro sice tvoří asi 0,05 % celkové hmotnosti panelu, ale 14 % hodnoty použitého materiálu. Naopak největší objem má sklo s vysokou mírou recyklace, ale nízkou prodejní cenou.

Recyklace fotovoltaické elektrárny spočívá v demontáži hliníkového rámu, kabelů a samotného panelu, oddělení, rozemletí na kusy a roztřídění podle materiálu. Japonská skupina NPC, přední firma v oblasti výroby, provozu a recyklace fotovoltaických elektráren, vyvinula stroj na automatickou recyklaci. Speciální čepel zahřátá na 300 °C roztaví horní vrstvu fotovoltaického panelu a poté úplně oddělí sklo, kovy a další materiály.

Recyklace začíná pronikat také do větrné energetiky. Jeden z největších světových výrobců větrníků Siemens Gamesa v červenci 2022 použil v projektu RWE Kaskasi v Německu poprvé pro offshore elektrárnu recyklovatelné lopatky systému RecyclableBlade, které už nějakou dobu montuje v elektrárnách na moři. Než byla tato technologie v roce 2021 zavedena do praxe, byly lopatky větrných turbín v důsledku složitého výrobního procesu založeného na kombinaci kompozitních materiálů, pryskyřic, skla a uhlíkových vláken prakticky nerecyklovatelné a končily většinou na skládce.

Čtěte také: Plnění Euro 5 u Fordu Fusion

V posledních několika letech se rozbíhá také recyklace vyřazených baterií zejména z elektromobilů. Nejaktivnější je korejská SK Group, která na konci roku 2021 v Daejeonu zahájila zkušební provoz závodu na recyklaci kovů z použitých baterií. Pozadu není ani další bateriový obr LG Energy Solution, který společně se severoamerickou společností Li-Cycle, automobilkou GM a dalšími společnostmi chce vybudovat závod na recyklaci baterií v čínské provincii Chungcheong a u polské Wroclavi. Do investic v této oblasti se pustil i Samsung SDI a pozadu není Čína s největším světovým trhem elektromobilů. Miliony dolarů hodlají do čínského recyklačního průmyslu s bateriemi investovat Huayou Cobalt 65-35 a společnost POSCO, největší světový výrobce baterií CATL, nebo automobilka BYD.

Výstavbu recyklační linky na baterie plánuje také americká společnost Redwood Materials, kterou založil spoluzakladatel Tesly J. B. Straubel. Na investici kolem US$ 1 mld.

Možnosti recyklace se hledají i v CO2 neutrální energetice založené na spalování biomasy, při kterém vzniká poměrně velké množství popela. Rakousko, Dánsko, Německo, Itálie, Nizozemsko a Švédsko, ve kterých je v Evropě nejvíce rozšířené využívání biomasy k výrobě elektřiny, produkují asi 2,9 milionů tun popela ročně. Náklady na jeho likvidaci se pohybují mezi 100 až 500 EUR za tunu. Se zvyšováním poplatků a přísnějšími směrnicemi EU o ukládání odpadů na skládkách cena ještě poroste.

Nesprávně uložený popel se navíc snadno přenáší vzduchem a může způsobit problémy s dýcháním u obyvatel žijících poblíž skládky, může znečistit podzemní vody vyluhováním těžkých kovů, nebo infiltrovat vody dešťové. Jednu z možností využití popela ze spalování biomasy nabízí betonářský průmysl. Testy ukazují, že náhrada cementu v hodnotě do 10 % nemá významný vliv na konzistenci výsledného cementového kompozitu.

Země, ve kterých je rozvinutý chov prasat a ovcí, jako jsou například Čína nebo Nový Zéland, věnují v poslední době velkou pozornost i využití tzv. digestátu, což je tekutý odpad vznikající při výrobě bioplynu z živočišné kejdy. Jeho použití jako alternativního hnojiva snižuje přímé náklady zemědělské výroby a druhotně snižuje i ekologickou stopu vznikající při výrobě umělých hnojiv. Stejným způsobem se např. ve Velké Británii využívá digestát získaný z potravinového odpadu.

Čtěte také: Zkušenosti s motory Ford

Ford a inovativní recyklace dešťové vody

V Praze, 22. března 2018 - Je to nápad, který by jednoho dne mohl pomoci ušetřit miliardy litrů vody. Co kdyby se dešťové kapky nestíraly, ale sbíraly a následně používaly v ostřikovačích? Sourozenci Daniel a Lara Krohnovi cestovali loni v létě autem, když se spustila průtrž mračen. V jednu chvíli chtěl jejich otec Gerd umýt čelní sklo, ale nádržka na kapalinu do ostřikovačů byla prázdná - a okno se špinilo více a více.

Děti napadlo, že by se dešťové kapky mohly zachycovat a používat v ostřikovačích. Nápad získal první cenu v regionální soutěži pro mladé vynálezce a nyní se dočkal i realizace na skutečném voze. Když se o nápadu dozvěděli inženýři Fordu, zaujal je natolik, že se nabídli nainstalovat takové zařízení v plné velikosti do testovacího Fordu S-MAX. Vodu sbírají gumové hadice upevněné u spodního okraje čelního okna.

Předpokládá se, že automobily budou spotřebovávat více vody než dosud, protože bude zapotřebí udržovat v čistotě také kamery a další snímače. Konstruktéři Fordu již pracují na různých způsobech recyklace vody včetně zachycování vlhkosti ze vzduchu a jejího filtrování na pitnou vodu - On‑the-Go H20. Řidiči spotřebují na čistění skel ostřikovači v průměru 20 litrů vody ročně.

Zelená dohoda pro Evropu

Green Deal je mrtvý, zaznívalo v prvních dnech po ruském útoku na Ukrajinu. Teď je ale jasné, že opak je pravdou. Politici napříč Evropou se shodují, že právě Zelená dohoda je cesta, jak se zbavit závislosti na ruských fosilních palivech a je třeba ho urychlit. Evropa potřebuje výrazně a rychle posílit podíl energie z obnovitelných zdrojů a snížit výrazně spotřebu fosilních paliv, aby se co nejrychleji zbavila nutnosti nakupovat ropu a zemní plyn v Rusku.

Česká vláda proto musí chystat scénáře, jak závislost na ruských dodávkách co nejdříve snížit, a jak pokrýt případné výpadky dodávek. Klíčovou garancí by měla být podle europoslance Luďka Niedermayera evropská energetická unie, která by měla zajistit, že žádná evropská země nezůstane zcela bez potřebných surovin. Zelená dohoda bude klíčovou agendou i pro české předsednictví Evropské unii, které startuje 1. července. Na programu bude především projednávání a schvalování závazků z dohody Fit for 55 a jednání o jeho případných změnách.

Čtěte také: Příčiny a opravy emisních problémů u Fordů

Plošný zálohový systém

Plošný zálohový systém může být přínosem i pro města a obce. Stávající systém třídění PET lahví a plechovek neodpovídá současným ani budoucím potřebám, a navíc není v souladu s evropskými pravidly. Nemotivuje dostatečně výrobce, aby používali lépe recyklovatelné obaly, ani nepomáhá tomu, aby se hledaly způsoby pro další využití širší škály materiálů. Zálohový́ systém na PET lahve a plechovky může pomoci tento stav narovnat. Navíc přispěje k omezení odpadu pohozeného na volných prostranstvích a umožní obalový materiál zachovat v uzavřeném koloběhu pro opakovanou recyklaci. Rozpočty měst a obcí přitom téměř nezatíží.

„Systém sběru a třídění nápojových obalů se přežil. Neumí vysbírat dostatečné množství obalů, abychom splnili evropské cíle. Hlavně však neumí zajistit jejich recyklaci a opakované využití v nových obalech. Výsledkem je žalostná situace, kdy v Česku recyklujeme pouze 42 % plastů a zbytek končí na skládce či ve spalovně,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „Sběr a recyklaci nápojových obalů je potřeba zásadně zlepšit. Již 12 evropských zemí našlo řešení v podobě zálohového systému, kdy obalové materiály cirkulují v uzavřeném koloběhu. Úspěšné systémy zálohování jsou postaveny na široké dostupnosti sběrných míst a vedou k zásadnímu snížení množství pohozeného odpadu na volných prostranstvích obcí a měst.

„Současný systém je potřeba narovnat. PET lahve nyní každý rok více než čtvrt miliardou korun dotují sběr a třídění jiných typů plastů. Systém tak nemotivuje výrobce, kteří uvádí na trh jiné typy obalů, aby hledali lépe recyklovatelné alternativy. Nemotivuje ani provozovatele třídících linek, aby třídili a hledali další využití i pro jiné typy plastů než PET lahve. Pokud něco neuděláme, i nadále bude většina obalů končit na skládce nebo ve spalovně. Důležitou roli PET lahví vůči ostatním typům plastových obalů v systému financování sběru a třídění odpadu potvrdila dopadová studie, kterou s podporou Iniciativy pro zálohování zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA).

Primárním cílem studie bylo získat objektivní data o dopadech plošného zálohového systému PET lahví a plechovek na rozpočty municipalit. „V delším horizontu lze očekávat navýšení celkových nákladů obcí a měst v souvislosti se zavedením zálohového systému na PET lahve a plechovky pouze o 0,053 %, což znamená nárůst nákladů v průměru o 17 korun na občana a rok z rozpočtů obcí a měst. Tento potenciální scénář předpokládá přenesení nákladů spojených s absencí PET lahví a plechovek v současném systému sběru a třídění na města a obce,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz. „Ekonomické dopady zavedení zálohového systému na rozpočty měst a obcí skutečně nejsou kritickou bariérou zavedení systému záloh,“ dodává Rod.

Analýzu zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz na základě veřejně dostupných dat, dat poskytnutých autorizovanou obalovou společností EKO-KOM a s poskytnutím součinnosti Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR.

Energetické využití odpadu

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlasné závazné stanovisko ohledně posouzení vlivů na životní prostředí ke stavbě zařízení pro energetické využití odpadu (Zevo) v Českých Budějovicích. ČTK to zjistila v databázi EIA. Zevo plánuje Teplárna České Budějovice ve svém areálu ve Vrátě na Českobudějovicku. Začít stavět chce v říjnu 2025, hotovo by mělo být koncem roku 2028.

Teplárna umístí Zevo do svého průmyslového areálu výtopny Vráto. Tam má teď technologii, místo níž vznikne Zevo. "Tato skutečnost je z hlediska posouzení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví zásadní, a to vzhledem k využití infrastruktury i s ohledem na odstranění stávajících negativních vlivů uhelné výtopny. Zprovoznění rovněž umožní další snížení emisní zátěže v Českých Budějovicích, a to v důsledku odstavení uhelného kotle K11 v Novohradské ulici. Zevo by mělo stát v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Roční kapacita by měla být 160 000 tun odpadů, starší odhad stavebních nákladů je 2,8 miliardy Kč. Zařízení vyrobí 60 000 megawatthodin elektřiny za rok.

Město České Budějovice, jediný akcionář teplárny, chce snižovat spotřebu fosilních paliv. Teplárna reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. V další fázi povolovacího řízení musí teplárna předložit monitoring emisí bromovaných dioxinů ve vyčištěných spalinách ze Zevo, vypouštěných do vzduchu. Musí také zdokumentovat, jak by se dala nejméně třetina spalovaných odpadů dopravovat po železnici, uvedlo MŽP.

Někteří lidé a aktivisté stavbu kritizují, že je zbytečná a příliš znečistí ovzduší. MŽP dostalo 17 vyjádření z obcí, úřadů a od lidí. Vadila jim kapacita, vliv na emise či dopravní zátěž. Karel Wurm, jenž posuzoval vlivy na životní prostředí, reagoval tím, že odhadované emise Zevo jsou "obrovsky nízké". Sarah Ožanová ze sdružení Arnika řekla, že to bude nadbytečná spalovna. Podle ní mají už v ČR kladné stanovisko EIA jiná taková zařízení, která mají vyšší kapacitu, než bude možné spalovat.

Teplárna chce svážet odpad po silnici a ve vlacích. Po železnici lze ročně dovézt až 58.000 tun odpadů. Zevo by mělo ročně fungovat 8000 hodin, zbytek roku budou odstávky. Z roční kapacity 160.000 tun odpadu bude 113.000 tun komunálního. Uhelnou výtopnu Vráto nebude teplárna po roce 2024 provozovat. Zůstane 160 metrů vysoký komín i všechna vzrostlá zeleň, uvedli zástupci teplárny. Zařízení by mělo fungovat 20 až 30 let. Teplárna dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě. Ročně podnik prodá kolem 1500 terajoulů tepla.

Využití odpadního tepla

Nejnovější vídeňská nemocnice získá od příštího roku netradiční zdroj tepla. Rakouské hlavní město v posledních měsících a letech hledá neobyčejné cesty, jak se zbavit závislosti na fosilních palivech a proměnit se do konce příštího desetiletí v klimaneutrální město, a to i v oblasti dálkového vytápění. Jedním z dalších kroků se stane propojení topného systému kliniky ve Floridsdorfu a chladícího zařízení několik stovek metrů vzdáleného výpočetního centra společnosti Interxion. Odpadní teplo serverů má do budoucna pokrýt polovinu až sedmdesát procent tepelné spotřeby kliniky.

„Jedná se o sousedskou spolupráci zaměřenou na ochranu klimatu. Nevyužité odpadní teplo poslouží jako klimaneutrální vytápění. Další zástupci města zdůraznili, že Vídeň musí hledat všechny možné cesty k ochraně klimatu a úspoře CO2. „To vyžaduje i odvahu a kreativitu při implementaci konkrétních řešení. Je jasné, že pokud bude ohřívání planety pokračovat, bude v sázce zdraví nás všech,“ doplnil městský radní pro oblast zdravotnictví Peter Hacker.

Na propojení serverovny a nemocnice pracuje město od podzimu 2021. Prvním krokem bude výstavba spojovacího vedení mezi oběma budovami, poté dojde k napojení na chladící systém Interxionu. Současně s tím zřídí Wien Energie tři tepelná čerpadla v prostorách kliniky, každé o výkonu jednoho megawattu. Systém získá energii z chladící vody o teplotě kolem 26°C a využije ji k ohřevu nemocničního topného systému, a to až na 82°C. Chladící kapalina zbavená přebytečného tepla se opět vrátí do datového centra, kde znovu poslouží k chlazení. Spuštění zařízení je v plánu v polovině roku 2023. Klinika Floridsdorf spotřebuje při topném výkonu 13 megawattů kolem 73 000 kubíků vody a 23 361 kilowatthodin ročně.

Cirkulární ekonomika a snižování emisí CO2

Největší evropské digitální tržiště odpadu a zbytkových materiálů Cyrkl pomohl více než 13 tisícům firem během posledních 12 měsíců ušetřit 1 578 768 tun CO₂ přeměnou odpadu na zdroje. Pomocí výpočtu úspor CO₂ dosáhli specialisté společnosti Cyrkl působivých výsledků. Ušetřilo se 159 376 tun materiálu způsobujícího emise CO₂, který, pokud by nebyl obchodován přes Cyrkl, pravděpodobně by nebyl recyklován a skončil by na skládce nebo ve spalovně. Celkově bylo zabráněno vstupu 1 578 768 tun CO₂ do atmosféry. Obě čísla byla vypočtena za posledních 12 měsíců a každým nadcházejícím týdnem rostou.

CO₂ Calculation Savings - metodika, která umožňuje počítat úspory CO₂ společnostmi. Lucia Škulcová, která přišla s robustní metodou, jak získat co nejpřesnější čísla při výpočtu úspor CO₂, říká: „Přínos Cyrkl pro společnost je kvantifikován nejen množstvím odpadů, se kterými se obchoduje přes naše tržiště, resp. finanční úsporou, které společnosti dosahují, ale také z hlediska ekologických úspor vyjádřených v tunách ekvivalentu CO₂. Výsledné dosažené úspory ekvivalentu CO₂ byly vypočteny na základě údajů o celkovém množství odpadních materiálů obchodovaných prostřednictvím Cyrkl Marketplace, statistických údajů o vzniku a nakládání s odpady v Evropské unii (zdroj Eurostat) a údajů o emisích skleníkových plynů specifických pro každý odpadní materiál, a způsob, jakým je s těmito materiály nakládáno (tj.

Cyrkl podniká 6 kroků cirkulárního odpadového hospodářství pro snižování emisí CO₂. Prvním principem je prevence vzniku odpadů a jejich minimalizace - třídění odpadu na jeho recyklovatelné složky. Druhým principem je třídění odpadu při využití dvou hlavních cest - organizační a technologické. V odpadech se často skrývá zajímavý finanční potenciál. Třetím principem je princip uzavřené recyklace, který maximalizuje výnosy z materiálové hodnoty a zároveň minimalizuje náklady na transakce. To vede k úspoře až 70 % ročních nákladů firmy. Další princip se zabývá snižováním transakčních nákladů hledáním nejlepšího obchodního partnera - obchod s odpady prováděný digitálně a efektivně. Pátý princip navrhuje využívat k výrobě druhotné suroviny. Šestý a také poslední princip se zabývá analýzou složení výrobků a jejich recyklovatelností.

Zejména plastové výrobky jsou dnes široce zkoumány z hlediska jejich recyklovatelnosti, a ne vždy platí, že 100% recyklovatelnost daného výrobku znamená skutečnou recyklovatelnost. Snížení emisí CO₂ má pozitivní dopad na ekologii. Prospívá kvalitě ovzduší a pomáhá zpomalovat změnu klimatu.

„Každý rok spotřebuje světová ekonomika asi 100 giga tun původních materiálů, když z toho recykluje jen necelou desetinu. Přitom 70 % všech globálních emisí skleníkových plynů souvisí s manipulací s materiálem a jeho používáním. Cyrkl dnes umožňuje více než 13 000 společnostem prodávat, nakupovat a identifikovat odpadové a materiálové toky, což jim pomáhá dosáhnout významných finančních úspor a snížit více než milion tun CO₂. Cyrkl je mezinárodní technologická společnost, jejíž hlavním posláním je přinášet principy cirkulární ekonomiky do odpadového hospodářství prostřednictvím inovativních technologií, analýzou dat a strojovým učením. Díky největší evropské digitální platformě odpadu pomáhá tisícům společností vytvořit zdroj z odpadu. Výsledkem je úspora stovek tisíc tun emisí CO₂, které by byly vypuštěny do atmosféry. V rámci své poradenské činnosti zpracovává tým odpadových expertů také Cirkulární odpadové skeny, které firmám přinášejí finanční úspory. Součástí práce je analýza trhu a pomoc při transferu recyklačních technologií.

Metodická instrukce odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č.

Aktualizace metodické instrukce se týká především problematiky kácení dřevin provozovateli drah kvůli zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze, které musí být v souladu s ust. § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), oznámeno orgánu ochrany přírody nejméně 15 dnů předem před zamýšleným kácením, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin. Orgán ochrany přírody však tak může učinit, na rozdíl od ostatních možností kácení dřevin dle § 8 odst. 2 ZOPK, pouze se souhlasným závazným stanoviskem drážního správního úřadu.

Konkrétně je předmětem aktualizace bodu 3.3.5 zohlednění významného judikátu Nejvyššího správního soudu č.j. 2 As 227/2020 - 39 ze dne 14. září 2021. Podle něj platí, že při hodnocení potřebnosti kácení dřevin rostoucích v blízkosti železniční dráhy musí správní orgány zohlednit jednak účel bezpečnosti provozu, jednak účel ochrany přírody a krajiny a s nimi související veřejné zájmy. Nadále proto zůstává úkolem orgánu ochrany přírody, aby náležitě zjistil skutkový stav a v souladu s požadavky na ochranu dřevin rozhodl, zda je kácení dřevin potřeba pozastavit, omezit nebo zakázat. Povinnosti řádně zjistit skutkový stav jej nezbavuje ani to, že konečné rozhodnutí přijímá na základě závazného stanoviska drážního úřadu.

Částečně byl rovněž aktualizován bod 6.5 zabývající se postupem podle § 8 odst. 4 ZOPK (kácení v krajní nouzi). Konkrétně jde o případy, kdy ten, kdo provedl kácení nedoložil skutečnosti nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro postup podle jmenovaného zákona, a je tudíž na místě vést řízení o uložení pokuty.

Veřejná podpora

Poskytovatel: Technologická agentura ČR
Program: Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA
Veřejná soutěž: ALFA 1 (STA02011TA01)
Hlavní účastníci: Vysoké učení technické v Brně / Fakulta stavební
Druh soutěže: VS - Veřejná soutěž
Číslo smlouvy: 20110124
Název projektu anglicky: Grey Water Reuse and Storm Water Utilization in Buildings
Anotace anglicky: To evolve greywater and storm water treatment for their following exploitation in buildings on level of practical market use. For this item determine an optimal amount of greywater reuse in charakteristic types of buildings, determine technical conditions for greywater reuse pipework and equipment as well as determine and approve sanitary conditions. platného Dodatku k této Smlouvě.

Termíny řešení:
Zahájení řešení: 1. 1. 2011
Ukončení řešení: 31. 12. 2013
Poslední stav řešení: U - Ukončený projekt
Poslední uvolnění podpory: 29. 3. 2012
Dodání dat do CEP
Důvěrnost údajů: C - Předmět řešení projektu podléhá obchodnímu tajemství (§ 504 Občanského zákoníku), ale název projektu, cíle projektu a u ukončeného nebo zastaveného projektu zhodnocení výsledku řešení projektu (údaje P03, P04, P15, P19, P29, PN8) dodané do CEP, jsou upraveny tak, aby byly zveřejnitelné.
Systémové označení dodávky dat: CEP14-TA0-TA-U/05:1
Datum dodání záznamu: 17. 7. 2020

Finance:
Celkové uznané náklady: 4 924 tis. Kč
Výše podpory ze státního rozpočtu: 3 920 tis. Kč
Ostatní veřejné zdroje financování: 0 tis. Kč
Neveřejné tuz. a zahr. zdroje finan.: 1 004 tis.

tags: #ford #recyklace #dešťové #vody

Oblíbené příspěvky:

• Biomy na Zemi
• Dopad na bioplynové stanice
• Zdarma přírodní pozadí pro projekty
• Průvodce instalací kombinované myčky
• Kontaminace zeminy v Kamýku