Studenti a studentky z hnutí Fridays for Future aktivně upozorňují na klimatické změny a snaží se přimět politiky k důslednější ochraně klimatu. Po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové demonstrují od loňského září a čeští studenti se k nim připojili ve větším počtu.
V pátek se tisíce studentů zapojily do celosvětové stávky za důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Prahou prošlo více než dva tisíce středoškoláků, podobné akce se konaly v Liberci, Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Karlových Varech, Rakovníku či Pelhřimově. Studenti chtějí, aby politici začali jednat o ochraně klimatu, jinak budou stávky pokračovat. Poslanecká sněmovna v souvislosti s akcí rozhodla, že se bude ochranou klimatu zabývat. Celosvětově se v pátek uskutečnilo více než dva tisíce protestů ve 126 zemích.
Klimatické vysvědčení pro politické strany
Studentky a studenti z hnutí Fridays for Future symbolicky předali na Malostranském náměstí vysvědčení devíti sněmovním stranám. Hodnotí hlasování o nejdůležitějších zákonech týkajících se klimatu, životního prostředí či přírody a její ochrany. Žádná z nich se ale podle studentů a studentek s prospěchem nemůže chlubit. Nejlepší známkou byla trojka - tu dostali Piráti a KDU-ČSL. Dostatečnou pak dostalo hnutí STAN a TOP 09.
„Předání vysvědčení slouží jako zpětná vazba klimatické politiky jednotlivých stran za uplynulých několik let. Jejich zájem na řešení klimatické krize byl nedostatečný. Na vysvědčení je to vidět černé na bílém, nejen pro strany samotné, ale i pro voliče a voličky a širokou veřejnost. Na řešení klimatické krize už nemáme mnoho času, proto je naprosto nezbytné mu teď věnovat maximální pozornost. Nadcházející volby budou rozhodující. Apelujeme na politiky a političky i voliče a voličky, aby k ochraně klimatu přistupovali jako k prioritě.
Ve známkování studentstvo z Fridays for Future vycházelo z deseti různých hlasování týkajících se klimatické politiky. Mezi hodnocenými hlasováními byla například zamítnutá novela zákona o ochraně ovzduší. Jejím neschválením poslanci podle aktivistů a aktivistek nesou přímou odpovědnost za pokračování neomezeného vypouštění emisí velkých uhelných elektráren. Dále posuzovali hlasování o stavebním zákoně, Lex Dukovany, zrušení novely mysliveckého zákona nebo novele odpadového zákona. Známky udělili na základě počtu hlasů “pro” a “proti” u jednotlivých hlasování. Důležitou roli hrál při hodnocení také fakt, že se o řadě důležitých a nezbytných řešeních klimatické změny vůbec nejednalo, zmiňovali sami studenti a studentky na akci.
Čtěte také: Činnost Fridays for Future
Vysvědčení bylo fyzicky k vidění dopoledne na Malostranském náměstí, kam ho studentstvo doneslo vytištěné na velkém papíře. Politickým stranám byla však jejich vysvědčení zaslána také poštovně i elektronicky. Předávání volebního vysvědčení je první akcí v rámci volební kampaně, kterou hnutí Fridays for Future oficiálně odstartovalo v pondělí.
Fakta o klimatických změnách
„Je až zarážející s jakou lehkostí je, respektive není, klimatická krize českými politiky a političkami řešena. Vědkyně a vědci mluví již dlouhou řadu let jasně. Panuje široký vědecký konsensus na tom, že klimatické změny probíhají, a že k nim zásadním způsobem přispívá člověk. Klimatická krize ale není vnímaná jako problém pouze námi, aktivisty a aktivistkami. Podle průzkumu České klima 2021, 88% české veřejnosti vnímá, že změna klimatu již probíhá a požaduje její řešení. Klimatická krize je celospolečenským problémem. Problémem, který ohrožuje naši budoucnost a s jejímž řešením je potřeba začít ihned.
„Změn klimatu si můžeme všimnout všude kolem nás. Ať už je to sucho, povodně, hurikány a nebo čím dál častější výkyvy počasí. Podílejí se zásadně na společenských problémech, jako jsou například válečné konflikty nebo tolik diskutovaná migrace,“ napsali čeští studenti v prohlášení zveřejněném na konci února. Během dvou týdnů ho podepsalo přes 2200 studentů.
Stávkou chtěli poukázat na rozpor, kdy po nich dospělí chtějí, aby se zodpovědně vzdělávali a připravovali na budoucnost, dělají však jen málo pro to, aby mladí vůbec nějakou budoucnost měli. Středoškoláci také upozorňují, že reakce politiků na vědecká varování neodpovídají závažnosti situace. Příkladem může být prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie.
Odkazují se na zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN z loňského podzimu, podle které do 12 let hrozí planetě ekologický kolaps. Vyzývají proto politiky, aby ihned provedli potřebné kroky ke snížení emisí.
Čtěte také: Hnutí za budoucnost planety
Podpora vědců a organizací
Stávku studentů podporuje víc než stovka tuzemských vědců. „V situaci, kdy v produkci oxidu uhličitého na obyvatele stále patříme mezi největší světové znečišťovatele, se nemůžeme tvářit, že se nás problém změny klimatu netýká,“ uvedli vědci v prohlášení, které inicioval fyzikální chemik Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
„Jen rychlým naplňováním konkrétních kroků, týkajících se například útlumu těžby a spalování uhlí, jakož i péče o zemědělskou půdu, lesy, vodu v krajině a dalších aspektů klimatické adaptace, se nám může podařit předat zemi dalším generacím tak, abychom stávkujícím středoškolákům a jejich vrstevníkům zcela nezkazili budoucnost,“ pokračuje dokument.
Klimatolog Alexander Ač soudí, že změnám klimatu nepřikládá svět náležitý význam a dosavadní snahy o řešení jsou nedostatečné. „Proto považují aktivní přístup mladých lidí za zcela legitimní,“ uvedl. „V průběhu dvanácti let je potřeba snížit celosvětové emise oxidu uhličitého o téměř 60 procent, jinak oteplení překročí hranici 1,5 stupně Celsia a riziko rozsáhlých nevratných změn se výrazně zvýší,“ dodal.
Akci českých studentů podpořily i ekologické organizace Hnutí Duha či Greenpeace.
Reakce politiků
Poslanecká sněmovna v souvislosti se studentskou akcí rozhodla, že se bude na své schůzi zabývat také ochranou klimatu. Ve středu 27. března dopoledne by měla vláda informovat sněmovnu o svém postoji ke změně klimatu. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že Česko bude schopno snížit emise skleníkových plynů minimálně o 45 procent do roku 2030. V roce 2050 by se měly snížit o 80 procent. „Je skvělé, že se mladí lidé aktivně zajímají o budoucnost naší planety,“ řekl Brabec.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Studentské stávky za klima
Studenti si připomněli první akci svého hnutí Fridays for Future, která se konala v Česku právě před pěti lety. Ochrana životního prostředí se podle nich za tu dobu posunula, ale pořád není politickou prioritou. Před pěti lety studenti protestovali na Malostranském náměstí a pak prošli centrem metropole. Jako jinde v Evropě i tady žádali, aby politici začali brát ochranu planety vážně. Uváděli tehdy, že Česko je jeden z největších producentů emisí na hlavu v Evropě a pro klima by mohlo dělat více.
Chtějí rovněž, aby chystané změny byly sociálně únosné. „Aby Česká republika sestavila nějaký strategický plán, jak naložit s penězi od Evropské unie, jak spravedlivě rozdělit ty peníze,“ uvedla mluvčí hnutí Ema Rychetská. „A samozřejmě ukončení uhlí do roku 2033,“ dodává.
„Myslím, že studentské stávky opravdu sehrály významnou roli v tom, že klimatické otázky se začaly více probírat ve veřejném prostoru,“ soudí energetický expert Greenpeace Jaroslav Bican.
Konec uhlí
Termín, kdy Česko přestane využívat uhlí, byl tématem stávky i před pěti lety. Od té doby se situace změnila. Minulá vláda počítala, že minimálně v teplárnách bude i po roce 2040. Uhelná komise, kterou zřídila, pak doporučila konec v roce 2038. Green Deal, zdražení emisních povolenek a rozvoj obnovitelných zdrojů nyní ale vedou k tomu, že velká část těch uhelných může zavřít ještě v této dekádě.
S dřívějším koncem uhlí počítá podle ministra životního prostředí klimaticko-energetický plán, který dostala Evropská komise, i chystaná státní energetická koncepce. „V těchto dokumentech počítáme se zezávazněním postupného odchodu od uhlí do roku 2033, “ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
SJEZD hnutí Fridays for Future
V neděli odpoledne skončil první „SJEZD“ - celostátní setkání mladých lidí za klima, pořádané hnutím Fridays for Future. Víkendový program zahájila páteční stávka za klima. Desítky především studentů a studentek během ní upozornili, že ani jedna z českých vlád, které se za dobu působení hnutí v České republice vystřídaly, neřeší klimatickou krizi dostatečně. Dav v čele s transperentem „Klimatická krize není fráze, mami!“, prošel z Palackého náměstí přes Karlův most na Kampu. Studenti a studentky promluvili o svém strachu z nadcházející energetické krize a apelovali na co nejrychlejší a nejefektivnější přechod na obnovitelné zdroje energie. Zdůraznili také nutnost spravedlivé transformace či podpory lokální energetiky. Víkendového SJEZDu se zúčastnilo na osmdesát většinou středoškolských studentů a studentek z různých regionů České republiky.
V prohlášení se píše: „V posledních několika letech stovky z nás den co den usilovaly o zastavení klimatické krize. Organizovali jsme se, snažili jsme se hledat společná východiska a řešení, byli jsme v ulicích, mluvili s mnoha lidmi, vzdělávali sebe i okolí. I když jsme dosáhli četných změn, od klimatické spravedlnosti nás stále dělí mnoho. Ač jsme poslední čtyři roky stávkovali a upozorňovali na klimatickou krizi, politická reprezentace naší země a fosilní korporace hodinu za hodinou mrhaly časem na řešení. Teď není čas se vzdát. Naopak. Se zhoršující se situací roste naše odhodlání věci měnit. Obavy o naši budoucnost nás v jistém smyslu nutí dospívat rychleji. Je čím dál únavnější obětovávat svá studentská léta, když na tom lidem u moci evidentně nezáleží. I když jsme stále děti, z důvěry ve falešné sliby a falešná řešení už jsme dávno vyrostli. Chceme mít naději na budoucnost. Jsme nespokojení s málem, neboť v otázce klimatické krize málo znamená nic.
Scientists for Future
Na 26 tisíc vědců z Německa, Rakouska a Švýcarska se letos spojilo, aby podpořili páteční studentské stávky za klima pořádané hnutím Fridays for Future. Sdružení přijalo podobný název - Scientists for Future.
Heike Hubenerová: Pro mě je práce s těmito mladými lidmi velmi osvěžující. Oni ke klimatickým změnám zaujímají jasný postoj. Za klimatické změny mohou předchozí generace a ta současná i ty další tím trpí a budou trpět. Mladá generace teď zkrátka požaduje, aby se tento problém vyřešil. Studenti nemají moc rádi kompromisy (politiků), hlavně se jim nelíbí ty, které se snaží oddálit nutnost dramaticky snížit emise skleníkových plynů. Já jsem se od mladých lidí naučila mnoho, hlavně o naději.
Jakožto klimatická vědkyně jsem si velmi dobře vědoma nebezpečných dopadů, které budou mít nepolevující klimatické změny na životní prostředí a naše životy.
Data také ukazují, že snahy omezit emise skleníkových plynů mají daleko k tomu, aby se podařilo "vyhnout se nebezpečným klimatickým změnám". Takhle přesně je to řečeno v pařížské dohodě o klimatu z roku 2015 (téměř dvě stovky zemí se v ní zavázaly udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.
Lidé, kteří nevnímají globální oteplování jako hrozbu, někdy argumentují, že se klima Země přece vždycky měnilo. Ano, klima se vždycky měnilo. Ne vždycky u toho ale byli lidé. Předchozí etapy, kdy se Země potýkala s nezvykle vysokými teplotami, se datují ještě do období předtím, než lidstvo vstoupilo do hry. Naše kultura, hospodářství i životní styl se přizpůsobují aktuálnímu klimatu. Nyní jsme svědky největšího hromadného vymírání, Země ho v takovém rozsahu pamatuje jen při vyhynutí dinosaurů. Nikdo z nás navíc ani pořádně nerozumí všem těm interakcím, ke kterým v ekosystému dochází. Náš ekosystém je velmi složitý, a pokud jeden faktor nereaguje na klimatické změny stejně jako jiné faktory, tak hrozí rozpad celého systému.
Happening My v záplavách, oni v bankovkách
Středoškolské hnutí Fridays for Future uspořádalo happening nazvaný My v záplavách, oni v bankovkách. Studenti kritizovali, že zatímco škody způsobené klimatickou krizí stále rostou, fosilní miliardáři si připisují rekordní zisky. Hnutí dále varovalo před rostoucí nerovností ve společnosti, která se podle něj promítá i do poměru dopadu klimatické změny napříč obyvatelstvem. Globální oteplování totiž nejvíce dopadá na ty, kteří za klimatickou změnu nesou nejmenší odpovědnost.
Fridays for Future kritizovalo zejména rostoucí zisky průmyslu, který zhoršuje planetární klima. Zisky fosilních korporací dávají studenti do kontrastu se smrtícími dopady a škodami způsobenými klimatickou krizí, kterou tyto korporace akcelerují. Podle studentů je nutné vnímat rekordní zisky miliardářů v kontextu globální klimatické nespravedlnosti. Zatímco fosilní společnosti vypouštějí emise, které se svým objemem vyrovnají emisím jednotlivých států, za dopady klimatické krize platí lidé, kteří za ni mohou nejméně.
Hnutí dlouhodobě kritizuje vliv, který mají fosilních oligarchové na společnost a politiku. Veřejnou debatu o klimatické krizi podle nich oligarchové ovlivňují i skrz finanční podporu klimaskeptických think-tanků a institutů.
tags: #fridays #for #future #klimatické #změny #fakta
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]