Itálie, rozkládající se na celém Apeninském poloostrově, který zasahuje do Středozemního moře téměř k Africe, se vyznačuje rozmanitostí klimatických podmínek. Severní a jižní část Itálie se liší jak teplotami, tak i celkovým úhrnem srážek.
V Alpách a alpské oblasti se i v létě vyskytují poměrně časté srážky, zatímco ve zbytku Apeninského poloostrova, zejména v jeho jižnější části, jsou letní deště spíše výjimkou. Nejbohatší na srážky jsou podzimní a jarní měsíce. V zimě se na severu země objevuje i sněžení, ale od Florencie směrem na jih se sníh většinou dlouho neudrží. Sever Itálie je oblíbenou lyžařskou destinací, kde jsou v zimních měsících ideální podmínky pro zimní sporty.
Počasí v konkrétní italské destinaci je ovlivněno nejen její polohou, ale také tím, jaké moře ji omývá. Průměrné teploty na pobřeží Tyrhénského moře jsou přibližně o 2 stupně Celsia vyšší než na jadranském pobřeží. Počasí na tyrhénském pobřeží je ovlivňováno atlantským prouděním a částečně také prouděním z Azorských ostrovů. Díky tomu je zde v létě jen minimum dešťových srážek a teploty se pohybují nad 30 stupni Celsia.
Pobřeží Jaderského moře je o něco chladnější, protože je zdejší klima ovlivňováno mořem a tedy i zvýšenou vlhkostí vzduchu. Počasí je po celý rok poměrně stabilní a k výraznějším dešťovým srážkám během roku nedochází - průměrně prší 5 dní v měsíci. Denní teploty se v prázdninových měsících, tedy v červenci a srpnu, pohybují okolo příjemných 25 stupňů Celsia. Úhrn srážek se zvyšuje s blížícím se koncem roku.
Obecně se dá říct, že je italské léto horké a suché, vždy však záleží na tom, kde konkrétně se nacházíme. Pádská nížina na severu země je ovlivňována mírným středozemním klimatem, ostrovy na jihu země, jako je například Sicílie, jsou zase ovlivňovány blízkostí Afriky. Od jihu zde vanou časté větry, které přináší horký a suchý vzduch. V létě se teploty v severní Itálii pohybují mezi 22 - 24 stupni, zatímco na jihu pak mezi 26 - 28 stupni Celsia.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Alpy vytváří přirozenou bariéru, která zabraňuje pronikání chladného polárního vzduchu dále na Apeninský poloostrov. Zima v Itálii se tak dá označovat za mírnou. Průměrné denní teploty v zimních měsících se však na různých místech dosti liší.
V širším kontextu má na klima Evropy vliv rozložení horských pásem a masívů. Povrchy západní Evropy umožňují pronikání mořského vzduchu do vnitrozemí. Pár horstev tvoří bariéru pro větry přicházející od Atlantského oceánu (např. Skandy). Klima má díky odnožím oteplujícího Severoatlantského proudu oceánský charakter. Pobřeží Chorvatska, Řecko a Černomoří mají klima podobné kontinentálnímu klimatu. Apeninského a Balkánského poloostrova mají dostatek srážek, přičemž nejvíce srážek spadne v mírných šířkách.
Nová analýza spojuje načasování Černé smrti a jejího výbuchu na Apeninském poloostrově s vulkanickou aktivitou. Ta ochladila klima, způsobila hladomor a přinutila společnost přijmout opatření, která později urychlila šíření moru. Ke vzniku morové pandemie ve středověké Evropě bylo zapotřebí souhrnu klimatických změn, interakcí mezi zvířaty a lidských činů.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
tags: #klimatické #podmínky #Apeninský #poloostrov