Řeka Ganga, největší vodní tok v Asii a třetí nejvydatnější řeka na světě, bohužel drží i titul jedné z nejšpinavějších řek na světě. Zda se podaří řeku za současné hospodářské i sociální situace zcela vyčistit, není jasné, přesto úsilí neustává, práce je ještě dost.
Posvátnost versus znečištění
Sama řeka přitom podle místního náboženství patří mezi védské božstvo, Ganga je vnímána jako jedna z bohyň. Proto věřící Indové využívají řeku i k rituálním očistám a tradičním obřadům. Mezi ně patří i spalování těl a rozsypávání popela zemřelých lidí. Snímky lidí koupajících se v řece mezi odpadky a pohřebních mohyl na plážích plných plastů ale vyvolávají smutek.
Zdroje znečištění
Ganga pak patří mezi právě ty řeky, které se na znečištění podílí nejsilněji. Z chemiček podél břehů sbírá škodlivé látky jako je arsen, chrom nebo rtuť, z měst a továren do vody padají tuny odpadků. Jednou z příčin znečištění Gangy je také množství odpadních vod z kanalizací i továren, které často volně bez jakéhokoliv filtru nebo čistícího procesu vytékají do řeky. Podle Parkerové je dále na vině neefektivita ukládání odpadu a laxnost k životnímu prostředí i zvířatům a místním obyvatelům. Mnoho skládek se nachází přímo na břehu řeky a tak při každém větším dešti velkou část odpadků spolkne právě Ganga.
Letošní zpráva indických úřadů o stavu životního prostředí tak přinesla mimořádně znepokojivá čísla. Za posledních osm let se podle ní v zemi zvedl o 136 procent počet průmyslových podniků, které hrubě znečišťují vodní zdroje. Stát zatím nestíhá s odpadem nějak smysluplně nakládat. „Indie je postupně pohřbívána pod horami smetí. Každý den země vyprodukuje 150 tisíc tun pevného odpadu,“ píše list India Today. Samostatným tématem jsou v současné Indii umělé hmoty. Až 70 procent plastů je v zemi využito jen jednorázově a pak vyhozeno - často do místních řek. Ganga je po čínské řece Jang-c’-ťiang druhým největším zdrojem znečištění světového oceánu umělými hmotami.
Za posledních osm let se podle ní v zemi zvedl o 136 procent počet průmyslových podniků, které hrubě znečišťují vodní zdroje. Stát zatím nestíhá s odpadem nějak smysluplně nakládat. „Indie je postupně pohřbívána pod horami smetí. Každý den země vyprodukuje 150 tisíc tun pevného odpadu,“ píše list India Today. Městské oblasti Indie například vyprodukují každý den 120 tisíc tun výkalů, ale podle odhadu Světového ekonomického fóra nejsou dvě třetiny domácností připojeny ke kanalizačnímu systému.
Čtěte také: Problémy řeky Gangy
Mikroplasty jako globální problém
Mikroplasty (potažmo nanoplasty) jsou vážným globálním problémem, který ovlivňuje životní prostředí a potenciálně i lidské zdraví. Tyto drobné plastové částice se nacházejí ve vodě, v půdě i ve vzduchu, což znamená, že jsme jim neustále vystaveni. Jejich přítomnost v potravinovém řetězci a pitné vodě může vést k zánětlivým reakcím a intoxikaci. Navíc mohou přenášet škodlivé chemikálie a patogeny, čímž dále ohrožují naše zdraví.
Mikroplasty, malé plastové částice o velikosti menší než 5 mm, potažmo nanoplasty, menší než 1 µm, se staly významným globálním problémem v důsledku rostoucí výroby a používání plastů od poloviny 20. století. Atmosférou mohou urazit značné vzdálenosti, a proto je lze nalézt po celé planetě, dokonce i v nepřístupných horských povodích a v polárních polohách. V důsledku toho jsou mikroplasty v ovzduší zdrojem znečištění v suchozemském i vodním prostředí. Mikroplasty byly taktéž nalezeny ve všech vodních ekosystémech včetně moří, oceánů, řek, jezer a nádrží, které slouží jako zdroje pitné vody.
Důsledky znečištění
Nemoci způsobené špatnou hygienou a kontaminovanou vodou podle zpráv Světové zdravotnické organizace zabijí každý rok na celém světě asi 1,4 milionu dětí, což je více než spalničky, malárie a AIDS dohromady. K šíření onemocnění obrovskou měrou přispívá vyměšování mimo hygienická zařízení - tzv. venkovní nebo otevřená defekace. Vyprazdňování mimo hygienické toalety představuje vážné riziko pro veřejné zdraví, zejména kvůli šíření nemocí přenášených fekálně-orální cestou. Tento problém nabývá na závažnosti v zemích s rychle rostoucí populací, kde přelidněné oblasti situaci ještě zhoršují. Počet nakažených lidí zde dramaticky roste. Problematika spojená s otevřenou defekací má i ekonomické důsledky, zvyšují se náklady na zdravotní péči a snižuje produktivita pracovní síly.
Indové spolu s Číňany patří mezi největší znečišťovatele světa. A to nejen ve zdrojích emisí, ale rovněž množství odpadu vypouštěného do řek, který plyne dále do moří a oceánů. Problém způsobují i skládky v okolí velkých aglomerací.
Znečištění ovzduší a jeho dopady
V rozsáhlých oblastech se drží nečistoty ze spalovacích motorů, prachu ze stavenišť nebo kouře z pálení odpadů, navíc panuje bezvětří. Jen v loňském roce mohlo špinavé ovzduší za pětinu úmrtí v Indii.
Čtěte také: Ganga a Yamuna: Ekologická krize
Snahy o zlepšení situace
V posledních letech proto ochránci přírody i lidských práv vyvíjeli na jednotlivé samosprávy stále větší nátlak, aby dosáhli alespoň základní očisty řeky. Již v roce 2011 proto stát založil organizaci Národní mise pro čistou Gangu. Vlajkový projekt Namami Gange byl indickou vládou schválen již v roce 2014 a ukončen měl být letos, po deseti letech. Zatím ale stále trvá, úkol nebyl zatím splněn. Původní projekt začínal s investicemi ve výši čtyř miliard dolarů.
Od spuštění projektu Namami Gange bylo 48 jednotlivých odpadních kanálů upraveno a dalších 98 čeká na svou modernizaci nebo výstavbu čistíren. Celkově by nové čistírny měly denně zpracovat pět miliard litrů odpadních vod. To významně zkvalitní vodu především ve velkých městech. Ne každá obec poblíž řeky má ale to štěstí na kanalizaci, proto Indie vyhlásila výběrové řízení na 27 kanalizačních projektů. Součástí projektu je i výstavba 152 tisíc toalet a monitorovacích stanic, které budou čistotu řeky hlídat a dohlížet na místní chemické a průmyslové podniky.
Z výzkumu provedeného v roce 2019 totiž indická vláda zjistila, že ze společností sídlících na březích řeky jich hrubě porušuje pravidla a znečišťuje své okolí 1072. Od té doby každý rok monitoruje čistotu řek a složení chemikálií v odpadních vodách a udílí značné množství pokut. Sanitační projekt získal několik ocenění a podporu mimo jiné i ze strany OSN. „Péče o řeky a jejich ústí do oceánů a moří bude životně důležitá pro zlepšení kvalit života místních obyvatel a současně je to řešením jedné z největších výzev, kterým naše planeta čelí,“ komentuje Leticia Carvalho, vedoucí oddělení mořských a sladkovodních oblasti programu OSN pro životní prostředí.
Dalším krokem k očistě má být zalesňování břehů. Cílem projektu je vysázet do roku 2030 zhruba 135 hektarů lesa. Vláda v reakci na hrozivé údaje o destrukci životního prostředí spouští programy, které jsou příležitostí i pro evropské dodavatele zelených technologií. Země chce zvednout do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů na celkové produkci energií ze současných 22 procent na 40 procent.
Gándhího coby nedotknutelnou autoritu zkoušejí úřady využít ke změně mentality Indů. Ve velkém měřítku se pak neúcta k životnímu prostředí projevila i v jednání průmyslových podniků.
Čtěte také: České supermarkety a bio
Jedním z prvních počinů, jak ovlivnit myšlení obyvatel Indie a zlepšit hygienické podmínky v zemi, byla například kampaň „Žádné WC, žádná nevěsta“ ve státě Haryana z roku 2005, kterou spustil tehdejší ministr pro rozvoj venkova Jairam Ramesh. V roce 2014 nově zvolený premiér Narendra Modi prohlásil podle zpravodajského serveru BBC během své kampaně: „Nejdříve toalety, později chrámy“. Bylo třeba vyburcovat veřejnost, aby začala vnímat přenos závažných nemocí v závislosti na otevřené defekaci. Mise Čistá Indie patří k nejvýznamnějším celosvětovým hnutím za změnu chování.
Během let 2014 až 2018 vzniklo v rámci programu Mise Čistá Indie více než 86 milionů toalet. Kampaň vyvrcholila 2. října 2019, kdy země oslavovala 150. výročí narození Mahátmy Gándhího. Toto datum Indové vybrali jako poctu jeho osobnosti i jeho snu o podpoře čistoty a hygieny v celé Indii. Mise se zaměřila na dosažení nulové otevřené defekace a zlepšení sanitární infrastruktury.
Na předchozí úspěchy navázala druhá fáze programu, která byla zahájena po roce 2019 a potrvá do roku 2025. Jejím cílem je udržet status ODF a zavést v Indii komplexní nakládání s pevným a kapalným odpadem, čímž se vesnice transformují na model ODF Plus. Program cílí také na nastolení tzv. vizuální čistoty.
Nicméně po zavedení kampaně na mobilizaci komunity a změnu chování s cílem zvýšit používání toalet se zjistilo, že během 10 měsíců vzrostlo použití latrín z 60,4 procenta na 80,5 procenta.
tags: #ganga #ekologicke #problemy
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]