Nové technologie recyklace v Izraeli: Cesta k udržitelnému vodnímu hospodářství

08.04.2026

Navzdory omezeným přírodním zdrojům a aridnímu klimatu se Izrael stal globálním lídrem v oblasti vodního hospodářství. Izrael se rozprostírá na pomezí Středomoří a pouštní oblasti. Roční srážky klesají zhruba z 1000 mm na severu země na méně než 150 mm na jihu, přičemž jejich rozložení je výrazně sezónní a čím dál častěji extrémní. Zároveň se Izrael potýká s intenzivním populačním růstem. Zatímco dnes má země přibližně 9,7 milionu obyvatel, v roce 2050 by jich mělo být 15,9 milionu a do roku 2075 se očekává nárůst až na 24,5 milionu.

Díky rozsáhlým investicím do technologií a infrastruktury je dnes Izrael schopen pokrýt svou spotřebu vody poměrně stabilně. Přibližně 70 % vody určené k domácí spotřebě pochází z mořské desalinizace. Zhruba 85 % odpadních vod je v zemi recyklováno a dále využíváno, především v zemědělství. Přirozené sladkovodní zdroje - především podzemní vody - tvoří méně než 25 % celkové bilance a jejich význam bude i nadále klesat.

Historie a současnost vodního hospodářství v Izraeli

Před šesti lety zažíval Izrael jedno z nejsušších období své moderní historie. Hladina Galilejského jezera poklesla na kritickou úroveň a reálně hrozilo, že z vodovodů přestane téct voda. Stát byl nucen zavést zvláštní daň za nadměrnou spotřebu vody, mytí aut bylo zakázáno, bazén nebo trávník se stal nedostupným luxusem a zahradníci se obávali, že přijdou o práci. To vše je dnes minulostí. Vody je dostatek a Izraelci mohou opět žít normálním životem podle západních měřítek, jako by jejich země ani neležela v poušti.

Teprve sucho přimělo izraelskou vládu k vytvoření nového úřadu pro hospodaření s vodou. Jakmile se podařilo soustředit do jedněch rukou pravomoci, které byly předtím rozptýleny mezi několik ministerstev s často konfliktními zájmy, bylo možné vytvořit mnohem efektivnější politiku hospodaření s vodou. Kromě zavedení úsporných opatření v zemědělství i v domácnostech se hlavní prioritou úřadu stalo získávání vody z alternativních zdrojů.

Klíčové strategie: Desalinizace a recyklace

Na tuto otázku existují dvě odpovědi - odsolování a recyklace odpadních vod. V obojím Izrael dosáhl nevídaného úspěchu a to paradoxně právě v důsledku sedmiletého sucha, které zemi sužovalo v letech 2005 až 2012.

Čtěte také: Dubi Skolka v Přírodě: Co nabízí?

Odsolování mořské vody

Celková spotřeba vody v Izraeli je 1,9 miliardy m3, z toho 1,2 miliardy kubíků tvoří pitná voda. V obou případech jde o větší množství, než jaké mohou dlouhodobě poskytovat přírodní zdroje sladké vody. Na břehu Středozemního moře proto vznikly už čtyři odsolovací stanice, pátá se dokončuje. Odsolování mělo ve skromnějším měřítku v Izraeli dlouhou tradici, sahající už do roku 1967, kdy se sem ze Spojených států přistěhoval Sidney Loeb, jeden z vynálezců odsolovací technologie.

Přesto se odsolování dlouho nevyužívalo v masivnějším měřítku, neboť bylo drahé, náročné na energii a neekologické. Díky technologickému pokroku jsou dnešní odsolovací metody mnohem šetrnější k přírodě a také levnější. Soukromá společnost, která všechna odsolovací zařízení vlastní, prodává státu kubík vody v přepočtu za 14 korun. Klíčovou roli bude v budoucnosti hrát mořská desalinizace. Zatímco v roce 2022 činila roční kapacita odsolovacích zařízení 600 milionů m³, do roku 2031 se má zvýšit na 1,4 miliardy m³. Následně do roku 2050 dosáhne 1,75 miliardy m³ a v roce 2075 až 2,75 miliardy m³.

Reverzní osmóza

Izrael má velmi přísná pravidla nakládání s vodou, zavedl nové způsoby zavlažování, navíc vysazuje odolnější druhy rostlin. Ale hlavně tam zprovoznili v masovém množství novou, revoluční metodu odsolování, takzvanou reverzní osmózu.„Slaná voda je směsí čisté vody, soli a dalších minerálů. V procesu reverzní osmózy (RO) se mořská voda přivádí na polopropustnou membránu, která oddělí čistou vodu od soli a rozpuštěných minerálů. Čistá voda projde membránou a zbylý koncentrát (solanka) se vrací zpět do moře. Obdobně je možné pomocí membrány oddělit z napájecí vody minerály a další nechtěné látky, přičemž jí naopak prochází čistá voda. U obou postupů je každopádně klíčovým prvkem membrána,“ popisuje princip zařízení Seth Siegel v knize Budiž voda.

Tuto membránu vymyslel americký inženýr Sydney Loeb. Je založená na tom, že jsou v ní dírky tak malé, že jimi ještě projde voda, soli a minerály však už ne. Nové úpravy těchto membrán jsou navíc schopné odolávat mechanickému i biologickému opotřebení. Až reverzní osmóza umožnila, aby se rozšířily a zajišťovaly vodu pro všechny.

První velké zařízení tohoto typu v Izraeli vzniklo roku 2005, od té doby jich přibylo několik. Od roku 2013 má Izrael k dispozici obří závod na odsolování vody jménem Sorek. Stál půl miliardy dolarů a přinesl zemi nezávislost na vnějších zdrojích vody. Je velmi ekologický, běží jen v době, kdy je energie v sítích nejlacinější.

Čtěte také: Studenti autooborů na exkurzi

Recyklace odpadních vod

Izrael se v posledních letech stal také světovou jedničkou v čištění odpadní vody. V současnosti recykluje 86 % odpadních vod. Španělsko, které v žebříčku zaujímá druhé místo, zatím dosáhlo pouze 17 % a například Spojené státy recyklují pouhé jedno procento své odpadní vody. Takto zpracovaná voda se využívá v zemědělství, kde pokrývá 55 % spotřeby vody.

Celkově již 10. ročník byl zaměřen na recyklaci vyčištěných odpadních vod a jejich využití v zemědělství. Letošní ročník se zaměřil na stále aktuálnější téma. Tím je opětovné využívání odpadní vody, s čímž úzce souvisí také představená technologie kvartérního čištění. Izrael je v recyklaci vody světovým lídrem a jeho zkušenosti jsou inspirací i pro Českou republiku. Jednou z cest, jak chránit vodní zdroje a zároveň posílit potravinovou bezpečnost, je možnost bezpečně využívat vyčištěnou odpadní vodu pro závlahy v zemědělství.

Zase pragmaticky vyhodnoceno - nejlevněji vyjdou úspory vody a minimalizace ztrát - ty jsou po aplikaci technologií na detekci v základní síti jen 3% a v rozvodné síti pak do 10%. Významná je recyklace odpadních vod, která má dosáhnout až 80% a její použití na závlahy - voda je rozdělena do tříd čistoty a podle toho využívána - nehygienizovaná a hygienizovaná (velká většina určená pro technické plodiny se používá nehygienizovaná po 2. Při prezentaci se nám Izraelci chlubili tím, že všechna zelenina, kterou jsme v hotelu dostali byla na 100% zavlažována recyklovanou komunální vodou. Na což jsme již preventivně reagovali malými dávkami slivovice a tím pádem ale nevíme, jestli to, že jsme neměli problémy bylo tou slivovicí nebo prostě tím, že se taková závlaha na výsledném produktu projeví přinejmenším nepozorovaně, jak tvrdí Izraelci.

Investice a plány do budoucna

Izraelský vodní úřad letos zveřejnil nový strategický dokument s názvem Národní plán vodního hospodářství do roku 2075. Ruku v ruce s tím probíhá modernizace systému čištění a opětovného využití odpadních vod. Do roku 2040 se plánuje investice ve výši 14 miliard šekelů (4 miliardy USD) do optimalizace čistících zařízení, včetně sloučení menších čistíren do efektivních regionálních celků. Dalším cílem je zlepšení řízení a digitalizace vodní infrastruktury. Izrael plánuje rozvoj datových platforem, zavádění senzorických sítí, prediktivní modelování spotřeby a širší využití umělé inteligence v řízení provozu.

Ambiciózní izraelské plány s sebou přinášejí rozsáhlé investiční projekty. Ročně se očekávají investice do vodohospodářství v rozmezí 4,5 až 7,2 miliardy šekelů (1,3 až 2,1 miliardy USD). Mnoho projektů bude realizováno prostřednictvím státních zakázek, jiné formou partnerství veřejného a soukromého sektoru PPP. Firmy, které mají zájem se na izraelském trhu prosadit, by měly začít navazováním kontaktů s izraelskými firmami nebo odbornými organizacemi působícími v sektoru vodního hospodářství. Dále je vhodné seznámit se s izraelským systémem veřejných zakázek. Izrael dnes nabízí nejen inspiraci, jak řešit vodní krizi, ale také konkrétní prostor pro spolupráci a exportní expanzi. Master Plan 2075 je plánem dlouhodobé stability, ale i příležitostí. Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tel Avivu (Izrael).

Čtěte také: Škoda a emisní normy

Výhody nezávislosti na vodních zdrojích

Protože celková produkce vody je nyní vyšší než spotřeba domácností a firem, mohou Izraelci jako jedni z mála v regionu pečlivě plánovat všechny kroky v zemědělství na mnoho let dopředu. Izrael je na tom s vodou natolik dobře, že ji dokonce vyváží. Asi pět procent vody vyveze do Jordánska a palestinské samosprávě.

Izrael se může díky dostatku vody rozvíjet také technologicky a početně. Voda je potřebná k řadě průmyslových oborů - v zemích, jež jsou na ni chudé, není možné je provozovat. Dnes jen v Izraeli žije 8 milionů lidí - malá země s řadou nepřátel tak může mít dostatek mužů a žen pro případnou obranu svého území.

V neposlední řadě tyto technologie přinášejí zemi také přímý zisk: ve spolupráci s komerčními společnostmi (nejčastěji čínskými) prodává Izrael závody na odsolování po celém světě, v posledních letech například obří zařízení v Indii a Číně.

Problémy s odsolováním

Odsolování samozřejmě není úplně bez problémů. Už roku 2007 zveřejnil Světový fond na ochranu přírody studii, která základní nedostatky této technologie popsala.

Dopad na region

„Izrael dnes odsoluje mořskou vodu ve velkém. „Množství odsolené vody nám umožňuje doplňovat znovu zásoby podzemních vod, které už byly značně vyčerpané. „Můžeme teď čerpat méně vody také z Galilejského jezera a Jordánu. V řece tak zůstává více vody a z toho může těžit především Jordánsko, které má z blízkovýchodních zemí zdaleka největší problém s vodou.

„Nejen odsolování mořské vody je ale důvodem, proč Izraelci prakticky nezaznamenali extrémní sucha několika posledních let, která sužovala region. S vodou se totiž naučili také šetrně hospodařit. „Izrael dnes recykluje skoro 80 procent svých odpadních vod, což je zdaleka nejvíc na celém světě. V centrálním a jižním Izraeli dnes zemědělství používá výhradně recyklovanou vodu.

Ovšem 60 procent území takzvaného Západního břehu je mimo kontrolu palestinských úřadů. Zároveň je to oblast sporného rozšiřování židovských osad a právě tady je vidět, že voda je na Blízkém východě také mocným politickým nástrojem.