Klimatická krize není chiméra, je to reálný stav, ve kterém se nachází naše planeta. Jinou nemáme a jsme to právě my, kdo má teď za úkol zmírnit dopady naší činnosti a zastavit negativně nastavený trend. Dostali jsme se do toho sami a sami také musíme najít cestu ven. Problémy, se kterými se potýkáme, známe - ztráta biodiverzity, zvyšující se množství odpadu a znečištění, množství skleníkových plynů, které doslova pumpujeme do ovzduší… je to neudržitelné. Musíme něco udělat!
Kniha se věnuje klíčové otázce spravedlnosti v kontextu změny klimatu. Kdo nese největší břemeno klimatické krize? Dokáže právo zajistit skutečnou klimatickou spravedlnost? Jak klimatická změna ovlivňuje nerovnosti od Prahy po Papuu Novou Guineu? Na takové otázky odpovídá autorstvo knihy ve třech tematických blocích: Perspektivy klimatické spravedlnosti, Klimatická krize a právo a Lokální rozměry klimatické spravedlnosti. Kniha poskytuje komplexní a mezioborový pohled mladé generace expertek a expertů na klimatickou spravedlnost z hlediska práva, historie, politické teorie nebo sociální ekologie.
Fascinující výzkum projektů po celém světě, které mají za cíl zastavit změnu klimatu. Sdílením jejich příběhů dokazuje, že naděje je, jen se musíme vydat správnou cestou, ačkoliv to mnohdy není jednoduché. V každé z nich čtenáři najdou inovativní projekty, které dokážou zmírnit dopad lidské činnosti na planetu, ať už jsou to plovoucí solární panely, bambusové vesnice, vzdělání dívek v rozvojových zemích, nebo zpětný záchyt a využití zplodin z výroby.
Dekarbonizace energetiky je zásadní pro dosažení cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 i cílů Pařížské dohody o změně klimatu. Naléhavost klimatické změny vnesla další impuls do již probíhající reformy mezinárodního investičního režimu s cílem zajistit, aby stávající a případné nové mezinárodní investiční dohody byly co nejdříve sladěny s cíli Pařížské dohody a podporovaly přechod na energetiku s nulovými čistými emisemi, jehož by mělo být dosaženo nejpozději do roku 2050. Několik průkopnických dohod již výslovně zdůrazňuje „přínosy udržitelné energie“ nebo „význam využívání obnovitelných zdrojů energie“.
Na konci roku 2023 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 465/2023 Sb., který novelizuje zákon č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní, energetické a elektronické komunikační infrastruktury (tzv. liniový zákon) a další související zákony. Tento článek se zabývá vývojem legislativy a současnou právní podobou liniového zákona. Autoři se snaží odpovědět na otázku, zda obsah liniového zákona (v původní i současné podobě) přispívá k naplnění základních požadavků právního státu, tedy zda je právní řád stručný, jasný, efektivní a logicky uspořádaný nebo zda je tomu naopak.
Čtěte také: Problémy životního prostředí
Mezinárodní investice představují jeden z faktorů ovlivňujících plnění cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a pařížských teplotních závazků z roku 2015. Povinnosti investorů a otázky udržitelnosti však v mnoha mezinárodních dohodách o ochraně zahraničních investic (IIA) nejsou výrazně zastoupeny. Kapitola analyzuje vazbu mezi právně závaznými předpisy o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti vydaných v domovském a hostitelském státě a možností stanovit investorům povinnost v oblasti lidských práv a životního prostředí v rámci mezinárodního investičního režimu.
Směrnice EU o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CS3D) zavádí pro velké společnosti povinnost due diligence ve svých provozech a hodnotových řetězcích s cílem předcházet a řešit nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí. Směrnice CS3D vychází z mezinárodních standardů v oblasti podnikání a lidských práv, včetně Směrnice OECD pro nadnárodní podniky o odpovědném obchodním chování. Tato kapitola zkoumá roli Směrnice OECD v legislativním procesu CS3D.
Polarita argumentů ohledně výsledku modernizace Dohody o energetické chartě (ECT) je mezi členskými státy EU, institucemi EU a odborníky značná. Hlavní bod neshody spočívá v tom, zda je modernizovaná dohoda v souladu s Pařížskou dohodou a zda naplňuje cíle „spravedlivé tranzice“. Modernizovaná verze ECT jako první mezinárodní investiční dohoda zavádí mechanismus flexibility, který umožňuje ukončit právní ochranu investic souvisejících s fosilními palivy.
Publikace otevírá otázku role společenských věd při zkoumání příčin, projevů a řešení změny klimatu, na níž se významně podílejí sociální, politické i ekonomické faktory - a koneckonců i lidské chování. Společenské vědy tak pro její zkoumání a řešení hrají klíčovou roli, byť byla tato oblast po dlouhou dobu téměř výhradně doménou věd přírodních. Přední čeští vědci z několika společenskovědních disciplín, mj. sociologie, ekonomie, politologie, pedagogiky či práva, v rámci knihy ukazují společenský rozměr klimatické změny a vysvětlují stěžejní obsahové poznatky daného společenskovědního oboru.
Přestože klimatických soudních sporů týkajících se práv mladistvých a budoucích generací přibývá, objevují se mezery v rozlišování mezi právy nezletilých nebo mladých lidí a budoucích generací, jakožto generací, které budou existovat někdy v budoucnosti. Tato kapitola si proto klade za cíl analyzovat dva typy klimatických případů: zaprvé klimatické případy týkající se jak mládeže, tak budoucích generací, kde mladí lidé mohou být chápáni jako určitý most mezi současnými a budoucími generacemi; a zadruhé případy zaměřené pouze na „budoucí generace“, kde nemusí být mladí žalobci ani zastoupeni. Pozornost je zaměřena zejména na přiznání aktivní žalobní legitimace v těchto dvou typech případů.
Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?
Pro ty, kdo hledají jednoduchý recept, jak do dětí něco nalít. Kdo nemají chuť spolupracovat s ostatními a cestu hledat společně s žáky. Bez toho program Active Citizens - Chráníme klima! realizovat nejde. Ucelená metodická publikace, která vás provede tím, jak začlenit do výuky téma klimatické změny a podpořit aktivní občanství u žáků.
V publikaci naleznete praktické lekce přímo do hodin občanské výchovy, dějepisu, zeměpisu, vlastivědy, přírodovědy, ale i českého jazyka. Některé lekce je možné využít na prvním stupni ZŠ, většina z nich je určena pro 2. stupeň ZŠ a také SŠ. Filosofie pro děti je didaktickou metodou, s níž přišel v 70. letech 20. století Matthew Lipman, profesor filozofie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Znepokojovalo ho, že se mladí lidí na univerzitách neučí samostatně přemýšlet.
V současnosti je podnikatelská činnost ve velké míře realizována prostřednictvím tzv. globálních hodnotových řetězců (global value chains, GVCs), ve kterých se jednotlivé výrobní fáze nacházejí v různých zemích. Tento model může mít přeshraniční dopady na životní prostředí a lidská práva. Společnosti z EU tak mohou svými obchodními praktikami přispívat k těmto dopadům v jiných částech světa. Evropská unie (EU) proto přijala opatření zavádějící povinnost náležité péče v dodavatelském řetězci. Tato legislativa ukládá určité povinnosti společnostem z EU i třetích zemí týkající se posuzování a zmírňování rizik spojených s porušováním lidských práv a negativními environmentálními dopady.
Spotřeba zdrojů (vody, energie a materiálů) a zároveň produkce odpadu a emise skleníkových plynů jsou nedílnou součástí organizace různých typů událostí. Plánováním takových akcí v šetrnějším duchu k přírodě a klimatu můžeme však jejich negativní dopad minimalizovat. Nápady a tipy, jak pořádat akce šetrné k přírodě a klimatu, se již pomalu objevují a uvádí do praxe. My vám nyní představujeme ucelenou brožuru, která vznikla v rámci mezinárodní spolupráce na projektu "Hra o klima! Na tahu před změnou klimatu", v níž jsme shromáždily*i doporučení, zkušenosti a odborné znalosti týkající se našeho udržitelného chování při organizaci různých eventů.
Kapitola představuje první českou strategickou klimatickou litigaci (případ Klimatická žaloba, z.s. a další proti vládě ČR a dalším). V červnu 2022 Městský soud v Praze, jako prvostupňový soud, rozhodl v tomto případě z velké části ve prospěch žalobců. V únoru 2023 však Nejvyšší správní soud jeho rozhodnutí zrušil. Kapitola analyzuje tyto dva rozsudky s důrazem na to, jak české soudy odkazovaly na klimatické spory z jiných jurisdikcí.
Čtěte také: Atmosféra a počasí
Koncept práv přírody se v posledním desetiletí stal hojně diskutovaným právním přístupem, jehož obhájci ho chápou jako nový slibný nástroj pro řešení globální krize biodiverzity, zesílené ještě klimatickou změnou. V některých státech (prvním evropským zástupcem je Španělsko) byla práva přírody uznána legislativou nebo soudními rozhodnutími, především je ale patrný vzestup tohoto tématu v literatuře práva životního prostředí. Článek přibližuje českým čtenářům podstatu konceptu práv přírody, popisuje nynější intenzivní mezinárodní debatu o potenciálu tohoto právního nástroje a identifikuje hlavní obtíže jeho případného zavedení, zejména v kontextu právních řádů Evropy.
tags: #globalni #ekologicke #problemy #elektronicke #publikace