Globální Oteplování a Vliv Odpadu

Dnes je velmi často diskutované téma změny klimatu. Je pravdou, že naše planeta Země v minulosti procházela mnoha změnami klimatu - např. střídání dob ledových a meziledových ve čtvrtohorách. Jenže žádná ze změn se neděla takovou rychlostí, s jakou probíhají změny klimatu v dnešní době.

V dnešní době roste antropogenní vliv - tedy vliv člověka na změny klimatu. Člověk zásadně urychluje, především produkcí skleníkových plynů, vrchol meziledové doby, ve které se nyní nacházíme a navyšuje křivku růstu teploty nad únosnou mez. S růstem teploty dochází k celé řadě, často nevratných změn, přírodních podmínek naší planety. Velký vliv pak má tání ledovců, který celý proces urychluje. Změny, které nastávají, či nastanou ovlivní celou planetu a tím pádem celé lidstvo, faunu i flóru.

Příčiny Globálního Oteplování

Globální oteplování a změna klimatu se často používají jako zaměnitelná synonyma, ale vědci při popisu komplexních změn, které nyní ovlivňují počasí a klimatické systémy naší planety, raději používají termín „změna klimatu“. Změna klimatu zahrnuje nejen zvyšování průměrných teplot, ale také přírodní katastrofy, posun biotopů volně žijících živočichů, stoupající hladinu moří a řadu dalších dopadů. Všechny tyto změny se objevují v důsledku toho, že člověk nadále přidává do atmosféry skleníkové plyny, které zadržují teplo, jako je oxid uhličitý a metan.

Globální oteplování označuje jev, kdy dochází k dlouhodobému zvýšení průměrné povrchové teploty na Zemi. Vyšší teplota znamená více energie a vodní páry v atmosféře. Tyto faktory vedou k dalším klimatickým změnám. Sem patří tání ledovců, zvyšování hladiny moří, změny srážek a častější extrémní projevy počasí jako sucha, povodně, vichřice a další.

Současné globální oteplování je způsobené rostoucí koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, které zesilují skleníkový efekt. Skleníkový efekt znamená, že méně tepla (infračerveného záření) ze slunečního svitu se odrazí zpět do vesmíru, tedy více tepla zůstane na Zemi.

Čtěte také: Problémy životního prostředí

Klima se otepluje, posledních deset let je i deset nejteplejších let v historii měření. Hlavní příčinou je produkce skleníkových plynů.

Skleníkový Efekt a Skleníkové Plyny

Skleníkový efekt je spojen s naší atmosférou již od jejího vzniku. Je velmi důležitý - umožňuje život na Zemi. Skleníkové plyny zadržují teplo, díky kterému je na naší planetě vhodné prostředí pro život. Mezi skleníkové plyny patří vodní pára, oxid uhličitý (zvyšování koncentrace v důsledku spalování, kácení lesů, především pralesů, výroba stavebních hmot - cement, vápno) a metan (do ovzduší se dostává díky intenzivnějšímu chovu dobytka, pěstováním rýže, zakládáním skládek či při těžbě uhlí.

Jedná se zejména o vodní páru, oxid uhličitý (CO2), dále metan (CH4), freony (CFC), halogenové uhlovodíky (HFC) a oxid dusný (N2O). Zatímco samotný výskyt skleníkových plynů - kromě freonů - je v přírodě běžný, jejich rostoucí koncentrace v atmosféře a následné oteplování je výsledkem lidské činnosti. S těmito závěry souhlasí akademie věd většiny průmyslových států včetně té české a nejsou zpochybněny žádným státním či mezinárodním vědeckým orgánem.

Oxid uhličitý má z lidmi vypouštěných skleníkových plynů na globální oteplování největší vliv. Ostatní skleníkové plyny jsou sice účinnější, pokud jde o skleníkový efekt, ale oxidu uhličitého lidé vypouštějí řádově víc.

Odpad jako Zdroj Skleníkových Plynů

Metan pochází především z intenzivního chovu dobytka a pěstování rýže, ze skládkování odpadu nebo z těžby, zpracování a transportu fosilních paliv.

Čtěte také: Co způsobuje globální oteplování?

Důsledky Globálního Oteplování

Důsledky jsou patrné již dnes - vzestup hladiny oceánů, změna tryskového proudění ve stratosféře a narušení globální cirkulace atmosféry, degradace půdy (sucho), vlny veder, nízká kvalita vody, šíření nemocí v nových oblastech nebo i delší pylová sezóna trápící alergiky. V důsledku změn klimatu dochází také k migraci zvířat i rostlin (pozorujeme v krajině zavlečené druhy, nepůvodní). Důsledky jsou, jak to již bývá, mnohem závažnější v rozvojových zemích.

Kvůli klimatickým změnám se život (nejen) lidí na planetě stává obtížnější. Častější sucha způsobují problémy v zemědělství, vedra ve zdravotnictví, povodně v dopravě, vichřice v energetice atd. Častější výskyt podobných událostí znamená více nepříjemností a vyšší náklady na jejich překonání. Tyto problémy se týkají všech zemí světa včetně ČR, proto téměř všechny státy usilují o omezení globálního oteplování a s ním o zpomalení souvisejících klimatických změn.

Jedním z nejvíce znepokojujících dopadů globálního oteplování je vliv vyšších teplot na polární oblasti Země a horské ledovce. Arktida se otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek planety. Toto oteplování zmenšuje kritická místa výskytu ledu a narušuje proudění tryskového proudu, což vytváří nepředvídatelnější výkyvy počasí po celém světě.

Teplejší planeta nezvyšuje pouze teploty. Srážky jsou s oteplováním planety stále extrémnější. Na každý stupeň, o který teploměr stoupne, se ve vzduchu udrží o sedm procent více vlhkosti. Tento nárůst vlhkosti v atmosféře může způsobit bleskové povodně, ničivější hurikány a paradoxně i silnější sněhové bouře.

Jak Omezit Globální Oteplování

Omezit nárůst globálního oteplování je teoreticky možné, ale politicky, sociálně a ekonomicky obtížné. K omezení oteplování je třeba omezit tytéž zdroje emisí skleníkových plynů. Například ropu a plyn používané k výrobě elektřiny nebo k pohonu průmyslové výroby bude třeba nahradit technologiemi s nulovými čistými emisemi, jako je větrná a solární energie. V dopravě, která je dalším významným zdrojem emisí, bude třeba začlenit více elektrických vozidel, veřejné dopravy a inovativního městského designu, jako jsou bezpečné cyklistické stezky a města vhodná pro pěší.

Čtěte také: Atmosféra a počasí

Recyklace a její Vliv na Snížení Emisí

V roce 2010 bylo v Česku díky recyklaci papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů uspořeno 23,3 mil. GJ energie, která nemusela být vyrobena. Reprezentuje to více než 1 % celkové spotřeby primárních energetických zdrojů celé České republiky! Pokud bychom na tyto úspory nazírali z pohledu tolik diskutovaného globálního oteplování, pak systém EKO-KOM přispěl ke snížení emisí na území ČR o 0,96 mil. tun CO2 ekv., tedy o téměř 1 % celkových emisí skleníkových plynů u nás.

Pokud bychom výsledky dosažené v roce 2010 vztáhli na každého občana, tak úspora energií by činila 2,2GJ/obyvatele a snížení emisí skleníkových plynů vyjádřených jako CO2 ekv.

Základem studie dopadů třídění a recyklace odpadů na životní prostředí bylo posouzení životního cyklu odpadu s využitím LCA (Life Cycle Assesment). Metoda LCA má pevně danou strukturu a provádí se podle mezinárodních norem řady ISO 14040.

Nejdůležitější fází LCA byla takzvaná inventarizační analýza, v jejímž rámci byly shromážděny detailní informace o všech procesech nakládání s tříděnými odpady. Šlo především o informace o technickém vybavení území ČR pro sběr, svoz, dotřídění a recyklaci jednotlivých druhů odpadů.

tags: #globalni #oteplovani #vliv #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Výjezdová stanoviště pražské záchranky
• Třídění odpadu: Mezigenerační srovnání
• Nerezové koše: Recenze
• Postupy ekologického mytí
• Určení data v přírodě