Radioaktivita moře v souvislosti s Fukušimou: Obavy a fakta

Právě před půl rokem zasáhla východní pobřeží Japonska několikanásobná pohroma: zemětřesení, tsunami a havárie jaderné elektrárny. Z havarované elektrárny dodnes unikají radioaktivní látky, zejména kontaminovaná voda, která prosakuje do podzemí a uniká do moře. Na dně těžce poškozených reaktorů a pod nimi leží roztavené jaderné palivo, které pořád představuje riziko další eskalace nehody v případě ztráty chlazení nebo kolapsu budov. Ty se nedají vyloučit například při dalších otřesech. Situace v samotné elektrárně tedy zdaleka není pod kontrolou.

Společnost TEPCO sice vydává optimistické zprávy o postupu prací, jenže zatím neví ani to, v jakém přesně stavu se reaktory a roztavené palivo nacházejí - radioaktivita uvnitř budov je tak intenztivní, že se k reaktorům a zejména pod jejich dno ještě nikdo nedostal, aby je prozkoumal. Dá se odhadnout, že potrvá alespoň několik let, než bude opravdu zvládnutá, tedy jaderný materiál odstraněn a izolován a úniky kontaminovaných látek do životního prostředí bezpečně ustanou. Takto byl kontaminován hlavně oceán, což ovšem ještě neznamená, že se nic nestalo.

Nyní už bývalý japonský ministr životního prostředí Jošiaki Harada vzbudil rozruch, když poslední den ve funkci oznámil, že by Japonsko mělo vypustit do moře radioaktivní vodu z poškozené jaderné elektrárny Fukušima. Jeho slova vyvolala obavy jak uvnitř císařství, tak za hranicemi. Neklid vyvolává skutečnost, že vodu v nádržích kontaminovalo zmíněné tritium - radioaktivní izotop vodíku.

Podle japonského tisku se začne s vypouštěním nejdříve v roce 2022 a celý proces potrvá několik desítek let. S vypouštěním se má začít v roce 2022, protože v té době už nebude místo v nádržích, v nichž se uchovává voda použitá k chlazení reaktorů. Chladící voda se filtruje a podle japonských úřadů už bude při vypuštění nezávadná. Voda je před vypuštěním čištěna pomocí filtračního systému, který odstraňuje většinu nebezpečného materiálu vyjma tritia - izotopu vodíku, jenž se těžko separuje. Radioaktivní voda je totiž následně ředěna mořskou vodou.

Společnost TEPCO v pátek oznámila, že rychlé testy vzorků z první dávky vody ukázaly, že proces vypouštění ředěné radioaktivní vody z poškozené jaderné elektrárny Fukušima je bezpečný. „Úroveň radioaktivity ve vzorcích odebraných společností TEPCO je v souladu s prognózami a pod stropem stanoveným Japonskem na 1 500 becquerelů na litr pro tuto konkrétní operaci,“ řekl mluvčí TEPCO Keisuke Macuo. Japonský standard pro tento typ úniku, vycházející z mezinárodních norem, je 60 tisíc becquerelů na litr, píše agentura AFP.

Čtěte také: Zdroje radioaktivního znečištění

Tritium je podle vědců pro lidský organismus škodlivé pouze při vysoké koncentraci, což ale podle řady expertů ve Fukušimě nehrozí. Český fyzik ale také zdůrazňuje, že tritium je běžnou součástí životního prostředí. "Vzniká vlivem kosmického záření, které dopadá do atmosféry. Potom s deštěm dostává do vody a oceánů, takže tritium je v životním prostředí neustále," říká Wagner.

Firma TEPCO rovněž odebrala vzorky vody z Tichého oceánu, z místa, kam je radioaktivní voda z elektrárny kilometr dlouhým tunelem vypouštěna. Podle firmy nebylo v mořské vodě žádné rozpoznatelné množství tritia zjištěno. Monitorovat vypouštěnou vodu bude i japonské ministerstvo životního prostředí. To ráno vyslalo čtyři plavidla, aby začala odebírat vzorky vody z 11 míst v okruhu padesáti kilometrů kolem elektrárny. Výsledky by měly být zveřejněny nejdříve v neděli.

První fáze vypouštění kontaminované vody má trvat asi sedmnáct dnů. Dohromady je v elektrárně uloženo asi 1,3 milionu tun radioaktivní vody a celý proces má trvat 30 až 40 let.

Reakce a obavy

Některé nevládní ekologické organizace v čele s Greenpeace nicméně tvrdí, že radiologická rizika vody z Fukušimy nebyla dostatečně vyhodnocena. Voda z atomové elektrárny v japonské Fukušimě, kterou chce Japonsko vypouštět do moře, může poškodit lidskou DNA. V pátek to oznámila organizace ochránců životního prostředí Greenpeace.

Odborníci z Greenpeace tvrdí, že v 1,23 milionu tun vody, která je nyní zadržená ve více než 1000 nádržích, je stále nebezpečné množství této látky. Zástupci Tepco připustili při kontaktu s představiteli Greenpeace, že filtrační systém není určen k eliminaci uhlíku-14. Dosud se pozornost zaměřovala na tritium, které nelze používanou filtrační metodou z vody oddělit. Greenpeace poukazuje na to, že se do oceánu kromě této látky dostane i uhlík-14 s poločasem rozpadu 5700 let. "V tělech ryb se hromadí v tisíckrát vyšší koncentraci než tritium. Uhlík-14 zásadním způsobem přispívá k dávce záření, jemuž jsou lidé vystaveni, a má schopnost ničit lidskou DNA," uvádí se ve zprávě.

Čtěte také: Jaderný odpad a jeho radioaktivita

V reakci na vypouštění kontaminované vody zakázala Čína dovoz mořských plodů z Japonska. Největším kritikem vypouštění radioaktivní vody z Fukušimy je Čína, která ve čtvrtek zakázala dovoz mořských plodů z Japonska. Japonský premiér Fumio Kišida oznámil, že jeho vláda prostřednictvím diplomatických kanálů vyzvala Peking, aby zákaz zrušil. „Vyzýváme k diskuzi mezi experty na základě vědeckých údajů,“ prohlásil Kišida.

Někteří experti ale poukazují na to, že Čína ze svých jaderných elektráren vypouští vodu s vyšší hladinou tritia, než obsahuje voda z Fukušimy. Například z jaderné elektrárny v čínské provincii Fu-čching je do Tichého oceánu uvolňována voda s třikrát vyšší úrovní tritia, než je plánováno v případě fukušimské elektrárny. „Jaderné elektrárny po celém světě běžně vypouštějí vodu obsahující tritium již více než 60 let a děje se tak bez negativních dopadů na zdraví lidí nebo životní prostředí. Často jde o vyšší koncentrace než ve Fukušimě,“ prohlásil například expert na jadernou energii a čestný docent na Australské národní univerzitě Tony Irwin. Čína ale tvrdí, že tyto případy nelze srovnávat.

S plánem Tokia zbavit se tímto způsobem 1,3 milionu tun vody z areálu fukušimské elektrárny v červenci vyjádřila souhlas Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

Situace v prefektuře Fukušima

Z hlediska zdravotních rizik pro lidi je ovšem situace vážná především na pevnině. Jeden z radioaktivních mraků se v prvních dnech z elektrárny šířil na severozápad, takže spad zasáhl významnou část území stejnojmenné prefektury Fukušima. Ačkoliv úřady vymezily evakuační zónu v okruhu do dvaceti kilometrů a prosazují „dobrovolnou“ evakuaci do vzdálenosti třiceti kilometrů, ve skutečnosti je zamoření mnohem rozsáhlejší.

Ukázkovým příkladem je město Iitate, nacházejí se čtyřicet kilometrů od elektrárny, kde tzv. dávkový příkon radiace dosahuje 10 mikroSievertů za hodinu. Normální hodnota v nekontaminovaném přirozeném prostředí se pohybuje kolem 0,07 mikroSievertů, čili asi 150krát méně. Měření také ukázalo, že i v obecně méně zamořených oblastech se nahodila nacházejí místa, kde je úroveň radiace několikanásobně vyšší, než udávají řídce rozmístěné měřící stanice. Koncentrace spadu se významně mění v závislosti na terénu, povrchu i na tom, kudy stéká voda. Také toto město plošně zasáhl radioaktivní spad a když jsem v něm prováděl během června měření, byla běžná hodnota dávkového příkonu v ulicích mezi dvěma a třemi mikroSieverty za hodinu - zhruba třicetinásobně vyšší, než je normální. Všichni, kdo tam zůstávají, tak během roku obdrží dávku záření kolem 20 miliSievert, přičemž mezinárodní standardy pro ochranu zdraví připouštějí jako maximum pro civilní obyvatele jeden miliSievert.

Čtěte také: Dopady radioaktivity

Problém zamoření města Fukušima i dalších oblastí v prefektuře je přitom dlouhodobý: dnes už se jedná především o izotopy césia s dlouhodobým poločasem rozpadu. Kromě toho je třeba brát v potaz i vnitřní ozáření, kterému jsou lidé vystaveni v důsledku vdechování zamořeného prachu, nebo opět zejména děti olizováním znečištěných předmětů. Tím přecházíme k druhému velkému problému, kterým je kontaminace potravin.

tags: #Greenpeace #radioaktivita #moře

Oblíbené příspěvky:

• Podpora OZE: Kudy tečou finance?
• Znečištění Plzeňska
• Udržitelnost a papír
• Nápověda pro PixWords
• Definice úvěrové emise peněz