Mezinárodní organizace jsou mezinárodní sdružení minimálně 3 států, které na základě mezinárodní smlouvy vykonávají pro členské státy určité úkoly, a to vlastním jménem a prostřednictvím vlastních orgánů.
Mezi mezinárodní nevládní organizace (nestátní aktéry) patří například Greenpeace či Amnesty International.
Pokud bychom měli vybrat téma, které v poslední době v České republice zvlášť rezonuje, je to bezpochyby problematika EU ETS 2 - rozšíření systému emisního obchodování na další oblasti, které vzbuzuje horlivé diskuse na domácí i evropské úrovni.
Finanční sektor je stále více považován za klíčovou hnací sílu při urychlování přechodu k udržitelnosti a klimatické neutralitě. Důvodem je nutnost mobilizace značného soukromého kapitálu pro splnění investičních požadavků na dosažení klimatických cílů stanovených v Pařížské dohodě a v Cílech udržitelného rozvoje OSN.
Udržitelné dluhopisy, zejména ty, které jsou označeny jako zelené nebo sociální, představují finanční inovaci, která se dostala do popředí od roku 2007, kdy Evropská investiční banka (EIB) vydala první zelené dluhopisy na financování energetických projektů.
Čtěte také: Greenpeace a biomasa
Aktuálně média přinášejí zprávy, že v České republice narůstá počet instalací fotovoltaiky, ale nezvyšuje se kapacita větrných elektráren. Současně platí, že energie ze slunce a větru má být klíčovým opatřením na cestě k dekarbonizaci.
Jedním z důležitých faktorů pro navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) je minimalizace administrativních bariér, a tedy optimalizovaný legislativní základ. Tím by měl být zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie rozeslaný v červenci 2024 do meziresortního připomínkového řízení (jedná se o společný návrh Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj společný).
Ve Francii bylo před třemi lety zahájeno soudní řízení proti francouzskému gigantu provozujícímu maloobchodní síť na základě namítaného nedostatku náležité péče v jeho dodavatelském řetězci, konkrétně při prodeji hovězího masa a dopadu těchto aktivit na odlesňování v Brazílii a Kolumbii.
Tento případ (Envol Vert et al v Casino Guichard-Perrachon) nezapadá do tradiční definice strategické klimatické litigace, ale je významný tím, že poukazuje na vzájemnou provázanost environmentálních, lidskoprávních a klimatických otázek a rovněž ukazuje, kam až může dosáhnout povinnost náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti.
Případ se opírá o francouzský zákon o náležité péči podniků z roku 2017 (Loi de vigilance), který posloužil jako významný zdroj inspirace pro nedávno přijatou evropskou směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, již bude muset i Česká republika implementovat do právního řádu nejpozději do léta 2026.
Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku
Francouzský zákon o náležité péči podniků mimo jiné vyžaduje, aby společnosti se sídlem ve Francii, které zaměstnávají více než 5 000 zaměstnanců, přijaly přiměřená a účinná opatření k prevenci závažného porušování lidských práv, zdraví a bezpečnosti osob a životního prostředí související s jejich činnostmi v celém svém dodavatelském řetězci.
Pokud tak neučiní, mohou být právně odpovědné, včetně povinnosti náhrady škody. Z tohoto pohledu je spor nadmíru zajímavý, i když v něm zatím nepadlo konečné soudní rozhodnutí.
Dne 17.1.2024 Evropský parlament schválil změny směrnice o nekalých obchodních praktikách a směrnice o právech spotřebitelů, které mimo jiné souvisí s climate-washingem a trvanlivostí výrobků.
Zakazují se tvrzení o „klimatické neutralitě“ výrobků a služeb opírající se o uhlíkové kompenzace (tzv. offsety). Právní úprava je součástí legislativního rámce pro posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci a míří na ochranu spotřebitelů před klamavými praktikami souvisejícími s ekologií.
Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus
tags: #greenpeace #pole #pusobnosti #cíle