Greenpeace a tuňákové konzervy


23.03.2026

V nepřeberném množství různých potravin má jen málokterá výsadnější postavení než ryba, a to hlavně ta mořská. Většina diet a zdravých jídelníčků obsahuje známé doporučení: "Konzumujte tučné rybí maso, obsahuje omega‑3 mastné kyseliny, má vysoký obsah kvalitních bílkovin a spousty dalších zdraví prospěšných látek."

DHA, kyselina dokosahexaenová, ALA, kyselina alfa linolenová) pozitivně ovlivňují široké spektrum procesů v lidském těle. Namátkou si představíme ty nejvýznamnější:

  • Pozitivně působí na stav cév, srdce i hladinu triacylglycerolů v krvi a mohou snižovat krevní tlak.
  • Tím snižují riziko vzniku chorob srdce a cév.
  • Pozitivně ovlivňují imunitní systém.
  • Mohou napomoci snížit bolestivost, nevolnost a jiné problémy spojené s menstruací (tzv. premenstruační syndrom).

Více se o problematice příjmu tuků a dalších zdravotních benefitech omega‑3 mastných kyselin můžete dočíst ve článku Zdravé tuky, špatné tuky a ještě horší tuky ve stravě?

Situace se ale poněkud komplikuje vzhledem k tomu, že jak sladkovodní ryby, tak mořské ryby a plody jsou velmi náchylné k ukládání znečišťujících látek a těžkých kovů. V posledních letech přibývají varovné zprávy o různých nálezech toxických látek nad povolené limity jak u ryb volně žijících, tak u ryb chovaných.

Škodlivé látky se do rybího masa dostávají nejčastěji ze znečištěné vody a potravy ryb. Dochází tomu kvůli průmyslové výrobě a emisím. Jsou to organické i anorganické sloučeniny i elementární prvky. Mezi těžké kovy řadíme třeba rtuť, olovo či kadmium. V mase je obsaženo většinou pouze stopové množství těchto prvků, takže nedojde k akutní otravě, nicméně kovy se ukládají v organismu, a může tak dojít k chronické otravě. Je‑li náš organismus vystaven vlivům rtuti dlouhodobě, objevují se poruchy chování, zvýšená dráždivost, ztráta paměti či poruchy spánku a další zdravotní problémy.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Tuňáková konzerva v nějaké fázi diety neodmyslitelně patří/patřila do jídelníčku většiny fitness nadšenců a bez její existence by se zcela jistě neobešla většina sportujících studentů. V případě tuňáka WHITE se vždy jedná o druh tuňáka křídlatého.

Sheenan ve spolupráci s WHO (2014) zpracoval systematický přehled na téma Globální expozice metylrtuti z konzumace mořských produktů a spojené riziko vývojové neurotoxicity. Studie dala dohromady výsledky dílčích 164 studií ve 43 zemích a zaměřila se na nejcitlivější subjekty, tedy na těhotné ženy a kojence.

Losos patří mezi jednu z celosvětově nejoblíbenějších ryb, kdo by si nedal krásně růžový šťavnatý steak s rozmarýnovými brambory? Jedná se o jeden z nejvýznamnějších zdrojů omega‑3 mastných kyselin díky výraznému obsahu tuku.

Není divu, že se průmyslové chovy ryb staly cílem kritiky. Na rozdíl od divokého lososa žijí často ryby v přeplněných sádkách, jsou ošetřovány antibiotiky, aby se předešlo nemocem, které se v tak těsném prostoru snadno šíří.

Řada aktivistů a ekologů spustila v posledních letech kampaně, které mají upozornit právě na nebezpečí konzumace faremně chovaného lososa, Francouzští novináři Nicolas Daniel a Louis de Barbeyrac ve spolupráci z norskými aktivisty ve svém dokumentu Fillet Oh Fish (2013) uveřejnili informaci, že jsou v sádkách užívány neurotoxické pesticidy. Měly se používat jako prevence a léčba infekcí, které se v přemnožených sádkách vyskytují.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Ve spolupráci Ministerstva zemědělství a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (Fakulta rybářství a ochrany vod, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický) proběhl v letech 2006-2010 projekt sledování kontaminace ryb z volných vod. Po porovnání s toxikologickým limitem byla úroveň kontaminace v rybí svalovině velikostně a hmotnostně definovaných ryb pro zjednodušení převedena na počet porcí (1 porce = 170 g), které může konzument (sportovní rybář) sníst za měsíc. Konzumace tohoto množství rybího masa pro člověka o průměrné hmotnosti 70 kg neznamená zdravotní riziko. Předpokládá se, že u starších ryb obecně dochází k vyššímu hromadění toxických látek, proto je doporučeno u větších ryb překračujících povolený interval uvedený v tabulce snížit počet konzumovaných porcí za měsíc. Při hodnocení nebyly brány v úvahu ostatní možné zdroje expozice člověka sledovaných chemických látek.

Maso tuňáků je vyhledávanou pochoutkou po celém světě. Jeho využití je vskutku rozmanité. Od luxusních sushi barů, přes oblíbené tuňákové konzervy až po granule pro kočky. Vzrůstající apetit po tuňácích má však i svou odvrácenou tvář. Nejhůře je na tom tuňák obecný, jehož stavy klesly o 90 % oproti původnímu počtu. Problémem však není jen množství tuňáků, které chytáme, ale i způsob jejich lovu.

Destruktivní rybolovné metody průmyslových rybářů jako dlouhé lovné šňůry, nevody (kruhové zátahové sítě), anglicky označované „purse seine“ s vábícím zařízením (FADs) a využití letadel a vrtulníků pro lokalizaci tuňáků, drasticky zvyšují tlak na populace těchto ušlechtilých ryb. Míra tzv. výmětů (nechtěných úlovků), vyhozených mrtvých či polomrtvých zpět do moře, dosahuje při lovu na dlouhé lovné šňůry až 40 %. Lov tuňáků tak zabíjí i ohrožené žraloky, želvy, mořské ptáky a velryby. Stejně problematické jsou i FADs, kvůli kterým končí v sítích tuňáci velkoocí nebo žlutoploutví ještě před tím, než dospějí a stačí se rozmnožit. Navíc FADs lákají kromě tuňáků i velké množství jiných živočichů, mořských želv, žraloků a ryb, které při lovu zemřou.

Jde to však i jinak. Šetrně, udržitelně, s mírou. Odpovědní prodejci přecházejí na tuňáky ulovené šetrným způsobem na udici (Pole&Line). To je i případ Tesca ve Velké Británii, které ve své udržitelné politice ryb a mořských plodů zákazníkům garantuje, že tuňáci v konzervách jsou 100 % uloveni na udici. Tesco by se mělo stejně odpovědně chovat i v Česku a zákazníkům poskytovat stejné podmínky a servis jako v Británii.

Jak jsme si ukázali, ryba na talíři několikrát týdně a benefity plynoucí z jejich konzumace dalece předčí možná rizika daná jistým obsahem toxických látek. Konzumace rybího masa, a to převážně mořského, je zdravá.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

tags: #Greenpeace #a #tunakové #konzervy

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]