Kompostování a padlí: Co potřebujete vědět

Kompostování je ve světě zahradničení výrazným trendem. Na každé zahradě se najde biologických přebytků požehnaně a byl by hřích, aby tento cenný materiál, který je po zdárném zkompostování schopen zastat funkci univerzálního bio hnojiva, účinně podporujícího všechny druhy rostlin, skončil někde na skládce. Úrodná půda se vyznačuje dostatečným množství kvalitního humusu, který vzniká právě tak, že necháme v kompostéru přírodu chvíli pracovat s biologickým odpadem, kterým jej postupně zaplníme. Humus má kyprou strukturu, která v půdě zadržuje vodu a zároveň provzdušňuje kořeny.

Celý proces lze urychlit pomocí vhodného prostředku, například ve formě granulátu od české značky AgroBio. Ten obsahuje ty správné bakterie, které přírodě pomůžou. Určete si nejprve místo, ideálně bohaté na humus, kde kompost založíte. Takové, kam se bez problému čas od času dostanete i s kolečkem naloženým biologickým odpadem. Vyvarujte se časté chyby, kdy se komposty zakládají v nejrůznějších prohlubních a jiných jámách, kde následně nedochází k dostatečnému proudění vzduchu. Hniloba ke kompostování totiž rozhodně nepatří, pouze postupný a přirozený rozklad organického materiálu neboli tlení, což je rozdíl.

Jak založit kompost

Pořiďte si kompostér. Může mít podoby obyčejné kompostové hromady zabírající prostor přibližně 1,5 x 1 m. Úsporu prostoru vám zajistí kompostér vyrobený z dřevěných latí, neboť v případě klasické kompostové hromady se bioodpad vrství na jednom konci a z druhého konce hromady se přeměněný odebírá. Délka se tak může protáhnout. V případě dřevěných latí je zase zapotřebí zvolit druh dřeva, který snadno nepodlehne procesu tlení, nejlépe modřín. Dřevo může nahradit konstrukce ze železa, která nezvětrá. Boom zažívají v poslední době zejména termokompostéry, vyrobené z plastu a vybavené praktickým víkem.

Spolehlivým receptem na správné kompostování je vrstvení podle osvědčených pravidel. Do spodní části běžného kompostu patří větve či kousky mrtvého dřeva co by materiál tvrdšího zrna. Ten tvoří jakýsi předěl mezi hlínou a dalším bioodpadem, aby se k mikroorganismům usilovně pracujícím v kompostéru dostal snáze kyslík. Dále rozlišujeme dusíkatou a uhlíkatou vrstvu. To je, řekněme prazáklad pro obsah pozdějšího hnojiva, které budeme mít z vlastních biologických přebytků k dispozici. Nanášejte vrstvy o tloušťce cca 10 cm. Všechno zelené, ale i přebytky z kuchyně včetně skořápek od vajec tvoří dusíkatou vrstvu. Všechno hnědé, vlhké i suché tvoří uhlíkatou vrstvu. Patří sem sláma, listí, piliny atd.

Kompost si nežádá přespříliš údržby. Hromada se postupně zhutní, což zredukuje přísun kyslíku a kompost je potřeba přibližně po dvou měsících promíchat a znovu navrstvit. Čerstvý kompost je asi 3 měsíce starý a stále v něm můžete identifikovat jednotlivé složky. Zralý kompost se vyznačuje stářím půl roku až rok. Poznáte jej podle tmavě hnědého až černého zbarvení. Pach připomíná lesní půdu, a kromě skořápek už z drtivé většiny nerozeznáte původní složky. Pokud jej před použitím prosejete, hodí se jako přísada na veškeré travnaté i zahradní plochy, záhony a v neposlední řadě jako kvalitní zemina pro květináče všeho druhu.

Čtěte také: Kompostování hlíny: Průvodce

Kompostování a rostlinné choroby

Jak je to s kompostováním nemocných rostlin nebo nemocných částí rostlin? A je třeba při kompostování plevelných rostlin zvláštní postup? Někdy se například uvádí, že se nesmí kompostovat listy hrušní napadené rzivostí, listy nebo plody a větvičky ze stromů napadených šarkou (neštovicemi) peckovin. Do kompostu by neměly přijít ani nadzemní části rostlin postižené bakteriálními chorobami. Ale zde již nastává problém - jak běžný zahrádkář pozná, zda se jedná o chorobu bakteriální, nebo houbovou? Teoreticky by to problémem mohlo být u ořešáků, kde onemocnění listů a plodů způsobuje jak houba (antraknóza), tak i bakterie (bakteriální skvrnitost).

Pokud se jedná o běžné choroby listů a nadzemních částí houbového původu, do kompostu přijít mohou, ale za předpokladu, že nezůstanou na jeho povrchu, ale jsou včas (většinou do konce února) překryty dostatečnou vrstvou jiného materiálu, např. zeminou nebo posečenou trávou. Zcela bezpečné je kompostování listů hrušní napadených rzivostí. Původcem rzivosti hrušní je dvoubytná rez, jejímž druhým hostitelem jsou některé druhy a kultivary jalovců. Jestliže napadené listy dáme do kompostu až po jejich přirozeném opadu, výtrusy rzi v tuto dobu jsou již dávno na jalovcích.

V případě virových neštovic (šarky) peckovin je třeba vědět, že tato viróza se šíří jen některými mšicemi nebo vegetativně v podnožích, odkopcích, roubech a očkách. Jestliže do kompostu dáme napadené listy, plody nebo větvičky, vegetativní šíření nepřichází v úvahu a ani mšice nejsou schopny přenést infekci z mrtvých listů. Častým dotazem je možnost kompostování listů jírovců (koňského kaštanu) napadené klíněnkou jírovcovou. Je sice pravda, že ve spadaném listí přezimují kukly tohoto škůdce a na jaře z nich vylétají dospělci (motýlci).

Další možný způsob snížení nebezpečí infekčnosti kompostu je aplikace dusíkatého vápna. Jestliže ale již hotový mírně vlhký kompost prosypeme dusíkatým vápnem (cca 1 kg/1 m³), překryjeme na dobu minimálně 1 až 2 týdnů nějakým neprodyšným materiálem a následně opět přehodíme, zaručeně jsme výskyt patogenních organismů a škodlivého hmyzu v kompostu omezili na minimum.

Někdy se stává, že v kompostu, do kterého ve větším množství byly dána tráva, která byla před posečením ošetřena přípravky s obsahem clopyralidu, mohou hůře růst některé rostliny (např. rajčata). Trávu z první seče po aplikaci herbicidů je vhodnější do kompostů nedávat. S kvetoucím pěťourem se do kompostu dostane množství jeho semen. Určitou výjimkou jsou např. U některých plevelů, jako např. ptačince prostředního, se semena vytvářejí po celou dobu vegetace a prakticky je nemožné je likvidovat v době kdy netvoří semena.

Čtěte také: Práce se sochařskou hlínou

Plevele, ale např. i nemocný rostlinný materiál, u něhož se bojíme, že by nebylo vhodné jej přímo kompostovat, vložíme do co nejvíce průhledných plastových pytlů a po uzavření uložíme tak, aby co největší jejich plocha byla vystavena celodennímu oslunění. Vše zmíněné platí za předpokladu, že v kompostu se nezvyšuje teplota.

U plevelů, které se množí kořeny, kořenovými oddenky a výběžky a cibulemi (např. pýr, čistec bahenní, máta rolní, zvonek řepovitý, bršlice kozí noha, podběl, přesličky, svlačec rolní), které by v běžném kompostu většinou přežily, je vhodné nejprve usušit jejich podzemní části. Rozprostřeme je po nějaké ploše, kde nemůže dojít k jejich zakořenění (na plastovou fólii, netkanou textilii, betonovou plochu apod.).

Padlí a kompostování

Padlí je houbové onemocnění, které postihuje celou řadu rostlin. Padlí je způsobeno různými druhy vřeckatých hub (lat. Erysiphales). Padlí se přenáší pomocí spór - větrem nebo kontaktem. Je to jedna z nejjednoduších nemocí rostlin. Rozpoznáte ji velmi brzy. Symptomy padlí jsou velmi výrazné. Infikované rostliny na sobě mají bílé práškovité skvrny. Spodní listy rostlin jsou zasaženy nejvíce. Povlak na nich je bělavý, stíratelný. Obvykle se objevuje na svrchních stranách listů. Nemoc se ale může objevit na všech částech rostliny. Jak nemoc postupuje, skvrny jsou hustší a vetší. Napadená rostlina je oslabována. Padlí se rychle šíří ve vlhkém prostředí. Vlhkost to může být vysoká,ale střídavá, při větrání.

Důležitá je prevence. Ta spočívá v tom, že se odvary z rostlin používají ve formě postřiků, na rostliny, které chceme před padlím uchránit. V červnu až srpnu (tedy v měsících, kdy se padlí nejvíce rozšiřuje) aplikujeme na rostliny odvary z rostlin. Napadané listí kolem rostlin udržuje vlhkost a tím i vhodné mésto k usídlení a přezimování padlí. Nejste-li zastáncem chemických postřiků, pak pro vás máme TIP, jak na padlí přirozenou cestou.

• Odvar z přesliček - na 10l vody použijeme 1kg čerstvě natrhané přesličky nabo 150g sušené přesličky. Přes noc necháme přesličku odmočit. Druhý den ráno celou směs přivedeme k varu.
• Odvar z česneku -spaříme nadrobno nasekaný česnek, cca 75g na 10l vody. Vše necháme vylouhovat a vychladnout.

Prevencí je také používání hnojiv. Hnojíme chlévskou mrvou a kompostem. Pokud přihnojujeme dusíkem (některé rostliny ho potřebují), pak s ním zacházejte opatrně. Padlím napadené výhony rostlin okamžitě odstraňte. Proti padlí preventivně postřikujte rostliny přírodními výluhy nebo odvary. Pokud se vám padlí objevuje na keřích. Proberte je, zda nejsou příliš husté a nemají slepené větve a listy. Vnitřní prostor rostliny by měl větrat. Prevencí je také výsev odolných rostlin. Rostliny nevysévejte příliš hustě. Bezpodmínečně dodržujte doporučený spon!

Čtěte také: Kompost pro maliny a péče

V letních měsících rostliny pravidelně kontrolujte. Na podzim se nebojte napadené části keřů a stromů prořezat a vyřezat. U některých rostlin je vhodnou prevencí mulčování nebo výsadba na mulčovací fóllii. Aplikaci fungicidů (chemického postřiku proti houbovým onemocněním) - si nechejte jako poslední možnost, pokud všechny ostatní prostředky selhaly. Vždy dodržujte návod k použití! Používejte ochranné pomůcky - rukavice, obličejovou masku.

Jakmile někde najdete části napadených rostlin, pryč s nimi! Nemocné rostlinky ale rozhodně nepatří na kompost, likvidujte je rovnou d směsného odpadu. Ošetřovat začněte nejpozději na začátku výskytu padlí. Postřik opakujte v intervalu 7-14 dní K postřiku využijte NATURA Přírodní prostředek na padlí, a to v dávce 1 % (10 ml do 1 l vody). Aplikujte do počátku skanutí (počátek tvorby kapek a stékání postřikové kapaliny z rostlin). Jde o český výrobek, který byl vyvinut ve spolupráci s týmem Dr. Pavely z VURV). Je bezpečný a vhodný pro biopěstování. POZOR: Vyhněte se aplikaci za prudkého slunce a vysokých teplot (nad 26 °C).

tags: #hlína #s #padlím #kompostování

Oblíbené příspěvky:

• Potravní pyramida v ekologii
• Jak předejít praskání v odpadu
• Digitální fotoaparát a světelné znečištění
• Význam ekologie v humanitních oborech
• Využití kontejnerů na směsný odpad