Hlubinné úložiště jaderného odpadu v Plzeňském kraji: Lokality a obavy

To, čeho se 15 let obyvatelé v okolí lokality Březový potok na Klatovsku obávali a proti čemu každoročně protestují, se zase o něco přiblížilo k realitě. Dnes padlo rozhodnutí o čtyřech finálních lokalitách, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště vysoce radioaktivního odpadu. A jedno z těchto míst se nachází na území Plzeňského kraje.

Výběr lokalit a kritéria

Do nejužšího výběru pro podzemní sklad vyhořelého radioaktivního paliva z atomových elektráren doporučili experti ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vedle lokality Březový potok poblíž Chanovic dále ještě Janoch u Temelína, lokalitu Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku. Konečné rozhodnutí o výběru bude mít vláda. Původně bylo ve hře devět lokalit.

Podle informací SÚRAO patří zmíněné čtyři lokality mezi nejlépe hodnocené z hlediska kritéria bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu. „Technické závěry SÚRAO jsou pouze podkladovým materiálem k dalšímu posouzení, nejedná se o definitivní rozhodnutí v této fázi procesu zúžení lokalit pro stavbu hlubinného úložiště z devíti na čtyři," informovala mluvčí SÚRAO Martina Bílá.

Z původního seznamu tedy prozatím vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan.

Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová zdůraznila, že se nejedná o definitivní zúžení počtu potenciálních lokalit. „Poradní panel expertů SÚRAO projednal závěry výzkumných prací. Nyní je posoudí Rada SÚRAO, která doporučí MPO další postup,“ konstatovala mluvčí.

Čtěte také: Lokality pro hlubinné úložiště

Technické aspekty a náklady

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Náklady na vybudování hlubinného úložiště jsou spočteny na 112 miliard korun. V podzemí finální lokality by měl skončit vysoce nebezpečný odpad s garancí bezpečnosti po další statisíce let.

Reakce Plzeňského kraje a obcí

Stále více se mluví o tom, že v Plzeňském kraji vznikne úložiště jaderného odpadu. Jaká lokalita byla Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) navržena, na to jsme se zeptali Mgr. Radky Trylčové, předsedkyně výboru pro životní prostředí Plzeňského kraje. Myšlenka umístit úložiště na území Plzeňského kraje bohužel není nová. Plzeňský kraj a obce v kraji již řadu let v této souvislosti usilují o možnost zapojit se do procesu rozhodování. Nechceme, aby vládní rozhodnutí bylo o nás, bez nás.

Původně byla v kraji Správou uložišť vytipována dvě místa. Jednalo se o Čertovku na Plzni-severu, která pak s definitivní platností na konci minulého roku z výběru vypadla. Oblast Březový potok na Horažďovicku však ve výběru stále zůstává.

Donedávna se to týkalo hlavně obcí Chanovice, Kvášňovice, Maňovice, Olšany, Pačejov a Velký Bor. Nově bylo toto území rozšířeno o další čtyři. Rozšířené území pro uložiště by mělo zasahovat až ke katastrálnímu území města Horažďovice a obcí Břežany, Kovčín a Malý Bor. Celkem se jedná o 32 sídel, a to už je velký počet.

Oficiální vládní odhady počítají s rokem 2065. To se může zdát jako velmi dlouhá doba. Nás se to týkat nebude, ale našich dětí rozhodně ano. Proto je nutné se neustále ptát a znát všechny odpovědi. Bezpečnost úložiště je třeba pečlivě posuzovat. Lidé mají právo vědět, co se chystá a mít možnost do toho promlouvat. Otázku kam s ním je třeba důkladně zvážit. Vláda ČR zatím ještě nerozhodla. Ve hře zůstávají celkem čtyři lokality v ČR.

Čtěte také: Zkušenosti s hlubinným ukládáním

Předpokládané náklady na hlubinné úložiště jsou spočteny na minimálně 112 miliard korun. Vzhledem k tomu, že stavba bude zahájena za několik desítek let, předpokládám, že náklady budou vyšší.

Proti výstavbě hlubinného úložiště vznikl poměrně velký odpor. Obce a spolky z lokalit, které vláda potvrdila jako vhodné pro hledání místa pro konečné uložení radioaktivních odpadů, se obrátily o pomoc na Plzeňský kraj. Především spojit síly a dosáhnout změn v legislativě. Obce i kraj jsou nespokojeny s postupem Ministerstva průmyslu a obchodu a vládních úředníků. Žádají rovnoprávné postavení v celém procesu a přijetí příslušného zákona, který by výšeuvedené zajistil.

Plzeňský kraj za svými občany stojí a s umístěním úložiště na jaderný odpad nesouhlasí. Chceme, aby vláda s námi vedla dialog a aby se nerozhodovalo od stolu.

Geologický průzkum

SÚRAO, ve spolupráci s Českou geologickou službou, zahájilo geologické mapování lokalit, které mohou podle zjištění sloužit jako potenciální hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Mapovací túry dokumentují všechny dostupné fenomény v horninovém prostředí i stavu povrchových a podzemních vod ve velmi podrobném měřítku. Tato úvodní fáze potrvá asi dva roky. A mezitím už budou spuštěny i práce se zásahem do pozemků.

Stav geologického prostředí už v minulých měsících zjišťovala firma GeoTec, s níž SÚRAO podepsalo smlouvu loni. SÚRAO, které má MŽP pravomocně stanovené průzkumné území, teď v soutěži vybírá dodavatele průzkumných prací, jednak na hlubinné vrty, jednak na geofyziku.

Čtěte také: Komunální odpad a hlubinné ukládání

Tendr se odehrává podle režimu zadávání veřejných zakázek v EU, hlásit se tedy mohou všechny evropské firmy.

O lokalitě by mělo být jasno do roku 2030. Podle aktualizované koncepce pro nakládání s radioaktivním odpadem má být lokalita vybrána do roku 2030.

Povolení vstupů na pozemky je podle něj podmínkou pro provádění geologických prací; zásahy do pozemků vyžadují i některé monitorovací práce. Obce v lokalitě Březový potok, na jejichž katastrech by mohlo úložiště vzniknout, shodně tvrdí, že geology na své pozemky nepustí. „Na každé lokalitě je více majitelů pozemků. Někteří to neumožní, jiní ano. Dokážeme si poradit," řekl ředitel SÚRAO.

Obce v Pošumaví, které úložiště už 22 let odmítají a proti povolení geologického průzkumu podaly letos v květnu na MŽP žalobu, by chtěly termín výběru finální lokality posunout co nejdále, aby se mohlo například prozkoumat možné další využití odpadů z jaderných elektráren.

Možnosti dalšího využití odpadu

Žádná technologie není bezodpadová. Vždy i po přepracování vznikne radioaktivní odpad, který je potřeba uložit v hlubinném úložišti, byť ho bude méně. Ale myslet si, že se najde technologie, která je zcela bez radioaktivního odpadu, tak taková možnost není. Slýcháme to posledních 50 let. A říká se, že za dalších 50 let tu technologii vyvineme, tak uvidíme," řekl ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic.

Technicky je přepracování možné, ale podle ředitele správy je to na rozhodnutí producenta vyhořelého paliva, což je v ČR skupina ČEZ. „A jakmile ČEZ rozhodne o přepracování, tak se tomu samozřejmě přizpůsobíme. Ale tyto informace zatím od ČEZ nemáme," dodal.

Podle Vondrovice se od přepracování upouští, třeba ve Švýcarsku ho zákon zakazuje. A i taková země jako Japonsko, která přepracování chce a má, tak 30 let proces vyvíjí. „Takže to rozhodně není technologie, která by byla jednoduchá, zvládnutelná a bez rizika. A navíc současné bloky neumí přepracované palivo spálit," dodal.

Protesty a aktivity občanů

• 14. 2. 7. 2017 | Spolek Jaderný odpad - děkujeme, nechceme! z.s. ve spolupráci s obcí Maňovice pořádá 14. ročník protestního pochodu a cykloakce proti záměru vybudovat v lokalitě „Březový potok“ hlubinné úložiště jaderného odpadu. Akce se koná 15. července od 15:00.
• 12. 4. 2016 | Obce z lokality Březový potok (Chanovice, Kvášňovice, Maňovice, Olšany, Pačejov, Velký Bor a Horažďovice) si Vás dovolují pozvat v rámci celorepublikové akce na Den proti úložišti. Setkání se koná 23. dubna 2016 od 12:00 v Pačejově.
• 11. 7. 2014 | V sobotu 19.7. se koná tradiční protestní pochod proti jadernému úložišti v Plzeňském kraji. Pochod pořádají SDH Maňovice a o.s. „Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!“. Začíná na pačejovském vlakovém nádraží v 13:30 a končí v blízkých Maňovicích na dračí louce.

tags: #hlubinne #uloziste #jaderneho #odpadu #Plzeňský #kraj

Oblíbené příspěvky:

• Jiří Mareš a klima školy
• Co je tok energie?
• Více o ouklejce pruhované
• Jak mluvit s dětmi o životním prostředí
• Přírodní rezervace u Stanova